Genesis 30
1 Jakob han caa maeto doeh sah pae ai, tito Rachel mah panoek naah, Rachel mah amya to ut; to pongah Jakob khaeah, Nawkta to na paek ah, to tih ai nahaeloe ka duek han boeh, tiah a naa.
Viduci pak Ráchel, že by nerodila Jákobovi, záviděla sestře své, a řekla Jákobovi: Dej mi syny; pakli nedáš, umru.
2 Jakob loe Rachel nuiah palungphui moe, anih khaeah, Kai loe nang caa kaaksak thaih Sithaw ah maw ka oh? tiah a naa.
Pročež rozhněval se velmi Jákob na Ráchel, a řekl: Zdali já jsem za Boha, kterýžť nedal plodu života?
3 To naah anih mah, Khenah, ka tamna Billah khaeah caeh ah, anih mah caa na sah pae nasoe, anih rang hoiah imthung takoh kang doet toeng han, tiah a naa.
Řekla ona: Hle, děvka má Bála; vejdi k ní, aby rodila na kolena má, a budu míti já také syny z ní.
4 To pongah anih mah a tamna Billah to zu ah paek; anih to Jakob mah iih haih.
I dala mu Bálu děvku svou za ženu; a všel k ní Jákob.
5 Anih loe zokpomh moe, Jakob hanah capa mae to sak pae.
Tedy počavši Bála, porodila Jákobovi syna.
6 To naah Rachel mah, Sithaw mah kai ang bomh, tahmen ka hnikhaih lok ang thaih pae moe, capa maeto ang paek boeh, tiah thuih; to pongah anih mah Dan, tiah ahmin phui.
I řekla Ráchel: Soudil Bůh při mou, a uslyšel také hlas můj, a dal mi syna. Protož nazvala jméno jeho Dan.
7 Rachel ih tamna Billah loe zokpomh let moe, Jakob hanah capa maeto sak pae let.
Opět počavši Bála, děvka Ráchel, porodila syna druhého Jákobovi.
8 Rachel mah, Kamya hoi kang pan hoi moe, ka pazawk boeh, tiah thuih. To pongah anih mah Naphtali, tiah ahmin sak.
I řekla Ráchel: Tuhé jsem odpory měla s sestrou svou, a všakť jsem přemohla. A nazvala jméno jeho Neftalím.
9 Leah mah doeh caa ka sah ai boeh, tiah panoek naah, a tamna Zilpah to caeh haih moe, Jakob han zu ah paek.
Viduci pak Lía, že by přestala roditi, vzala Zelfu děvku svou, a dala ji Jákobovi za ženu.
10 Leah ih tamna Zilpah mah Jakob han capa maeto sak pae.
A porodila Zelfa, děvka Líe, Jákobovi syna.
11 To naah Leah mah, Misatuh kami abu to angzoh, tiah thuih; to pongah anih mah Gad, tiah ahmin phui.
Protož řekla Lía: Již přišel zástup. A nazvala jméno jeho Gád.
12 Leah ih tamna Zilpah mah Jakob hanah capa maeto sak pae let.
Porodila také Zelfa děvka Líe syna druhého Jákobovi.
13 To naah Leah mah, Kang hoe parai, nongpatanawk mah tahamhoih kami, tiah na kawk o tih, tiah thuih pongah, Asher, tiah ahmin phui.
A řekla Lía: To na mé štěstí; nebo šťastnou mne nazývati budou ženy. A nazvala jméno jeho Asser.
14 Cang aah tue naah, Reuben loe lawk ah caeh, to naah tasi ah patoh ih mandrake thaih to a hnuk moe, amno Leah khaeah sinh pae. Rachel mah Leah khaeah, Na capa mah sin ih tasi thingkung to na paek thoem ah, tiah a naa.
Vyšel pak Ruben v čas žně pšeničné, a nalezl pěkná jablečka na poli, a přinesl je Líe matce své. I řekla Ráchel Líe: Dej mi, prosím, těch jableček syna svého.
15 Toe anih mah, Ka sava nang lomh to khawt ai vop maw? Ka capa ih mandrake thaih doeh na lak bae han vop maw? tiah a naa. Rachel mah, Na capa ih mandrake thaih nang paek pongah, Jakob loe vaiduem nang khaeah iip nasoe, tiah a naa.
Jížto ona odpověděla: Máloť se snad zdá, že jsi vzala muže mého; chceš také užívati jableček syna mého? I řekla Ráchel: Nechažť tedy spí s tebou této noci za jablečka syna tvého.
16 Duembang ah Jakob loe lawk hoiah amlaem, anih to Leah mah dawt moe, Kai na iip haih ah, ka capa ih mandrake thaih hoiah nang kang tlai boeh, tiah a naa. To pongah to na qum ah anih khaeah a iih.
Když pak navracoval se Jákob s pole večer, vyšla Lía proti němu, a řekla: Ke mně vejdeš; nebo ze mzdy najala jsem tě za jablečka syna svého. I spal s ní té noci.
