2 Samuel 12
1 Angraeng mah Nathan to David khaeah patoeh; David khaeah caeh moe, anih khaeah, Vangpui thungah kami hnetto oh, maeto loe angraeng moe, maeto loe amtang.
Protož poslal Hospodin Nátana k Davidovi. Kterýž přišed k němu, řekl jemu: Dva muži byli v městě jednom, jeden bohatý a druhý chudý.
2 Angraeng kami loe tuu hoi maitaw paroeai tawnh;
Bohatý měl ovec i volů velmi mnoho,
3 toe kamtang kami loe minawk khaeah qan ih tuu tala maeto khue ai ah loe kalah tidoeh tawn ai; to tuu to anih mah pacah, tuu loe a caanawk hoi nawnto qoeng o tahang; tuu loe pacahkung ih buh to caak moe, anih mah naek ih tui to naek toeng; pacahkung ih ban ah iih pongah, canu baktiah a khet.
Chudý pak neměl nic, kromě jednu ovečku malou, kterouž byl koupil a choval, až i odrostla při něm a při dětech jeho tolikéž. Chléb jeho jedla a z číše jeho pila, a v lůnu jeho spávala, a tak byla mu jako za dceru.
4 Angvin maeto angraeng im ah angzoh, toe angraeng loe angvin pacah hanah angmah ih tuu hoi maitawnawk to paawt pongah, kamtang kami ih tuu caa to lak pae moe, angmah khaeah angzo vangvin caak hanah boh pae, tiah a naa.
Když pak přišel pocestný k tomu bohatému člověku, líto mu bylo vzíti z ovcí aneb z volů svých, což by připravil pocestnému, kterýž k němu přišel, ale vzav ovečku toho chudého člověka, připravil ji muži, kterýž byl přišel k němu.
5 To naah David loe to tiah kaom kami nuiah paroeai palungphui moe, Nathan khaeah, Angraeng loe hing baktih toengah, to baktih hmuen sah kami loe duek han oh!
Tedy rozhněval se David na muže toho náramně a řekl Nátanovi: Živť jest Hospodin, že hoden jest smrti muž, kterýž to učinil.
6 Tahmenhaih tawn ai ah to baktih hmuen to a sak pongah, tuu caa alet palito laemsak han oh, tiah a naa.
Ovečku také tu zaplatí čtvernásobně, proto že učinil věc tu, a nelitoval ho.
7 To naah Nathan mah David khaeah, To kami loe nang ni! Israel Angraeng Sithaw mah, Israel nuiah siangpahrang ah situi kang bawh moe, Saul ban thung hoiah kang pahlong;
I řekl Nátan Davidovi: Ty jsi ten muž! Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Já jsem tě pomazal, abys králem byl nad Izraelem, a vytrhl jsem tebe z ruky Saulovy.
8 na angraeng ih im to nang hanah kang paek, na angraeng ih zunawk to na ban ah kang paek, Israel hoi Judah imthung takoh to kang paek; hae hmuen hae zetta, tiah na poek nahaeloe, to baktih kalah hmuennawk doeh kang paek let bae han vop, tiah thuih.
A dal jsem tobě dům pána tvého, i ženy pána tvého v lůno tvé, dalť jsem také dům Izraelský a Judský, a bylo-liť by to málo, byl bych přidal mnohem více.
9 Tipongah a mikhnukah kahoih ai hmuen na sak moe, Angrang mah paek ih lok na patoek loe? Sumsen hoiah Hit acaeng Uriah to na hum moe, a zu to na lomh pae; Ammon kaminawk ih sumsen hoiah anih to na hum.
Pročež jsi sobě zlehčil slovo Hospodinovo, čině to, což se nelíbí jemu? Uriáše Hetejského zabil jsi mečem, a manželku jeho pojals sobě za ženu, samého pak zamordoval jsi mečem Ammonitských.
10 Ka lok tidoeh na sah ai moe, Hit kami Uriah ih zu to na lomh pongah, sumsen mah vaihi na imthung takoh to caehtaak mak ai boeh.
Protož nyní neodejdeť meč z domu tvého až na věky, proto že jsi pohrdl mnou, a vzal jsi manželku Uriáše Hetejského, aby byla žena tvá.
