2 Siangpahrang 8
1 Elisha mah a capa hingsak let ih nongpata khaeah, Nangmah hoi nangmah ih imthung takohnawk to angthawk oh loe caeh oh; na oh thaih ih ahmuen ah caeh oh loe, om oh; Angraeng mah hae prae thungah, saning sarihto thung khokhahaih phaksak hanah khokhan boeh, tiah a naa.
Mluvil pak Elizeus k ženě té, jejíhož byl syna vzkřísil, řka: Vstaň a jdi, ty i čeled tvá, a buď pohostinu, kdežkoli budeš moci byt míti; nebo zavolal Hospodin hladu, a přijdeť na zemi za sedm let.
2 Sithaw kami mah thuih ih lok baktih toengah, to nongpata mah angthawk moe, sak; anih loe a imthung takoh kaminawk boih hoi nawnto caeh moe, Philistin prae thungah saning sarihto oh.
Vstavši tedy žena, učinila vedlé řeči muže Božího, a odešla s čeledí svou, a bydlila pohostinu v zemi Filistinských sedm let.
3 Saning sarihto boeng pacoengah, Philistin prae hoiah amlaem let; siangpahrang khaeah angmah ih im hoi angmah ih long ahmuen to hnik let hanah a caeh.
I stalo se, že když pominulo těch sedm let, navrátila se ta žena z země Filistinské, a šla, aby prosila krále za dům svůj a za pole své.
4 Siangpahrang mah Sithaw kami ih tamna Gehazi khaeah, Elisha mah sak ih lensawk dawnrai koi hmuennawk to na thui ah, tiah a naa.
Mezi tím král mluvil s Gézi, služebníkem muže Božího, řka: Vypravuj mi medle o všech věcech velikých, kteréž činil Elizeus.
5 Elisha mah kadueh kami kawbangmaw hingsak let, tiah Gehazi mah thuih pae nathuem ah, Elisha mah a capa hingsak let ih nongpata loe a im hoi angmah ih long ahmuen hnik hanah siangpahrang khaeah caeh. Gehazi mah, Aw ka angraeng, siangpahrang, to nongpata loe anih hae boeh ni; hae kami loe Elisha mah hingsak let ih, nongpata ih capa ni, tiah a naa.
A když on vypravoval králi, kterak obživil mrtvého, aj žena, jejíhož syna vzkřísil, prosila krále za dům svůj a za pole své. I řekl Gézi: Pane můj králi, to jest ta žena, a tento syn její, kteréhož vzkřísil Elizeus.
6 Siangpahrang mah to nongpata khaeah to kawng to dueng naah, nongpata mah anih khaeah thuih pae. Siangpahrang mah angmah ih angraeng maeto kawk moe, Hae nongpata ih hmuennawk boih paek let ah, prae a caehtaak pacoeng hoi vaihi khoek to kaom a prae thung hoiah hnuk ih hmuennawk to paek boih let hanah, a thuih pae.
Tedy tázal se král ženy, kteráž vypravovala jemu. I poručil král komorníku jednomu, řka: Ať jsou navráceny všecky věci, kteréž byly její, i všecky užitky pole, ode dne, v němž opustila zemi, až po dnes.
7 Elisha loe Damaska vangpui ah caeh; to naah Syria siangpahrang Ben-Hadad loe ngannat; siangpahrang khaeah, Sithaw kami hae ah angzoh, tiah thuih pae o.
Potom přišel Elizeus do Damašku, král pak Syrský Benadad stonal. I oznámeno jemu těmito slovy: Přišel muž Boží sem.
8 Siangpahrang mah Hazael khaeah, Tangqum maeto sin paeh loe, Sithaw kami tongh hanah caeh ah; anih mah, Kai loe hae nathaih thung hoiah ngan ka tui let tih maw, tiah angmah ih Angraeng khaeah duengsak ah, tiah a naa.
I řekl král Hazaelovi: Vezmi v ruce své dar, a jdi vstříc muži Božímu, a zeptej se Hospodina skrze něho, řka: Povstanu-li z nemoci této?
9 To pongah Hazael loe tahnongsawk hrang quipalito nuiah Damaska vangpui thung ih kahoih koek tangqum to phawh moe, Elisha tongh hanah caeh, anih hmaa ah angdoet moe, Na capa Ben-Hadad Syria siangpahrang mah, Kai loe hae nathaih thung hoiah ka hoih let tih maw? tiah duengsak hanah kai ang patoeh, tiah a naa.
