Romah 9
1 Khritaw üng, ngthu kcang ka pyenki, am ka hleiki ni, Ngmüimkhya Ngcima phäha, akdaw ja akse ksingnak thei naw pi na ksingpüi se,
Ach, Izraeli! Ach, můj národe! Kéž bys i ty našel cestu ke Kristu! Trápím se a naříkám pro tebe dnem i nocí.
2 ka khuikhanak ka pyen üng mlung üng am düt theikia natnak ka taki.
3 Ka khyange mtisa lama ka mjüea phäh kei hin Khritaw üngka naw mtai lü yüncenak ka yah vaia pi hlüei kyaw veng.
Život bych za tebe dal, kdyby tě to mohlo zachránit. Kristus ví, že nepřeháním, Božímu Duchu nelze nic předstírat. Tolik jsi toho od Boha dostal, a přesto nechceš poslouchat!
4 Isarel khyangea kyakiea kyase, caea thawnak, hlüngtainak, khyütame ja Thum jah pe lü ngthumkhän a jah pawh püi. Pamhnam hjawkhahnak ja äpeinake naküt cun ami kaa kya lü;
Za vlastní děti vás přijal, slavně vás vedl dějinami k ještě slavnější budoucnosti, dal vám své zákony, abyste v životě nemuseli tápat, naučil vás, jak ho máte uctívat, dal vám úžasné sliby,
5 ami cun nglongthangkie Hebru pupae üngka naw lawki he. Pumsa lama Khritaw cun amimi üngka naw lawki; Ani cun avan naküta khana veki, angläta mhlünmtai phyakia Pamhnama kyaki! Amen. (aiōn g165)
slavné vůdce jste měli mezi praotci a nejslavnější – Kristus, věčný Bůh a Vládce – se jako člověk také narodil z vaší krve. A toho jste se zřekli! (aiōn g165)
6 Cunsepi, Pamhnama ngthu cun am ngtähki tia am pyen veng. Isarela mjükphyüie naküt, Isarel kcanga kya päihkiea am kya;
Boží slovo však platit nepřestalo: Izraelci nejsou všichni, kdo odvozují svůj rodokmen od Abrahama nebo Jákoba – Izraele. I když jsou to potomci Abrahamovi, měl Bůh na mysli pouze Izáka, když Sáře sliboval syna. To znamená, že ne všichni z Abrahama jsou Božími dětmi, ale jenom ti, kteří se narodili na základě Božího slibu.
7 Abrahama mjükphyüia ami kyaa phäha ami van Abrahama caa am kya u; “Khyütam ka ning peta mjükphyüi cun Isak üngkhyüh na yah khai” tia kyaki.
8 Acun cun, mtisa lama cae cun Pamhnama caea am kya u lü khyütamnak am cae cun Abrahama caea kyakie tinaka kyaki.
9 Pamhnama khyütam cun hina kyaki; “Atuh üngka naw, akcün kümkawi lü ka law üng, Sarah naw kpamica ca na khai” a ti.
10 Acun däka am kya, Rabeka naw mi pu Isaka phäh angphi a mpyainak üng,
Také o synech, které měl Izák se svou ženou Rebekou,
11 na ca xawi am ani hmi law ham üng, akdaw ja akse am ani pawh thei ham üng, pawhmsaha phäha am kya lü, khüikia mlung ngaih däka kya lü, xünak üng, Pamhnama bünak a khäng vaia,
rozhodl Bůh ještě před jejich narozením. Oznámil, že starší z nich bude sloužit mladšímu. Když tak Bůh určil jejich vzájemné postavení ještě před tím, než se o to mohli osobně nějak zasloužit, zdůraznil tím, že má právo rozhodovat o lidech naprosto svobodně,
12 a veia, “Angvai cun akdika mpyaa kya khai” tia Pamhnam naw a pyen.
bez ohledu na jejich záslužné skutky. Proto mohl také říci, jak stojí jinde v Bibli: „Dal jsem přednost Jákobovi před Ezauem.“
13 “Jakop jawng na lü Etaw ka hnengki” tia Cangcim naw a pyen.
14 I mi pyen vai veki? Pamhnam cun am ngsungpyunki mi ti khai aw? Pamhnam am ngsungpyunkia am kya.
Můžeme z toho usuzovat, že je Bůh nespravedlivý? Naprosto ne!
15 Pamhnam naw, “Ka mpyenei hlü, mpyenei lü, ka bänak hlü ka bänak khai” tia, Mosia veia a pyen.
Mojžíšovi přece řekl: „Projevím svou přízeň komu chci a slituji se nad kým chci.“
16 Acunakyase, anaküt cun khyanga ngjak'hlü am kya lü Pamhnama mpyeneinaka phäha ni akya ve.
Nikomu tím není povinen, nikdo na to nemá nárok. Je to jen jeho milost, když to učiní. Faraónovi, jak sám říká, propůjčil jeho postavení proto, aby na něm ukázal svou moc a aby rozšířil svůj věhlas po celé zemi. Tak tedy žádným sebevětším úsilím, nýbrž z pouhé Boží milosti jsou lidé to, co jsou.
17 Cangcim naw Pharoa veia, “Ka khyaihnak nang üngka mdan vaia phäha ja ka ngming khawmdek avan üng a ngthang hünak vaia ka ning mhlünmtaiki” a ti.
