Palungha Lok 31
1 Lemuel siangpahrang ih palunghahaih lok, amno mah patuk ih lok loe hae tiah oh;
Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2 aw ka capa, aw ka zok thung ih ka capa, aw lokkamhaih ka capa,
Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3 na thacakhaih to nongpatanawk khaeah patoh hmah loe, siangpahrang hum koeh kaminawk caehhaih loklam to pazui hmah.
Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4 Aw Lemuel, siangpahrangnawk loe misurtui naek han om ai; angraengnawk loe misurtui paqui han amcuk ai;
Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5 nihcae mah nae o nahaeloe, patukhaih lok to pahnet o ueloe, amtang kami han toenghaih hoiah lokcaekhaih to amkhraeng o taak ving moeng tih.
Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6 Anghmaa angtaa kami hanah mu to paek oh loe, palungboeng kami hanah misurtui to paek oh.
Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7 Anih mah amtanghaih hoi patangkhanghaih pahnet hanah nae nasoe.
Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8 Amtang kaminawk mah hak han koi hmuen to a hak o thai hanah, lokthui thai ai kaminawk to lokthuih abomh oh.
Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9 Lok to thui ah loe, toenghaih hoiah lok to caek ah; amtang kami hoi mithoenawk mah hak han koi hmuen to paek oh.
Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10 Mi mah maw tuinuen kahoih zu to hnu thai tih? To nongpata loe atho kana thlung kathim pongah atho oh kue.
Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11 A sava mah anih to oep ueloe, amtanghaih hoiah loih tih.
Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12 To baktih nongpata loe a sava hanah kasae hmuen to sah ai; a hing thung kahoih hmuen to a sinh pae.
Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13 Anih loe tuumui hoi pathlah to pakrong moe, a koeh baktiah a ban hoiah tok to a sak.
Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14 Anih loe hmuenmae zawhaih palongpui baktiah oh moe, angthla parai ahmuen hoiah caaknaek to a phawh.
Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15 Anih loe khodai ai naah angthawk moe, a imthung takoh hanah caaknaek to patoem pae, a tamna nongpatanawk hanah caaknaek to a paek.
Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16 Anih loe poek het moe, lawk doeh a qanh; a toksakhaih atho hoiah misurkung to a tlingh.
Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17 Anih loe kaengkaeh to kacakah angzaeng moe, a ban to thacaksak.
Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18 Anih mah zawh ih hmuenmae loe atho oh; anih ih hmaiim doeh aqum puek dueh mak ai.
Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19 A ban hoiah lahat to a kaeh moe, a ban hoiah kahni to a sak.
Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20 Amtang kaminawk to a khetzawn, ue, mithoenawk to abomh.
Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21 Anih ih imthung takoh loe kahni kamling to angkhuk o boih pongah, dantui krah cadoeh tasoehhaih tawn ai.
Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22 Angmah hanah kahni to a sak moe, rong kamling hup puu ngan laihaw to angkhuk.
Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23 Anih ih sava loe vangpui khongkhanawk ah prae thung ih kacoehtanawk hoi nawnto anghnut moe, ahmin amthang kami ah oh.
Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24 Anih loe puu ngan kahni to sak moe, a zawh; kaziinawk doeh hmuenmae zaw kami khaeah a zawh.
Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25 Anih loe thacak moe, khingya koi khukbuen hoiah amthoep; anih loe angzo han koi atue ah anghoehaih hoiah khosah tih.
Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26 Anih loe palunghahaih hoiah lok to thuih, anih ih pahni ah tahmenhaih lok to oh.
Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27 Anih loe angmah ih imthung takoh to kahoih ah khetzawn, thasethaih buh to caa ai.
Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28 A caanawk loe angthawk o moe, amno to tahamhoihaih paek o; a sava mah doeh anih to pakoeh.
Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29 Paroeai kami ih canunawk mah kahoih hmuen to sak o; toe nang mah loe nihcae to na takrenh boih.
Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30 Lok kahoih loe alinghaih ah ni oh; kranghoihaih doeh azom pui ni; toe Angraeng zii nongpata loe, pakoehhaih hnu tih.
Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31 To baktih nongpata hanah a toksakhaih tangqum to paek oh; a toksakhaih mah anih to vangpui khongkha ah pakoeh nasoe.
Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
