Ezekiel 37
1 Angraeng ih ban ka nuiah oh, Angraeng ih Muithla mah ang zaeh moe, ahuh koimong ah kaom azawn salakah ang suek.
Byla nade mnou ruka Hospodinova, a vyvedl mne Hospodin v duchu, a postavil mne u prostřed údolí, kteréž bylo plné kostí.
2 Anih mah to ahuhnawk salakah kai ang caehsak, khenah, azawn ah kaom paroeai pop ahuhnawk to ka hnuk; ahuhnawk loe paroeai roem o.
I provedl mne skrze ně vůkol a vůkol, a aj, bylo jich velmi mnoho v tom údolí, a aj, byly velmi suché.
3 Anih mah, Kami capa, hae ahuhnawk loe hing o thai tih maw? tiah ang naa. Kai mah, Aw Angraeng Sithaw, nangmah na panoek, tiah ka naa.
I řekl mi: Synu člověčí, mohly-li by ožiti kosti tyto? I řekl jsem: Panovníče Hospodine, ty víš.
4 To pacoengah kai khaeah, Hae ahuhnawk khaeah, Aw karoem ahuhnawk, Angraeng ih lok hae tahngai oh! tiah thui ah, tiah ang naa.
V tom řekl mi: Prorokuj o těch kostech a rci jim: Kosti suché, slyšte slovo Hospodinovo.
5 Angraeng mah hae ih ahuhnawk khaeah, Khenah, nangcae thungah takhi kang kunsak han, to naah na hing o tih:
Toto praví Panovník Hospodin kostem těmto: Aj, já uvedu do vás ducha, abyste ožily.
6 Kai mah thaquinawk hoiah kang yaw o moe, angan to kang tacawtsak han, ahin hoiah kang khuk moe, na thungah takhi to ka suek han; to naah na hing tih; to naah Kai loe Angraeng ni, tiah na panoek o tih, tiah thuih, tiah thui ah, tiah ang naa.
A dám na vás žily, a učiním, že zroste na vás maso, a otáhnu vás koží; dám, pravím, do vás ducha, abyste ožily, i zvíte, že já jsem Hospodin.
7 Thuih han ang paek ih lok baktih toengah lok to ka thuih: lok ka thuih naah, khenah, atuen to oh moe, anghuenh, ahuhnawk loe maeto pacoeng maeto nawnto amcong o.
Tedy prorokoval jsem tak, jakž mi rozkázáno bylo. I stal se zvuk, když jsem já prorokoval, a aj, hřmot, když se přibližovaly kosti jedna k druhé.
8 Ka khet naah, thaqui hoi angan to tacawt, ahuh loe ahin mah khuk khoep; toe ahuhnawk thungah takhi om ai.
I viděl jsem, a aj, žily a maso na nich se ukázalo, i koží potaženy byly po vrchu, ale ducha žádného nebylo v nich.
9 Anih mah kai khaeah, Takhi khaeah lokthui ah, kami capa, takhi khaeah, Aw takhi, ahmuen palito hoiah angzo ah loe nihcae hing o thai hanah, hae hum ih kaminawk nuiah song ah, tiah Angraeng Sithaw mah thuih, tiah thui paeh, tiah ang naa.
I řekl mi: Prorokuj k duchu, prorokuj, synu člověčí, a rci duchu: Takto praví Panovník Hospodin: Ode čtyř větrů přiď, duchu, a věj na tyto zmordované, ať oživou.
10 Anih mah ang thuih ih lok baktih toengah lok to ka thuih, to naah nihcae thungah takhi to akun, nihcae loe hing o, khok hoiah angdoet o moe, pop parai misatuh kami ah angcoeng o.
Tedy prorokoval jsem, jakž mi rozkázal. I všel do nich duch, a ožili, a postavili se na nohách svých, zástup velmi veliký.
11 To pacoengah anih mah kai khaeah, Kami capa, hae ahuhnawk loe Israel imthung takoh ah ni oh o: khenah, nihcae mah, kaicae ih ahuh loe roem boeh, ka oep o haih doeh anghmat boeh pongah, kang hmaat kang taa o boeh, tiah thuih o.
I řekl mi: Synu člověčí, kosti tyto jsou všecken dům Izraelský. Aj, říkají: Uschly kosti naše, a zhynula čáka naše, jižť jest po nás.
12 To pongah lok to thui ah, nihcae khaeah, Angraeng Sithaw mah, Khenah, Aw kai ih kaminawk, nangcae ih taprong to kang paongh pae han, nangmacae ih taprong thung hoiah kang tacawt o sak moe, Israel prae thungah kang hoih o han,
Protož prorokuj a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já otevru hroby vaše, a vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj, a uvedu vás do země Izraelské.
13 Aw kai ih kaminawk, nangcae ih taprong to ka paongh moe, nangmacae ih taprong thung hoiah kang tacawt o sak naah, Kai loe Angraeng ni, tito na panoek o tih, tiah thuih, tiah thuih paeh, tiah ang naa.
I zvíte, že já jsem Hospodin, když otevru hroby vaše, a vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj.
14 Na hing o hanah, nangcae thungah Kai mah ih Muithla to ka suek moe, nangmacae prae thungah kang oh o sak han; to naah kai Angraeng loe thuih ih lok baktiah sak, tito na panoek o tih, tiah Angraeng mah thuih.
A dám Ducha svého do vás, abyste ožili, a osadím vás v zemi vaší, i zvíte, že já Hospodin mluvím i činím, dí Hospodin.
15 Angraeng ih lok kai khaeah angzoh let,
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
16 kami capa, cunghet maeto to la ah loe a nuiah Judah hoi Israel ampuinawk han ih, tiah ca tarik ah, tiah ang naa. To pacoengah cunghet kalah maeto la let ah loe, a nuiah Joseph hoi Israel ampuinawk hanah, Ephraim ih cunghet, tiah tarik ah, tiah ang naa let bae.
