Lokcaekkung 11
1 Gilead kami Jepthah loe misatuh thaih kami ah oh; ampa loe Gilead, amno loe tangyat zaw kami ah oh.
Jefte pak Galádský byl muž udatný a byl syn ženy nevěstky, z níž zplodil Galád řečeného Jefte.
2 Gilead ih zu mah capanawk to a sak pae, a caanawk qoeng o tahang naah loe, Anih ih ahap nawkamyanawk mah Jepthah khaeah, Nang loe prae kalah nongpata ih capa ah na oh pongah, kaicae ampa imthung takoh ih qawk tetta doeh na toep mak ai, tiah naa o moe, Jepthah to haek o ving.
Ale i manželka Galádova naplodila mu synů, a když dorostli synové manželky té, vyhnali Jefte. Nebo řekli jemu: Nebudeš děditi v domě otce našeho, nebo jsi postranní ženy syn.
3 To pongah Jepthah loe angmah ih nawkamyanawk khae hoiah cawnh moe, Tob prae ah khosak; to prae ih misahoih kaminawk loe nawnto amkhueng o moe, anih hnukah bang o.
Protož utekl Jefte od tváři bratří svých, a bydlil v zemi Tob; a sběhli se k Jefte lidé povaleči, a vycházeli s ním.
4 Atue nasetto maw oh pacoengah, Ammon kaminawk mah Israel kaminawk to tuk o.
Stalo se pak po těch dnech, že bojovali Ammonitští proti Izraelským.
5 Ammon kaminawk mah Israel kaminawk to tuk o naah, Gilead prae ih kacoehtanawk loe Jepthah kawk hanah, Tob prae ah caeh o.
A když počali bojovati Ammonitští proti nim, odešli starší Galádští, aby zase přivedli Jefte z země Tob.
6 Nihcae mah Jepthah khaeah, Ammon misa ka tuk o thai hanah, angzoh loe, kaicae ih misatuh angraeng ah om ah, tiah a naa o.
I řekli k Jefte: Poď a buď vůdce náš, abychom bojovali proti Ammonitským.
7 Jepthah mah kacoehtanawk khaeah, Kai nang hnukma o pongah, kam pa imthung takoh hoiah nang haek o na ai maw? Tipongah raihaih na tong o naah, kai khaeah nang zoh o let loe? tiah a naa.
Odpověděl Jefte starším Galádským: Zdaliž jste vy mne neměli v nenávisti, a nevyhnali jste mne z domu otce mého? Pročež tedy nyní přišli jste ke mně, když ssouženi jste?
8 Gilead ih kacoehtanawk mah Jepthah khaeah, Toe vaihi loe nang khaeah kang zoh o let boeh; kaicae hoi nawnto nang zoh moe, Ammon misa to na tuk nahaeloe, Gilead ah kaom kaminawk boih ukkkung ah na om o tih, tiah a naa o.
I řekli starší Galádští k Jefte: Proto jsme se nyní navrátili k tobě, abys šel s námi a bojoval proti Ammonitským, a byl nám všechněm obyvatelům Galádským za vůdce.
9 Jepthah mah Gilead ih kacoehtanawk khaeah, Ammon kaminawk tuk hanah kai nang lak o moe, Angraeng mah nihcae to ka ban ah paek nahaeloe, nangcae ih lu koek ah ka om tangtang tih maw? tiah a naa.
Tedy odpověděl Jefte starším Galádským: Poněvadž mne zase uvodíte, abych bojoval proti Ammonitským, když by mi je dal Hospodin v moc, budu-li vám za vůdce?
10 Gilead ih kacoehtanawk mah Jepthah khaeah, Na thuih ih loknawk baktiah ka sah o ai nahaeloe, Angraeng loe hnukung ah aicae salakah om nasoe, tiah a naa o.
I řekli starší Galádští k Jefte: Hospodin bude svědkem mezi námi, jestliže neučiníme vedlé slova tvého.
11 To pongah Jepthah loe kacoehtanawk hnukah Gilead ah caeh; kaminawk mah anih to lu koek hoi misatuh angraeng ah suek o; to loknawk boih to Mizpah ah Angraeng hmaa ah a thuih let.
