Lokcaekkung 9
1 Jerub-Baal capa Abimelek loe Shekem ah kaom amno ih thangqoinawk hoi amno ih acaengnawk khaeah caeh moe,
Nebo odšed Abimelech syn Jerobálův do Sichem k bratřím matky své, mluvil k nim i ke vší čeledi domu otce matky své, řka:
2 Shekem ih kaminawk boih khaeah, Nangcae to Jerub-Baal ih capa quisarihtonawk mah ukhaih maw hoih kue, to ai boeh loe kami maeto mah ukhaih? kai loe nangcae ih ahuh hoi angan ah ni ka oh, tiah panoek oh, tiah thuih pae hanah tahmenhaih a hnik.
Mluvte, prosím, ke všechněm mužům Sichemským: Co jest lépe vám, to-li, aby panovalo nad vámi sedmdesáte mužů, totiž všickni synové Jerobálovi, čili aby panoval nad vámi muž jeden? Pamatujte pak, že jsem já kost vaše a tělo vaše.
3 To tiah a thuih pae ih loknawk to amno ih tangqoinawk mah Shekem vangpui ah kaom kaminawk boih khaeah thuih pae o naah, Abimelek loe kaicae ih amnawk ni, tiah a thuih o pongah, anih to abomh han koeh o.
Tedy mluvili bratří matky jeho o něm ke všechněm mužům Sichemským všecka slova tato, a naklonilo se srdce jejich k Abimelechovi, nebo řekli: Bratr náš jest.
4 To pongah nihcae mah Baal-Berith tempul ih phoisa shekel quisarihto anih hanah paek o; Abimelek mah to ih phoisa hoiah zithaih tawn ai misahoih kaminawk to tlai moe, angmah hnukah bangsak.
I dali jemu sedmdesáte lotů stříbra z domu Bále Berit, na něž sobě najal Abimelech služebníky, povaleče a tuláky, aby chodili za ním.
5 Anih loe Ophrah ah kaom ampa im ah caeh moe, angmah ih nawkamyanawk Jerub-Baal capa quisarihtonawk to lungsong maeto nuiah hum boih; toe Jerub-Baal capa asoi koek, Jotham loe anghawk ving pongah a loih.
A přišed do domu otce svého do Ofra, zmordoval bratří své, syny Jerobálovy, sedmdesáte mužů, na jednom kameni; toliko zůstal Jotam syn Jerobálův nejmladší, nebo se byl skryl.
6 To naah Shekem ah kaom kaminawk hoi Millo imthung takohnawk loe, Shekem ih thing ohhaih ahmuen ah nawnto amkhueng o moe, Abimelek to siangpahrang ah suek o.
Tedy shromáždili se všickni muži Sichemští i všecken dům Mello, i šli, a ustanovili sobě Abimelecha za krále na rovinách u sloupu, kterýž jest u Sichem.
7 To lok to Jotham khae thuih pae o naah, Gerizim mae nuiah dawh moe, nihcae khaeah, hae tiah a hang thuih; Shekem acaengnawk, Sithaw mah nangcae ih lok tahngai hanah, ka lok hae tahngai oh.
To když pověděli Jotamovi, odejda, postavil se na vrchu hory Garizim, a pozdvihna hlasu svého, volal, a řekl jim: Poslyšte mne muži Sichemští, a uslyš vás Bůh.
8 Nito naah thingnawk loe angmacae ukkung siangpahrang to suek moe, situi bawh hanah a caeh o; nihcae mah olive thing khaeah, Kaicae hae na uk ah, tiah a naa o.
Sešlo se některého času dříví, aby pomazalo nad sebou krále. I řekli olivě: Kraluj nad námi.
9 Toe olive thing mah, nihcae khaeah, Sithaw hoi kami mah pakoeh ih ka thawkhaih to caehtaak moe, thing nuiah kam zam han maw? tiah a naa.
Jimžto odpověděla oliva: Zdali já, opustě svou tučnost, kterouž ctěn bývá Bůh i lidé, půjdu, abych byla postavena nad stromy?
10 To pacoengah thingnawk mah thaiduet thing khaeah, Angzoh loe kaicae hae na uk ah, tiah a naa o.
I řeklo dříví fíku: Poď ty a kraluj nad námi.
11 Toe thaiduet thing mah nihcae khaeah, Ka luephaih hoi kahoih kaimah ih thingthai hae ka caehtaak moe, thingnawk to ka khuk han maw? tiah naa let bae.
