2 Siangpahrang 9
1 Tahmaa Elisha mah tahmaanawk thung ih kami maeto kawk moe, anih khaeah, Kazii angzaeng ah, hae ih situi tabu hae sin ah loe, Ramoth Gilead ah caeh ah, tiah a naa.
Prorok pak Elizeus povolal jednoho z synů prorockých, a řekl jemu: Přepaš bedra svá, a vezmi tuto nádobku oleje do ruky své, a jdi do Rámot Galád.
2 Na phak naah, Nimshi capa Jehosaphat, Jehosaphat capa Jehu to pakrong ah; anih khae caeh ah, angmah ih nawkamyanawk salak hoiah anih to pathawk loe, imkhaan thungah caeh haih ah.
A když tam přijdeš, uzříš tam Jéhu, syna Jozafata syna Namsi. K němuž když přijdeš, vyvoláš ho z prostředku bratří jeho, a uvedeš ho do nejtajnějšího pokojíku.
3 To pacoengah situi tabu to lah loe, a lu ah bawh pacoengah, Angraeng mah, Israel siangpahrang ah oh hanah situi kang bawh, tiah thui ah, to pacoengah thok to paongh loe anghak ai ah cawn ah, tiah a naa.
A vezma nádobku oleje, vyleješ na hlavu jeho a díš: Toto praví Hospodin: Pomazuji tebe za krále nad Izraelem. A hned otevra dvéře, utec a nemeškej se.
4 To pongah tahmaa ih kami thendoeng loe Ramoth-Gilead ah caeh.
I odšel mládenec ten služebník prorokův do Rámot Galád.
5 To ahmuen to a phak naah, nawnto anghnu misatuh angraengnawk to a hnuk; Aw misatuh angraeng, misatuh angraeng, nang khaeah thuih han koi hmuen ka tawnh, tiah a naa. To naah Jehu mah, kaicae thungah mi khaeah maw lokthuih han na tawnh? tiah a naa. To naah anih mah, Aw misatuh angraeng, nang khaeah lokthuih han ka tawnh, tiah a naa.
A když přišel, aj, knížata vojska seděli. I řekl: Mámť něco povědíti, ó kníže. I řekl Jéhu: Komu ze všech nás? Odpověděl: Tobě, ó kníže.
6 Anih loe angthawk moe, imthung ah caeh; tahmaa mah Jehu ih lu ah situi to bawh moe, anih khaeah, Israel Angraeng Sithaw mah, Angraeng ih Israel kaminawk nuiah siangpahrang ah oh hanah situi kang bawh boeh, tiah thuih.
Vyvstav tedy, všel do vnitřku. I vylil olej na hlavu jeho a řekl jemu: Toto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Pomazuji tebe za krále nad lidem Hospodinovým, nad Izraelem.
7 Ka tamna tahmaanawk humhaih, Sithaw ih tahmaanawk athii palonghaih atho Jezebel khaeah lu ka lak thai hanah, na angraeng Ahab ih imthung takoh to na hum tih.
A zmorduješ dům Achaba pána svého; neboť pomstím krve služebníků svých proroků, a krve všech služebníků Hospodinových z ruky Jezábel.
8 Ahab ih imthung takoh amrosak boih hanah, Israel prae thungah misong ah kaom kami maw, kaloih kami maw, Ahab ih acaeng nongpanawk to ka tamit boih han boeh;
A tak zahyne všecken dům Achabův, a vypléním z domu Achabova močícího na stěnu, a zajatého i zanechaného v Izraeli.
9 Nebat capa Jeroboam imthung takoh baktih toengah, Ahab imthung takoh to ka sak han;
Učiním zajisté domu Achabovu, jako domu Jeroboámovu syna Nebatova, a jako domu Bázy syna Achiášova.
10 Jezebel aphum kami om mak ai, anih loe Jezreel ahmuen ah uinawk mah caa o tih, tiah thuih ih lok to thuih pacoengah, thok paongh moe, a cawnh.
Jezábel pak sežerou psi na poli Jezreel, a nebude, kdo by ji pochoval. A rychle otevřev dvéře, utekl.
11 To pacoengah Jehu loe angmah angraeng ih tamnanawk khaeah caeh, kami maeto mah anih khaeah, Tamthang hoih hmang maw? To kami kamthu loe nang khaeah timaw sak? tiah lokdueng. Jehu mah nihcae khaeah, To kami loe na panoek o moe, a thuih ih lok doeh na panoek o boeh to loe, tiah a naa.
