Oihaih Laa 5
1 Aw Angraeng, kaicae nuiah kapha hmuen to poek ah; ka tongh o ih kasae thuihaih hae khen ah loe, poek ah.
Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
2 Kaicae ih qawk loe minawk ban ah phak boih boeh, kaicae ih imnawk doeh prae kalah kaminawk ban ah phak boih boeh.
Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
3 Kaicae loe naqah hoi ampa tawn ai kami ah ni ka oh o boeh, kam nonawk doeh lamhmai ah oh o boeh.
Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
4 Naek hanah tui to ka qan o moe, tik hanah thing to ka qan o boeh.
Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
5 Kaicae loe anghak ai ah tok ka sak o, hmuen phawh loiah kaicae ih tahnong loe kong thai ai boeh.
Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
6 Caaknaek khawt buh ka hak o thai hanah, Izip hoi Assyria kaminawk khaeah kang paek o.
Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
7 Kaicae ampanawk loe zae o moe, om o ai boeh; nihcae zaehaih to ka zok o boeh.
Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
8 Misongnawk mah kaicae to uk boeh, nihcae ban thung hoi loisak kami to om ai.
Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
9 Zit kaom praezaek ih sumsen pongah, kaicae loe duekhaih hoi hinghaih salakah takaw to ka pakrong o.
S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
10 Zok amthlam loiah kaicae ih nganhin doeh omthuh baktiah amnum boeh.
Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
11 Nihcae mah Zion ih nongpatanawk hoi Judah ih tanglanawk to zae o haih.
Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
12 Angraengnawk to angmacae ban hoiah bangh o moe, kacoehtanawk to azat thok ah a sak o.
Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
13 Cang kaeh hanah thendoengnawk to naeh o, nawktanawk to thing aput o sak.
Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
14 To khongkha thungah kacoehtanawk akun o sak ai, thendoengnawk doeh katoeng kruek o ai boeh.
Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
15 Palung anghoehaih azaem ving boeh pongah, hnawhaih doeh palungsethaih ah angcoeng lat boeh.
Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
16 Kaicae lu ih angraeng lumuek loe krak ving boeh; ka zae o boeh pongah khosak ka bing o boeh!
Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
17 To pongah kaicae ih palungthin loe zai sut boeh; hae hmuennawk pongah kaicae ih mik amtueng ai boeh.
Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
18 Kami angqai krangah kaom, Zion mae loe tasuinawk mah paqaih o haih boeh.
Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
19 Aw Angraeng, nang loe dungzan ah na cak poe; na angraeng tangkhang loe adung boih khoek to cak poe.
Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
20 Tipongah kaicae nang pahnet poe moe, atue kasawk ah nang pahnawt ving loe?
Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
21 Aw Angraeng, kaicae hae nangmah khaeah amlaemsak ah; to tih nahaeloe kam laem o let tih; kaicae ih atuenawk loe canghnii ih atue baktiah omsak let ah.
Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
22 Toe kaicae hae nang pahnawt zuep ai moe, palung nang phui thuih hmoek ai nahaeloe, na pathawk let rae ah.
Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