A tak šel Hazael vstříc jemu, vzav s sebou dar, a všeliké věci výborné Damašské, břemena na čtyřidcíti velbloudích, a přišed, stál před ním a řekl: Syn tvůj Benadad, král Syrský, poslal mne k tobě, řka: Povstanu-li z nemoci této?
10 Elisha mah anih khaeah, Caeh loe hae tiah thui paeh, Ngan na tui let tih; toe anih loe dueh tangtang tih, tiah Angraeng mah ang hnuksak, tiah a naa.
Odpověděl mu Elizeus: Jdi, pověz jemu: Zajisté mohl bys živ zůstati. Ale Hospodin mi ukázal, že jistotně umře.
11 Anih mah Hazael mikhmai sae ai karoek to khet; to pacoeng ah Sithaw kami to qah.
V tom proměniv muž Boží tvář svou, ukázal se k němu neochotně a plakal.
12 Hazael mah, Ka angraeng, tipongah na qah loe? tiah a naa. Anih mah, Israel kaminawk nuiah na sak han koi sethaih to ka panoek pongah ka qah; nang mah nihcae misa abuephaih im to hmai hoiah na thlaek pae ueloe, thendoengnawk to sumsen hoiah na hum tih; a caanawk to long ah na va ueloe, zokpomh nongpatanawk to na taprok pae tih, tiah a naa.
Jemuž řekl Hazael: Proč pán můj pláče? Odpověděl: Proto že vím, co zlého ty učiníš synům Izraelským. Pevnosti jejich spálíš a mládence jejich zmorduješ mečem, a nemluvňátka jejich rozrážeti budeš, a těhotné jejich zroztínáš.
13 Hazael mah, Na tamna kai, ui mah kawbangmaw to baktih kalen hmuennawk to ka sah thai tih? tiah a naa. Elisha mah, Nang loe Syria siangpahrang ah na om tih, tiah Angraeng mah ang hnuksak boeh, tiah a naa.
I řekl Hazael: I což jest služebník tvůj pes, aby učiniti mohl věc tak velikou? Odpověděl Elizeus: Ukázal tě mi Hospodin, že budeš králem Syrským.
14 Hazael mah Elisha to tacawt taak moe, angmah ih angraeng khaeah caeh. Ben-Hadad mah, Elisha mah timaw ang thuih? tiah dueng naah, Hazael mah, Ngan na tui let tih hmang, tiah ang thuih, tiah a naa.
A odšed od Elizea, přišel ku pánu svému. Kterýž řekl jemu: Cožť řekl Elizeus? Odpověděl: Pravil mi, že bys mohl živ zůstati.
15 Hazael mah khawnbangah kathah parai kahni to lak moe, tui ah nup pacoengah, siangpahrang ih mikhmai to khuk pae khoep, to pongah siangpahrang loe duek; to pacoengah Hazael to siangpahrang ah oh.
I stalo se nazejtří, že vzal koberec, a namočiv jej v vodě, prostřel jej na tvář jeho. I umřel, a kraloval Hazael místo něho.
16 Ahap capa Joram Israel siangpahrang ah ohhaih saning quipangato haih naah, Jehosaphat capa Jehoram doeh Judah siangpahrang ah oh.
Léta pak pátého Jorama, syna Achabova krále Izraelského, a Jozafata krále Judského, počal kralovati Jehoram, syn Jozafatův král Judský.
17 Siangpahrang ah oh naah, anih loe saning quithumto pacoeng, saning hnetto oh boeh; anih loe Jerusalem ah saning tazetto thung siangpahrang ah oh.
Ve dvou a třidcíti letech byl, když počal kralovati, a kraloval osm let v Jeruzalémě.
18 Anih loe Israel siangpahrangnawk caehhaih loklam to pazui; Ahab canu to zu haih pongah, Ahab imthung takoh mah sak ih baktih toengah anih mah doeh sak, anih loe Angraeng mikhnukah kasae hmuen to sak.
A chodil po cestě králů Izraelských, tak jako činil dům Achabův; nebo měl dceru Achabovu za manželku. Takž činil zlé věci před očima Hospodinovýma.