17 Sithaw mah Leah ih lok to tahngaih pae, anih mah zokpomh let moe, Jakob hanah capa pangato haih sak pae let.
A uslyšel Bůh Líu; kterážto počala a porodila Jákobovi syna pátého.
18 To naah Leah mah, Ka tamna nongpata to ka sava hanah ka paek pongah, Sithaw mah kai han tangqum ang paek, tiah thuih; to pongah anih to Issakar, tiah ahmin phui.
I řekla Lía: Dal mi Bůh mzdu mou, i potom, když jsem dala děvku svou muži svému. Pročež nazvala jméno jeho Izachar.
19 To pacoengah Leah loe zokpomh let, Jakob hanah capa tarukto haih sak pae let.
A počala opět Lía, a porodila šestého syna Jákobovi.
20 To naah Leah mah, Sithaw mah atho kana tangqum kai han ang paek boeh, ka sava hanah capa tarukto ka sak pae boeh pongah, vaihi loe kai khaeah ni om tih boeh, tiah thuih; to pongah anih to Zebulun, tiah ahmin sak.
I řekla Lía: Obdařil mne Bůh darem dobrým; již nyní bydliti bude se mnou muž můj, nebo porodila jsem mu šest synů. A nazvala jméno jeho Zabulon.
21 To pacoengah canu maeto sak moe, anih to Dinah, tiah ahmin phui.
Potom porodila dceru; a nazvala jméno její Dína.
22 To naah Sithaw mah Rachel to poek, Sithaw mah anih ih lok tahngaih pae moe, anih ih caa im to paongh pae.
A rozpomenuv se Bůh na Ráchel, uslyšel jí, a otevřel život její.
23 Anih loe zokpomh moe, capa maeto sak; Sithaw mah patoekhaih ang takhoe pae boeh, tiah a thuih;
Tedy počala a porodila syna, a řekla: Odjal Bůh pohanění mé.
24 to pongah anih ih ahmin to Joseph, tiah sak; Angraeng mah kalah capa na paek let nasoe, tiah a thuih.
A nazvala jméno jeho Jozef, řkuci: Přidejž mi Hospodin syna jiného.
25 Rachel mah Joseph tapen pacoengah loe, Jakob mah Laban khaeah, Ka ohhaih ahmuen, ka prae ah, na caehsak lai ah.
Stalo se pak, když porodila Ráchel Jozefa, řekl Jákob Lábanovi: Propusť mne, ať odejdu na místo své a do země své.
26 Ka zu hoi ka caanawk han tok kang sak pae baktih toengah, nihcae to na paek ah loe, na caehsak lai ah; nazetto maw nang hanah tok kang sak pae, tito na panoek, tiah a naa.
Dej mi ženy mé a dítky mé, za kteréž jsem sloužil tobě, ať odejdu; nebo ty znáš službu mou, kterouž jsem sloužil tobě.
27 Toe Laban mah anih khaeah, Na mikcuk naakrak ah ka oh nahaeloe, om raeh; nang pongah ni Angraeng mah tahamhoihaih ang paek, tito ka panoek, tiah a naa.
I řekl mu Lában: Jestliže nyní nalezl jsem milost před očima tvýma, zůstaň se mnou, nebo v skutku jsem poznal, že požehnal mi Hospodin pro tebe.
28 To pacoengah, Na toksakhaih atho thui ah kang paek han hmang, tiah a naa.
Řekl také: Oznam mi ze jména mzdu svou a dámť ji.
29 Jakob mah anih khaeah, Kawbang maw tok kang sak pae moe, na pacah ih moinawk doeh ka ban thungah kawbang maw pung o, tito na panoek boeh.
Jemužto odpověděl: Ty víš, jak jsem sloužil tobě, a jaký byl dobytek tvůj při mně.
30 Kai kang zo ai naah hmuen zetta ni na tawnh, vaihi loe pung parai boeh; kai kang zoh nathuem hoi kamtong Angraeng mah tahamhoihaih ang paek boeh; kaimah ih imthung takoh hanah loe natuek naah maw tok ka sah tih boeh? tiah a naa.
Nebo to málo, kteréž jsi měl přede mnou, zrostlo velmi, a požehnalť Hospodin, jakž jsem k tobě nohou vkročil. A nyní, kdy pak já své hospodářství opatrovati budu?
31 Anih mah, To tih nahaeloe timaw kang paek han? tiah a naa. Jakob mah, Tidoeh na paek hmah; toe ka koeh baktiah nang sak pae nahaeloe, nang ih tuunawk to kang toep pae poe han.