Ty pak synu člověčí, vezmi sobě dřevo jedno, a napiš na něm: Judovi, a synům Izraelským, tovaryšům jeho. Zatím vezma dřevo druhé, napiš na něm: Jozefovi dřevo Efraimovo, a všechněm synům Izraelským, tovaryšům jeho.
17 To cunghet hnetto to pacong naah, na ban ah cunghet maeto ah angcoeng tih.
I spojž je sobě jedno k druhému v jedno dřevo, aby byla jako jedno v ruce tvé.
18 Na caeng kaminawk mah, Hae hmuenawk loe tih thuih koehhaih ih maw, tito nang thuih mak ai maw? tiah na naa o nahaeloe,
A když mluviti budou k tobě synové lidu tvého, řkouce: Což nám neoznámíš, co ty věci znamenají:
19 nihcae khaeah, Angraeng Sithaw mah, Khenah, Ephraim ban ih, Joseph ih cunghet hoi anih ih ampui Israel kaminawk to ka lak han, Judah ih cunghet hoi nawnto ka suek moe, cunghet maeto ah ka sak han, to naah nihnik loe ka ban ah maeto ah ni om hoi tih boeh, tiah thuih, tiah thuih paeh, tiah ang naa.
Mluv k nim: Takto praví panovník Hospodin: Aj, já vezmu dřevo Jozefovo, kteréž jest v ruce Efraimově, a pokolení Izraelských, tovaryšů jeho, a přiložím je s ním k dřevu Judovu, a učiním je dřevem jedním, i budou jedno v ruce mé.
20 Ca na tarik ih cunghet to nihcae hmaa ah sin ah loe,
A když budou ta dřeva, na kterýchž jsi psal, v ruce tvé před očima jejich,
21 nihcae khaeah, Angraeng Sithaw mah, Khenah, Sithaw panoek ai, loklam amkhraeng haih kaminawk ih ban thung hoiah Israel caanawk to ka lak han, nihcae to ahmuen kruek hoiah ka tacuu moe, angmacae prae ah ka hoih let han.
Tedy mluv k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vezmu syny Izraelské z prostřed národů těch, kamž odešli, a shromáždě je odevšad, uvedu je do země jejich.
22 Israel prae thung ih maenawk nuiah acaeng maeto ah ka sak han; siangpahrang maeto mah nihcae to uk boih tih; nihcae loe prae hnetto ah om o mak ai boeh, natuek naah doeh prae hnetto ah ampraek o mak ai boeh:
A učiním je, aby byli národem jedním v té zemi na horách Izraelských, a král jeden bude nad nimi nade všemi králem. A nebudou více dva národové, aniž se již více děliti budou na dvoje království.
23 a bok o ih krangnawk, panuet thok hmuennawk, a sakpazae o ih hmuennawk hoiah amhnong o mak ai boeh; nihcae to a zae o haih ahmuen boih hoiah ka pahlong moe, ka ciimsak han; to naah nihcae loe kai ih kami ah om o ueloe, kai doeh nihcae ih Sithaw ah ka oh han boeh, tiah thuih.
Aniž se budou poškvrňovati více ukydanými bohy svými, a ohavnostmi svými, ani jakými přestoupeními svými, i vysvobodím je ze všech obydlí jejich, v nichž hřešili, a očistím je. I budou mým lidem, a já budu jejich Bohem.
24 Ka tamna David loe nihcae ukkung siangpahrang ah om tih; nihcae mah tuu toep kami maeto ni tawn o tih; ka lokcaekhaih to pazui o tih, ka paek ih kaaloknawk to pakuem o ueloe, sah o tih boeh.
A služebník můj David bude králem nad nimi, a pastýře jednoho všickni míti budou, aby v soudech mých chodili, a ustanovení mých ostříhali, i činili je.
25 Ka tamna Jakob khaeah ka paek ih, nam panawk ohhaih prae ah na om o tih; angmacae hoi a caanawk, a caanawk ih caa patoeng doeh, to ahmuen ah dungzan khoek to om o tih; ka tamna David loe nihcae dungzan ukkung ah om tih.
I budou bydliti v té zemi, kterouž jsem byl dal služebníku svému Jákobovi, v níž bydlili otcové vaši. Budou, pravím, v ní bydliti oni i synové jejich, i synové synů jejich až na věky, a David služebník můj knížetem jejich bude na věky.
26 Nihcae hoi angdaeh lokmaihaih to ka sak han; to lokmaihaih loe dungzan lokmaihaih ah om tih; ahmuen to nihcae han ka paek moe, kang pungsak han, ka hmuenciim to nihcae salakah zungzan khoek to ka suek han.
Nadto učiním s nimi smlouvu pokoje; smlouva věčná bude s nimi. A rozsadím je, i rozmnožím je, a postavím svatyni svou u prostřed nich na věky.
27 Kaimah ih kahni im doeh nihcae hoi nawnto om tih; ue, Kai loe nihcae ih Sithaw ah ka oh han, nihcae doeh Kai ih kami ah om o tih.
Bude i příbytek můj mezi nimi, a budu jejich Bohem, a oni budou lidem mým.
28 Nihcae salakah kai ih hmuenciim dungzan khoek to oh naah loe, Sithaw panoek ai kaminawk mah, Israel loe Kai, Angraeng mah ni ciimsak, tiah panoekhaih tawn o tih boeh, tiah thuih.
I zvědí národové, že jsem já Hospodin, jenž posvěcuji Izraele, když bude svatyně má u prostřed nich na věky.
