Deuteronomy 1
1 Hae lok loe Paran, Tophel, Laban, Hazeroth hoi Dihazab vangpui salak, Jordan vapui zaeh ih praezaek, Zuph vangpui hma ih azawn ah, Mosi mah Israel kaminawk khaeah thuih ih lok ah oh.
Tato jsou slova, kteráž mluvil Mojžíš ke všemu lidu Izraelskému před Jordánem na poušti, na rovinách proti moři Rudému, mezi Fáran a Tofel a Lában a Hazerot a Dizahab.
2 Seir mae lam hoi caeh naah Horeb hoi Kadesh-Barnea karoek to ni hatlaito akra.
Jedenácte dní cesty jest od Oréb přes hory Seir až do Kádesbarne.
3 Mosi mah saning qui pali, khrah hatlaito, amtong tangsuekhaih niah, Angraeng mah Israel kaminawk khaeah thuih pae han paek ih loknawk boih to thuih pae;
Stalo se pak čtyřidcátého léta, jedenáctého měsíce, v první den téhož měsíce, že mluvil Mojžíš synům Izraelským všecky věci, kteréž jemu byl přikázal Hospodin oznámiti jim,
4 Heshbon vangpui ah kaom, Amor siangpahrang Sihon hoi Edrei prae, Ashtaroth vangpui ah kaom, Bashan siangpahrang Og to hum pacoeng,
Kdyžto již byl zabil Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, a Oga, krále Bázan, kterýž bydlil v Astarot, zabil v Edrei.
5 Jordan vapui zaeh ih Moab prae ah Mosi mah hae kaalok hae taphong pae;
Před Jordánem, v zemi Moábské, počal Mojžíš vysvětlovati zákona tohoto, řka:
6 aicae Angraeng Sithaw mah Horeb ah aicae khaeah hae tiah thuih; hae mae ah saning sawk parai ah na oh o boeh:
Hospodin Bůh náš mluvil k nám na Orébě, řka: Dosti jste již na hoře této bydlili.
7 na oh o haih ahmuen hoiah angqoi oh loe, Amor kaminawk ohhaih mae, to mae hoi kanghnai ahmuennawk boih, tangtling ahmuen, mae nui ih ahmuen, azawn ih ahmuen, aloih bang ih prae, tuipui taeng ih ahmuennawk, Kanaan kaminawk ih prae, Lebanon mae hoi kalen parai vapui, Euphrates vapui khoek to caeh oh;
Obraťte se, táhněte a jděte k hoře Amorejských, na všecko vůkolí její, buď na roviny, na hory, na údolí, na poledne, i na břehy mořské, k zemi Kananejské a k Libánu, až k řece veliké, k řece Eufrates.
8 khenah, prae loe nangcae hma ah ka suek boeh; caeh oh loe, Angraeng mah nam panawk, Abraham, Issak, Jakob hoi a caanawk khaeah ka paek han, tiah thuih ih lok baktih toengah prae to toep oh, tiah a naa.
Ej, ukázal jsem vám tu zemi; vejdětež do ní, a dědičně vládněte jí, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, i semeni jejich po nich.
9 To nathuem ah, Kaimah buengah loe nangcae ih tok to ka phaw thai laek mak ai, tiah kang thuih o boeh.
A mluvil jsem k vám toho času, řka: Nemohuť sám nésti vás.
10 Na Angraeng Sithaw mah nangcae ang pung o sak boeh; khenah, nangcae loe vaihi van ih cakaeh zetto nang pung o boeh.
Hospodin Bůh váš rozmnožil vás, a hle, rozmnoženi jste dnes jako hvězdy nebeské.
11 Nam panawk ih Angraeng Sithaw mah nangcae to alet sangto pungsak nasoe loe, a thuih ih lok baktih toengah, nangcae tahamhoihaih paek nasoe!
(Hospodin Bůh otců vašich rozmnožiž vás nad to, jakž jste nyní, tisíckrát více, a požehnej vám, jakož jest mluvil vám.)
12 Nangcae lokpunghaih, kazit nangcae ih hmuen hoi nangcae lok aekhaih to kawbang maw kaimah buengah ka phaw thai tih?
Kterak bych nesl sám práci vaši, břímě vaše a nesnáze vaše?