A tak šel Jefte s staršími Galádskými, a představil jej sobě lid za vůdci a kníže, a mluvil Jefte všecka slova svá před Hospodinem v Masfa.
12 To pacoengah Jepthah mah Ammon siangpahrang khaeah laicaehnawk to patoeh moe, Kaicae nuiah palung hoih ai ih hmuen timaw na tawnh moe, kaicae prae tuk hanah nang zoh? tiah a thuisak.
Potom poslal Jefte posly k králi Ammonitskému s tímto poručením: Co máš ke mně, že jsi vytáhl na mne, abys bojoval proti zemi mé?
13 Ammon kaminawk ih siangpahrang mah Jepthah ih laicaehnawk khaeah, Israel kaminawk loe Izip prae hoiah angzoh o naah, ka prae to Arnon hoi Jabbok karoek to khue ai ah, Jordan vapui caehhaih loklam khoek to ang lomh pae o; to pongah vaihi lunghoihta hoiah na paek o let ah, tiah a naa.
I odpověděl král Ammonitský poslům Jefte: Že vzal Izrael zemi mou, když vyšel z Egypta, od Arnon až k Jaboku a až k Jordánu; protož nyní vrať mi ji pokojně.
14 Jepthah mah Ammon kaminawk ih siangpahrang khaeah laicaehnawk to patoeh let;
Opět pak poslal Jefte posly k králi Ammonitskému,
15 Jephthah mah anih khaeah, Israel mah Moab prae doeh, Ammon kaminawk ih prae doeh la o ai.
A řekl jemu: Takto praví Jefte: Nevzalť Izrael země Moábské, ani země synů Ammonových.
16 Toe Israel kaminawk Izip prae hoi angzoh o naah, praezaek hoiah tuipui kathim ah ni caeh o poe; to ahmuen hoiah Kedesh avang ah caeh o;
Ale když vyšli z Egypta, šel Izrael přes poušť až k moři Rudému, a přišel do Kádes.
17 Israel mah Edom siangpahrang khaeah laicaehnawk to patoeh moe, na prae thung hoiah na caehsak raeh, tiah tahmenhaih a hnik; toe Edom siangpahrang mah tahngai pae ai. To tiah Moab siangpahrang khaeah doeh laicaehnawk to patoeh, anih mah doeh tahngai pae ai; to pongah Israel kaminawk loe Kedesh avang ah oh o.
Odkudž poslal Izrael posly k králi Edomskému, řka: Prosím, nechť projdu skrze zemi tvou. A nechtěl ho slyšeti král Edomský. Poslal také k králi Moábskému, a nechtěl povoliti. A tak zůstal Izrael v Kádes.
18 To pacoengah praezaek ah caeh o moe, Edom hoi Moab prae to takui o; Moab prae ni angyae bang hoiah a caeh o moe, Arnon vapui yaeh ah atai o; Arnon vapui loe ramri ah oh pongah, Moab prae thungah akun o ai.
Potom když šel přes poušť, obcházel zemi Edomskou a zemi Moábskou, a přišed od východu slunce zemi Moábské, položil se před Arnon, a nevešli na pomezí Moábské; nebo Arnon jest meze Moábských.
19 To pacoengah Israel kaminawk mah Heshbon vangpui ukkung, Amor kaminawk ih siangpahrang Sihon khaeah laicaeh to patoeh moe, Ka oh o haih ahmuen ka phak o thai hanah, na prae thung hoiah na caeh o sak raeh, tiah tahmenhaih a hnik o.
Protož poslal Izrael posly k Seonovi králi Amorejskému, to jest, k králi Ezebon, a řekl jemu Izrael: Prosím, nechť projdu skrze zemi tvou až k místu svému.
20 Toe Sihon loe a prae thungah caehsak hanah Israel kaminawk to tang ai; to pongah anih mah angmah ih kaminawk boih nawnto pakhueng moe, Jahaz vangpui ah atai o pacoengah, Israel kaminawk to tuk o.
Ale Seon nedověřoval Izraelovi, aby přejíti měl pomezí jeho. Protož shromáždil Seon všecken lid svůj, a položili se v Jasa, a bojoval proti Izraelovi.