A když Jéhu vyšel k služebníkům pána svého, řekl mu jeden: Dobře-li se děje? Proč přišel ten blázen k tobě? Odpověděl jim: Vy znáte člověka i řeč jeho.
12 Nihcae mah, Ka panoek o ai, na thui ah, tiah a naa o. Jehu mah, Anih mah, Angraeng mah, Nang hae Israel siangpahrang ah situi kang bawh, tiah thuih, tiah ang naa, tiah a thuih pae.
I řekli: Klamť jest, pověz nám medle. Kterýž řekl: Takto a takto mluvil mi, řka: Toto praví Hospodin: Pomazuji tě za krále nad Izraelem.
13 To pacoengah nihcae loe karangah angthawk o moe, angmacae ih khukbuen to lak o; Jehu tlim ih thlak nuiah baih pae o moe, Jehu loe siangpahrang ni! tiah mongkah ueng hoiah a hang o.
Tedy rychle vzali jeden každý roucho své, a prostřeli pod něj na nejvyšším stupni, a troubíce v troubu, pravili: Kralujeť Jéhu.
14 To pongah Nimshi capa Jehosaphat, Jehosaphat ih capa Jehu mah Joram nuiah kasae sak hanah pacaeng. Syria siangpahrang Hazael pongah, Joram hoi Israel kaminawk loe, Gilead prae ih Ramoth vangpui to toep o.
Zatím spuntoval se Jéhu syn Jozafata, syna Namsi, proti Joramovi, (když Joram ostříhaje Rámot Galád spolu se vším Izraelem, před Hazaelem králem Syrským,
15 Toe Syria siangpahrang Hazael hoi misa angtuk naah, Syria kaminawk mah Joram to ahmaa caak o sak pongah, anih loe ahmaa khetzawn hanah Jezreel ah amlaem let. Jehu mah, Siangpahrang ah ka oh hanah hae tiah poekhaih na tawnh o nahaeloe, tamthang thui kami maeto doeh vangpui thung hoi tacawt o sak hmah, Jezreel vangpui ah caeh o ueloe, tamthang to thui o moeng tih, tiah a naa.
Navrátil se byl Joram král, aby se hojil v Jezreel na rány, kterýmiž ho ranili Syrští, když bojoval proti Hazaelovi králi Syrskému). A řekl Jéhu: Vidí-li se vám, nechť nevychází žádný z města, kterýž by šel a oznámil to v Jezreel.
16 To pacoengah Jehu loe angmah ih hrang lakok pongah angthueng moe, Jezreel ah caeh; Joram loe to vangpui ah oh pongah, Judah siangpahrang Ahaziah loe anih pahip hanah, to vangpui ah caeh tathuk.
I vsedl na vůz Jéhu a jel do Jezreel, nebo Joram ležel tam. Ochoziáš také král Judský přijel byl, aby navštívil Jorama.
17 Kangzo Jehu hoi anih ih misatuh kaminawk to, Jezreel vangpui ih misatoep kami hnuk o naah, paroeai pop misatuh kaminawk angzoh o, tiah hangh. To naah Joram mah, Nihcae to tongh moe, monghaih hoiah maw nang zoh o? tiah lokdueng hanah hrang angthueng kami maeto patoeh ah, tiah a naa.
V tom strážný, kterýž stál na věži v Jezreel, když viděl houf Jéhu přicházející, řekl: Vidím jakýsi houf. I řekl Joram: Povolej jízdného, a pošli vstříc jim, aby se otázal: Jest-li pokoj?
18 To pongah hrang angthueng kami maeto loe anih tongh hanah caeh, siangpahrang mah, Monghaih oh hmang maw? tiah lok ang duengsak, tiah a thuih a naa. Jehu mah, Monghaih oh hmang maw, tiah thuih hanah nang hoi timaw asaenghaih oh? Angqoi ah loe ka hnukah na bangah, tiah a naa. Misatoep kami mah, Tamthang thui laicaeh loe nihcae khaeah caeh, toe anih loe amlaem let ai boeh, tiah a naa.
I vyjel jízdný proti nim a řekl: Takto praví král: Jest-li pokoj? Odpověděl Jéhu: Co tobě do pokoje? Jeď za mnou. Protož oznámil to strážný, řka: Přijel posel až k nim, ale nevracuje se.
