Marka 9
1 Anih mah nihcae khaeah, Loktang kang thuih o, thacakhaih hoiah angzo Sithaw prae hnu o ai karoek to, haeah angdoe thoemto kaminawk thungah duekhaih pataeng han ai kami to oh, tiah a naa.
I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci.
2 Ni tarukto pacoengah Jesu mah Piter, Jakob hoi Johan to hoih moe, maesang nuiah dawh haih, to ah angmacae bueng oh o: to naah nihcae hma ah krang amkhraih pae.
A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi.
3 Anih ih kahni loe ni aengh baktiah ampha; long nuiah kaom tih hmuen mah doeh patah thai ai khoek to dantui kanglung baktiah anglung.
A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého bělič na zemi učiniti nemůže.
4 Elijah hoi Mosi doeh nihcae hma ah amtueng pae: nihnik loe Jesu hoiah lok apaeh hoi.
I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.
5 Piter mah Jesu khaeah, Rabbi, aicae loe haeah oh han hoih: buk thumto sah o si; nang hanah maeto, Mosi hanah maeto, Elijah hanah maeto, tiah a naa.
A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden.
6 Nihcae loe zit o parai pongah, timaw thuih han, tito panoek o ai.
Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni.
7 To naah tamai mah nihcae to khuk khoep; tamai thung hoiah, Hae loe Ka palung duek ih Capa ah oh: a lok tahngai pae oh, tiah lok to angzoh.
I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
8 Nawnetta oh pacoengah nihcae mah a taeng bangah khet o, to naah angmacae hoi Jesu khue ai ah loe kalah mi doeh hnu o ai.
A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou.
9 Nihcae mae nui hoi anghum o tathuk naah, kami Capa duekhaih hoi angthawk ai karoek to a hnuk o ih hmuennawk to mi kawbaktih khaeah doeh thuih han ai ah nihcae han lok a thuih pae.
A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.
10 Nihcae mah to lok to pakuem o, duekhaih hoi angthawk lethaih, tiah thuih ih lok loe tih thuih koehhaih ih maw vai? tiah angmacae hoi angmacae lok angdueng o.
I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti.
11 Nihcae mah anih khaeah, Tipongah ca tarik kaminawk mah loe Elijah angzo hmaloe tih, tiah thuih o loe? tiah a dueng o.
I otázali se ho, řkouce: Což to pak zákonníci praví, že Eliáš musí přijíti prvé?
12 Anih mah nihcae khaeah, Elijah angzo hmaloe ueloe, hmuennawk sah pakhrai boih tih; kami Capa loe paroeai patangkhang ueloe, pahnawt o sut tih, tiah tarik ih lok to oh.
On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprvé, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že musí mnoho trpěti, a za nic položen býti.
13 Toe kang thuih o, angmah kawng tarik ih baktih toengah Elijah loe angzoh boeh, toe nihcae mah a nuiah koeh thaithue hmuen to sak o, tiah a naa.
Ale pravím vám, že i Eliáš přišel, i učinili mu, což chtěli, jakož psáno jest o něm.
14 A hnukbang kaminawk ohhaih ahmuen ah a phak naah, nihcae taengah kaom pop parai kaminawk to a hnuk, ca tarik kaminawk loe nihcae hoi lok angaek o.
Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich, a zákonníky, an se hádají s nimi.
15 Kami boih mah anih to hnuk o naah, dawnrai o moe, anih dawt hanah cawnh o.
A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a zběhše se, přivítali ho.
16 Anih mah ca tarik kaminawk khaeah tih lok maw nihcae khaeah na dueng o? tiah a naa.
I otázal se zákonníků: Co se hádáte spolu?
17 To naah paroeai kaminawk thung ih kami maeto mah, Patukkung, taqawk mah naeh ih lokaa, ka capa nang khaeah kang zoh haih;
A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.
18 taqawk mah anih to naeh kruek, long ah amtimh moe, pakha thung hoiah tamtui poep to tacawt, haa a kaek moe, ngan kana baktiah ngan to a zaek pae: taqawk haek pae hanah na hnukbang kaminawk khaeah ka thuih pae, toe nihcae mah haek o thai ai, tiah a naa.
Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami svými, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
19 Jesu mah to kami khaeah, Tanghaih tawn ai kaminawk, nasetto maw nangcae khaeah ka oh moe, nasetto maw kang moek o han vop? Nawkta to kai khaeah na hoi oh, tiah a naa.
A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný. Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně.
20 Nawkta to anih khaeah hoih o: taqawk mah Anih to hnuk naah, nawkta loe long ah amtimh; pakha hoi tamtui poep to tacawt moe, long ah amlet.
I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned ním duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil.
21 Anih mah nawkta ih ampa khaeah, Saning nazetto maw hae tiah oh boeh, tiah a dueng. Ampa mah nawkta nathuem hoiah oh boeh, tiah a naa.
I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Od dětinství.
22 Anih to paduek hanah hmai thungah doeh, tui thungah doeh, vaihi hoi vaihi a vah: toe na sak thaih nahaeloe tahmenhaih hoiah na bomh ah, tiah a naa.
A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.
23 Jesu mah anih khaeah, Na tang thaih nahaeloe, tang kami hanah hmuennawk boih angcoeng thaih, tiah a naa.
A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.
24 Nawkta ih ampa mah, Angraeng, ka tang hmang, tang ai ah ka oh han ai ah na bom ah, tiah mikkhraetui hoiah a lok to pathim pae phrat.
A i hned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.
25 To hmuen khet hanah nawnto kacawn kaminawk Jesu mah hnuk naah, Taqawk sae to a zoeh, anih khaeah, Naa pangsak moe, lok aasak taqawk, lok kang paek, nawkta takoh thung hoiah tacawt ah loe, natuek naah doeh akun let hmah lai ah, tiah a naa.
Uzřev pak Ježíš, že se zbíhá zástup, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Duchu němý a hluchý, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.
26 Taqawk loe hangh moe, nawkta to asoek pacoengah, anih thung hoiah tacawt: nawkta loe kadueh baktiah oh sut; kaminawk mah loe a duek boeh, tiah poek o.
Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel. I učiněn jest jako mrtvý, tak že mnozí pravili, že umřel.
27 Toe Jesu mah anih to ban ah patawnh moe, pathawk tahang; to naah nawkta loe angdoet tahang.
Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho. I vstal.
28 Anih imthung ah akun naah, a hnukbang kaminawk mah tamquta hoiah tipongah kaicae mah loe ka haek o thai ai loe? tiah a dueng o.
A když všel do domu, učedlníci jeho otázali se ho soukromí: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
29 Anih mah nihcae khaeah, Hae baktih hmuen loe lawkthuihaih hoi buhzah haih ai ah loe tacawt thai ai, tiah a naa.
I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyjíti, jediné skrze modlitbu a půst.
30 To ahmuen hoiah tacawt o moe, Kalili prae thungah caeh o; anih mah to tiah kaom hmuen to minawk panoeksak han koeh ai.
A jdouce odtud, šli spolu skrze Galilei, ale nechtěl, aby kdo věděl.
31 A hnukbang kaminawk to hae tiah patuk, nihcae khaeah, Kami Capa to minawk ban ah paek o ueloe, anih to hum o tih; anih loe hum o pacoeng, ni thumto naah angthawk let tih, tiah a naa.
Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetího dne z mrtvých vstane.
32 Toe anih thuih koehhaih to nihcae mah panoek o thai ai, dueng hanah doeh zit o.
Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a však ostýchali se ho otázati.
33 Anih loe Kapernuam vangpui ah angzoh: imthung ah oh o naah, anih mah a hnukbang kaminawk to lok a dueng, Loklam ah tih lok maw nang aek o? tiah a naa.
I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?
34 Loklam ah angmacae hoi angmacaea mi maw kalen koek ah om tih, tiah lok angaek o pongah, nihcae loe anghngai o duem.
Ale oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší.
