Palungha Lok 17
1 Imthung koi mongah sak ih angbawnhaih buh to angzoehhaih hoiah caak pongah loe, buh karoem zetta poek monghaih hoiah caak to hoih kue.
Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
2 Palungha tamna loe kahoih ai imkung ih capa to uk tih, anih loe a caanawk hoi nawnto qawk to toep tih.
Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
3 Sumkanglung tui pacii hanah laom to patoh baktih toengah, sui tui pacii hanah hmai kamngaeh to patoh; toe Angraeng loe kami ih palung to tanoem.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
4 Kahoih ai hmuen sah kami loe lok amlai kami mah thuih ih lok to tang; amsawnlok thui kami doeh loksae to tahngaih.
Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
5 Mithoe hnaphnae kami loe anih Sahkung hnaphnae kami ah ni oh; minawk raihaih tong naah anghoe kami loe danpaekhaih to loih mak ai.
Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
6 Caanawk ih caa patoeng loe mitongnawk hanah sui lumuek ah oh, amno ampa loe caanawk lensawkhaih ah oh.
Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
7 Kahoih lok loe kamthu hoi amcuk ai baktih toengah, amsawnlok doeh ukkung angraeng hoi amcuk ai.
Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
8 Tangqum loe hak kami hanah atho kana thlung baktiah oh; a caehhaih ahmuen kruekah, tahamhoihaih oh.
Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
9 Minawk zaehaih tahmen kami loe amlunghaih to pungsak; toe zaehaih tahmen ai kami loe ampui to ampraeksak.
Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
10 Kamthu loe quiboeng hoi cumvaito boh cadoeh poek amkhrai mak ai; palungha loe thuitaekhaih lok to thaih kop.
Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
11 Kahoih ai kami loe lokaek han khue ni pakrong; to pongah tahmenhaih tawn ai laicaeh to anih khaeah patoeh tih.
Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
12 Palungkraeng kamthu khaeah caeh moe, raihaih tong pongah loe, taqom caa lomh pae to hoih kue.
Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
13 Hmuenhoih to hmuensae hoiah pathok kami loe, kahoih ai hmuen mah a im to caehtaak mak ai.
Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
14 Angzoehhaih loe kamsah tui hoiah anghmong; to pongah angzoehhaih om ai naah to hmuen to toengh sut ah.
Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
15 Zaehaih sah kami to loisak lat kami, to tih ai boeh loe katoeng kami zaehaih net lat kami hnik to Angraeng mah panuet hmaek.
Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
16 Kamthu loe palunghahaih koeh ai pongah, kamthu ban ah paek ih phoisa loe tih atho maw oh?
K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
17 Ampui loe amlunghaih tawnh poe; nawkamya loe karai tonghaih atue nathuem han ih ni tapen.
Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
18 Poekhaih tawn ai kami loe coi ih phoisa to pathok pae hanah, angmah ih ampui hmaa ah lokkamhaih to sak.
Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
19 Angzoeh koeh kami loe zae sakhaih doeh koeh; angmah ih khongkha amoek haih kami loe amrohaih ni pakrong.
Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
20 Poektoeng ai kami loe khosak hoihaih tawn ai; amsawnlok thui palai loe raihaih tongh.
Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
21 Kamthu tapen kami loe tapenkung to palungsetsak; kamthu ih ampa loe anghoehaih tawn ai.
Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
22 Poeknawmhaih loe kahoih tasi ah oh; toe palungsethaih mah ahuh to zaeksak.
Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
23 Kasae kami loe toenghaih loklam angkawnsak hanah, bokhaih ah paek ih tangqum to lak.
Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
24 Palungha kami loe panoekhaih to tawnh; toe kamthu ih mik loe long boenghaih khoek to khet parui.
Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
25 Capa kamthu mah ampa palungsetsak, anih cunkung to palungboengsak.
K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
26 Katoeng kami to danpaek han hoih ai; toenghaih hoiah lokcaek angraeng doeh danpaek han om ai.
Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
27 Palungha kami loe poek het pacoengah ni lok to thuih; panoekhaih tawn kami loe angam duem.
Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
28 Lokpae ai ah om duem kami loe, kamthu mataeng doeh palungha kami ah poek o moe, palai angsum thaih kami doeh khopoek thaih kami ah poek o.
Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
