Amos 1
1 Uzziah Judah siangpahrang ah ohhaih saning ah, Joash capa Jeroboam doeh Israel siangpahrang ah oh, talih hnaw ai ah ohhaih saning hnetto haih naah, Tekoa avang ih tuutoep kami maeto ah kaom, Amos mah thuih ih loknawk hoi hnuk ih Israel kawng loe atlim ih baktiah oh.
Slova Amosova, (kterýž byl mezi pastýři) z Tekoa, kteráž viděl o Izraelovi za dnů Uziáše krále Judského, a za dnů Jeroboáma syna Joasova, krále Izraelského, dvě létě před země třesením.
2 Anih mah, Angraeng loe Zion hoiah hang ueloe, Jerusalem hoiah lokthui tih, to naah tuutoep kami ohhaih ahmuennawk loe angqo ueloe, Karmel mae doeh zaisut tih, tiah thuih.
I řekl: Hospodin řváti bude z Siona, a z Jeruzaléma vydá hlas svůj, i budou kvíliti salášové pastýřů, a vyschnou pole nejvýbornější.
3 Damaska loe Gilead ih prae to cang kaehhaih set hoiah, vai thumto maw, vai palito maw zaehaih sak pongah, danpaekhaih ka zuk let mak ai, tiah Angraeng mah thuih.
Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Damašku, ovšem pro čtveru neodpustím jemu, proto že mlátili Galáda cepami okovanými.
4 Hazael imthung ah hmai ka patoeh han, to hmai mah Benhadad angraenghaih ahmuennawk to kang tih.
Ale pošli oheň na dům Hazaelův, kterýžto zžíře paláce Benadadovy.
5 Damaska khongkha doeh ka phraek moe, Aven azawn ah kaom kaminawk to ka hum pacoengah, Eden imthung hoi cunghet sin kaminawk doeh ka hum han. Syria kaminawk loe Kir ah tamna ah om o tih, tiah Angraeng mah thuih.
I polámi závoru Damašku, a vypléním obyvatele z údolí Aven, a toho, kterýž drží berlu, z domu Eden, i půjde v zajetí lid Syrský do Kir, dí Hospodin.
6 Gaza vangpui ih zaehaih thumto hoi palito haih pacoengah, anih loe pop parai kaminawk to tamna ah naeh moe, Edom khaeah paek pongah, danpaekhaih ka zuk let mak ai, tiah Angraeng mah thuih.
Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Gázy, ovšem pro čtveru neslituji se nad ním, proto že je zajímajíce, v zajetí věčné podrobovali Idumejským.
7 Kai mah Gaza vangpui ih tapang nuiah hmai ka patoeh han, to hmai mah angraeng ohhaih ahmuennawk to kang tih:
Ale pošli oheň na zed Gázy, kterýžto zžíře paláce její,
8 Ashdod vangpui kaminawk to ka hum moe, Ashkelon vangpui hoi cunghet sin kami to ka hum han: Ekron khaeah ban ka paqoi han, kanghmat Philistin kaminawk loe anghmaa angtaa o tih, tiah Angraeng Sithaw mah thuih.
A vypléním obyvatele z Azotu, i toho, kterýž drží berlu, z Aškalon, a obrátím ruku svou proti Akaron, i zahyne ostatek Filistinských, praví Panovník Hospodin.
9 Angraeng mah, Tura vangpui ih zaehaih thumto hoi palito haih pacoengah, anih mah nawkamya loksuekhaih to tidoeh sah ai ah, a naeh ih kaminawk boih Edom khaeah paek pongah, danpaekhaih ka zuk let mak ai, tiah thuih.
Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Týru, ovšem pro čtveru neodpustím jemu, proto že je v zajetí věčné podrobili Idumejským, a nepamatovali na smlouvu bratrskou.
10 Tura vangpui ih tapang nuiah hmai ka patoeh han, to hmai mah siangpahrang ohhaih ahmuennawk to kang tih.
Ale pošli oheň na zed Tyrskou, kterýžto zžíře paláce jeho.
11 Angraeng mah, Edom prae ih zaehaih thumto hoi palito haih pacoengah, anih loe palungnathaih tawn ai ah, amnawk to sumsen hoiah patom; palungphuihaih to a suek poe, anih mah palung a phuihaih to dipsak ai pongah, anih danpaekhaih to ka zuk let mak ai, tiah thuih.
Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Edoma, ovšem pro čtveru neslituji se nad ním, proto že udusiv v sobě všecku lítostivost, stihá mečem bratra svého, a hněv jeho ustavičně rozsapává, anobrž vzteklost jeho špehuje bez přestání.
12 Toe Teman vangpui nuiah hmai ka patoeh han, to hmai mah Bozrah vangpui ih angraeng haih ahmuennawk to kang tih.
Ale pošli oheň na Teman, kterýžto zžíře paláce v Bozra.
13 Angraeng mah, Ammon kaminawk zaehaih thumto hoi palito haih pacoengah, nihcae mah ramri to kawksak thai hanah, Gilead prae ih nongpatanawk to naeh moe, a caa hoi bangkrai ah suek o sut pongah, danpaekhaih ka zuk let mak ai, tiah thuih.
Toto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost synů Ammon, ovšem pro čtveru neodpustím jemu, proto že roztínali těhotné Galádské, jen aby rozšiřovali pomezí své.
14 Rabbah vangpui tapang nuiah hmai ka patoeh han, hmai mah angraeng ohhaih im to kang tih; takhi sae song na niah kaom hmuen baktiah, misanawk mah hanghaih hoiah tuh o tih.
Ale zanítím oheň na zdi Rabba, kterýžto zžíře paláce její, s troubením v den boje a s bouří v den vichřice.
15 Nihcae ih siangpahrang hoi angmah ih ukkung angraengnawk loe nawnto tamna ah caeh o boih tih, tiah Angraeng mah thuih.
I půjde král jejich v zajetí, on i knížata jeho s ním, praví Hospodin.