35 Anih loe anghnut moe, hatlai hnettonawk to kawk, nihcae khaeah, Mi kawbaktih doeh hmaloe ah oh koeh kami loe, hnukkhuem koek ah oh moe, kami boih ih tamna ah oh han oh, tiah a naa.
A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť ze všech nejposlednější a všech služebník.
36 Nawkta maeto a lak moe, nihcae salakah angdoetsak: nawkta to tapom moe, nihcae khaeah,
A vzav pacholátko, postavil je u prostřed nich, a vzav je na lokty, řekl jim:
37 mi kawbaktih doeh hae nawktanawk thung ih nawkta maeto hae kai ih ahmin hoiah talawk kami loe, kai talawk kami ah ni oh: mi kawbaktih doeh kai talawk kami loe, kai to talawk ai, kai patoehkung talawk kami ah ni oh, tiah a naa.
Kdož by koli jedno z takových pacholátek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.
38 Johan mah anih khaeah, Patukkung, na hmin hoiah taqawk haek kami maeto ka hnuk o, anih loe aicae hnukbang kami na ai ni: anih loe aicae hnukah bang ai pongah, ka pakaa pae o, tiah a naa.
I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, proto že s námi nechodí.
39 Jesu mah, Pakaa o hmah, kai ih ahmin hoiah dawnrai hmuen sah kami mah loe, kazoi daek ah kai ih ahmin to kasae thui mak ai.
Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Neboť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, aby mohl snadně zle mluviti o mně.
40 Aicae nuiah kasae sah ai kami loe aicae ih kami ah ni oh.
Nebo kdož není proti nám, s námiť jest.
41 Loktang kang thuih o, Kri kami ah na oh o pongah, kai hmin hoiah tui boengloeng maeto paek kami loe, loktang kang thuih o, a hnuk han koi tangqum to hnu ai ah om mak ai.
Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, proto že jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.
42 Mi kawbaktih doeh kai tanghaih tawn hae nawktanawk thung ih nawkta maeto hanah zaehaih sahsak kami loe, cangkaehhaih thlung tahnong ah a oihsak moe, tuipui thungah vah nahaeloe hoih kue tih.
A kdož by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by mu lépe bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře.
43 Na ban mah na zaesak nahaeloe, takroek pat ah: ban hnetto koep ah dueh thai ai, hell hmai thungah caeh pongah loe, ban koep ai ah hinghaih thungah akun to nang hanah hoih kue: (Geenna g1067)
A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, nežli obě ruce majícímu jíti do pekla v ten oheň neuhasitelný, (Geenna g1067)
44 to hell thungah loe nihcae ih alungh to dueh ai, hmai doeh dueh ai.
Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
45 Na khok mah na zaesak nahaeloe, takroek pat ah: khok hnetto koep ah dueh thai ai, hell hmai thungah caeh pongah loe, khok koep ai ah hinghaih thungah akun to nang hanah hoih kue. (Geenna g1067)
A pakli noha tvá horšila by tě, utni ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v ten oheň neuhasitelný, (Geenna g1067)
46 To hell thungah loe nihcae ih alungh to dueh ai, hmai doeh dueh ai.
Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
47 Na mik mah na zaesak nahaeloe, taprok dok ah: mik hnetto koep ah, hell hmai thungah caeh pongah loe, mik maeto hoi Sithaw prae thungah akun to nang hanah hoih kue. (Geenna g1067)
Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného, (Geenna g1067)
48 To hell thungah loe nihcae ih alung to dueh ai, hmai doeh dueh ai.
Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
49 Angbawnhaih moi to paloi hoiah atok boih baktih toengah, kami boih paloi hoiah atokhaih to om tih.
Nebo každý ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena.
50 Paloi loe hoih: toe a khrumhaih to anghmaa nahaeloe, kawbangah maw na khrumsak let thai tih? Nangmacae hanah paloi baktiah khrum oh loe, maeto hoi maeto angdaehhaih to tawn oh, tiah a naa.
Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl sami v sobě, a pokoj mějte mezi sebou.
