< Zekariah 14 >

1 Khenah, kalah kaminawk mah nang ih hmuenmae amzet o nathuem ah, Angraeng ih ni to angzo tih.
Aj, den Hospodinův přichází, a rozděleny budou kořisti tvé u prostřed tebe.
2 To naah Jerusalem tuk hanah prae kaminawk tp ka tacuu boih han; vangpui to la o ueloe, imnawk to taek o tih, nongpatanawk to zae o haih tih; vangpui ahap kaminawk loe misong ah om o tih, toe kanghmat kaminawk loe vangpui thung hoi ruet o nganga mak ai.
Nebo shromáždím všecky národy proti Jeruzalému k boji, i bude dobyto město, a domové zloupeni, a ženy zhanobeny budou. A když vyjde díl města v zajetí, ostatek lidu nebude vyhlazeno z města.
3 To naah Angraeng to caeh ueloe, anih mah to acaeng kaminawk to misa tuk baktiah tuh tih.
Nebo Hospodin vytáhna, bude bojovati proti těm národům, jakž bojuje v den potýkání.
4 To na niah loe Jerusalem ni angyae bangah kaom, Olive Mae nuiah a khok hoiah angdoe tih, Olive Mae to ni angyae hoi niduem bang khoek to a um ah koi phuk ueloe, tangtling kalen pui ah angcoeng tih; mae ahap to aluek bangah angthui ueloe, kalah ahap to aloih bangah angthui tih.
I stanou nohy jeho v ten den na hoře Olivetské, kteráž jest naproti Jeruzalému od východu, a rozdvojí se hora Olivetská napoly k východu a k západu údolím velmi velikým, a odstoupí díl té hory na půlnoci, a díl její na poledne.
5 Nangcae loe kai ih mae tangtling ah na cawn o tih, to mae tangtling loe Azel hmuen karoek to om tih: ue, Judah siangpahrang Uzziah dung nathuem ih talihnawh naah na cawnh o ih baktih toengah, na cawn o tih: to naah ka Angraeng Sithaw to angzo tih, kaciim kaminawk boih Nang hoi nawnto angzo o tih.
I budete utíkati před údolím hor; nebo dosáhne údolí hor až k Azal. Budete, pravím, utíkati, jako jste utíkali před země třesením za dnů Uziáše krále Judského, když přijde Hospodin Bůh můj, a všickni svatí s ním.
6 To na niah aanghaih om mak ai; aanghaih loe thacak mak ai:
I stane se v ten den, že nebude světla drahého, ani tmy husté.
7 ni loe Angraeng mah khaeh ih niah om ueloe, khoving hoi khodai doeh om mak ai boeh: niduem naah aanghaih to om lat tih boeh.
A tak bude den jeden, kterýž jest znám Hospodinu, aniž bude den, ani noc; a však stane se, že v čas večera bude světlo.
8 To na niah loe Jerusalem hoiah hinghaih tuinawk to long tih; nipui tue hoi sik tue naah doeh tui ahap ni angyae bang ih tuipui ah long ueloe, ahap niduem bang ih tuipui ah long tih.
Stane se také v ten den, že vycházeti budou vody živé z Jeruzaléma, díl jich k moři východnímu, a díl jich k moři nejdalšímu. V létě i v zimě bude.
9 Angraeng loe long pum ah Siangpahrang ah om tih: to na niah loe Angraeng maeto ni om tih boeh, anih ih ahmin loe Maeto, tiah om tih.
A bude Hospodin králem nade vší zemí; v ten den bude Hospodin jediný, a jméno jeho jedno.
10 Prae loe Jerusalem aloih bangah kaom Geba hoi Rimmon karoek to tangtling ah angcoeng boih tih: toe Jerusalem loe kasang ah tapom tahang ueloe, Benjamin ih khongkha hoi kamtong hmaloe koek khongkha hoi takii ih khongkha khoek to, Hananel imsang hoiah siangpahrang ih misurtui pasawhhaih ahmuen karoek to, a ohhaih ahmuen to cak tih boeh.
A učiněna bude všecka tato země jako rovina od Gaba k Remmon na polední straně Jeruzalému, kterýž vyvýšen jsa, státi bude na místě svém, od brány Beniaminovy až k místu brány první, a až k bráně úhlové, a od věže Chananeel až k presu královskému.
11 Vangpui thungah kaminawk om o tih; natuek naah doeh amro o mak ai boeh; Jerusalem loe monghaih hoiah om tih boeh.
A budou bydliti v něm, a nebude více v prokletí; město Jeruzalém zajisté bezpečně seděti bude.
