Saam 102
1 Patangkhang kami lawkthuihaih. A tha boeng sut naah Angraeng hmaa ah palungnat hoi lawkthuihaih. Aw Angraeng, lawk ka thuihaih hae tahngai ah; ka qahhaih lok loe nang khaeah pha nasoe.
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2 Raihaih ka tong naah kai khae hoi mikhmai hawk ving hmah; na naa to kai khae bangah patueng ah; kang kawk naah, karangah na pathim ah.
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3 Kai ih aninawk loe hmaikhue baktiah azawk o moe, ka huhnawk doeh hmai kamngaeh baktiah kangh.
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4 Ka palungthin loe zaek moe, qam baktiah azaem; buhcaak hanah doeh ka pahnet sut boeh.
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5 Ka haam loiah ka huhnawk doeh ka ngan hin hoiah angbet caeng boeh.
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6 Kai loe praezaek ih bukbuh baktih; long karoem ahmuen ih tavaa baktiah ni ka oh sut boeh.
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7 Kai loe iip ai ah ka oh, angmabueng kaom imphu ih parit tavaa baktiah ni ka oh boeh.
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8 Ka misanawk mah ni thokkruek kasae ang thuih o; kai pahnui thuih kaminawk loe kai ih misa ah oh hanah lokthuih o.
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9 Maiphunawk to buh baktiah ka caak; ka naek han koi doeh mikkhraetui hoiah angbaeh,
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10 dip thai ai ah palung na phui pongah, kai hae nang toengh tahang moe, long ah nang vah tathuk ving.
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 Ka hinghaih aninawk loe kasawk tahlip baktiah oh moe, qam baktiah ka zaem.
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12 Toe Angraeng nang loe dungzan khoek to cak; na hmin panoekhaih doeh adungh kaminawk boih khoek to cak.
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13 Nang loe angthawk ueloe, Zion nuiah palungnathaih na tawn vop tih; anih tahmenhaih atue, atue khaehhaih atue angzoh boeh.
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14 Na tamnanawk loe to ih thlungnawk to koeh o moe, maiphu doeh koeh o.
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15 Sithaw panoek ai kaminawk mah Angraeng ih ahmin to zii o ueloe, long ih siangpahrangnawk boih mah a lensawkhaih to zii o tih.
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16 Angraeng mah Zion to pakhraih naah, anih loe a lensawkhaih hoiah angphong tih.
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17 Amtang kaminawk lawkthuihaih lok to anih mah pathim pae tih, nihcae lawkthuihaih to patoek pae mak ai.
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18 Hae kawng hae angzo han koi adung kaminawk hanah tarik tih; a sak ih kaminawk mah Angraeng to saphaw o tih.
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19 Angraeng loe kasang angmah ih hmuenciim hoiah khet tathuk moe, van hoiah long to a dan tathuk,
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20 thongkrah kaminawk hanghaih lok to tahngai pae, kadueh tom kaminawk to loisak hanah,
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 Zion ah Angraeng ih ahmin to taphong moe, Jerusalem ah anih saphawhaih laa to sak pacoengah,
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22 Angraeng ih tok sak hanah, kaminawk hoi praenawk nawnto amkhueng o tih.
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 Loklam ka caeh li naah anih mah tha ang zoksak; kai ih aninawk to ang duemsak.
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24 To pongah kai mah, Aw ka Sithaw, khosak hoih li naah ka hinghaih na la pae ving hmah; nang ih saningnawk loe angzo han koi adung kaminawk khoek to oh.
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25 Tangsuek nathuem hoi boeh ni long hae na sak; vannawk loe na ban hoiah sak ih hmuen ah ni oh o.
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26 Nihcae loe anghma angtaa o tih, toe nang loe na om poe tih; ue, nihcae loe kahni baktiah prawn o boih tih; nihcae to kahni baktiah nam khraisak tih, to naah nihcae loe amkhraih o tih.
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27 Toe nang loe nangmah toeng roengah ni om tih; na saningnawk loe boenghaih om mak ai.
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28 Na tamnanawk ih caanawk loe apet ai ah om o tih, nihcae ih atii loe na hmaa ah kacakah om o tih.
Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