19 To pacoengah siangpahrang mah vai hnetto haih hrang angthueng kami to patoeh let; nihcae khaeah a phak naah, siangpahrang mah, Misa monghaih oh hmang maw? tiah a thuih, tiah a naa. Jehu mah, Monghaih oh hmang maw, tiah thuih hanah nang hoi asaenghaih timaw oh? Angqoi ah loe ka hnukah na bangah, tiah a naa.
Ještě poslal druhého jízdného. Kterýž přijel k nim a řekl: Takto praví král: Jest-li pokoj? Odpověděl Jéhu: Co tobě do pokoje? Jeď za mnou.
20 Misatoep kami mah, Tamthang thui kami loe nihcae khaeah caeh, toe anih loe amlaem let ai boeh; hrang lakok mongh kami loe Nimshi capa Jehu hoiah anghmongh, anih loe kamthu baktiah a mongh, tiah a naa.
Opět oznámil to strážný, řka: Přijel až k nim, ale nevrací se. Příjezd pak jest jako příjezd Jéhu syna Namsi; nebo vztekle jede.
21 Joram mah kaimah ih hrang lakok to suem o coek ah, tiah lokpaek; to pongah anih ih hrang lakok to suek pae o coek. Israel siangpahrang Joram hoi Judah siangpahrang Ahaziah loe angma hnik ih hrang lakok to angthueng hoi moe, tasa bangah a caeh hoi; nihnik loe Jehu hnuk hanah a caeh hoi moe, anih to Jezreel acaeng Naboth ih lawk ahmuen ah a hnuk hoi.
Tedy řekl Joram: Zapřáhni. I zapřáhl k vozu jeho. Takž vyjel Joram král Izraelský a Ochoziáš král Judský, každý na voze svém, a vyjevše proti Jéhu, potkali se s ním na poli Nábota Jezreelského.
22 Joram mah Jehu to hnuk naah, Jehu, Monghaih oh hmang maw? tiah a naa. Jehu mah, Nam no Jezebel mah sak ih tangzat zawhhaih hoi paroeai pop miklet patohhaih thung hoiah kawbangmaw monghaih om thai tih? tiah a naa.
I stalo se, když uzřel Joram Jéhu, že řekl: Jest-liž pokoj, Jéhu? Odpověděl: Jaký pokoj, poněvadž ještě smilství Jezábel matky tvé a kouzelnictví její velmi mnohá trvají?
23 Joram mah Ahaziah khaeah, Aw Ahaziah qumqaihaih oh, tiah thuih pacoengah, a ban angqoi moe, a cawnh ving.
Pročež obrátiv se Joram, utíkal a řekl Ochoziášovi: Zrada, Ochoziáši!
24 Jehu mah tha hoiah palaa to azuh moe, Joram to palaeng salakah kah, palaa mah palung to kah puet pongah, hrang lakok nui hoiah sangku tathuk hmawk.
Ale Jéhu pochytiv lučiště, postřelil Jorama mezi ramenem jeho, tak že střela pronikla srdce jeho. I padl na voze svém.
25 Jehu mah angmah ih misatuh angraeng Bidkar khaeah, Anih to ruet ah loe Jezreel kami Naboth ih lawk ah va sut ah, tiah a naa. Joram ampa Ahab hnukah hrang angthueng moe, a bang hoi naah, anih hanah Angraeng mah thuih ih lok to panoek ah;
Zatím řekl Jéhu Badakerovi, hejtmanu svému: Vezma, povrz jej na pole Nábota Jezreelského; nebo pamatuješ, když jsme já a ty jeli spolu za Achabem otcem jeho, že Hospodin vynesl proti němu pohrůžku tuto, řka:
26 Angraeng mah, Cangduem ah Naboth hoi a caanawk ih athii to ka hnuk, tiah thuih; Angraeng mah hae ih lawk hmuen ah lu la let tih, tiah thuih. To pongah Angraeng mah thuih ih lok baktih toengah, vaihi anih ih qok to lah loe, hae ih lawk ahmuen ah va sut ah, tiah a naa.
Zajisté krve Nábotovy a krve synů jeho, kterouž jsem viděl včera, řekl Hospodin, pomstím na tobě na poli tomto. Hospodin to řekl, nyní tedy vezma, povrz jej na pole, vedlé řeči Hospodinovy.
