< Oihaih Laa 3 >

1 Kai loe anih palungphuihaih quiboeng hoiah patang ka khang boeh.
Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
2 Anih mah khodai ai, khoving thungah ang hoih.
Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
3 Anih mah ang thuitaek; athun qui vaihi hoi vaihi a ban hoiah ang thuitaek.
Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
4 Anih mah ka ngan hoi ahin ang hmawnsak; ka huhnawk doeh angkhaehsak.
Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
5 Kai tuk hanah misatuh kaminawk to pakhueng moe, kakhaa hoi karai hmuen hoiah ang takui khoep.
Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
6 Canghnii ah kadueh kami baktiah, khoving thungah ang suek.
Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
7 Sipae hoi ang takui khoep pongah, ka loih thai ai; kazit sumqui hoiah ang pathlet.
Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
8 Ka hangh moe, lawk ka thuih naah doeh, lawk ka thuihaih to ang pakaa pae ving.
A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
9 Ka caehhaih loklam to thlung hoiah ang pakaa pae khoep moe, kang koih loklam to ang pazuisak.
Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
10 Anih loe kai hanah, moi angang taqom baktih, amtueng ai ahmuen ah kaom kaipui baktiah oh.
Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
11 Anih mah kai loklam amkhraengsak moe, ang taprawt pet pacoengah, kai hae amrosak.
Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
12 Anih mah kalii anueng moe, kai to palaa kahhaih ahmuen ah ang suek.
Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
13 Kalii tabu thung ih anih ih palaanawk mah ka kaeng ah cop.
Postřelil ledví má střelami toulu svého.
14 Kai loe kaimah ih kaminawk mah pahnui thuih han ih ni ka oh sut boeh; ni thokkruek laasak thuih hanah ka oh.
Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
15 Anih mah kakhaa tui hoiah ang bawh moe, kakhaa ahmuet hoiah ang paquisak.
Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
16 Anih mah thlung hoiah ka ha angkhaehsak moe, maiphu hoiah ang phumh.
Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
17 Monghaih hoi kangthla ah ka hinghaih pakhra na suek ving boeh pongah, khosak hoihaih to ka pahnet boeh.
Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
18 To pongah Angraeng khae ih thacakhaih hoi oephaih to om ai boeh, tiah ka thuih.
A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
19 Patangkhanghaih hoi raihaih, kakhaa tui hoi kakhaa ahmuet doeh ka pahnet ai vop.
A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
20 To baktih hmuennawk to ka hinghaih pakhra mah panoek poe moe, ka thung ah angam sut boeh.
Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
21 Palung thungah ka poek poe pongah oephaih ka tawnh.
A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
22 Angraeng amlunghaih loe boeng thai ai, anih mah palungnathaih tawn ai nahaeloe, aicae loe amro tih boeh.
Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
23 Akhawnbang kruek tahmenhaih kangtha a hnuk o; na oep thohhaih loe paroeai len.
Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
24 Angraeng loe kai ih taham ah oh, tiah ka hinghaih pakhra mah thuih pongah, anih to ka zing han.
Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
25 Angraeng hoihhaih loe anih oephaih tawn kami, hinghaih pakhra hoi anih pakrong kaminawk khaeah oh.
Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
26 Kami loe Angraeng pahlonghaih to oep moe, zing han hoih.
Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
27 Kami loe thendoeng nathuem ah tok karai sak han hoih.
Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28 Anih nuiah hmuen to amtik boeh pongah, angmabueng anghnut moe, anghngai duem han oh.
Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
29 Oephaih om tih hmang tiah poek nahaeloe, a mikhmai to maiphu pongah akuep nasoe.
Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30 Anih tabaeng kami khaeah tangbaeng patueng pae nasoe loe, ahmin sethaih hoiah koi nasoe.
Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31 Sithaw mah aicae dungzan khoek to vaa mak ai;
Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32 anih mah palungsethaih phaksak, toe paroeai pop anih palungnathaih hoi amlunghaih to amtuengsak let tih.
Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
33 Anih loe kaminawk nuiah palungsethaih hoi amtanghaih phaksak han koeh ai.
Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
34 Long ah thongkrah kaminawk boih khok hoiah cawh moe,
Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
35 sang koek Sithaw hmaa ah kami mah toenghaih baktiah hnuk han koi hmuen lak pae ving pacoengah,
Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
36 kami mah hnuk han koi hmuen sungsak ving hanah Angraeng mah koeh ai.
Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
37 Angraeng lokpaekhaih om ai ah, mi mah maw a thuih ih lok baktiah angcoengsak thaih?
Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
38 Sang koek Sithaw ih pakha thung hoiah na ai maw kahoih hoi kasae hmuen to angzo hmaek?
Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
39 Kami mah a zaehaih pongah danpaek naah, tipongah kahing kami loe laisaep khing loe?
Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
40 To tiah oh pongah loe a caeh o haih loklam hae pakrong tanoek si loe, Angraeng khaeah amlaem o let si.
Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
41 Vannawk ranui ah kaom Sithaw khaeah, ban a payangh o moe, lawk a thuih o naah, poekhaih palungthin doeh anih khaeah paek o si.
Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
42 Ka zae o moe, na lok kang aek o moeng boeh; kaicae zaehaih to nang tahmen ai vop.
Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
43 Palung na phuihaih hoiah nang kraeng khoep moe, nang pacaekthlaek boeh; tahmenhaih tawn ai ah, nang hum boeh.
Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
44 Lawk ka thuih o haih nang khaeah phak han ai ah, nangmah hoi nangmah tamai hoi nang yaw khoep boeh.
Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
45 Kaminawk salakah anghnoeng baktih, panuet thok hmuen baktiah nang ohsak boeh.
Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
46 Kaicae ih misa boih mah, pakha ang angh o thuih.
Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
47 Kaicae nui ah zithaih, amtimhaih, amrohaih hoi anghmat angtaahaih to phak boeh.
Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
48 Kai kami ih canunawk amro o boeh pongah, ka mik hoiah vapui tui to long.
Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
49 Ka mikkhraetui loe kang ai ah long tih, anghak mak ai,
Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
50 Angraeng mah hnu ai karoek to van hoiah dan tathuk.
Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
51 Ka vangpui thung ih canunawk boih pongah, ka mik mah palung ang setsak.
Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
52 Takung om ai ah ka misanawk mah tavaa baktiah ang mee o.
Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
53 Tangqom thungah ka hinghaih ang boeng o sak moe, ka nuiah thlung ang vah o thuih.
Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
54 Tui mah ka lu uem naah, ka duek boeh, tiah ka poek.
Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
55 Aw Angraeng, tangqom thung hoiah na hmin to kang kawk.
Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
56 Ka lok nang thaih pae; ka hamhaih hoi abomhaih kang hnik naah, na naa tamuep ving hmah.
Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
57 Nang kang kawk naah, kai nang hnai thuih moe, zii hmah, tiah nang naa.
V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
58 Aw Angraeng, ka hing thai hanah tok na sak moe, ka hinghaih pakhra to nang pahlong boeh.
Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
59 Aw Angraeng, ka sakpazaehaih na hnuk boeh; toenghaih hoiah kai lok na caek ah.
Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
60 Nihcae mah misa ah ang suekhaih hoi a poek o ih hmuen to na hnuk boih boeh.
Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
61 Aw Angraeng, nihcae kasaethuihaih hoi poekhaihnawk to na thaih boeh.
Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
62 Athun qui kai patoem kaminawk hoi kai misa angthawk thuih kaminawk mah thuih ih lok to na thaih boeh.
Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
63 Nihcae anghnuthaih hoi angthawkhaih to khenah; kai loe nihcae laasak thuih han ih ni ka oh sut boeh.
Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
64 Aw Angraeng, angmacae ban mah sak ih hmuen baktih toengah, nihcae khaeah pathok pae let ah.
Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
65 Nihcae han qahhaih palungthin to paek ah loe, nihcae to tangoeng thuih ah.
Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
66 Palungphuihaih hoiah nihcae to pacaekthlaek hanah, maeto doeh anghmat ai ah Angraeng ih van tlim ah kaom hmuennawk to amrosak boih ah.
Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.

< Oihaih Laa 3 >