Jimž odpověděl fík: Zdali já, opustě sladkost svou a ovoce své výborné, půjdu, abych postaven byl nad stromy?
12 Thingnawk mah misurkung khaeah, Angzoh loe, kaicae hae na uk ah, tiah a naa o.
Řeklo opět dříví vinnému kořenu: Poď ty a kraluj nad námi.
13 Toe misurkung mah nihcae khaeah, Sithaw hoi kami nawmsakhaih kaimah ih misurtui hae ka caehtaak moe, thingnawk to ka khuk han maw? tiah a naa.
Jimž odpověděl vinný kořen: Zdali já, opustě své víno, kteréž obveseluje Boha i lidi, půjdu, abych postaven byl nad stromy?
14 Thingnawk boih mah soekhringkung khaeah, Angzoh loe, kaicae hae na uk ah, tiah a naa o.
Naposledy řeklo všecko dříví bodláku: Poď ale ty a kraluj nad námi.
15 To naah soekhringkung mah thingnawk khaeah, Kai hae nangcae nuiah siangpahrang ah nang suek o moe, situi bawh han na koeh o tangtang nahaeloe, angzo oh loe, kai ih tahlip ah abuep oh; to tih ai nahaeloe soekhringkung thung hoiah hmai to tacawt ueloe, Lebanon ih sidar thingnawk to kangh tih, tiah a naa.
I odpověděl bodlák dříví: Jestliže v pravdě béřete vy mne sobě za krále, poďte, odpočívejte pod stínem mým; pakli nic, vyjdi oheň z bodláku a spal cedry Libánské.
16 To pongah vaihi nangcae mah, Palungthin tang hoiah Abimelek to siangpahrang ah na suek o moe, Jerub-Baal hoi a imthung takoh nuiah kahoih hmuen to na sak o boeh maw, a hnuk han koi hmuen to a nuiah na sak pae o maw?
Tak i nyní, jestliže jste právě a upřímě učinili, ustavivše Abimelecha za krále, a jestliže jste dobře učinili Jerobálovi a domu jeho, a jestliže podlé dobrodiní rukou jeho odplatili jste se jemu;
17 (Kam pa mah nangcae han misatuk pae, a hinghaih paek moe, nangcae to Midian kaminawk ban thung hoiah ang pahlong o boeh.
(Nebo otec můj bojoval za vás a opovážil se života svého, aby vás vysvobodil z ruky Madianských,
18 Toe vaihniah kam pa ih imthung takoh ah misa nang thawk o moe, lungsong maeto nuiah a capa quisarihto na hum pae o boih; a tamna nongpata ih capa Abimelek loe, nangmacae ih amnawk ah oh pongah, Shekem acaengnawk boih ukkung siangpahrang ah na suek o; )
Vy pak teď povstali jste proti domu otce mého, a zmordovali jste syny jeho, sedmdesáte mužů na jednom kameni, a ustanovili jste krále Abimelecha, syna děvky jeho, nad muži Sichemskými, proto že bratr váš jest);
19 vaihniah palungthin tang hoiah Jerub-Baal hoi a imthung takoh nuiah kahoih hmuen to na sak o nahaeloe, Abimelek to nangcae anghoehaih ah om nasoe, nangcae doeh a nuiah anghoe o toeng ah:
Jestliže, řku, právě a upřímě udělali jste Jerobálovi i domu jeho dne tohoto, veselte se z Abimelecha, a on také nechť se veselí z vás;
20 toe nang hoe o ai nahaeloe, Abimelek khae hoi hmai to tacawt nasoe loe, nangcae Shekem vangpui ah kaom kaminawk hoi Millo imthung takohnawk boih to paduek nasoe; Shekem ih kaminawk hoi Millo imthung takoh khae hoiah hmai to tacawt nasoe loe, Abimelek to kangh nasoe, tiah a naa.
Pakli nic, nechť vyjde oheň z Abimelecha a sžíře muže Sichemské i dům Mello, nechť vyjde také oheň od mužů Sichemských a z domu Mello a sžíře Abimelecha.
21 To pacoengah Jotham loe amya Abimelek to zit pongah, cawnh moe, Beer vangpui ah oh.
Tedy utekl Jotam, a utíkaje, odšel do Beera, a zůstal tam, boje se Abimelecha bratra svého.
22 Abimelek mah Israel kaminawk to saning thumto uk,
I panoval Abimelech nad Izraelem tři léta.
