Genesis 37
1 Jakob loe ampa angvin ah ohhaih, Kanaan prae ah khosak.
Jákob pak bydlil v zemi putování otce svého, v zemi Kananejské.
2 Jakob anghumhaih kawng loe hae tiah oh; Joseph loe amyanawk hoi nawnto tuu toep naah, saning hatlai sarihto oh boeh; thendoeng loe Jakob ih zu, Billah hoi Zilpah ih caanawk hoi nawnto ah oh, nihcae sethaih kawng to anih mah ampa khaeah thuih pae.
Tito jsou příběhové Jákobovi: Jozef, když byl v sedmnácti letech, pásl s bratřími svými dobytek, (a byl mládeneček), s syny Bály a Zelfy, žen otce svého. A oznamoval Jozef zlou pověst o nich otci svému.
3 Israel loe mitong lam ah capa Joseph to sak pongah, anih to kalah amyanawk pongah palung kue; to pongah anih hanah rong congca kaom laihaw to a sak pae.
Izrael pak miloval Jozefa nad všecky syny své; nebo v starosti své zplodil jej. A udělal mu sukni proměnných barev.
4 Ampa loe kalah nawkamyanawk pongah Joseph to palung kue, tiah amyanawk mah panoek o naah, anih to hnukma o moe, lunghoih ta hoiah lok tapring o vai ai.
A když spatřili bratří jeho, že ho miluje otec jejich nad všecky bratří jeho, nenáviděli ho, aniž mohli pokojně k němu promluviti.
5 Joseph mah amang to sak, anih mah to amang to amyanawk khaeah thuih pae, to naah nihcae mah anih to hnukma o aep.
Měl pak Jozef sen, a vypravoval jej bratřím svým; pročež v větší nenávisti ho měli.
6 Amyanawk khaeah, Ka mang hae tahngai oh;
Nebo pravil jim: Slyšte, prosím, sen, kterýž jsem měl.
7 khenah, Aicae loe lawk ah cangqui taoengh o, to naah kai ih cangqui loe angthawk moe, angdoet tahang; toe nangcae ih cangqui loe kangkui ah angdoet o moe, kai ih cangqui to bok o, tiah a naa.
Hle, vázali jsme snopy na poli, a aj, povstal snop můj, a stál. Vůkol také stáli snopové vaši, a klaněli se snopu mému.
8 Amyanawk mah anih khaeah, Kaicae ukkung ah oh han na poek maw? To tiah kaicae nang uk thai tang tih maw? tiah a naa o. A hnuk ih amang hoi a thuih ih lok pongah, nihcae mah anih to hnukma o aep.
Jemužto odpověděli bratří jeho: Zdaliž kralovati budeš nad námi, aneb pánem naším budeš? Z té příčiny ještě více nenáviděli ho pro sny jeho, a pro slova jeho.
9 To pacoengah anih mah amang to sak let, to amang to amyanawk khaeah a thuih pae let; Tahngai oh, kalah amang ka sak let bae vop; khenah, ka mangah, ni, khrah hoi cakaeh hatlaito mah kai to bok o, tiah a naa.
Potom ještě měl jiný sen, a vypravoval jej bratřím svým, řka: Hle, opět jsem měl sen, a aj, slunce a měsíc, a jedenácte hvězd klanělo mi se.
10 Ampa hoi amyanawk khaeah a thuih pae naah, ampa mah anih khaeah, Tikhoe to baktih amang to na sak khruek loe? tiah a thuitaek. Na hmaa ah ka kuep o hanah, kai, nam no hoi nam nawk amyanawk, nang khaeah kang zoh o tih maw? tiah a naa.
I vypravoval otci svému a bratřím svým. A domlouval mu otec jeho, a řekl jemu: Jakýž jest to sen, kterýž jsi měl? Zdaliž přijdeme, já a matka tvá i bratří tvoji, abychom se klaněli před tebou až k zemi?
11 Amyanawk mah anih to ut o; toe ampa mah loe a thuih ih lok to palung thungah pakuem poe.
Tedy záviděli mu bratří jeho; ale otec jeho měl pozor na tu věc.
12 Amyanawk loe Shekem vangpui ah ampa ih tuu rawkcak pacah hanah caeh o.
Odešli pak bratří jeho, aby pásli dobytek otce svého v Sichem.
