Palungha Lok 16
1 Kami mah a poekhaih hoiah khokhan, toe lok pathimhaih loe Angraeng khae hoiah ni angzoh.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Kami mah loe a caehhaih loklam to katoeng boih ah poek; toe Angraeng mah loe palungthin to khingh.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Na sak ih hmuen kruekah Angraeng khaeah amha ah; to tih nahaeloe nam sakhaih hmacawn tih.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 Angraeng mah hmuennawk boih angmah hanah ni sak; ue, kasae kaminawk loe sethaih ani to tong hanah ohsak.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Amoek kaminawk loe Sithaw mah panuet; nihcae loe nawnto amhong o cadoeh, danpaekhaih to loih o mak ai.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Palungnathaih hoi loktang mah zaehaih to ciimsak; Sithaw zii kami loe zaehaih to caeh taak.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Kami mah Angraeng anghoe koiah khosak naah, a misa hoiah mataeng doeh angdaeh thaih.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Katoeng ai loklam hoiah hmuenmae pop ah hak pongah loe, toenghaih hoiah hmuenmae zetta hak to hoih kue.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 Kami mah a caehhaih loklam to poek; toe a caehhaih loklam to Angraeng mah patuek.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Sithaw mah thuih ih lok to siangpahrang ih pakha ah oh; anih ih pakha hoiah katoeng ai lok to tacawt han om ai.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Katoeng hmuenzit tahhaih hoi coi tahhaih loe Angraeng ih hmuen ah oh; pasah thung ih kazit hmuen tahhaih boih loe anih mah sak ih hmuen ah oh.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Angraeng tangkhang loe toenghaih hoiah sak pongah, kahoih ai hmuen sakhaih loe siangpahrangnawk hanah panuet thoh.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Katoeng kami ih pahni to siangpahrangnawk mah anghoe o haih; loktang lokthui kami to palung o.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Siangpahrang palungphuihaih loe duekhaih laicaeh baktiah oh; toe palungha kami loe palungphuihaih to dipsak.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 Siangpahrang mikhmai pan naah hinghaih to oh; anih anghoehaih loe hnukkhuem ih khotui baktiah oh.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Sui pongah loe palunghahaih to hoih kue; sumkanglung qoih pongah loe palunghahaih qoih to kawkruk maw hoih!
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 Kahoih ai hmuen caehtaakhaih loe katoeng kami ih loklam ah oh; a caehhaih loklam hoi amkhraeng ai kami loe a hinghaih angvaeng thaih kami ah oh.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Amoekhaih loe amrohaih ih loklam ni; poeksanghaih mah amtimhaih loklam ah caeh haih.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Kamoek kami hoi angkom moe, a lomh ih hmuen to amzet pongah loe, palungsawk kami hoi angkom moe, kami tlim ah khosak to hoih kue.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Palunghahaih hoi toksah kami loe khosak hoih tih; Angraeng oephaih tawn kami loe tahamhoih.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 Poekhaih palungha kami loe khopoek thaih kami ah oh; kahoih lokthui thaih pahni loe minawk han palunghahaih lok to patuk thaih.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Palunghahaih tawn kami loe hinghaih tuipuek ah oh; toe kamthu thuitaekhaih lok loe amthuhaih ah ni oh.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 Palungha ih palungthin loe angmah ih pakha to thuitaek moe, a pahni ah palunghahaih to thap pae.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Tahngai kahoih loknawk loe khoitui baktiah oh; na hinghaih pakhra hanah luep moe, huhong to ngantuisak.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Kami maeto hanah loe katoeng loklam maeto baktiah amtueng; toe boenghaih ah loe duekhaih loklam ah oh.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 Toksah kami loe, angmah ih pakha pacah han ih ni tok to a sak.
Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 Sithaw panoek ai kami loe kahoih ai hmuen to poek, a thuih ih lok doeh kangqong hmai baktiah ni oh.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 Poektoeng ai kami loe angzoehhaih atii to a haeh; pronghaih mah ampui kangzong to ampraeksak.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 Poeksae kami loe a imtaeng kami to pacuek moe, kahoih ai loklam to pazuisak.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Kahoih ai kami loe kasae hmuen sak hanah, a mik to pasimh moe, kahoih ai hmuen angcoengsak hanah, pahni to haehsak.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Toenghaih loklam ah khosak pongah sam to pok nahaeloe, lensawkhaih lumuek ah ni oh.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Palungsawk kami loe thacak kami pongah hoih kue; poekhaih angsum thaih kami loe vangpui pazawk kami pongah hoih kue.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 Taham khethaih phoisa vahhaih hoiah sak ih lok takroekhaih loe aimacae mah ni sak o; toe hmuen boih nuiah lok takroekkung loe Angraeng ni.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