13 Palungha kami, panoekhaih tawn kami hoi ahmin amthang kaminawk to nangmacae acaeng thung hoiah qoi oh, nihcae to nangcae ukkung ah kang suek pae han, tiah kang naa o.
Vydejte z sebe muže moudré a opatrné, a zkušené z pokolení svých, abych je vám představil.
14 To naah nangcae mah, Sak han nang thuih o ih hmuen loe hoih parai, tiah nang pathim o.
I odpověděli jste mi a řekli jste: Dobráť jest ta věc, kterouž jsi učiniti rozkázal.
15 To pongah nangcae acaeng zaehoikung, palungha kaminawk hoi ahmin kamthang kaminawk to ka qoih moe, nangcae zaehoikung, kami sangto zaehoikung, kami cumvaito zaehoikung, kami qui pangato zaehoikung, kami hato zaehoikung tiah kang suek pae o.
Vzav tedy přední z pokolení vašich, muže moudré a zkušené, ustanovil jsem je knížaty nad vámi, hejtmany nad tisíci, setníky, padesátníky, desátníky a správce v pokoleních vašich.
16 To naah lokcaekkungnawk khaeah, Nam nawkamyanawk ih lok to tahngaih moe, nangmacae hoi nawnto kaom nawkamyanawk hoi angvinnawk nuiah toenghaih hoi lokcaek o hanah ka thuih pae.
Přikázal jsem také soudcům vašim toho času, řka: Vyslýchejte pře mezi bratřími svými, a suďte spravedlivě mezi mužem a bratrem jeho, i mezi příchozím jeho.
17 Lok na caek o naah mikhmai khen o hmah; kalen doeh, kathoeng doeh, kangvan ah lok to tahngai pae oh; kawbaktih kami doeh zii o hmah; lokcaekhaih loe Sithaw ih ni; nangcae han rai parai nahaeloe, kai khaeah na sin oh; kai mah kang tahngaih pae o han.
Nebudete přijímati osoby v soudu; jakž malého tak i velikého slyšeti budete, nebudete se báti žádného, nebo Boží soud jest. Jestliže byste pak měli jakou věc nesnadnou, vznesete na mne, a vyslyším ji.
18 To nathuem ah na sak o han koi hmuennawk to kang thuih o boih boeh.
Přikázal jsem vám, pravím, toho času všecko, co byste činiti měli.
19 Aicae loe Angraeng Sithaw mah paek ih lok baktih toengah, Horeb hoiah a tacawt o moe, Amor kaminawk ih prae hoi kamtueng, kakawk parai moe, zitthok praezaek loklam hoiah a caeh o pacoengah, Kadesh-Barnea ahmuen to a phak o.
Potom pak hnuvše se z Oréb, přešli jsme všecku poušť tuto velikou a hroznou, kterouž jste viděli, jdouce cestou k hoře Amorejských, jakož nám byl přikázal Hospodin Bůh náš, a přišli jsme až do Kádesbarne.
20 To naah kai mah nangcae khaeah, Aicae Angraeng Sithaw mah aicae han paek ih Amor kaminawk ih prae to a phak o boeh.
I řekl jsem vám: Přišli jste až k hoře Amorejské, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.
21 Khenah, nangcae Angraeng Sithaw mah prae to na hma ah ang suek pae o boeh; nam panawk ih Angraeng Sithaw mah thuih ih lok baktih toengah, caeh oh loe, prae to atoep oh; zii o hmah loe, palung doeh boeng o hmah, tiah kang naa o.
Ej, dal Hospodin Bůh tvůj tu zemi tobě; vstupiž a vládni jí, jakož řekl Hospodin Bůh otců tvých tobě; neboj se, aniž se strachuj.
22 To naah ka taengah nang zoh o boih moe, Prae khet hanah, aicae hma ah kami patoeh si, nihcae mah aicae hanah prae to khen o nasoe loe, naa bang ih loklam ah maw a caeh o moe, naa ih vangpui ah maw a pha o tih, tito nihcae mah na thui o nasoe, tiah nang naa o.