27 Toe Judah siangpahrang Ahaziah mah to tiah kaom hmuen to hnuk naah, takha loklam bang hoiah cawnh ving; Jehu mah anih to patom, anih doeh hrang lakok nuiah hum oh, tiah a naa. Ibleam taeng ih, Gur vangpui bang caehhaih loklam ah anih to ahmaa caak o sak; toe anih loe Meggiddo bangah cawnh moe, to ah duek.
Ochoziáš pak král Judský uzřev to, utíkal cestou k domu zahradnímu. Ale honil ho Jéhu a řekl: I toho zabíte na voze jeho. Takž ho ranili, když vyjížděl k Guru, kteréž jest podlé Jibleam. I utekl do Mageddo a tam umřel.
28 A tamnanawk mah anih to hrang lakok hoiah Jerusalem ah caeh o haih moe, David vangpui angmah ih taprong ah aphum o.
Kteréhož vloživše na vůz služebníci jeho, vezli jej do Jeruzaléma, a pochovali jej v hrobě jeho s otci jeho v městě Davidově.
29 Ahab capa Joram siangpahrang ah ohhaih saning hatlaito haih naah, Ahaziah loe Judah siangpahrang ah oh.
Léta jedenáctého Jorama syna Achabova počal kralovati Ochoziáš nad Judou.
30 Jehu loe Jezereel ah caeh ti, tiah Jezebel mah thaih; anih loe amthoephaih tasi hoiah a mik to pathoep het, sam to kahoih ah a sok suidik pacoengah, thokbuem hoiah tasa bangah a danh.
Potom Jéhu přijel do Jezreel. O čemž když uslyšela Jezábel, ulíčila tvář svou, a ozdobila hlavu svou, a vyhlédala z okna.
31 Jehu khongkha thungah akun naah, Jezebel mah, Angmah ih angraeng humkung, Zimri loe, ngantui hmang maw? tiah a naa.
A když Jéhu jel skrze bránu, řekla: Jest-li pokoj, ó Zamri, mordéři pána svého?
32 Jehu loe thokbuem bangah khet tahang moe, Kai bangah kaom kami to ah oh maw? Mi maw kaom? tiah a hangh. To naah tangyat mii kadueh kami hnetto maw, to tih ai boeh loe thumto mah maw anih to khet o.
On pak pozdvih tváři své k oknu, řekl: Kdo drží se mnou, kdo? I vyhlédli na něj dva či tři komorníci její.
33 Jehu mah, To nongpata to na va o tathuk ah, tiah a naa. To pongah nihcae mah to nongpata to vah o tathuk. Anih ih athii loe sipae hoi hrang nuiah tacawn; Jehu mah to nongpata to long ah khok hoiah atit.
Jimž řekl: Svrzte ji. Kteřížto svrhli ji. I pokropena jest krví její stěna i koni; a tak pošlapal ji.
34 Jehu loe athung ah akun, anih mah naekcaak pacoengah, vaihi caeh oh loe, tangoeng ih nongpata to khen oh; anih loe siangpahrang canu ah oh pongah, aphum oh, tiah a naa.
A když přijel, jedl a pil, a řekl: Pohleďte již na tu zlořečenou a pochovejte ji, nebť jest dcera královská.
35 Nihcae mah nongpata ih qok aphum hanah caeh o naah, anih ih luhuh, a khok hoi a banpadae khue ni a hnuk o.
Protož odšedše, aby ji pochovali, nenalezli z ní než leb a nohy a dlaně rukou.
36 To pongah nihcae loe amlaem o let moe, Jehu khaeah thuih pae o. To naah Jehu mah, Jezereel kami ih lawk hmuen ah uinawk mah Jezebel ih qok to caa tih, tiah Angraeng mah a tamna Tishbeh acaeng Elijah khaeah thuih ih lok to akoep boeh:
A navrátivše se, pověděli jemu. Kterýž řekl: Slovo Hospodinovo jest, kteréž mluvil skrze služebníka svého, Eliáše Tesbitského, řka: Na poli Jezreel žráti budou psi tělo Jezábel.
37 to pongah, Hae loe Jezebel ih taprong ni, tiah mi mah doeh thui o mak ai; anih ih qok loe Jezreel kami ih lawkhmuen azawn ah aek baktih ni om sut tih, tiah a naa.
Budiž tedy tělo Jezábel na poli Jezreel, jako hnůj na svrchku pole, tak aby žádný neřekl: Tato jest Jezábel.