19 Toe a tamna David pongah, Angraeng mah Judah to phraek han koeh ai; anih loe David hoi a caanawk khaeah hmai paaang toepsoep hanah loksuek boeh.
Hospodin však nechtěl zahladiti Judy pro Davida služebníka svého, jakž mu byl zaslíbil, že dá jemu svíci i synům jeho po všecky dny.
20 Anih dung nathuem ah Edom mah Judah to tuk moe, angmacae koeh ah angmacae ih acaeng to siangpahrang ah suek o.
Ve dnech jeho odstoupil Edom od království Judského, a ustanovili nad sebou krále.
21 To pongah Joram mah hrang lakok to sin boih moe, Zair vangpui ah caeh; anih loe aqum ah angthawk moe, hrang lakok hoiah anih takui Edom ih misatuh angraengnawk to tuk; to naah kaminawk loe angmacae im ah cawnh o.
Tou příčinou táhl Jehoram do Seir, i všickni vozové s ním. A vstav v noci, porazil Idumejské, kteříž jej byli obklíčili, i hejtmany vozů, a lid utekl do stanů svých.
22 To pongah vaihni ni khoek to Edom kaminawk loe Judah ih misa ah oh o poe; to nathuem ah Libnah prae doeh misa angthawk.
Však předce odstoupil Edom od království Judského až do tohoto dne. Takž odstoupilo i Lebno téhož času.
23 Joram siangpahrang ah oh nathung kaom hmuennawk hoi a sak ih hmuennawk boih loe, Judah siangpahrangnawk ahmin pakuemhaih cabu thungah tarik o na ai maw?
O jiných pak věcech Jehoramových, a o všem, cožkoli činil, psáno jest v knize o králích Judských.
24 Jehoram loe ampanawk khaeah anghak moe, ampanawk khaeah David vangpui ah aphum o; to pacoengah a capa Ahaziah to siangpahrang ah oh.
I usnul Jehoram s otci svými, a pochován jest s otci svými v městě Davidově, kraloval pak Ochoziáš syn jeho místo něho.
25 Israel siangpahrang Ahab capa Joram siangpahrang ah ohhaih saning hatlaihnetto naah, Judah siangpahrang Jehoram capa Ahaziah to siangpahrang ah oh.
Léta dvanáctého Jorama syna Achabova, krále Izraelského, počal kralovati Ochoziáš syn Jehorama, krále Judského.
26 Ahaziah siangpahrang ah oh naah, saning pumphae hnetto oh boeh; anih loe Jerusalam ah saningto thung siangpahrang ah oh. Anih ih amno hmin loe Israel siangpahrang Omri canu, Athaliah.
Ve dvamecítma letech byl Ochoziáš, když počal kralovati, a kraloval jeden rok v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Atalia, dcera Amri krále Izraelského.
27 Anih loe Ahab imthung takoh caehhaih loklam to pazui; Ahab imthung takoh ah oh pongah, Ahab imthung takoh mah sak ih hmuen baktih toengah, Angraeng mikhnukah kahoih ai hmuen to a sak.
A chodil cestou domu Achabova, čině, což jest zlého před očima Hospodinovýma, jako i dům Achabův, nebo byl zetěm domu Achabova.
28 Ahaziah loe Syria siangpahrang Hazael tuk hanah Ahab capa Joram hoiah Ramoth Gilead ah nawnto caeh; to naah Syria kaminawk mah Joram to ahmaa caak o sak.
Pročež vycházel s Joramem synem Achabovým, na vojnu proti Hazaelovi králi Syrskému, do Rámot Galád; ale porazili Syrští Jorama.
29 Joram siangpahrang loe, Syria siangpahrang Hazael hoi Ramah ah misa angtuk hoi; to naah Syria kaminawk mah anih to ahmaa caak o sak pongah, ahmaa hoisak hanah Jezreel ah amlaem let. Judah siangpahrang Jehoram capa Ahaziah loe ahmaa kacaa Ahab capa Joram khaeah paqaih hanah Jezreel ah caeh tathuk.
A tak navrátil se král Joram, aby se hojil v Jezreel na rány, kterýmiž ho ranili Syrští v Ráma, když bojoval s Hazaelem králem Syrským. Ochoziáš pak syn Jehorama, krále Judského, přijel, aby navštívil Jorama syna Achabova v Jezreel; nebo tam nemocen byl.