11 Angraeng mah, Khenah, na imthung takoh thung hoiah sethaih ka tacawtsak han; na mikhnukah na zunawk to ka lak moe, na imtaeng kami khaeah ka paek han; anih mah na zunawk to khodai ah iip haih tih.
Takto praví Hospodin: Aj, já vzbudím proti tobě zlé z domu tvého, a vezma ženy tvé před očima tvýma, dám je bližnímu tvému, kterýž spáti bude s ženami tvými, an na to každý hledí.
12 Nang mah hae hmuen hae tamquta hoiah na sak, toe kaimah loe to hmuen to Israel kaminawk boih mikhnukah, khodai ah ka sak han, tiah thuih, tiah a naa.
A ačkoli ty učinil jsi to tajně, já však učiním to zjevně přede vším Izraelem a všechněm známě.
13 To naah David mah Nathan khaeah, Angraeng hmaa ah ka zae moeng boeh, tiah a naa. To naah Nathan mah, Angraeng mah na zaehaih lak ving boeh pongah, na dueh mak ai.
Tedy řekl David Nátanovi: Zhřešilť jsem Hospodinu. Zase řekl Nátan Davidovi: Tentýž Hospodin přenesl hřích tvůj, neumřeš.
14 Toe hae tiah na sak ih hmuen mah, Angraeng ih misanawk hanah kasaethuihaih loklam na paek pongah, na sak ih na caa loe dueh tih, tiah a naa.
Ale však, poněvadž jsi tou věcí dal příčinu nepřátelům Hospodinovým, aby se rouhali, protož ten syn, kterýž se narodil tobě, jistotně umře.
15 Nathan loe anih im hoiah tacawt. Uriah zu mah David hanah sak pae ih, a capa to Angraeng mah boh pongah, nawkta loe ngannat nung parai.
Potom odšel Nátan do domu svého. V tom Hospodin ranil dítě, kteréž byla porodila manželka Uriášova Davidovi, tak že pochybili o něm.
16 To pongah David mah nawkta han Sithaw khaeah tahmenhaih hnik; David loe imthung ah caeh moe, buhzah; aqum puek long ah angsong.
I modlil se David Bohu za to dítě a postil se, a všed, ležel přes noc na zemi.
17 A imthung ih kacoehtanawk mah, anih to pathawk hanah, ataeng ah caeh o; toe anih mah angmak pae; nihcae hoi buh nawnto caa pae ai.
A ačkoli starší domu jeho přišli k němu, aby ho zdvihli z země, on však nechtěl, aniž s nimi co jedl.
18 Ni sarihto naah loe nawkta to duek; David ih tamnanawk mah anih khaeah nawkta loe duek boeh, tiah thuih pae hanah zit o; nihcae mah, Khenah, nawkta hing nathuem ah mataeng doeh, anih khaeah thuih pae ih lok to anih mah tahngai han koeh ai; nawkta loe duek ving boeh, tiah thui pae o nahaeloe, angmah hoi angmah to zit kaom hmuen sah lat moeng doeh om tih, tiah a thuih o.
Stalo se pak dne sedmého, že umřelo dítě. I nesměli služebníci Davidovi toho oznámiti jemu, že by umřelo dítě; nebo pravili: Aj, když ještě bylo dítě živo, mluvili jsme jemu, a nechtěl slyšeti hlasu našeho, což pak když jemu díme: Umřelo dítě. Ovšem to tíže ponese.
19 A tamnanawk mah tamquta hoiah thuih o ih lok to David mah hnuk naah, nawkta loe duek boeh, tiah panoek. To pongah David mah a tamnanawk khaeah, nawkta loe duek boeh maw? tiah a dueng. Nihcae mah, Ue, nawkta loe duek ving boeh, tiah a naa o.
Ale vida David, an služebníci jeho k sobě šepcí, srozuměl, že by umřelo dítě. I řekl David služebníkům svým: Co již umřelo dítě? Kteříž řekli: Umřelo.
20 To naah David loe long hoiah angthawk, tui amthluk moe, hmuihoih tui to angnok; khukbuen to angkraih moe, Angraeng imthung ah caeh pacoengah, Angraeng to bok; to pacoengah angmah im ah caeh moe, buhcaak hanah a hnik; a tamnanawk mah caaknaek to patoem pae o moe, a caak.
Tedy vstav David s země, umyl se a pomazal se, a změnil roucho své, a všed do domu Hospodinova, pomodlil se. Potom vrátiv se do domu svého, rozkázal sobě dáti jísti a jedl.