21 To naah Israel Angraeng Sithaw mah, Sihon hoi angmah ih kaminawk to Israel ban ah paek boih moe, nihcae to pazawk o; to pongah to prae thungah kaom Amor kaminawk ih prae to Israel kaminawk mah lak pae o boih.
I dal Hospodin Bůh Izraelský Seona i všecken lid jeho v ruku Izraelských, a porazili je. I opanoval dědičně Izrael všecku zemi Amorejského, té země obyvatele.
22 Nihcae mah Arnon hoi kamtong Jobbok karoek to, praezaek hoi Jordan vapui karoek to lak pae o.
A tak opanovali všecko pomezí Amorejského od Arnon až k Jaboku a od pouště až k Jordánu.
23 Israel Angraeng Sithaw mah, angmah ih kami Israel kaminawk hmaa ah Amor kaminawk to haek pae boih; to ahmuen to nang mah lakthaihaih na tawnh maw?
Když tedy Hospodin Bůh Izraelský vyhladil Amorejského od tváři lidu svého Izraelského, proč ty chceš panovati nad ním?
24 Na sithaw Kemosh mah ang paek ih hmuen to na la mak ai maw? To baktih toengah, kawbaktih ahmuen doeh kaicae Angraeng Sithaw mah kaicae hmaa ah haek ih kaminawk ohhaih ahmuen loe ka lak o han.
Zdaliž tím, což tobě dal Chámos bůh tvůj k vládařství, vládnouti nemáš? Takž, kterékoli vyhladil Hospodin Bůh náš od tváři naší, jejich dědictvím my vládneme.
25 Nang loe Zippor capa Moab siangpahrang Balak pongah na hoih kue maw? Anih loe Israel kaminawk hoi lok angaek moe, nihcae hoiah misa angtuk vai maw?
K tomu pak, zdali jsi ty čím lepší Baláka syna Seforova, krále Moábského? Zdali se kdy vadil s Izraelem? Zdali kdy bojoval proti nim?
26 Israel kaminawk loe Heshbon vangpui hoi a taeng ih ahmuennawk, Aroer vangpui, a taeng ih ahmuen hoi Arnon tuipui taeng ih vangpuinawk boih ah saning cumvai thumto oh o, to ahmuen loe Ammon kaminawk ih long ah om tangtang nahaeloe, tipongah to ahmuen lak let hanah vaihi khoek to na zing o loe?
Ješto již bydlí Izrael v Ezebon a ve vsech jeho, i v Aroer, a ve vsech jeho, i ve všech městech, kteráž jsou při pomezí Arnon, za tři sta let. Proč jste jí neodjali v tak dlouhém času?
27 Na nuiah zaehaih tidoeh ka sah vai ai, toe nang loe kai tuk hanah hmuen na sakpazae boeh; vaihniah lokcaekkung Angraeng mah Israel kaminawk hoi Ammon kaminawk salakah lokcaek nasoe, tiah a naa.
Protož ne já provinil jsem proti tobě, ale ty mně zle činíš, bojuje proti mně. Nechť soudí Hospodin soudce dnes mezi syny Izraelskými a mezi syny Ammonovými.
28 Toe Jepthah mah kami patoeh moe, thuisak ih lok to Ammon siangpahrang mah pathim pae ai.
Král pak Ammonitský neuposlechl slov Jefte, kteráž vzkázal jemu.
29 To pacoengah Angraeng ih Muithla to Jepthah nuiah phak; Gilead hoi Manasseh prae to phak moe, Gilead prae thungah kaom Mizpah vangpui to a poeng, Mizpah hoiah Ammon kaminawk ohhaih ahmuen ah a caeh.
V tom nadšen byl Jefte duchem Hospodinovým, i táhl skrze Galád a Manasse, prošel i Masfa v Galád, a z Masfy v Galád táhl proti Ammonitským.
30 To naah Jepthah mah Angraeng khaeah, Ammon kaminawk ka ban ah nang paek tangtang nahaeloe,
(Učinil pak Jefte slib Hospodinu, a řekl: Jestliže jistotně dáš mi Ammonitské v ruku mou:
31 Ammon kaminawk pazawk pacoengah, kamongah kam laem let naah, kai dawt hanah kaimah ih thok taengah, tacawt hmaloe kami to Angraeng han hmai angbawnhaih ah ka paek han, tiah lokkamhaih a sak.
