Nambar 32
1 Reuben hoi Gad kaminawk mah Jazer hoi Gilead prae to hnuk o naah, kahoih parai maitaw pacahhaih ahmuen doeh a hnuk o;
Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek.
2 to pongah Reuben hoi Gad kaminawk angzoh o moe, Mosi, qaima Eleazar hoi Israel rangpui zaehoikungnawk khaeah lokthuih o,
Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce:
3 Ataroth, Dibon, Jazer, Nimrah, Heshbon, Elealeh, Shebam, Nebo, Beon hoi,
Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon,
4 Israel kaminawk hmaa ah Angraeng mah tuk pae ih prae loe, moi pacah han hoih parai, na tamna kaicae loe pacah ih moi paroeai ka tawnh o;
Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka.
5 nangcae mikcuk naakrak ah ka oh o nahaeloe, hae praenawk hae na tamnanawk hanah qawk ah na paek ah, kaicae hae Jordan vapui angkatsak hmah, tiah a naa o.
(Protož řekli: ) Jestliže jsme nalezli milost před očima tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme za Jordán.
6 Mosi mah Gad hoi Reuben kaminawk khaeah, Nam nawkamyanawk loe misatuk naah caeh o, toe nangcae loe haeah nang hnut o sut han maw?
I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete?
7 Tipongah Angraeng mah nihcae khaeah paek ih prae thungah caeh hanah, Israel kaminawk tha na set o sak loe?
I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do země, kterouž jim dal Hospodin?
8 Prae khet hanah nam panawk to Kadesh-Bernea hoi ka patoeh naah to tiah a oh o.
Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu.
9 Eskol azawn to phak o moe, prae to a hnuk o naah, Angraeng mah nihcae khaeah paek ih prae thungah akun hanah, Israel kaminawk to palungboeng o sak.
Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země, kterouž dal jim Hospodin.
10 To niah Angraeng palungphui o sak pongah, Anih mah lokkamhaih sak naah,
Èímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka:
11 nihcae loe palungthin boih hoi ka hnukah bang o ai pongah, mi kawbaktih doeh Izip prae thung hoi tacawt saning pumphaeto hoi ranuih bang kaom kaminawk boih, Abraham, Issak hoi Jakob khaeah paek han lokkam ih prae to hnu o mak ai;
Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne,
12 palungthin boih hoi Angraeng hnukah kabang, Keniz acaeng Jephunneh capa Kaleb hoi Nun capa Joshua khue ni prae to hnu tih, tiah thuih.
Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina.
13 To pongah Angraeng Sithaw hmaa ah kasae sah kaminawk ih caanawk amrosak boih ai karoek to, praezaek ah saning qui palito thung amhetsak.
I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma.
14 Khenah, nangcae loe vaihi nam panawk pongah na zae o kue, nam panawk zuengah nang thawk o moe, Israel kaminawk nuiah Angraeng palungphui aep han ih ni na sak o boeh.
A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele.
15 Anih to nam khraeng o taak nahaeloe, Israel kaminawk to praezaek ah amhetsak let tih, nangcae loe hae kaminawk amrosakkung ah na om o tih, tiah a naa.
Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto.
16 To pacoengah Reuben hoi Gad kaminawk anih khaeah angzoh o moe, Hae ahmuen ah maitaw pacahhaih imnawk hoi nawktanawk ohhaih vangpuinawk to ka sak o han;
Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým,
17 toe Israel kaminawk angmacae ohhaih ahmuen ah thaak boih ai karoek to, maiphaw ka sinh o moe, Israel caanawk hma ah ka caeh o han; hae prae thungah kaom kaminawk pongah, aicae ih caanawk loe sipae thungh ih vangpuinawk thungah khosak o han oh.
Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země.
18 Israel acaeng maeto boih mah qawktoep ai karoek to, im ah kam laem o mak ai.
Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dědictvím svým;
19 Kaicae loe Jordan vapui zaeh ah nihcae hoi nawnto qawktoep han tidoeh om mak ai; Jordan vapui ni angyae bangah ni qawktoep han oh, tiah a naa o.
Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce.
