Palungha Lok 21
1 Siangpahrang ih palung loe, vapui baktiah Angraeng ban ah oh moe, a koehhaih ahmuen bangah longh.
Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
2 Kami maeto boih mah a caehhaih loklam to toeng, tiah poek; toe Angraeng loe palungthin ni khingh.
Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
3 Angbawnhaih ah paek ih hmuen pongah loe, katoengah sak ih hmuen, katoengah lokcaekhaih to Angraeng mah koeh kue.
Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
4 Azat panoek ai mik tamdai hoi amoek palungthin, kahoih ai kami ih hmaithaw loe zaehaih hae ni.
Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
5 Poek het pacoengah toksah kami loe angraeng, tawt kaak hoi toksah kami loe amtang.
Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
6 Lok amlaihaih hoi hak ih hmuen loe kazawk tamai hoi duekhaih thaang ah ni oh.
Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
7 Kahoih ai kaminawk loe kahoih hmuen to sak koeh o ai pongah, a sak o ih sethaih hmuen mah angmacae to amrosak tih.
Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
8 Kami caehhaih loklam loe angkawnh; toe poekciim kami toksakhaih loe toeng.
Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
9 Angzoeh koeh zu hoiah kawk parai im ah oh pongah loe, imphu ranui ih im takii ah oh to hoih kue.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
10 Kahoih ai kami loe uthaih palung to tawnh; a imtaeng kami nuiah doeh tahmenhaih tawn ai.
Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11 Kahoih ai kami danpaek naah, poek tawn ai kami to palungha lat; palungha kami thuitaek naah loe anih mah panoekhaih to hak.
Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12 Katoeng kami loe kahoih ai kami ih im to palunghahaih hoiah khet; toe kahoih ai kami loe a sak ih sethaih pongah amrosak.
Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13 Amtang kami qah naah naa tamuep kami loe, a qah naah mi mah doeh tahngai pae mak ai.
Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14 Tamquta hoi paek ih tangqum mah palungphuihaih dipsak; tamquta hoi paek ih bokhaih tangqum mah kanung parai palungphuihaih to dipsak.
Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
15 Kahoih kami loe katoeng hmuen sakhaih nuiah anghoehaih tawnh; toe sethaih sah kami hanah loe amrohaih ah oh.
Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
16 Palunghahaih loklam hoi amkhraeng kami loe kadueh kaminawk salakah ni anghak tih.
Èlověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
17 Nawmhaih koeh kami loe amtang tih; mu hoi situi koeh kami doeh angraeng mak ai.
Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
18 Kahoih ai kami loe katoeng kami akranghaih ah oh moe, zaehaih sah kami loe katoeng kami hanah oh.
Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
19 Angzoeh koeh moe, poeksae zu hoi nawnto oh pongah loe, praezaek ah oh to hoih kue.
Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
20 Palungha im ah loe buh hoi situi amthlai pok ah oh; toe kamthu loe a tawnh ih hmuennawk to tahmat boih.
Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
21 Toenghaih hoi tahmenhaih pakrong kami loe hinghaih, toenghaih hoi ahmin pakoehhaih to hnuk.
Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
22 Palungha kami loe thacak kami ih vangpui to tuk moe, nihcae mah oep o ih sipae to phraek pae thaih.
Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
23 Pahni hoi palai cip kami loe raihaih thung hoi a hinghaih loih thai hanah angvaeng kami ah oh.
Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
24 Amoek moe, palungphui thaih kami loe amoek kami, minawk pahnuithuih kami, tiah kawk o.
Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
25 Thasae kami loe bantha set pongah, vawthaih mah duehsak tih.
Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
26 To baktih kami loe ni thokkruek angaihaih pop aep aep; toe katoeng kami loe paawt ai ah paek.
Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
27 Kahoih ai kami mah paek ih angbawnhaih hmuen loe panuet thoh; anih mah kasae poekhaih palungthin hoi hmuen to sin nahaeloe kawkruk maw panuet thok aep tih!
Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
28 Amsoem ai hnukungah kaom kami loe amro tih; toe lok thaih tangtang kami loe katoeng ah lokthuih.
Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
29 Kasae kami loe mikhmai pan thai ai; toe katoeng kami loe a caehhaih loklam to poek.
Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
30 Angraeng ai ah loe palunghahaih, panoekhaih hoi sak atimhaih loe azom pui ni.
Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
31 Misatuk hanah hrang to suek coek boeh; toe misa pazawkhaih loe Angraeng ih ni.
Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