I stane se, že což by koli vyšlo ze dveří domu mého mně vstříc, když se vrátím v pokoji od Ammonitských, bude Hospodinovo, abych to obětoval v obět zápalnou.)
32 To pacoengah Jepthah loe Ammon misatuk hanah caeh; Angraeng mah nihcae to Jepthah ban ah paek.
Přitáhl tedy Jefte na Ammonitské, aby bojoval proti nim, a dal je Hospodin v ruku jeho.
33 Anih mah Aroer hoi Minnith vangpui khoek to, to ahmuen hoiah Abel Keramin vangpui karoek to, vangpui pumphaeto phraek pae o moe, kaminawk to hum o. Israel kaminawk mah Ammon kaminawk to pazawk o.
I pobil je od Aroer, až kudy se jde do Mennit, dvadceti měst, a až do Abel vinic porážkou velikou velmi; a sníženi jsou Ammonitští před syny Izraelskými.
34 Jepthah loe Mizpah vangpui ih angmah im ah phak naah, khenah, a canu loe ampa dawt hanah, cingceng boh moe, hnawh hoiah hmaloe koek ah tacawt; anih loe canu maeto khue ni tawnh; anih ai ah loe kalah capa hoi canu doeh tawn ai boeh.
Když se pak navracoval Jefte do Masfa k domu svému, aj, dcera jeho vyšla jemu vstříc s bubny a s houfem plésajících; kterouž měl toliko jedinou, aniž měl kterého syna aneb jiné dcery.
35 Anih mah a canu to hnuk naah, a khukbuen angkhring moe, Aw, ka canu! Kai hae nang hnaemsak moe, raihaih nang paek boeh; Angraeng khaeah lokkamhaih ka sak boeh pongah, ka phrae thai let ai boeh, tiah a naa.
Stalo se pak, že když uzřel ji, roztrhl roucha svá a řekl: Ach, dcero má, velices mne ponížila; nebo jsi z těch, jenž mne kormoutí, poněvadž jsem tak řekl Hospodinu, aniž budu moci odvolati toho.
36 A canu mah ampa khaeah, Pa, Angraeng khaeah lok na kam boeh loe, na thuih ih lok baktih toengah na sah ah; Angraeng mah na misa Ammon kaminawk nuiah nang hanah lu ang lak pae boeh.
Jemuž ona odpověděla: Můj otče, jestliže jsi tak řekl Hospodinu, učiň mi podlé toho, jakžs mluvil; kdyžť jen dal Hospodin pomstu nad nepřátely tvými, Ammonitskými.
37 A canu mah ampa khaeah, Toe kai loe kam puinawk hoi nawnto mae nuiah ka dawh o tahang moe, tangla kacuem ah ka ohhaih hae ka qahhaih hanah, khrah hnetto thung, kaimabueng ah na omsak raeh, tiah a naa.
Řekla také otci svému: Nechť toliko toto obdržím: Odpusť mne na dva měsíce, ať jdu a vejdu na hory a opláči panenství svého, já i družičky mé.
38 Ampa mah, Caeh khae, tiah a naa. Khrah hnetto thung a caehsak; a canu loe angmah ih ampui nongpatanawk hoi nawnto caeh o moe, mae nuiah tangla kacuem ah ohhaih to a qah haih.
Kterýž řekl: Jdi. I propustil ji na dva měsíce. Odešla tedy ona i družičky její, a plakala panenství svého na horách.
39 Khrah hnetto laemh pacoengah, ampa khaeah amlaem let; a sak ih lokkamhaih baktih toengah a canu to a sak; a canu loe tangla kacuem ah oh. To baktih hmuen sakhaih loe Israel kaminawk ih atawk ah oh.
A při dokonání dvou měsíců navrátila se k otci svému, a vykonal při ní slib svůj, kterýž byl učinil. Ona pak nepoznala muže. I byl ten obyčej v Izraeli,
40 To pacoengah Israel nongpatanawk loe, Gilead kami Jepthah ih canu qah haih hanah, saningto naah ni palito qah o haih.
Že každého roku scházívaly se dcery Izraelské, aby plakaly nad dcerou Jefte Galádského za čtyři dni v roce.
