Palungha Lok 15
1 Loknaem mah palungphuihaih to dipsak; toe lokham mah loe palungphuihaih to tacawtsak.
Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
2 Palungha kami loe palai to katoeng ah patoh; toe kamthu ih pakha mah loe amthuhaih to tacawtsak.
Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
3 Angraeng ih mik loe ahmuen kruekah oh moe, kasae kahoih to khet.
Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
4 Kahoih lok kathui palai loe kami ngantuihaih ah oh; toe aling thaih palai loe poekhaih patangkhangsak.
Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
5 Kamthu loe ampa thuitaekhaih to patoek; toe palungha kami loe thuitaekhaih lok to tahngaih.
Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
6 Katoeng kami ih im ah loe hmuenmae oh mangh; toe kasae kami ih phoisa mah loe raihaih to tacawtsak.
V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
7 Palungha kami ih pahni mah palunghahaih to pungsak; toe kamthu ih palung ah loe palunghahaih to om ai.
Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
8 Kami zae angbawnhaih loe Angraeng mah panuet; toe katoeng kami lawkthuihaih mah Angraeng to anghoesak.
Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
9 Kasae kami ih loklam loe Angraeng mah panuet; toe toenghaih pakrong kaminawk loe anih mah palung.
Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
10 Lam amkhraeng kaminawk loe thuitaekhaih to koeh o ai; toe thuitaekhaih hnuma kami loe dueh tih.
Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
11 Hell hoi amrohaih mataeng doeh Angraeng hmaa ah amtueng phaeng nahaeloe, kaminawk ih palung cae loe kawkruk maw amtueng aep tih? (Sheol h7585)
Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol h7585)
12 Minawk patoek kami loe thuitaek naah palungphui; palungha kami khaeah lokduenghaih to tawn mak ai.
Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
13 Palung anghoe naah mikhmai pan; toe palungset naah loe poekhaih patangkhang.
Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
14 Khopoek thaih palung mah loe palunghahaih to pakrong; toe kamthu ih pakha loe amthuhaih to zok ah amthlam.
Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
15 Amtanghaih tlim ah khosah kaminawk ih aninawk loe sethaih hoiah koi; toe poeknawmhaih loe sak toepsoep ih buhraenghaih poih ah oh.
Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
16 Dawnraihaih hoiah hmuenmae angraeng parai pongah loe, Angraeng zithaih hoiah hmuen zetta tawnh to hoih kue.
Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
17 Kathawk hruk maitaw to boh moe, anghnukmahaih ahmuen ah buhcaak pongah loe, amlunghaih kaom ahmuen ah aan hoiah buhcaak to hoih kue.
Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
18 Palungphuihaih mah ampraekhaih to tacawtsak; toe pauephaih tawn kami loe angzoehhaih to dipsak.
Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
19 Thasae kami ih loklam loe soekhring hoiah koi; toe katoeng kami caehhaih loklam loe manglaih lampui ah oh.
Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
20 Palungha capa mah ampa to anghoesak; toe kamthu loe amno to hnaphnae.
Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
21 Kamthu loe poekhaih tawn ai kami to kawnh haih; toe palungha kami loe katoengah lamcaeh.
Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
22 Poekhaih kahoih paek ih om ai ah loe sak atimhaih to amro; toe poekhaih kahoih paek kami pop naah sak atimhaih to cak.
Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
23 Kami loe lokduenghaih pathim naah anghoe; atue nathuem ah apaeh ih lok loe kawkruk maw hoih!
Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol h7585)
25 Amoek kami ih im loe Angraeng mah phrae tih; toe lamhmai ih ramri loe caksak tih.
Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
26 Kasae kami poekhaih loe Angraeng mah panuet; toe poekciim kaminawk ih poekhaihnawk loe a kawnh pae.
Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
27 Kamthlai koeh hmoek kami imthung ah raihaih to phak; toe bokhaih tangqum hnuma kami loe hing tih.
Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
28 Katoeng kami loe lok pathim hanah palung thung hoiah lok to khingh; toe kasae kami ih pakha loe loksae to pathaak.
Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
29 Kasae kami loe Angraeng mah amhoe taak; toe katoeng kaminawk ih lawkthuihaih lok loe anih mah tahngaih pae.
Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
30 Mikhmai panhaih mah palung anghoesak; kahoih tamthang mah huhong ngantuisak.
To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
31 Hinghaih paek thaih thuitaekhaih lok tahngai kami loe, palungha kaminawk ohhaih im ah om toeng tih.
Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
32 Thuitaekhaih lok tahngai ai kami loe a hinghaih patoek kami ah oh.
Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
33 Angraeng zithaih loe palungha amtuenghaih ih ni; kami tlim ah khosakhaih loe minawk mah pakoeh ih loklam ah oh.
Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