18 Acunakyase, Pamhnam naw a mpyenei hlü mpyenei lü, a mlung a ngcangsak hlü ngcangsaki.
19 Acunakyaküng, “Pamhnam naw ise jah mkateiki ni? U naw a ngjak'hlü mkhyeki ni?” Mat mat naw ti taw khai.
Možná někdo namítne: Proč nám tedy Bůh ještě pořád něco vytýká, když se nic nemůže dít proti jeho vůli?
20 Cunsepi, ka püi aw, Pamhnam na ngcuhpüi khaia ta nang u ni? Mdek k’am naw sepkia khyang üng, “I vai ahikba na na pyan ni?” ti lü am kthäh khawi.
Ale člověče, kdo ty vlastně jsi, že si troufáš přít se s Bohem? Říká snad výrobek svému tvůrci: Proč jsi mne udělal zrovna takhle?
21 K’amksep naw, mdek üngka lo lü mat akdawa sep lü, mata sep sawxat khaia ana taki ni. K’amksep naw mdek cun a ngjak'hlüa am sumei khai aw?
Copak se hrnčíř ptá hlíny, zda z ní má udělat vázu nebo mísu?
22 Pamhnama bilawhnak üng pi acun kba kyaki. A mlung sonak mdan lü a johit a ngsingnaksak vaia kyaki. Cunsepi a mlungsonak khamei lü, pyüpyeh khaie khana mlung saünak taki.
Nemohl i Bůh ukázat nejen svou pravomoc trestat, ale i svou shovívavost s lidmi zralými k potrestání?
23 A hlüngtainak yah khaia a jah mhnüna mi kyakia mimia khana a jah peta dämdakia a hlüngtainak cun, a bäkhäknak makie khana pi a mdan vai pawhki.
Nemá právo projevit svou dobrotu k lidem, které zahrnul milosrdenstvím a určil pro věčnou slávu?
24 Judahe däk üngkaa am kya lü, Khyangmjükcee üngkae pi a jah khü.
Podobně povolal i nás, a to nejen židy nebo členy církve, ale i jiné,
25 Hosia cauk üng, “Ka khyanga am kya khawikie, ‘ka khyange’ ka jah ti na khai. Acunüng am ka mhläkphyanak khawie cun ‘ka mhläkphyanake’ ka ti khai.
jak naznačuje prorok Ozeáš: „Nazvu svým lidem ty, k nimž jsem se nechtěl znát, vyhnané zase zavolám nazpět.
26 Acunüng, ami veia hikba kya law khai, ‘Ka khyangea am nami kyakia’ hnün üng xüngseiki Pamhnama cae tia ngsui law khaie” tia pyenki.
Kdo předtím slyšeli mé slovo odsouzení, budou ujištěni, že je přijímám za své syny.“
27 Hesajah naw pi Isarele jah pyen naki naw, “Isarele cun, tuinu kama, kdiyüta mäiha däm u sepi avange däk naw ni küikyannak ami yah kawm.
O Izraeli říká Izajáš: „Kdyby jich bylo jak mořského písku, jen hrstka se jich zachrání.
28 Bawipa naw khawmdek khana khyange cun angenga ngthu jah mkhyah pe khaia pha law khai” a ti.
Bez odkladu a do písmene splní Bůh své slovo na zemi.“
29 Hesajah kung naw, “Hlüngtai säihki Bawipa naw mi mjükphyüie am a jah phyäi vai sü üng ta, Sodom mlüh ja Komorah mlüha mäiha mi kham khaie sü” tia a na pyenki.
A už dříve předvídá: „Kdyby nebyl nebeský vládce ten zbytek lidu nezachoval, byli bychom jak Sodoma zpustli a Gomoře se podobali.“
30 Khyangmjükcee vei mi pyen vai ta amimät jah amimät Pamhnam üng am ngsungpyun hlü u lü amimäta pawhmsah üng ngsungpyun hlükie cun jumnak am amät am a jah ngsungpyunsak.
Co tu vidíme? Že ti, kdo k izraelskému náboženství nepatřili a o bezúhonnost před Bohem nijak neusilovali, ti ji dosáhli na základě víry.
31 Isarele ngsungpyunnaka thum ktämkie naw ngsungpyunnaka thum am hmu ve u.
A ti, kdo spoléhali na svou příslušnost k vyvoleným a na plnění náboženských předpisů, vyšli naprázdno.
32 Ise ni? Jumnak üng am ktäm u lü bilawhnak am yah theia mäiha ami ktäma phäha kyaki. “Ngsukeinaka lung” üng ngsukeikie.
Proč to? Protože se domnívali, že si Boha nakloní okázalou zbožností místo upřímnou vírou. Na tom ztroskotali,
33 Cangcim naw, “Tenga khyangea ngsukeinak vai lung ja kyukngtänaka lungnu cun Zion mcunga ka taki, au pi Ani jumeikie naküt cun am hela u” tia pyenki.
zcela podle slov Izajášových: „Hle, na Sijón kladu kámen úrazu, o něj se mnohý z vás rozbije. Kdo se mne však vírou uchopí, ten žádnou škodu neutrpí.“