13 To naah Israel mah Joseph khaeah, Nam yanawk loe Shekem vangpui ah tuu rawkcak pacah o; angzo ah, nihcae khaeah kang patoeh han, tiah a naa. Anih mah, Haeah ka oh, tiah a naa.
A řekl Izrael Jozefovi: Zdaliž nepasou bratří tvoji v Sichem: Poď, a pošli tě k nim. Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.
14 To pongah anih khaeah, Caeh ah loe, nam yanawk hoi tuunawk ngantui o vai, khen noek ah, to pacoengah tamthang na thui let ah, tiah a naa. Hebron azawn hoiah Joseph to patoeh pongah, Shekem ah a caeh.
I řekl jemu: Jdi nyní, zvěz, jak se mají bratří tvoji, a co se děje s dobytkem; a zase mi povíš o tom. A tak poslal ho z údolí Hebron, a on přišel do Sichem.
15 Anih taw ah amhet khing naah, lawk caeh kami maeto mah anih to hnuk, Timaw na pakrong loe? tiah a naa.
Našel ho pak muž nějaký, an bloudí po poli. I zeptal se ho muž ten, řka: Èeho hledáš?
16 Anih mah, Kam yanawk to ka pakrong, naa ah maw tuu a toep o, na thui ah, tiah a naa.
Odpověděl: Bratří svých hledám; pověz mi, prosím, kde oni pasou?
17 To kami mah, Nihcae loe hae ahmuen hoiah kalah ahmuen bangah caeh o ving boeh; Dothan ah caeh o si, tiah thuih o ih lok to ka thaih, tiah a naa. To pongah Joseph loe amyanawk khaeah caeh, nihcae to Dothan ah a hnuk.
I řekl muž ten: Odešli odsud; nebo slyšel jsem je, ani praví: Poďme do Dothain. Tedy šel Jozef za bratřími svými, a našel je v Dothain.
18 Anih to kangthla hoiah a hnuk o, nihcae khae pha ai naah, anih hum hanah pacaeng o.
Kteřížto, jakž ho uzřeli zdaleka, prvé než k nim došel, ukládali o něm, aby jej zahubili.
19 Nihcae mah, Amang sah kami to angzoh boeh, tiah maeto hoi maeto lok ang thuih o.
Nebo řekli jeden druhému: Ej, mistr snů teď jde.
20 Angzo oh, anih to hum o si, tangqom khaw maeto thungah va si loe, anih loe moisan mah kaek boeh, tiah thui si. To naah anih ih amang kawbang maw oh, tito khen o si, tiah a thuih o.
Nyní tedy poďte, a zabíme jej, a uvržeme ho do některé čisterny, a díme: Zvěř lítá sežrala jej. I uzříme, nač jemu vyjdou snové jeho.
21 Reuben mah to lok to thaih naah, anih to hum o hmah si, tiah a naa moe, Joseph to nihcae ban thung hoiah a lak ving.
A uslyšev to Ruben, aby ho vytrhl z ruky jejich, (nebo řekl: Neodjímejme mu hrdla, )
22 Reuben mah nihcae khaeah athii palong o hmah; toe anih to hae praezaek ih tuikhaw thungah mah va o sut ah, a nuiah ban phok o hmah, tiah a naa. Reuben mah, nihcae ban thung hoiah ka pahlong moe, kam pa khaeah ka caeh haih let han, tiah a poek.
Řekl jim Ruben: Nevylévejte krve. Vrzte jej do této čisterny, kteráž jest na poušti, a nevztahujte ruky na něj. Ale on chtěl vysvoboditi ho z ruky jejich, a pomoci mu, aby se navrátil k otci svému.
23 Joseph amyanawk khae phak naah, anih mah angkhuk ih rong congca kaom laihaw to a khringh pae o;
A když přišel Jozef k bratřím svým, strhli s něho sukni jeho, sukni proměnných barev, kterouž měl na sobě.
24 anih to naeh o moe, tuikhaw thungah vah o; tuikhaw loe tui kaang boeh moe, tui om ai boeh.
A pochopivše, uvrhli jej do čisterny. Èisterna pak ta byla prázdná, v níž nebylo vody.
25 Nihcae loe buhcaak han anghnut o; a danh o tahang moe, a khet o naah, Gilead prae hoiah angzo, kaengkuu hrang pongah hmuihoih hmuen, hmuihoih thing tangpri hoi myrrhnawk kaphaw, Izip prae ah kacaeh Ishmael kaminawk to a hnuk o.
