Job 41
1 Leviathan to cakoih hoi na tathok thai tih maw? To tih ai boeh loe anih ih palai to qui hoiah na pathlet pae thai tih maw?
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 A hnah to na daw pae moe, anih ih akam huh to cakoih hoiah na taqawt pae thai tih maw?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 Anih mah tahmenhaih na hni ueloe, nang khaeah lok kanaem to thui tih maw?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 Anih loe hing thung na tamna ah oh hanah, nang khaeah lokmaihaih sah tih maw?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 Anih to tavaa hoi amhai baktiah nam hai haih han maw? To tih ai boeh loe nangmah ih nongpatanawk hanah anih to qui hoiah na pathlet pae han maw?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 Nam puinawk mah anih han buhraenghaih sah pae tih maw? Anih to hmuen zaw kaminawk khaeah athum o sak tih maw?
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 Sum kamsum hoiah anih ih ahin to na thunh thai tih maw? To tih ai boeh loe a lu to tanga thunhaih tayae hoiah na thunh thai tih maw?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Anih nuiah ban to mah koeng ah, anih tuk hanah poek hmah.
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 Khenah, anih pazawk han poekhaih loe azom pui ni; anih hnu kami loe amthaek bup mak ai maw?
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 Anih to mi mah doeh pahrue thai mak ai; to tiah om nahaeloe mi maw ka hmaa ah angdoe thai tih?
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 Ka sak pathok let hanah mi mah maw na pakaa thai tih? Van tlim ih hmuennawk boih loe kai ih ni.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 Leviathan ih khokbannawk, a thacakhaih hoi kahoih takpumnawk thui ai ah ka om thai mak ai.
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 Mi mah maw anih ih ahin to khok pae thai tih? Mi mah maw anih ih akam huh to cakoih hoi tathok hanah a taengah caeh thai tih?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 Mi mah maw anih ih mikhmai thok to paong pae thai tih? Anih ih haanawk loe zit thoh.
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 Kacak ah catui daeng baktih toengah, kangbok a nui ih ahin loe anih amoekhaih ah oh.
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 Takhi akun thaih han ai ah, ahin maeto hoi maeto angbet.
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 Ahin maeto hoi maeto angbet moe, kacakah angbet caeng pongah khram thai ai.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 Anih pasih naah hmai ampha, a mik loe akhawn bangah pakhrip ih mik baktiah oh.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 Anih ih pakha thung hoiah hmai aengh hoi hmai kangqong to tacawt.
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 Tui tangdawh thlukbuk laom thung hoi tacawt hmaikhue baktih toengah, a hnakhaw thung hoiah hmaikhue to tacawt.
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 Anih anghahhaih takhi mah hmaisaae to amngaehsak moe, anih ih pakha thung hoiah kangqong hmai to tacawt.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 Anih ih tahnong ah thacakhaih to oh, anih hmaa ah loe palungsethaih to anghoehaih ah oh.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 Anih ih ngan thaquinawk loe nawnto amraep o, angthui thai ai, cakrap.
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 Anih ih palung loe thlung baktiah amtak; ue, cang kaehhaih thlung baktiah amtak.
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 Anih angthawk tahang naah, thacak kaminawk loe zithaih hoiah oh o; anih tamai boh naah om o thai ai.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 Anih loe sumsen mah caa ai; tayae, palaa hoi ahnuk ahma kamsum tayae mah doeh caa ai.
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 Anih loe sum to caphaeh baktiah poek moe, sumkamling doeh kahmawn thing baktiah a poek.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 Palaa mah anih to cawnsak thai mak ai; lawkthluem doeh tavai baktiah ni a poek.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Anih han loe thingboeng doeh cangkung baktiah ni oh; tayae hoi takhawh han pahuem naah anih mah pahnuithuih.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 Anih ih zok loe kanoe laom koi baktiah oh; tangnong nui ih sum kanoe haa caehhaih ahmuen baktiah oh.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 Anih mah kathuk tuipui to laom thung ih tangdawh tui baktiah haeh moe, tuipui to laom nokhaih moithawk baktiah a sak.
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 A caeh taak ih loklam loe ampha pongah, tuipui loe sam kanglung baktiah oh.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 Anih baktiah zithaih tawn ai ah sak ih hmuen maeto doeh long nuiah om ai.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 Anih loe kasang hmuennawk to khet; anih loe amoekhaih hmuennawk boih ih siangpahrang ah oh, tiah a naa.
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
