1 Samuel 1
1 Ephra vangpui ah kaom Zuph capa Tohu, Tohu capa, Elihu, Elihu capa Jeroham, Jeroham capa Elkanah loe, Ephraim mae nui ih Ramathaim-Zophim vangpui ah kaom kami maeto ah oh.
Byl muž nějaký z Ramataim Zofim, s hory Efraim, jehož jméno bylo Elkána, syn Jerochama, syna Elihu, syna Tohu, syna Zuf Efratejského.
2 Anih loe zu hnetto tawnh; maeto loe Hannah, kalah maeto loe Peninnah; Peninnah loe caa sak; toe Hannah loe caa sah ai.
A ten měl dvě ženy, jméno jedné Anna, a jméno druhé Penenna. Měla pak Penenna děti, ale Anna neměla dětí.
3 Elkanah loe misatuh kaminawk ih Angraeng to bok moe, angbawnhaih sak hanah, a ohhaih vangpui hoiah saning kruek Shiloh ah caeh; Angraeng ih qaima Eli capa Hophni hoi Phinehas doeh to vangpui ah oh hoi toeng.
I chodíval muž ten z města svého každého roku, aby se klaněl a obětoval Hospodinu zástupů, do Sílo, kdež byli dva synové Elí, Ofni a Fínes, kněží Hospodinovi.
4 Elkanah loe angbawnhaih tue phak kruek, a zu Penninah, a capa hoi a canunawk hanah thoemto moi to a paek;
Když pak přišel den, v němž obětoval Elkána, dal Penenně manželce své, a všechněm synům i dcerám jejím díly.
5 toe palung parai pongah Hannah hanah loe moi to kamthlai ah a paek; toe anih to Angraeng mah caa sahsak ai.
Anně pak dal díl jeden výborný, nebo Annu miloval, ale Hospodin zavřel byl život její.
6 Angraeng mah anih to caa kaaksak pongah, a misa mah anih palungphuisak hanah pahruek pae aep aep.
Přesto kormoutila ji také velmi protivnice její, toliko aby ji popouzela, proto že Hospodin zavřel byl život její.
7 Saning kruek Angraeng im ah a caeh naah, a misa mah palungphuisak pongah, a qah moe, buh doeh caa ai.
To když činíval každého roku, a Anna též chodívala do domu Hospodinova, tak ji kormoutívala protivnice; ona pak plakávala a nic nejídala.
8 A sava Elkanah mah anih khaeah, Hannah, tipongah na qah moe, buh doeh na caa ai loe? Tipongah palung na set loe? Kai loe nang hanah capa hato pongah doeh ka hoih kue na ai maw? tiah a naa.
Tedy řekl jí Elkána muž její: Anna, proč pláčeš? A proč nejíš? Proč tak truchlí srdce tvé? Zdaliž já nejsem tobě lepší nežli deset synů?
9 Shiloh vangpui ah buhcaak moe, a naek hoi pacoeng naah, Hannah loe angthawk tahang. Qaima Eli loe Angraeng ih tempul thok taeng ih tangkhang pongah anghnut vop.
Vstala tedy Anna, když pojedli v Sílo a napili se; a Elí kněz seděl na stolici u veřeje chrámu Hospodinova.
10 Hannah loe palungset parai pongah qah moe, Angraeng khaeah lawkthuih.
Ona pak jsuci v hořkosti srdce, modlila se Hospodinu a plakala velmi.
11 To naah Aw misatuh kaminawk ih Angraeng, na tamna hae pahnet hmah, kai patangkhanghaih hae khenah, na tamna hae pahnet hmah, capa maeto nang paek nahaeloe, a lu nui ih sam ka aat pae mak ai; a hing thung Angraeng ih toksak hanah ka paek han, tiah a naa.
A učinila slib, řkuci: Hospodine zástupů, jestliže vzhlédneš na trápení děvky své a rozpomeneš se na mne, a nezapomeneš na děvku svou, ale dáš služebnici své plod pohlaví mužského: tedy dám jej tobě, Hospodine, po všecky dny života jeho, a břitva nevejde na hlavu jeho.
12 Angraeng khaeah lawkthuih li naah, Eli mah anih ih pahni ohhaih dan to khet.
I stalo se, když se dlouho modlila před Hospodinem, že Elí pozor měl na ústa její.
13 Hannah loe palung thung hoiah lawkthuih; pahni loe angtawt, toe lok loe angthai ai; to pongah Eli mah anih loe mu paquih mue, tiah poek.
Ale Anna mluvila v srdci svém; toliko rtové její se hýbali, hlasu pak jejího nebylo slyšeti. I domníval se Elí, že by opilá byla.
14 Eli mah anih khaeah, Nazetto maw mu na paquih han vop? Vaihi hoi kamtong mu nae hma laih, tiah a naa.
Protož řekl jí Elí: Dlouho-liž budeš opilá? Vystřízvěj z vína svého.
15 Hannah mah, To tih na ai ni, ka angraeng, kai loe palungsae nongpata ah ka oh; misurtui hoi mu doeh ka nae ai; ka hinghaih Angraeng khaeah ka paek.
