Patukkung 8
1 Mi maw palungha baktiah kaom? Mi maw hmuennawk kawng to thui thaih? Palunghahaih mah palungha kami ih mikhmai to pansak moe, anih ih mikhmai amtuenghaih kasae to amkhraisak.
Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc? Moudrost člověka osvěcuje oblíčej jeho, a nestydatost tváři jeho proměňuje.
2 Sithaw hmaa ah sak ih lokkamhaih to poek ah loe, siangpahrang lokpaekhaih to tahngai ah.
Jáť radím: Výpovědi královské ostříhej, a však podlé přísahy Boží.
3 Siangpahrang hmaa hoi karangah tacawt hmah; kasae hmuen sak hanah angdoe haih hmah; anih loe a koeh baktiah sah tih.
Nepospíchej odjíti od tváři jeho, aniž trvej v zpouře; nebo cožť by koli chtěl, učinil by.
4 Siangpahrang ih lok loe thacak; mi mah maw anih khaeah, timaw na sak? tiah naa thai tih.
Nebo kde slovo královské, tu i moc jeho, a kdo dí jemu: Co děláš?
5 Mi kawbaktih doeh anih ih lok tahngai kami loe nganbawh kana hak mak ai; palungha kami ih palungthin mah loe atue hoi lokcaekhaih to panoek hmaek.
Kdo ostříhá přikázaní, nezví o ničem zlém. I čas i příčiny zná srdce moudrého.
6 Kami nuiah raihaih hmuenzit pha langlacadoeh, kawbaktih hmuen ah doeh sakhaih atue hoi sakhaih dan to oh boih.
Nebo všeliké předsevzetí má čas a příčiny. Ale i to neštěstí veliké člověka se přídrží,
7 Hmabang ih akawng loe mi mah doeh panoek ai pongah, angzo han koi hmuen to mi mah maw thui thai tih?
Že neví, co budoucího jest. Nebo jak se stane, kdo mu oznámí?
8 Angmah ih muithla pazawk hanah, patawn thaih mi doeh om ai; duek thaih han ai ah duekhaih nuiah thacakhaih tawn mi doeh om ai; misatuh kami loe anghak ai; hmuen kasae sah kaminawk loe a sak o ih sethaih mah nihcae to loisak thai mak ai.
Není člověka, kterýž by moci měl nad životem, aby zadržel duši, aniž má moc nade dnem smrti; nemá ani braně v tom boji, aniž vysvobodí bezbožnost bezbožného.
9 Ni tlim ah sak ih hmuennawk boih ka poek naah, hae hmuennawk hae ka hnuk; angmah nganbawh kana hak hanah kami maeto mah kalah kami ukhaih atue to oh.
Ve všem tom viděl jsem, přiloživ mysl svou ke všemu tomu, co se děje pod sluncem, že časem panuje člověk nad člověkem k jeho zlému.
10 To pacoengah kasae kaminawk loe aphum o, toe hmuenciim ah angzo moe, kacaeh kaminawk duek o naah loe, a sak o ih vangpui kaminawk mah nihcae to pahnet o boih, tiah ka hnuk; hae doeh azom pui ni.
A tehdáž viděl jsem bezbožné pohřbené, že se zase navrátili, ale kteříž z místa svatého odešli, v zapomenutí dáni jsou v městě tom, v kterémž dobře činili. I to také jest marnost.
11 Zaehaih sah kaminawk to karangah danpaek ai pongah, kaminawk ih palungthin loe zae sak koehhaih hoiah koi.
Nebo že ne i hned ortel dochází pro skutek zlý, protož vroucí jest k tomu srdce synů lidských, aby činili zlé věci.
12 Kami zae loe zaehaih cumvaito sah moe, hinglung sawk cadoeh; Sithaw zii kaminawk loe angmah hmaa ah khingyahaih hoiah akuep o pongah, khosak hoihaih to hnu o tih, tiah ka panoek khuek boeh.
A ačkoli hříšník činí zle na stokrát, a vždy se mu odkládá, já však vím, že dobře bude bojícím se Boha, kteříž se bojí oblíčeje jeho.
13 Kasae kami loe Sithaw to zii ai pongah, khosak hoihaih hnu mak ai; hinghaih doeh sawk mak ai, anih hinghaih loe tahlip baktiah oh.
S bezbožným pak nedobře se díti bude, aniž se prodlí dnové jeho; minou jako stín, proto že jest bez bázně před oblíčejem Božím.
14 Azom pui ah kaom hmuen to longah ka hnuk let bae vop; kasae kaminawk mah hnuk han koi sethaih to katoeng kaminawk mah hnuk o moe, katoeng kaminawk mah hnuk han koi tangqum to kasae kaminawk mah hnuk o lat; hae doeh azom pui ni, tiah ka poek.
Jest marnost, kteráž se děje na zemi: Že bývají spravedliví, jimž se však vede, jako by činili skutky bezbožných; zase bývají bezbožní, kterýmž se však vede, jako by činili skutky spravedlivých. Protož jsem řekl: I to také jest marnost.
15 To pongah kanawm ah khosakhaih to tha ka paek, caaknaek moe, kanawm ah ohhaih khue ai ah loe, ni tlim ah kami han amekhaih tidoeh om ai; Sithaw mah hinghaih paek nathung ni tlim ah tok to sak moe, hnuk ih amekhaih loe to baktih nawmhaih khue to boeh ni.
A tak chválil jsem veselí, proto že nic nemá lepšího člověk pod sluncem, jediné aby jedl a pil, a veselil se, a že to pozůstává jemu z práce jeho ve dnech života jeho, kteréž dal jemu Bůh pod sluncem.
16 Long nuiah toksakhaih hnuk hanah, palunghahaih hoiah panoek thaih han ka poek naah, mik loe khoving khodai iip ai;
A ač jsem se vydal srdcem svým na to, abych moudrost vystihnouti mohl, a vyrozuměti bídě, kteráž bývá na zemi, pro kterouž ani ve dne ani v noci nespí,
17 Sithaw mah sak ih hmuennawk boih ka khet naah, ni tlim ah sak ih toknawk to mi mah doeh panoek thai ai; tha pathok moe, hnuk han pakrong cadoeh panoek thai mak ai; ue, palungha kami mah ka panoek, tiah a poek, toe hnu thai mak ai.
A však viděl jsem při každém skutku Božím, že nemůže člověk vystihnouti skutku dějícího se pod sluncem. O čež pracuje člověk, vyhledati chtěje, ale nenalézá; nýbrž byť i myslil moudrý, že se doví, nebude moci nic najíti.