Vy pak všickni přistoupili jste ke mně a řekli jste: Pošleme muže před sebou, kteříž by nám shlédli zemi, a oznámili by nám něco o cestě, kterouž bychom vstoupiti měli, i města, do nichž bychom přijíti měli.
23 Na thuih o ih lok loe hoih, tiah ka poek; to pongah nangmacae acaeng maeto thung hoi kami maeto, sangqum boih ah hatlai hnetto ka qoih;
Kterážto řeč líbila se mně, a vzal jsem z vás dvanácte mužů, jednoho muže z každého pokolení.
24 nihcae loe amsak o moe, mae nuiah caeh o tahang; Eshkol azawn to a phak o pacoengah, prae to a khet o.
A oni obrátivše se a vstoupivše na horu, přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi.
25 To prae thung ih thingthai qumponawk to aicae han a sinh o moe, aicae Angraeng Sithaw mah paek ih prae loe, hoih parai, tiah lok ang palaem o.
Nabrali také s sebou ovoce země té, a přinesli nám, a oznámili nám o těch věcech, řkouce: Dobráť jest země, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.
26 Toe na caeh o tahang ai; na Angraeng Sithaw mah paek ih lok to na aek o.
A však jste nechtěli jíti, ale odpírali jste řeči Hospodina Boha svého.
27 Na oh o haih kahni imthung ah na laisaep o; Angraeng mah aicae hnukma pongah, Amor kaminawk ban ah paek moe, nihcae humsak han ih ni Izip prae thung hoiah aicae hae ang hoih.
A reptali jste v staních svých, řkouce: Proto že nás v nenávisti měl Hospodin, vyvedl nás z země Egyptské, aby nás vydal v ruce Amorejského, a zahladil nás.
28 Naa bangah maw a caeh o han boeh? Nawkamyanawk mah, To prae kaminawk loe aicae pongah thacak o moe, sang o kue; vangpuinawk doeh van khoek to kapha sipae hoiah a thungh o; to prae thungah Anak kaminawk oh o, tiah thuih o pongah, kaicae palung ang boeng o sak, tiah na thuih o.
Kam bychom šli? Bratří naši zstrašili srdce naše, pravíce: Lid ten jest větší a vyšší nežli my, města veliká a hrazená až k nebi, ano i syny Enakovy tam jsme viděli.
29 To naah kai mah, Mawn o hmah; nihcae to zii o hmah;
I řekl jsem vám: Nebojte se, ani se strachujte jich.
30 nangcae hma ah na Angraeng Sithaw to caeh ueloe, nangcae mikhnuk ah Izip prae ah sak ih hmuen baktih toengah, anih mah nangcae hanah misa na tuh pae tih;
Hospodin Bůh váš, kterýž jde před vámi, onť bojovati bude za vás rovně tak, jakž učinil s vámi v Egyptě, před očima vašima.
31 ampa maeto mah a caa to moek baktih toengah, hae ahmuen karoek to, na caeh o haih praezaek loklam ah, na Angraeng Sithaw mah kawbangah maw ang moek o, tito na hnuk o boeh, to tiah anih mah nangcae han misatuk abom tih, tiah kang thuih o.
Ano i na poušti viděl jsi, kterak nesl tebe Hospodin Bůh tvůj, jako nosí člověk syna svého, a to po vší cestě, kterouž jste šli, až jste přišli na toto místo.
32 Hae tiah oh pacoengah doeh, na Angraeng Sithaw to na tang o ai,
A ani tak uvěřili jste Hospodinu Bohu svému,
33 kahni im sak han ih ahmuen to anih mah ang pakrong pae, na caeh o haih loklam to patuek hanah, aqum ah hmaithaw hoiah ang toeh o moe, khodai ah tamai hoiah nangcae hma ah a caeh.
Kterýž k vyhledání vám místa, na kterémž byste se klásti měli, v noci předcházel vás cestou v ohni, aby vám ukázal cestu, kterouž byste měli jíti, a v oblace ve dne.
34 Na thuih o ih loknawk Angraeng mah thaih naah, palungphui moe, lokkamhaih a sak;
Uslyšel pak Hospodin hlas řečí vašich, a rozhněval se, a přisáhl, řka:
35 hae ih kasae caanawk loe, nam panawk khaeah paek han lokkam ih kahoih prae to mi mah doeh hnu o mak ai.