A řekl: Coť mám dáti? Odpověděl Jákob: Nedávej mi nic. Jestliže mi učiníš toto, zase pásti budu a ostříhati dobytka tvého:
32 Vaihniah nang tuu pacahhaih ahmuen ah ka caeh moe, aem kaom tuunawk, kamnum hoi kanglung angbaeh tuunawk hoi aem kaom maeh caanawk to ka tapraek han; aem kaom maeh, kamnum hoi kanglung angbaeh tuunawk loe ka toksakhaih atho ah om nasoe.
Projdu skrze všecka stáda tvá dnes, vyměšuje z nich každé dobytče peřesté a strakaté, a každé dobytče načernalé mezi ovcemi, a strakaté a peřesté mezi kozami; a takové budou mzda má.
33 To tiah ni hmabang ah ka toksakhaih atho na hmaa ah phak naah, ka toenghaih mah kai han lok na thui tih; kai taham moinawk thungah aem kaom ai maeh, kamnum hoi kanglung angbaeh ai tuucaanawk om nahaeloe, to maeh hoi tuu loe kai mah paquk, tiah amnoek thai tih, tiah a naa.
A osvědčena potom bude spravedlnost má před tebou, když přijde na mzdu mou: Cožkoli nebude peřestého, neb strakatého mezi kozami, a načernalého mezi ovcemi, za krádež bude mi to počteno.
34 Laban mah, Khenah, na thuih ih lok baktiah om nasoe, tiah a naa.
I řekl Lában: Hle, ó by tak bylo, jakž jsi mluvil.
35 To na niah anih mah aem kaom maeh, aem kaom maeh amno, kanglung hoi aem kaom maeh, rong kamunm hoi kamling angbaeh tuucaanawk to pahoe boih moe, a caanawk ban ah paek.
A odloučil toho dne kozly přepásané na nohách a strakaté, a všecky kozy peřesté a strakaté, všecko, na čemž byla místa bílá, všecko také načernalé mezi dobytkem, a dal v ruce synů svých.
36 Angmah ohhaih ahmuen hoi Jakob ohhaih ahmuen loe ni thumto caeh, to ahmuen ah tuunawk to a suek; Jakob loe kanghmat Laban ih tuunawk to toep pae.
Uložil pak mezi sebou a Jákobem místo vzdálí tří dní cesty; a Jákob pásl ostatek dobytka Lábanova.
37 Toe Jakob loe Poplar thing, almond thing hoi azawn ah kaom kahing thing tanghang to lak moe, a thung ih ngan kanglung to amtuengsak hanah, ahin to a saih.
Nabral pak sobě Jákob prutů topolových zelených, a lískových a kaštanových; a poobloupil s nich po místech kůru až do bělosti, kteráž byla na prutech.
38 Tuunawk tuinaek han angzoh o naah apa cuuk o pongah, angan kanglung amtueng hanah ahin saih ih thing to tuunawk mah hnuk o thai hanah, tui naekhaih okduk hmaa ah a suek pae.
A nakladl těch prutů tak obloupených do žlábků a koryt, (v nichž bývá voda, k nimž přicházel dobytek, aby pil), proti dobytku, aby počínaly, když by přicházely píti.
39 To naah a suek ih thing hmaa ah tuunawk to apaa cuuk o, to pongah caa tapen naah doeh aem kaom ah tacawt boih.
I počínaly ovce, hledíce na ty pruty, a rodily jehňata přepásaná na nohách, a peřestá i strakatá.
40 Jakob mah tuucaanawk hoi maeh caanawk to ahmuen kalah ah tapraek moe, aem kaom tuu hoi maeh, kamnum hoi kamling angbaeh tuu hoi maehnawk to Laban ih tuu pacahhaih ahmuen bangah angqoisak; to tiah Laban ih tuu hoi angmah ih tuunawk to angbaeh han ai ah a suek.
Potom ta jehňata odloučil Jákob, a dobytek stáda Lábanova obrátil tváří k těm přepásaným na nohách, a ke všemu načernalému; a své stádo postavil obzvlášť, a neobrátil ho k stádu Lábanovu.
41 Thacak tuunawk apa cuuk han koeh o naah, ahin saih ih thing taengah apa cuuk o pongah, Jakob mah ahin saih ih thing to tui paekhaih okduk hmaa ah suek pae.
A bylo, že kdyžkoli silnější připouštíny bývaly, kladl Jákob ty pruty před oči ovcem do koryt, aby počínaly, hledíce na pruty.
42 Toe tuunawk thazok o naah loe, ahin saih ih thing to suem pae ai; to pongah thazok tuunawk loe Laban ih tuu ah oh moe, thacak tuunawk loe Jakob ih tuu ah oh o.
Když pak pozdní dobytek připouštín býval, nekladl jich; a tak býval pozdní Lábanův a ranný Jákobův.
43 To tiah Jakob loe angraeng parai; tuunawk, maehnawk, tamna nongpa hoi nongpatanawk, kaengkuu hrang hoi laa hrangnawk a tawnh mang.
Vzrostl tedy muž ten náramně velmi, a měl dobytka mnoho, děvek i služebníků, velbloudů i oslů.