Odpověděla Anna, řkuci: Nikoli, pane můj, žena jsem ducha truchlivého, ani vína ani nápoje opojného jsem nepila, ale vylila jsem duši svou před Hospodinem.
16 Na tamna kai hae kahoih ai kami ah poek hmah; palungsethaih hoiah ni lawk ka thuih, tiah a naa.
Nepřirovnávejž děvky své k ženě bezbožné, nebo z velikého myšlení a hořkosti své mluvila jsem až dosavad.
17 Eli mah, Lunghoihta hoiah caeh ah; Israel Sithaw mah hnik ih hmuen to na paek nasoe, tiah a naa.
Jíž odpověděl Elí, řka: Jdiž u pokoji, a Bůh Izraelský dejž tobě k prosbě tvé, zač jsi ho prosila.
18 To naah Hannah mah, Na tamna loe na mikcuk naakrak ah om nasoe, tiah a naa. To pacoengah a caeh moe, palungsethaih mikhmai amtueng ai ah, buh to a caak.
I řekla: Ó by nalezla děvka tvá milost před očima tvýma! Tedy odšedši žena cestou svou, pojedla, a tvář její nebyla více smutná.
19 Nihcae loe khawnbang khawnthaw ah angthawk o moe, Angraeng bok o pacoengah, angmacae ohhaih Ramah vangpui ah amlaem o let; Elkanah mah a zu Hannah to iih haih; Angraeng mah anih to pahnet ai.
I vstali velmi ráno, a poklonu učinivše před Hospodinem, navrátili se, a přišli do domu svého do Ramata. Poznal pak Elkána Annu manželku svou, a Hospodin rozpomenul se na ni.
20 To pongah atue nasetto maw oh pacoengah, Hannah loe zokpomh moe, caa nongpa to tapen; anih mah Angraeng khaeah ka hnik ih kami, tih pongah Samuel, tiah ahmin phui.
I stalo se po vyplnění dnů, jakž počala Anna, že porodila syna, a nazvala jméno jeho Samuel; nebo řekla: Vyprosila jsem ho na Hospodinu.
21 Elkanah loe angmah ih canawk boih hoi nawnto, saning kruek angbawnhaih to sak moe, a lokkamhaih akoepsak hanah a caeh tahang.
Šel pak muž ten Elkána se vší čeledí svou, aby obětoval Hospodinu obět výroční a slib svůj.
22 Toe Hannah loe caeh ai; a sava khaeah, Nawkta tahnu amphi ai karoek to ka caeh mak ai; nawkta tahnu amphi pacoengah ni, Angraeng khae tathlang hanah ka caeh han vop, to tiah ni nawkta doeh to ah om poe thai tih, tiah a naa.
Ale Anna nešla, nebo řekla muži svému: Až odchovám dítě, tehdy povedu je, aby ukáže se před Hospodinem, zůstalo tam na věky.
23 A sava Elkanah mah, Hoih, tiah na poek ih baktih toengah sah ah; nawkta tahnu amphi ai karoek to hae ah om ah; a thuih ih lok to Angraeng mah caksak nasoe, tiah a naa. To pongah anih loe nawkta tahnu amphi ai karoek to im ah oh.
I řekl jí Elkána muž její: Učiň, cožť se dobrého vidí, zůstaň, dokudž neodchováš jeho. Ó by toliko utvrdil Hospodin slovo své! A tak zůstala žena, a krmila syna svého, až jej i odchovala.
24 Nawkta tahnutui amphii pacoengah loe, maitaw tae thumto, takaw dip ephah maeto hoi misurtui pailang maeto hoi nawnto, nawkta to hoih moe, Angraeng im ah Shiloh ah a caeh. To naah nawkta loe saning paroeai nawk vop.
Potom, když ho odchovala, vedla jej s sebou, se třmi volky a jednou efi mouky a nádobou vína, i uvedla jej do domu Hospodinova v Sílo; dítě pak ještě bylo malé.
25 Maitaw tae to boh o moe, nawkta to Eli khaeah caeh o haih.
Tedy zabili volka a přivedli dítě k Elí.
26 Hannah mah anih khaeah, Aw ka angraeng, ka angraeng, Na hing baktih toengah, kai loe hae ahmuen ah na taengah angdoet hoiah Angraeng khaeah lawkthui kami to ni.
Ona pak řekla: Poslyš mne, pane můj. Jako jest živa duše tvá, pane můj, já jsem žena ta, kteráž jsem stála tuto s tebou, modleci se Hospodinu.
27 Hae nawkta ka hnuk thai hanah lawk ka thuih; anih khaeah ka hnik ih hmuen to Angraeng mah paek boeh;
Za toto dítě jsem prosila, a dal mi Hospodin k prosbě mé to, čehož jsem prosila od něho.
28 to pongah anih to vaihi Angraeng khaeah ka paek let; a hing thung anih to Angraeng khaeah ka ap han, tiah a naa. To naah anih mah Angraeng to bok.
Protož já také oddávám jej Hospodinu; po všecky dny, v nichž živ bude, oddanýť jest Hospodinu. A učinil tu poklonu Hospodinu.