Jistě že nižádný z lidí těchto pokolení zlého neuzří země té dobré, kterouž jsem s přísahou zaslíbil dáti otcům vašim,
36 Jephunneh capa Kaleb khue mah ni, hnu tih; anih loe palungthin boih hoiah Angraeng hnukah bang pongah, khok hoi a cawh ih prae to, angmah hoi a caanawk khaeah ka paek han, tiah a thuih.
Kromě Kálefa, syna Jefonova; tenť ji uzří, a jemu dám zemi, po níž chodil, i synům jeho, proto že cele následoval Hospodina.
37 Nangcae pongah ka nuiah Angraeng palungphui moe, Nang doeh to ahmuen ah na kun mak ai;
Ano i na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, řka: Také ani ty nevejdeš tam.
38 toe na taengah angdoe, Nun capa Joshua loe akun tih; anih loe Israel kaminawk qawktoepkung ah oh pongah, anih to thapaek ah.
Jozue, syn Nun, kterýž stojí před tebou, onť vejde tam, jeho posilň, nebo on rozdělí ji losem Izraelovi.
39 Toe misanawk mah lomh o tih, tiah na thuih o ih nawktanawk hoi to nathuem ah kasae kahoih mathaih tawn ai, na caanawk ni prae thungah akun o tih; nihcae mah qawk ah toep o hanah, nihcae khaeah ka paek han.
A dítky vaše, o kterýchž jste pravili, že v loupež budou, a synové vaši, kteříž ještě neznají dobrého ani zlého, oni vejdou do ní, a jim dám ji; oni dědičně ji obdrží.
40 Toe nangcae loe angqoi oh loe, tuipui kathim caehhaih loklam hoiah praezaek ah caeh oh, tiah ang naa.
Vy pak obrátíce se, jděte na poušť cestou k moři Rudému.
41 To naah nangcae mah kai khaeah, Angraeng hmaa ah ka zae o moeng boeh pongah, ka caeh o tahang moe, Angraeng mah paek ih lok baktih toengah, misa ka tuk o han, tiah nang thuih o. Kami boih maiphaw maica hoiah amthoep o moe, mae nuiah caeh hanah amsak o.
A odpověděvše, řekli jste ke mně: Zhřešiliť jsme Hospodinu. My vstoupíme a budeme bojovati podlé toho všeho, jakž rozkázal nám Hospodin Bůh náš. A vzavše všickni odění svá válečná na sebe, hotovi jste byli vstoupiti na horu.
42 Toe Angraeng mah kai khaeah, Misatuk hanah caeh o tahang hmah; nangcae khaeah ka om mak ai; na misanawk mah nangcae to pazawk tih, tiah thui paeh, tiah ang naa.
Hospodin pak řekl mi: Rci jim: Nevstupujte a nebojujte, neboť nejsem u prostřed vás, abyste nebyli poraženi před nepřátely svými.
43 To pongah ni lok kang thuih o; toe na tahngai o ai; Angraeng mah paek ih lok to na aek o moe, mae nuiah na caeh o tahang nganga.
A když jsem vám to mluvil, neuposlechli jste, nýbrž odporni jste byli řeči Hospodinově, a všetečně vstoupili jste na horu.
44 To naah mae nuiah kaom Amor kaminawk to angzoh o moe, nangcae to ang tuk o; khoimi mah patom ih baktih toengah ang patom o; Seir mae hoiah Hormah karoek to ang patom o moe, ang hum o.
Tedy vytáhl Amorejský, kterýž bydlil na té hoře, proti vám, a honili vás, jako činívají včely, a potřeli vás na hoře Seir až do Horma.
45 To pacoengah Seir hoiah Hormah ah nam laem o let moe, Angraeng hmaa ah na qah o; toe na qah o haih lok to Angraeng mah tahngai ai, naa doeh patueng ai.
A navrátivše se, plakali jste před Hospodinem, ale neuslyšel Hospodin hlasu vašeho, a uší svých nenaklonil k vám.
46 To pongah Kadesh ah atue kasawk ah na oh o, to tiah atue na patoh o boih.
I zůstali jste v Kádes za mnohé dny, podlé počtu dnů, v nichž jste tam byli.