23 Sithaw mah Abimelek hoi Shekem kaminawk khaeah kasae muithla to patoeh pae; to naah Shekem ih kaminawk mah Abimelek nuiah oep om ai ah khosak pae o.
Poslal pak Bůh ducha zlého mezi Abimelecha a mezi muže Sichemské, a zpronevěřili se muži Sichemští Abimelechovi,
24 Jerub-Baal ih capa quisarihtonawk nuiah sak ih sethaih to nihcae humkung angmacae ih amnawk Abimelek nuiah krah tih; angmah ih nawkamyanawk hum hanah bomkung Shekem vangpui kaminawk nuiah doeh krah tih.
Aby pomštěna byla křivda sedmdesáti synů Jerobálových, a aby krev jejich přišla na Abimelecha bratra jejich, kterýž zmordoval je, a na muže Sichemské, kteříž posilnili rukou jeho, aby zmordoval bratří své.
25 Shekem vangpui ih kaminawk loe Abimelek angang hanah mae nuiah caeh o; to ah caeh kaminawk boih ih hmuenmaenawk to lomh pae o; to lok to Abimelek khaeah thuih pae o.
Nebo učinili muži Sichemští jemu zálohy na vrších hor, a loupili všecky chodíci mimo ně tou cestou; kterážto věc povědína jest Abimelechovi.
26 Ebed capa Gaal loe angmah ih nawkamyanawk hoi nawnto Shekem ah khosak han angpoeng o; anih loe to vangpui kaminawk mah oep ih kami ah oh.
Syn pak Ebedův Gál, jda s bratřími svými, přišel do Sichem, i těšili se z něho muži Sichemští.
27 Nihcae loe lawk ah caeh o, misurthaih to pakhrik o moe, khok hoiah atit o; tempul thungah caeh o moe, kanawm ah poih to sak o; a caak a naek o moe, Abimelek to tangoeng o.
A vyšedše na pole, sbírali víno své a tlačili i veselili se; a všedše do chrámu bohů svých, jedli a pili, a zlořečili Abimelechovi.
28 To naah Ebed capa Gaal mah, Abimelek loe mi aa, Shekem loe mi aa, Tipongah aicae mah anih ih toksak pae han angaih loe? Anih loe Jerub-Baal capa na ai maw? Zebul loe anih ih toksah kami ah na ai maw oh? Shekem ampa, Hamor ih tok to sah pae oh; tih hanah Abimelek ih tok a sak o han loe?
Řekl pak Gál syn Ebedův: Kdo jest Abimelech? A jaké jest Sichem, abychom sloužili jemu? Zdaliž není syn Jerobálův, a Zebul úředník jeho? Služte raději mužům Emora, otce Sichemova; nebo proč my máme sloužiti tomuto?
29 Sithaw rang hoiah hae kaminawk hae ka ban thungah om o na haeloe, Abimelek to ka takhoe ving han; Abimelek khaeah, Nang mah ih misatuh kaminawk boih na kawk cadoeh, kaicae mah kang pazawk o han vop, tiah ka naa han, tiah a thuih.
Ale ó kdyby tento lid byl v ruce mé, abych shladil Abimelecha! I řekl Abimelechovi: Sbeř sobě vojsko, a vyjdi.
30 Ebed capa Gaal ih lok to, vangpui ukkung Zebul mah thaih naah, paroeai palungphui.
Uslyšav pak Zebul, úředník města toho, slova Gále syna Ebedova, rozhněval se náramně.
31 To naah anih mah tamqumta hoi Abimelek khaeah laicaehnawk to patoeh, Ebed capa Gaal hoi anih ih nawkamyanawk loe Shekem vangpui ah khosak han angpoeng o tih; khenah, nihcae loe nang to tuk hanah vangpui thungah toksak o.
I poslal posly k Abimelechovi tajně, řka: Hle, Gál syn Ebedův i bratří jeho přišli do Sichem, a hle, bojovati budou s městem proti tobě.
32 To pongah aqum ah nangmah ih kaminawk hoi nawnto angzoh loe, nihcae to lawk ah angang oh;
Protož nyní vstana nočně, ty i lid, kterýž jest s tebou, zdělej zálohy v poli.
33 akhawn bang khawnthaw ni tacawt naah, vangpui to tuh oh; Gaal hoi anih ih kaminawk nang tuk hanah angzoh o naah, na ban mah sak koeh ih baktih toengah sah oh, tiah a naa.
