< Joel 1 >
1 Pethuel capa Joel khaeah, Angraeng ih lok to angzoh.
Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Joelovi synu Petuelovu:
2 Nangcae mitongnawk hae hae thaih oh, prae thung kaom kaminawk boih, tahngai oh. Nangmacae dung ah maw, to tih ai boeh loe nam panawk dung ah hae baktih hmuen hae oh vaih boeh maw?
Slyšte to starší, a pozorujte všickni obyvatelé této země, stalo-li se to za dnů vašich, aneb za dnů otců vašich?
3 Hae hmuen hae na caanawk khaeah thui pae oh, na caanawk mah angmacae ih caanawk khaeah thui pae o patoeng nasoe loe, nihcae ih caanawk mah doeh angmacae ih caanawk khaeah thui pae o patoeng nasoe.
Vypravujte o tom synům svým, a synové vaši synům svým, synové pak jejich rodině potomní.
4 Pakhuh mah caak ih kanghmat hmuen to pakhuh kalen mah caak; pakhuh kalen mah caak ih kanghmat hmuen to, langkawk mah caak; langkawk mah caak ih kanghmat hmuen to kalah langkawk mah caak o.
Co pozůstalo po housenkách, snědly kobylky, a co pozůstalo po kobylkách, snědli brouci, co pak pozůstalo po broucích, dojedli chroustové.
5 Nang, mu paquih kami, angthawk ah loe qah ah; nangcae misurtui nae kaminawk boih, misurtui kangtha na pakha thung hoiah lak ving boeh pongah, tha hoi qah oh.
Prociťte opilci, a plačte a kvělte všickni, kteříž píjíte víno, proto že odtržen jest mest od úst vašich.
6 Thacak, kroek laek ai ah kaom acaeng maeto mah, ka prae to lak hanah angzoh boeh; anih ih haa loe kaipui haa baktiah oh moe, hmawsaeng kaipui baktiah ano tawnh.
Nebo přitáhl do země mé národ silný a nesčíslný, jehož zubové zubové lva, a střenovní zubové jeho lvoví.
7 Anih mah kai ih misur takha to phraek moe, kai ih thaiduetkung to pahum boih boeh; ahin to khok moe, a vah boih; tanghangnawk doeh anglung rawk ah a suek boih.
Přivedl vinné kmeny mé v pustinu, a fíkoví mé na zkázu; docela obnažil je a zporážel, zbělely ratolesti jejich.
8 Tangla cuem mah tangla naah angmah ih sava ah hamh ih kami mah anih to duek taak ving naah, buri kahni to angzaeng moe, qah baktih toengah qah oh.
Kvěl jako mladice přepásaná žíní pro muže mladosti své.
9 Cang hoi nawnto paek ih naek koi tui to Angraeng im hoiah pakha pae ving boeh; to pongah qaimanawk hoi Angraeng toksah kaminawk loe palungset o.
Odjata jest suchá i mokrá obět z domu Hospodinova, kvílí kněží, služebníci Hospodinovi.
10 Lawk loe pongsut boeh moe, long doeh roem boih boeh; cangnawk loe amro boeh moe, misurtui kangtha doeh atui kang ving boeh, situi doeh om ai boeh.
Zpustlo pole, kvílí země, proto že pohubeno obilé, vyschl mest, olej zhynul.
11 Nangcae lawksah kaminawk, azathaih hoiah om oh, nangcae misurkung thling kaminawk, cang hoi barli cang aahhaih ahmuen to anghmat ving boeh pongah, qah oh.
Stydí se oráči, kvílí vinaři z příčiny pšenice a ječmene; nebo zahynula žeň polní.
12 Misurtui kang boih boeh moe, thaiduetkung doeh azaem boih boeh; pomegranat thing, ungsikung baktih kaom thing, appal thing hoi lawk ih thingnawk doeh azaem boih boeh: kami capanawk khae hoi anghoehaih doeh azaem boih boeh.
Vinný kmen usechl, a fík usvadl, strom zrnatých jablek, též i palma i jabloň, všecko dříví polní poschlo, a že odňato potěšení od synů lidských.
13 Qaimanawk, buri kahni angzaeng oh loe, qah oh; hmaicam hmaa ah toksah nangcae doeh, qah oh; kai ih Sithaw khaeah toksah nangcae, angzo oh loe aqum puek buri kahni angkhuk hoiah om oh; cang hoi naek koi paek ih hmuennawk to na Sithaw im ah paek o ai boeh.
Přepašte se a kvělte, ó kněží, úpějte přisluhující oltáři, vejděte a léhejte i v noci v žíních, služebníci Boha mého. Nebo nevnáší se do domu Boha vašeho suché ani mokré oběti.
14 Kaciim buhzahhaih to sah oh loe, kaciim amkhuenghaih to sah oh; mitongnawk hoi prae thung kaom kaminawk Angraeng na Sithaw ih imthung ah pakhuengh boih ah loe, Angraeng khaeah qah oh.
Uložte půst, svolejte shromáždění, shromažďte starší i všecky obyvatele země do domu Hospodina Boha vašeho, a volejte k Hospodinu:
15 Ala Angraeng ih ni, to ani loe anghnai boeh; to ni loe Thacak Sithaw khae hoi angzo amrohaih baktiah angzo tih.
Ach, nastojte na tento den; nebo blízký jest den Hospodinův, a jako poplénění od Všemohoucího přichází.
16 Aicae hma roe ah caaknaek to kha boeh moe, Sithaw im ah anghoehaih hoi oephaih to om ai boeh na ai maw?
Ano před očima našima pokrm odjat jest, z domu Boha našeho veselé a plésání.
17 Cangtii doeh long thungah aap sut boeh, hmuenmae suekhaih ahmuen loe angqai krang boeh, tapupnawk doeh hmawn boih boeh; cang doeh azaem boih boeh.
Vyhynulo símě pod hrudami svými, zpustly stodoly, zbořeny jsou obilnice; nebo vyschlo obilé.
18 Moinawk loe kawkruk maw patangkhang o! Caak han phroh kahoih om ai boeh pongah, maitawnawk doeh thazok o sut moe, tuunawk doeh patangkhang o boeh.
Aj, jak vzdychá dobytek, svírají se stáda skotů, proto že nemají žádné pastvy, ano i stáda bravů hynou.
19 Aw Angraeng, taw ih saphoinawk loe hmai mah kangh boih boeh, taw ih thingnawk doeh hmaipalai mah kang boih boeh pongah, nang ni kang palawk boeh.
K toběť, ó Hospodine, volám; nebo oheň sežral pastviska pouště; a plamen popálil všecka dříví polní.
20 Vapui tuinawk loe kang ving boeh moe, hmai mah taw ih saphoinawk to kang boih boeh pongah, taw ih moinawk mah doeh nang ni ang palawk o boeh.
Také i zvěř polní všecka lká k tobě, proto že vyschli potokové vod, a oheň sežral pastviska na poušti.