Saam 147
1 Angraeng to saphaw oh; aicae Sithaw khaeah saphawhaih laasak hae hoih; anih saphawhaih loe hoih, anghoe han oh.
Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
2 Angraeng mah Jerusalem to sak moe, anghmaa Israel caanawk to tacuu let.
Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
3 Poek amro kaminawk to ngantuisak moe, nihcae ih ahmaa to a zaeng pae.
Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
4 Cakaehnawk to a kroek moe, ahmin hoiah kawk boih.
Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
5 Angraeng loe lensawk, thacak parai; anih ih panoekhaih loe boeng thai ai.
Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
6 Kami tlim ah khosah kaminawk loe Angraeng mah tapom tahang; kasae kaminawk loe long ah a vah.
Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
7 Kawnhaih lok thuihaih hoiah Angraeng khaeah laa to sah oh; katoeng kruekhaih hoiah aicae ih Sithaw khaeah saphawhaih laa to sah oh,
Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
8 Anih mah ni van to tamai hoiah khuk; long ah kho angzosak moe, maenawk nuiah phroh to amprawksak.
Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
9 Taw ih moinawk hoi kahang thaih pangaah caanawk to buh a paek.
Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
10 Anih loe hrang thacakhaih to oep ai moe, kami ih khoknawk nuiah doeh anghoehaih tawn ni.
Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
11 Angraeng loe anih zithaih tawn kami hoi a palungnathaih oep kaminawk nuiah ni anghoe.
Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
12 Aw Jerusalem, Angraeng to pakoeh ah; Aw Zion, na Sithaw to pakoeh ah.
Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
13 Anih mah na khongkha takraenghaih thing to thacaksak moe, nangmah thungah na caanawk tahamhoihaih to ang paek.
Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
14 Na prae angzithaih ramri ah angdaehhaih to a sak moe, nang to caak kahoih koek buh hoiah zok amhahsak.
On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
15 A lokpaekhaih to long nuiah patoeh naah, a lok loe karangah cawnh.
On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
16 Anih mah long ah dantui to tuumui baktiah kraksak moe, dantui kamkhawk doeh maiphu baktiah a haeh.
Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
17 Qaetui to thlung caret baktiah a haeh; a haeh ih kamding qaetui thungah mi maw angdoe thai tih?
Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
18 A lok to patoeh moe, tui amkawsak; takhi a songsak pongah, tui to longh.
Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
19 A lok to Jakob khaeah patoeh moe, anih mah patuk ih loknawk hoi anih ih lokcaekhaihnawk to Israel khaeah amtuengsak.
Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
20 Prae kalah kaminawk hanah loe to tiah sah pae ai; toe a lokcaekhaihnawk to nihcae mah panoek o ai. Angraeng to saphaw oh.
Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