12 Jerusalem tuh kaminawk to Angraeng mah nathaih hoiah hum boih tih: nihcae loe angmacae ih khok ah angdoet o nathuem ah ngan to qong pae ueloe, mik doeh a thungah qong pae tih, palainawk doeh pakha thungah qong pae tih.
Tato pak bude rána, kterouž raní Hospodin všecky národy, kteříž by bojovali proti Jeruzalému: Usuší tělo jednoho každého, stojícího na nohách svých, a oči jednoho každého usvadnou v děrách svých, a jazyk jednoho každého usvadne v ústech jejich.
13 To na niah loe Angraeng khae hoi kalen parai zithaih nihcae salakah om tih; nihcae mah a imtaeng kaminawk ih ban to patawn o tih, ban phok o ueloe, a imtaeng kaminawk to hum o tih.
I stane se v ten den, že bude znepokojení Hospodinovo veliké mezi nimi, tak že uchopí jeden druhého ruku, a vztažena bude ruka jednoho na ruku druhého.
14 Judah doeh Jerusalem ah misa tuh tih; a taengah kaom Sithaw panoek ai prae kaminawk ih paroeai hmuenmae, sui, sum kanglung hoi khukbuennawk to nawnto ah tapop o tih.
Také i ty, Judo, bojovati budeš v Jeruzalémě, a shromážděno bude zboží všech národů vůkol, zlato a stříbro, i roucha velmi mnoho.
15 To baktih nathaih loe hrang, mule hrang, kaengkuu hrang, laa hrangnawk hoi khongkha thungah kaom moinawk boih nuiah pha tih.
A podobná bude rána koní, mezků, velbloudů a oslů i všech hovad, kteráž budou v tom ležení, podobná ráně té.
16 Jerusalem tuk hanah angzo prae kaminawk boih thungah kanghmat kaminawk loe saning kruek misatuh kaminawk ih Angraeng, Siangpahrang to bok moe, kahni im poih to pangh hanah, caeh o tahang tih.
I stane se, že kdožkoli pozůstane ze všech národů, kteříž by přitáhli proti Jeruzalému, přicházeti budou z rok do roka klaněti se králi Hospodinu zástupů a slaviti slavnost stánků.
17 Long nuiah kaom acaeng boih, misatuh kaminawk ih Angraeng, Siangpahrang to bok hanah, Jerusalem ah caeh tahang ai kami loe, nihcae nuiah kho angzo mak ai.
I stane se, kdo z čeledí země nebude přicházeti do Jeruzaléma klaněti se králi Hospodinu zástupů, že nebude na ně pršeti déšt.
18 Izip kaminawk loe caeh o tahang ai moe, athum o ai nahaeloe, kho angzohhaih to hnu o mak ai; kahni im poihkung ah caeh tahang ai acaeng kaminawk loe, Angraeng mah nihcae to nathaih hoiah bop tih.
A jestliže čeled Egyptská nevstoupí, ani přijde, jakkoli na ně nepršívá, přijde však táž rána, kterouž raní Hospodin národy, kteříž by nepřicházeli k slavení slavnosti stánků.
19 Hae loe Izip kaminawk danpaekhaih hoi kahni im poihkung ah caeh tahang ai prae kaminawk boih danpaekhaih ah om tih.
Tať bude pokuta pro hřích Egyptských a pokuta pro hřích všech národů, kteříž by nechodili k slavení slavnosti stánků.
20 To na niah loe ANGRAENG HAN CIIMCAIHAIH, tiah hrangnawk ih koekroek nuiah tarik o tih; Angraeng im ih laomnawk doeh hmaicam hma ih sabaenawk baktiah om O tih.
V ten den bude na zvoncích koňských: Svatost Hospodinu; a bude hrnců v domě Hospodinově jako číší před oltářem.
21 Ue, Jerusalem hoi Judah ih laomnawk boih loe misatuh kaminawk ih Angraeng han ciimcai hmuen ah om tih: angbawnhaih sak han angzo kaminawk boih mah laomnawk to la o ueloe, moi thong hanah patoh o tih: to na niah loe misatuh kaminawk ih Angraeng imthung ah Kanaan kami om mak ai boeh.
Nýbrž bude všeliký hrnec v Jeruzalémě a v Judstvu svatost Hospodinu zástupů; a přicházejíce všickni, kteříž obětovati mají, budou je bráti a vařiti v nich. Aniž bude Kananejský více v domě Hospodina zástupů v ten den.

< Zekariah 14 >