Zekariah 6
1 Angqoi moe, ka doeng tahang let naah, khenah, mae hnetto salak hoiah angzo hrang lakok hnetto ka hnuk; to mae loe sum tacawthaih mae ah oh o.
Potom opět pozdvihna očí svých, viděl jsem, a aj, čtyři vozové vycházeli z prostředku dvou hor, hory pak ty byly hory ocelivé.
2 Hmaloe ih hrang lakoknawk loe kathim hrangnawk mah ruet o; hnetto haih hrang lakok loe kamnum hrangnawk mah ruet o;
V prvním voze byli koni ryzí, a v druhém voze byli koni vraní,
3 thumto haih hrang lakok loe kanglung hrangnawk mah ruet o moe, palito haih hrang lakok loe aem kaom kanglung bok hrangnawk mah ruet o.
V voze pak třetím koni bílí, a v voze čtvrtém koni strakatí a hnědí.
4 Kai hoi lokpae van kami khaeah, Ka angraeng, hae hmuennawk loe tih thuih koehhaih ih aa? tiah ka naa.
Tedy odpovídaje, řekl jsem andělu, kterýž mluvil se mnou: Co tyto věci, pane můj?
5 Van kami mah kai khaeah, Hae hmuennawk loe long pum ukkung Angraeng hmaa hoiah tacawt, van muithla sarihto thuih koehhaih ih ni.
I odpověděl anděl ten a řekl mi: To jsou čtyři větrové nebeští, vycházející odtud, kdež stáli před Panovníkem vší země.
6 Kamnum hrang loe aluek bang prae ah caeh, kanglung hrangnawk loe nihcae hnukah bang o, aem kaom hrangnawk loe aloih bang prae ah caeh o.
Koni vraní zapřežení vycházejí do země půlnoční, a bílí vycházejí za nimi, strakatí pak vycházejí do země polední.
7 Hrangnawk loe caeh o, long pum ahnuk ahma caeh hanah koeh o: to naah anih mah, Long pum ah caeh oh, tiah a naa. To pongah nihcae loe long pum ahnuk ahma caeh o boih.
Hnědí také vyšedše, chtěli jíti, aby schodili zemi. Protož řekl: Jděte, schoďte zemi. I schodili zemi.
8 To pacoengah anih mah kai khaeah, Khenah, aluek bang prae ah kacaeh hrangnawk mah aluek bang prae ah Ka muithla to monghaih paek boeh, tiah ang naa.
A povolav mne, mluvil ke mně, řka: Aj ti, kteříž vyšli do země půlnoční, spokojili ducha mého v zemi půlnoční.
9 Angraeng ih lok kai khaeah angzoh:
I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
10 misong ah ohhaih Babylon prae hoiah amlaem Heldai, Tobijah hoi Jedaih khaeah caeh oh; sui hoi sum kanglung to lak o pacoengah, to na niah Zephaniah capa Josiah ih im ah caeh oh;
Vezmi od zajatých, od Cheldaje a od Tobiáše a od Jedaiáše, (a přijdeš ty téhož dne, a vejdeš do domu Joziáše syna Sofoniášova), kteříž jdou z Babylona,
11 sui hoi sum kanglung to la oh, angraeng lumuek to sah oh loe, Jehozadak capa kalen qaima, Joshua ih lu ah angmuek o sak ah;
Vezmi, pravím, stříbro a zlato, a udělej koruny, a vstav na hlavu Jozue syna Jozadakova, kněze nejvyššího.
12 misatuh kaminawk ih Angraeng mah, Khenah, TANGHANG, tiah ahmin kaom kami loe, a ohhaih ahmuen hoiah tanghang to tacawt tahang ueloe, Angraeng ih tempul to sah tih:
A mluviti budeš k němu, řka: Takto praví Hospodin zástupů, řka: Aj muž, jehož jméno jest Výstřelek, kterýž z místa svého pučiti se bude, ten vystaví chrám Hospodinův.
13 anih mah Angraeng ih tempul to sah tih; anih loe lensawkhaih hoiah amthoep ueloe, uk hanah angraeng tangkhang nuiah anghnu tih; anih loe angmah ih angraeng tangkhang nuiah qaima ah om tih: nihnik loe angdaehhaih sah hoi tih, tiah thuih, tiah thui paeh, tiah ang naa.
Nebo ten má vystavěti chrám Hospodinův, a tentýž zase přinese slávu, a seděti a panovati bude na trůnu svém, a bude knězem na trůnu svém, a rada pokoje bude mezi nimi oběma.
14 Angraeng lumuek loe, panoek poe hanah Angraeng ih tempul ah suem oh, to lumuek loe Helem, Tobijah, Jedaiah hoi Zephaniah capa Hen cae hanah om tih.
Budou pak ty koruny Chelemovi, a Tobiášovi, a Jedaiášovi, a Chenovi synu Sofoniášovu na památku v chrámě Hospodinově.
15 Ahmuen kangthla ah kaom kaminawk to angzo o ueloe, Angraeng ih tempul to sak abomh o tih, to naah misatuh kaminawk ih Angraeng mah nangcae khaeah kai patoeh, tito na panoek o tih. Angraeng na Sithaw ih lok to kahoih ah na tahngai o nahaeloe to tiah om tih, tiah a naa.
Nebo dalecí přijdou, a budou stavěti chrám Hospodinův, i zvíte, že Hospodin zástupů poslal mne k vám. A to se stane, jestliže skutečně poslouchati budete hlasu Hospodina Boha svého.