A ráno, když bude slunce vycházeti, vstana, udeříš na město, a když on i lid, kterýž jest s ním, vyjde proti tobě, učiníš jemu to, což se naskytne ruce tvé.
34 To pongah Abimelek hoi anih ih misatuh kaminawk boih angthawk o, khoving ah caeh o moe, abu palito ampraek o pacoengah, Shekem vangpui to a toep o.
A protož vstal Abimelech i všecken lid, kterýž s ním byl v noci, a učinili zálohy u Sichem na čtyřech místech.
35 Abimelek hoi anih ih misatuh kaminawk loe anghawkhaih ahmuen hoiah angzoh o naah, Ebed capa Gaal loe tasa bangah caeh moe, khongkha taengah angdoet.
I vyšel Gál syn Ebedův, a postavil se v bráně města; vyvstal pak Abimelech i lid, kterýž s ním byl, z záloh.
36 Gaal mah nihcae to hnuk naah, Zebul khaeah, Khenah, mae nui hoiah kaminawk angzoh o, tiah a naa. Zebul mah anih khaeah, Mae ih tahlip to kami baktiah na hnuk moeng kalang mue, tiah a naa.
A uzřev Gál ten lid, řekl Zebulovi: Hle, lid sstupuje s vrchu hor. Jemuž odpověděl Zebul: Stín hor vidíš, jako nějaké lidi.
37 Toe Gaal mah, khenah, lawk aum hoiah kaminawk to angzoh o tathuk, kalah kami abu loe Meonenim thing ohhaih ahmuen bang hoiah angzoh o, tiah a naa.
Tedy opět promluvil Gál, řka: Hle, lid sstupuje s vrchu, nebo houf jeden táhne cestou rovin Monenim.
38 To naah Zebul mah anih khaeah, Abimelek loe kawbaktih kami ah maw oh moe, anih ih tok ka sak pae o han loe? tiah na thuih ih pakha loe vaihi naah maw oh? Nihcae loe na khet patoek ih kaminawk na ai maw? Caeh loe nihcae to tuh ah, tiah a naa.
Řekl pak jemu Zebul: Kde jsou nyní ústa tvá, jimižs mluvil: Kdo jest Abimelech, abychom sloužili jemu? Zdaliž toto není lid ten, kterýmž jsi pohrdal? Vytáhniž nyní, a bojuj proti němu.
39 To pongah Gaal mah vangpui thung ih kaminawk to kok moe, Abimelek to tuk.
I vytáhl Gál před lidmi Sichemskými, a bojoval proti Abimelechovi.
40 Abimelek mah Gaal to patom naah, anih loe cawnh ving; vangpui thungah akunhaih khongkha khoek to, kami paroeai ahmaa caak o moe, duek o.
Ale Abimelech honil ho utíkajícího před tváří svou, a padlo raněných mnoho až k bráně.
41 Abimelek loe Arumah ah khosak; Zebul mah Gaal hoi anih ih nawkamyanawk to Shekem vangpui hoiah haek boih.
Zůstal pak Abimelech v Aruma, a Zebul vyhnal Gále i bratří jeho, aby nezůstávali v Sichem.
42 Khawnbangah Shekem vangpui ih kaminawk loe lawk ah caeh o, to lok to Abimelek khaeah thuih pae o.
Nazejtří pak vytáhl lid do pole, i oznámeno jest to Abimelechovi.
43 To pongah anih mah angmah ih kaminawk to kawk moe, abu thumto ah tapraek pacoengah, lawk ah kami to angangsak; khenah, vangpui thung hoiah kami angzoh o naah, anih loe nihcae tuk hanah angthawk moe, a tuk.
Tedy on pojal lid svůj, a rozdělil jej na tři houfy, zdělav zálohy v polích, a vida, an lid vychází z města, vyskočil na ně a zbil je.
44 Abimelek hoi a taengah kaom misatuh kaminawk loe, vangpui khongkha thungah cawnh o moe, angang o; kalah misatuh abu hnetto loe lawk ah caeh o moe, kaminawk to patom o pacoengah, hum o.
Nebo Abimelech a houf, kterýž byl s ním, udeřili na ně a postavili se u brány města, druzí pak dva houfové obořili se na všecky ty, kteříž byli v poli, a zbili je.
45 To na ni athun qui Abimelek mah vangpui to tuk moe, a lak; athung ah kaom kaminawk to hum moe, vangpui to paro pacoengah, a nuiah paloi to a phuih.
Abimelech pak dobýval města celý ten den, až ho i dobyl, a lid, kterýž v něm byl, pobil, a zbořiv město, posál je solí.