I usadili se, aby jedli chléb. A pozdvihše očí svých, uzřeli, a aj, množství Izmaelitských přicházejících z Galád, kteřížto na velbloudích svých nesli vonné věci a kadidlo a mirru do Egypta.
26 Judah mah amyanawk khaeah, Aimacae ih amnawk to a hum o moe, anih ih athii hawk o khing cadoeh aicae han timaw atho oh?
I řekl Juda bratřím svým: Jaký zisk míti budeme, zabijeme-li bratra svého, a zatajíme-li krve jeho?
27 Angzo oh, anih to Ishmael kaminawk khaeah mah zaw si, anih nuiah ban phok o hmah si; anih loe aimacae ih amnawk hoi acaeng ah ni oh, tiah a naa. Anih ih lok to amyanawk mah paroi pae o.
Poďte, prodejme ho Izmaelitským, a nevztahujme na něj rukou svých, nebo bratr náš, tělo naše jest. I uposlechli ho bratří jeho.
28 To naah hmuenzaw Midian kaminawk to angzoh o; amnawk Joseph to tuikhaw thung hoiah a zuh o let moe, anih to Ishmael kaminawk khaeah phoisa shekel pumphaeto hoiah a zawh o; nihcae mah Joseph to Izip prae ah caeh o haih.
Když pak mimo ně jeli muži ti, kupci Madianští, vytáhli a vyvedli Jozefa z té čisterny, a prodali jej Izmaelitským za dvadceti stříbrných. Ti zavedli Jozefa do Egypta.
29 Reuben loe amlaem let moe, tuikhaw to khet naah Joseph loe om ai boeh; to pongah angmah ih laihaw to asih.
A navrátil se Ruben k čisterně, a aj, již nebylo Jozefa v ní. I roztrhl roucha svá.
30 Amnawknawk khaeah amlaem moe, nawkta loe om ai boeh; kai loe naa ah maw ka caeh han boeh? tiah a naa.
A navrátiv se k bratřím svým, řekl: Pacholete není, a já kam se mám podíti?
31 To naah Joseph ih laihaw to lak o moe, maeh caa maeto a boh o pacoengah, maeh thii thungah laihaw to a nup o;
Tedy vzali sukni Jozefovu, a zabivše kozla, smočili sukni tu ve krvi.
32 rong congca kaom laihaw to ampa khaeah a sin pae o moe, hae ni ka hnuk o boeh; na caa ih laihaw maw, laihaw ai tito kahoih ah khenah, tiah a naa o.
A poslali sukni tu proměnných barev, a dali ji donésti k otci svému, aby řekli: Tuto jsme nalezli; pohleď nyní, jest-li sukně syna tvého, či není?
33 Anih mah maat moe, Hae loe ka caa ih laihaw boeh ni! Anih loe moisan mah ni kaek boeh; Joseph loe moisan mah taprawt pet pet boeh hae loe, tiah a thuih.
A on poznav ji, řekl: Sukně syna mého jest; zvěř lítá sežrala jej, konečně roztrhán jest Jozef.
34 To naah Jokob loe angmah ih khukbuen to angkhring moe, kazii to kaengah angzaeng pacoengah, a capa to ni paroeai thung qah haih.
I roztrhl Jákob roucha svá, a vloživ žíni na bedra svá, zámutek nesl po synu svém za mnoho dní.
35 A capanawk hoi a canunawk boih anih pathloep hanah angzoh o; toe pathloep o thai ai; palungset loiah ka capa caehhaih taprong thungah ka caeh han boeh, tiah a thuih. To tiah a capa pongah ampa to qah. (Sheol h7585)
Sešli se pak všickni synové jeho, a všecky dcery jeho, aby ho těšili. Ale on nedal se potěšiti, a řekl: Nýbrž já tak v zámutku sstoupím za synem svým do hrobu. A plakal ho otec jeho. (Sheol h7585)
36 Midian kaminawk mah Joseph to, Izip prae ih misatuh angraeng, Faro ih toksahkung angraeng maeto ah kaom, Potiphar khaeah zawh o.
Mezi tím Madianští prodali Jozefa do Egypta Putifarovi, dvořeninu Faraonovu, hejtmanu žoldnéřů.
