Palungha Lok 13
1 Palungha caa loe ampa thuitaekhaih lok to tahngaih; toe minawk padaeng thaih kami loe thuitaekhaih lok to tahngai ai.
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2 Kami loe angmah pahni ih athaih kahoih to caa tih; toe zaehaih sah kami loe athii palonghaih athaih to caa tih.
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3 Pahni angsum kami loe a hinghaih cuem kami ah oh; pakha kawkah aang kami loe amro tih.
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4 Thasae kami loe a koehhaih baktiah tidoeh tawn ai; thahoih kami loe a koehhaih to hak tih.
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5 Katoeng kami loe lok amlaihaih to hnukma; toe kasae kami loe panuet thoh moe, azathaih to ohsak.
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6 Loklam amkhraeng ai kami loe toenghaih mah toep; toe kahoih ai kami mah loe kami kazae to amtimsak.
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7 Angraeng ah angsah, tidoeh tawn ai kami to oh moe, kamtang ah angsah, angraeng parai kami doeh oh.
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8 Angraeng loe angraenghaih hoiah a hinghaih to akrang han oh; toe amtang kami loe thuitaekhaih lok to tahngai mak ai.
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9 Katoeng kami aanghaih loe anghoehaih ah oh; toe kasae kami ih hmaiim loe dueh ving tih.
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10 Amoekhaih mah angzoehhaih to tacawtsak; toe palungha kami loe acoe paekhaih lok to tahngaih.
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11 Azom ah hak ih phoisa loe anghma zuep tih; toe toksak moe, patung ih phoisa loe pung aep tih.
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12 Oephaih anghmat ving naah poekhaih angpho; toe koehhaih acung naah loe, hinghaih thingkung ah oh.
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13 Thuitaekhaih lok patoek kami loe amro tih; toe paek ih lok khingya kami loe tangqum to hnu tih.
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14 Palungha kami patukhaih lok loe, duekhaih thaang thung hoi loih hanah, hinghaih tuipuek ah oh.
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15 Kahoih panoekhaih tawn kami loe minawk hmaa ah mikhmai pan tih; toe kasae kami ih loklam loe rai.
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16 Palungha kami loe palunghahaih hoiah toksak; toe kamthu loe amthuhaih to amtuengsak.
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17 Kahoih ai laicaeh loe raihaih thungah amtim; toe oepthok laicaeh loe ngantuihaih ah oh.
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18 Thuitaekhaih tahngai ai kami loe amtanghaih hoi azathaih mah pha thui tih; toe thuitaekhaih lok tahngai kami loe pakoehaih to hnu tih.
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19 Koeh acunghaih loe hing thung kawkruk maw khosak hoih! Toe kahoih ai hmuen caeh taakhaih loe amthu kaminawk hanah panuet thok hmuen ah oh.
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20 Palungha hoi angkom kami loe palungha tih; toe kamthu hoi angkom kami loe amro tih.
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21 Kazae kaminawk loe sethaih mah hnukah patom; toe katoeng kaminawk loe tahamhoihaih tangqum to hnu o tih.
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22 Kahoih kami loe a caanawk ih caa patoeng hanah, qawk to caeh taak; toe kami zae loe katoeng kaminawk han ih ni hmuenmae to patung pae.
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23 Amtang kami ih lawk loe cang hoih parai; toe anih to aling o pongah amro boih.
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24 Quiboeng patoh ai kami loe, a caa hnuma kami ah oh; toe caa palung kami loe, nawkta nathuem hoiah thuitaekhaih to tawnh.
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25 Katoeng kami loe a hing hanah buhcaak; toe kasae kami loe zok amthlam tih.
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