46 To lok to Shekem imsang ah kaom kaminawk mah thaih o naah, sithaw Berith tempul thungah akun o.
Uslyševše pak všickni muži věže Sichemské, vešli do hradu svého, chrámu boha Berit.
47 Shekem vangpui ih kaom kaminawk boih loe to ahmuen ah amkhueng o, tiah Abimelek khaeah thuih pae o.
A oznámeno jest Abimelechovi, že se tam shromáždili všickni muži věže Sichemské.
48 Abimelek mah angmah hoi angmah ih kaminawk boih to Zalmon mae ah dawh haih; anih mah caka to lak moe, thing tanghang to pakhruk pacoengah, palaeng ah aput; a taengah kaom kaminawk khaeah, Nang hnuk o ih ka sak ih hmuen baktih toengah, karangah sah oh, tiah a naa.
Tedy vstoupil Abimelech na horu Salmon, on i všecken lid, kterýž byl s ním, a nabrav seker s sebou, nasekal ratolestí s stromů, kterýchž nabral a vložil na rameno své. I řekl lidu, kterýž byl s ním: Což jste viděli, že jsem učinil, spěšně učiňte tak jako já.
49 To pongah kaminawk boih mah thing tanghang to pakruk o moe, Abimelek hnukah bang o; thingnawk to akhaw thungah hnawt o moe, akhaw to hmai hoiah thlaek o; to naah Shekem imsang thungah kaom kaminawk, nongpa nongpata kami sangto duek o.
I uťal sobě jeden každý ze všeho lidu ratolest, a jdouce za Abimelechem, skladli je u hradu, a zapálili jimi hrad. I zemřeli tam všickni muži věže Sichemské téměř tisíc mužů a žen.
50 To pacoengah Abimelek to Thebez vangpui ah caeh, to vangpui to tuk moe, a lak.
Odšel pak Abimelech do Tébes, a položil se u Tébes, i dobyl ho.
51 Toe vangpui thungah kacak parai imsang maeto oh; vangpui thungah kaom kaminawk hoi nongpa nongpatanawk loe to imsang ah cawnh o boih; thok to khah o moe, imsang imphu ah a dawh o.
Byla pak věže pevná u prostřed města, a utekli tam všickni muži i ženy, i všickni přední města toho, a zavřeli po sobě, vstoupivše na vrch věže.
52 Abimelek loe to imsang ah caeh moe, a tuk; toe imsang to hmai hoi qoeng hanah tha pathok moe, akunhaih khongkha khoek to a phak.
Tehdy přišed Abimelech až k věži, dobýval jí, a přistoupil až ke dveřím věže, aby je zapálil ohněm.
53 To naah nongpata maeto mah imphu hoiah Abimelek ih lu nuiah thlung pakhrak thuih moe, a lu to koih phaeng.
V tom žena nějaká svrhla kus žernovu na hlavu Abimelechovu, a prorazila hlavu jeho.
54 To naah angmah ih hmuenmae phawkung to karangah kawk moe, anih khaeah, Nongpata maeto mah hum, tiah minawk mah thuih o han ai ah, na sumsen to aphongh loe, na hum ah, tiah a naa. To pongah a tamna mah anih to thunh moe, duek.
A on rychle zavolav mládence, kterýž nosil zbroj jeho, řekl jemu: Vytrhni meč svůj a zabí mne, aby potom nepravili o mně: Žena zabila ho. I probodl jej služebník jeho, a umřel.
55 Abimelek duek boeh, tiah Israel kaminawk mah hnuk o naah, kami boih angmacae im ah amlaem o.
Uzřevše pak synové Izraelští, že by umřel Abimelech, odešli jeden každý k místu svému.
56 Abimelek mah angmah ih nawkamya quisarihto hum moe, ampa nuiah sak ih zaehaih to Sithaw mah pathok let.
A tak odměnil Bůh zlým Abimelechovi za nešlechetnost, kterouž páchal proti otci svému, zmordovav sedmdesáte bratří svých.
57 Shekem vangpui ih kaminawk boih mah sak o ih kasae hmuennawk to angmacae lu nuiah Sithaw mah kraksak let; Jerub-Baal capa Jotham ih tangoenghaih to nihcae nuiah phak.
Tolikéž i všecku nešlechetnost mužů Sichemských vrátil Bůh na hlavu jejich, a přišlo na ně zlořečení Jotama syna Jerobálova.