20 To naah Mosi mah nihcae khaeah, Hae tiah oh pongah, maiphaw na sin o moe, Angraeng hmaa ah misatuk hanah na caeh o,
I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji,
21 Angraeng mah a misanawk to a hmaa hoiah haek boih ai karoek to, Angraeng hmaa ah maiphaw sin hoi Jordan vapui nang kat o boih moe,
A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své,
22 Angraeng hmaa ah prae na pazawk o nahaeloe, nam laem o let thai tih, to pacoengah loe Angraeng hoi Israel kaminawk hmaa ah zaehaih tidoeh na tawn o mak ai boeh; to naah hae prae loe Angraeng hmaa ah nangcae ih qawk ah om tih.
A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem.
23 Toe na sah o ai nahaeloe, khenah, nangcae loe Angraeng hmaa ah zaehaih na tawnh o pongah, na zae o haih mah nangcae to patom tih.
Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že pomsta vaše přijde na vás.
24 Na caa nawktanawk hanah vangpuinawk, tuunawk hanah tuu imnawk to sah pae oh; pakha hoi na thuih o ih lok baktih toengah sah oh, tiah a naa.
Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte.
25 Gad hoi Reuben kaminawk mah Mosi khaeah, Na tamna kaicae loe ka angraeng mah thuih ih lok baktih toengah ka sak o han.
I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.
26 Ka zu hoi ka caa nawktanawk, maitawnawk hoi tuunawk loe Gilead prae ih vangpuinawk thungah om o tih.
Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zůstanou v městech Galád,
27 Toe ka angraeng mah thuih ih lok baktih toengah, na tamna kaicae loe, maiphaw ka sinh o moe, misatuk hanah Angraeng hmaa ah Jordan vapui to kang kat o han, tiah a naa o.
Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj.
28 To kawng pongah Mosi mah, qaima Eleazar, Nun capa Joshua hoi Israel acaeng zaehoikung lu koeknawk khaeah, lokthuih pae;
I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských,
29 nihcae khaeah, Gad hoi Reuben kaminawk loe misatuk hanah Angraeng hmaa ah nangcae hoi nawnto Jordan vapui to angkat o boih moe, nangcae hmaa ah misa pazawk o nahaeloe, to Gilead prae to nihcae han qawk ah toep o sak ah:
A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství.
30 toe nihcae mah maiphaw to sin o moe, nangcae hoi nawnto vapui angkat o ai nahaeloe, Kanaan prae ah ni nangcae salakah taham to tawn o tih, tiah a naa.
Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed vás v zemi Kanán.
31 Gad hoi Reuben kaminawk mah, Angraeng mah na tamnanawk khaeah thuih ih lok baktih toengah, ka sak o han.
I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme:
32 Jordan vapui hae bang zaeh ih prae to ka toep o hanah, maiphaw sin hoi Angraeng hmaa ah Kanaan prae thungah ka kun o han, tiah a naa o.
My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.
33 Mosi mah Gad kaminawk, Reuben kaminawk hoi Joseph ih caa, ahap Manasseh acaengnawk khaeah, Amor siangpahrang Sihon prae thung ih vangpuinawk boih, Bashan siangpahrang Og prae thung ih vangpuinawk to paek boih.
Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s městy jejími při pomezích, i města země té všudy vůkol.
34 Gad kaminawk mah Dibon, Ataroth, Aroer,
A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,
35 Atroth, Shophan, Jaazer, Jogbehah,
A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,
36 Beth-Nimrah hoi Beth-Haran vangpuinawk to sipae thungh o moe, pacah ih tuunawk han doeh im sak pae o.
A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky.
37 Reuben kaminawk mah Heshbon, Elealeh hoi Kirjathaim,
Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim,
38 Nebo hoi Baal-Meon (to vangpui ahmin loe athlaeng o ving boeh), Shibmah vangpui to sak o; a sak o ih vangpuinawk loe angmacae mah ni ahmin to sak o.
A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména městům, kteráž vzdělali.
39 Manasseh capa Makir ih caanawk loe Gilead ah caeh o moe, vangpuinawk to lak o pacoengah, Amor kaminawk to haek o.
Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.
40 To pongah Mosi mah Gilead to Manasseh capa Makir hanah paek; anih loe to ah khosak.
I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v ní.
41 Manasseh capa Jair mah nihcae ohhaih ahmuen to tuk moe, a lak pacoengah Havoth-Jair, tiah ahmin sak.
Jair také syn Manassesův táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi Jairovy.
42 To pacoengah Nobah mah Kenath hoi a taengah kaom avangnawk to tuk moe, a lak pacoengah, angmah ih ahmin to sak.
Nobe také táhl, a vzal Kanat a městečka jeho, a nazval je Nobe od jména svého.