21 A tamnanawk mah, Tikhoe hae tiah na oh loe? Nawkta hing nathung ah buh na zah moe, na qah; nawkta duek naah loe, nang thawk moe, buh aan to na caak lat, tiah a naa o.
Služebníci pak jeho řekli jemu: Co jsi to učinil? Pro dítě, když živo bylo, postils se a plakal, ale jakž dítě umřelo, vstal jsi a přijal jsi pokrm.
22 Anih mah, Nawkta hing let thai hanah, Sithaw mah kai na tahmen tih maw, tahmen mak ai, tiah mi mah doeh panoek ai, to pongah nawkta hing nathung ah buh ka zah moe, ka qah, tiah a naa.
Kterýžto řekl: Pokudž ještě dítě živo bylo, postil jsem se a plakal, nebo jsem řekl: Kdo ví? Můžeť se smilovati nade mnou Hospodin, aby živo bylo dítě.
23 Toe vaihi nawkta loe duek boeh; tih han ih buh ka zah han vop loe? Anih to ka hingsak let thai tih maw? Anih khaeah ni kai ka caeh han; toe anih loe kai khaeah amlaem let mak ai boeh, tiah a naa.
Nyní pak, poněvadž umřelo, proč se mám postiti? Zdaliž budu moci zase je vzkřísiti? Jáť půjdu k němu, ale ono se nenavrátí ke mně.
24 To naah David mah a zu Bethsheba to pathloep; to pacoengah ataeng ah caeh moe, a iih haih; anih mah capa maeto sak pae let; anih ih ahmin to Solomon, tiah sak. Anih loe Angraeng mah palung.
Potom David potěšiv Betsabé manželky své, všel k ní a spal s ní. I porodila syna, a nazval jméno jeho Šalamoun, a Hospodin miloval jej.
25 Angraeng mah anih to palung pongah, Jedidiah, tiah ahminphui hanah tahmaa Nathan khaeah lokpaek.
Protož poslal byl Nátana proroka, a nazval jméno jeho Jedidiah pro Hospodina.
26 To naah Joab mah Ammon kaminawk ih Rabbah vangpui to tuk moe, siangpahrang ohhaih vangpui to lak.
Bojoval pak Joáb proti Rabba Ammonitských, a vzal město královské.
27 To naah Joab mah David khaeah laicaeh patoeh moe, Rabbah vangpui to ka tuk pacoengah, vangpui mah caak ih tui to ka lak boeh.
A poslav posly k Davidovi, řekl: Dobýval jsem Rabba a vzal jsem město vod.
28 To pongah vaihi anghmat kaminawk to kok ah, vangpui to tuh loe, laa ah; to tih ai nahaeloe, vangpui to ka lak moe, kaimah ih ahmin ka sak han boeh, tiah a naa.
Protož nyní sebera ostatek lidu, polož se proti městu a vezmi je, abych já nevzal města toho, a bylo by mně připisováno vítězství nad ním.
29 To pongah David mah kaminawk boih to kok moe, Rabbah vangpui tuk hanah caeh moe, a lak.
Tedy sebrav David všecken lid, vytáhl proti Rabba, kteréhož dobýval a vzal je.
30 Nihcae siangpahrang lu nui ih angraeng lumuek to lak pae o moe, David lu nuiah angmuek o sak; vangpui thung ih paroeai hmuennawk to lak pae o.
A sňal korunu krále jejich s hlavy jeho, kteráž vážila centnéř zlata, a bylo v ní kamení drahé, a vstavena byla na hlavu Davidovu. Vyvezl též kořisti města velmi veliké.
31 To ah kaom kaminawk to caeh haih moe, sarang hoi sak han koi kaom tok, cakaa hoi sak han koi kaom tok, sum aahhaih bang ih toknawk to a paek moe, amlai long sakhaih ahmuen ah toksaksak. Vangpui ih kaom Ammon kaminawk boih to tiah tok saksak. To pacoengah David hoi angmah ih kaminawk boih Jerusalem ah amlaem o.
Lid pak, kterýž v něm byl, vyvedl a dal jej pod pily a pod brány železné a pod sekery železné, a vehnal je do peci cihelné. A tak činil všechněm městům Ammonitským. Potom navrátil se David se vším lidem do Jeruzaléma.
