Romah 8
1 Acunakyase, tuhkbäih Khritaw Jesuh üng vekiea phäha mkatnak am ve ti.
My, kdo jsme spojeni s Kristem, nemusíme se již obávat žádného odsouzení k smrti.
2 Ngmüimkhya thum naw Jesuh khritaw üngkhyüh lawki xünnak ning jah pe khai. Acuna xünnak naw mkhyekatnak ja thihnak üngkhyüh ning jah mhlät pängki.
Vždyť způsob života, jak jej při nás uskutečňuje oživující Duch skrze naše spojení s Kristem, nás vymanil ze zákonitosti hříchu a ze smrti. Zákon nás sice mohl před zlem varovat, ale nemohl nás před ním uchránit.
3 Ktha ngcekia nghngicim kyase Thum naw am a pawh khawh cun Pamhnam naw a pawh ni. Pamhnam naw nghngicima mäiha amäta Cakpa Jesuh Khritaw tüih law lü ani cun mkhyemsawhki nghngicima mäia law lü mkhyekatnak cun nängeiki.
Proto Bůh poslal svého Syna Ježíše Krista, aby se stal člověkem a byl pokoušen k neposlušnosti. Takto odsoudil hřích tam, kde nejvíce působí, tedy v lidské přirozenosti.
4 Pamhnam naw a pawh hin ngsungpyunki ngjak'hlü Thum cun mimi üng kümkawi lü mimi Ngmüimkhya üng xüng. Acun hin nghngicima mtisa lama am kya.
Tak můžeme i my Ježíšovou zásluhou splnit požadavky zákona, když nepodléháme tomu, co chce tělo, ale jsme vedeni Duchem.
5 Pumsa thuma vekie naw mtisa lama ami mlung takie; Ngmüimkhya thuma vekie naw Ngmüimkhya lama ami mlung takie.
Jestliže někdo žije podle své přirozenosti, je ovládán sobeckými touhami. Žije-li však v někom Boží Duch, je jím také usměrňován.
6 Pumsa lama mlung tak cun thihnaka kyaki, Ngmüimkhya lama mlung tak cun xünnak ja dim’yenaka kyaki.
Vlastní touhy vedou ke smrti. Duch Boží však dává život a pokoj. Ti první nemají Boha příliš v lásce, protože je jim nepříjemný a jeho zákony nepřijatelné. Takoví se Bohu ovšem nemohou líbit.
7 Acunakyase, mtisa thum üng xün law üng Pamhnama yea kya lawki he. Pamhnam thum am läk u lü a läka pi am läk khawh u.
8 Acunakyase, mtisa thuma vekie naw, Pamhnam am jesak thei u.
9 Cunsepi, Pamhnama Ngmüimkhya nangmi üng ve kcangkia akya üng mtisa üng am ve u lü, Ngmüimkhya üng nami veki ni. Cunsepi, u pi Khritawa Ngmüimkhya am taki cun ania khyanga am kya.
Ale vy, jestliže Boží Duch ve vás působí, jste jím vedeni k docela jinému životu.
10 Cunsepi, Khritaw nangmi üng a ve üng, mkhyekatnaka phäha thi khai mtisa pi Pamhnam am nami ngsungpyunkia kyase Ngmüimkhya cun nami xüngnaka kyaki.
Patříte-li opravdu Kristu, nemůže to být jinak. Z vlivu zla se vaše tělo vyprostilo Kristovou zásluhou; jeho bezúhonnost vám teď zprostředkovává život, vyvěrající z jeho Ducha.
11 Jesuh thihnak üngkhyüh mtho bekia Pamhnama Ngmüimkhya nangmi üng a ve ta, Khritaw thihnak üngkhyüh mtho beki nami k'uma veki ania Ngmüimkhya naw thi theikia nami mtisa üngpi xünnak ning jah pe khai.
A tento Duch, jenž vzkřísil z mrtvých Ježíše Krista, vzkřísí i vaše smrtelné tělo, pokud jej v sobě necháte sílit a vládnout.
12 Acunakyase, ka püie aw, mi mta veki, lüpi mtisa thuma a hlüeia mi xün khaia am kya.
Ano, bratři, teď už nejsme podřízeni tomu, k čemu nás dříve naše přirozenost samozřejmě vedla.
13 Mtisa thuma nami ve üng nami thi khai; cunsepi, mtisa bilawhe cun Ngmüimkya am nami ja thihsak üng nami xüng khai.
Kdo totiž sám sobě ve všem vyhoví, ten sám sebe zničí. Kdo však s Boží pomocí vítězí nad svými slabostmi, ten získá nepomíjející život.
14 Pamhnama Ngmüimkya naw a jah khyüisawe cun Pamhnama caa kyakie.
Kdo se dá vést Božím Duchem, smí se právem pokládat za Božího syna a dceru.
15 Pamhnam naw a ning jah peta Ngmüimkhya naw kyühnak ja mpya kyanak be am ning jah pe. Lüpi Ngmüimkhya naw Pamhnama ca thawnnak ja “ka Pa, ka Pa” ti lü ngkhünak vaia ngmüimkhyaa johit ning jah petki.
Bůh nám daroval postavení vlastních dětí, které se k němu smějí obracet jako k milujícímu Otci a jimž patří všechno, co patří jemu. Duch svatý nás o tom ujišťuje.
16 Acuna Ngmüimkya Ngcim kung naw mi ngmüimkya üng Pamhnama caea mi kyaki ti cun jah ksingsaki;
17 A caea mi kyak üng a khyangea phäh a tak khawhthem mi yah khai. Pamhnam naw Khritaw üng a tak pet khawhthem pi mi yah khai isetiakyaküng Khritawa khuikhanak pi mi khameipüi lü a hlüngtainak pi mi yümeipüi khai.
18 Tuhkbäih khuikhanake hin, malama hlüngtainak ngdang law khai üng am jah mtäng phyaki ni.
Stejnou slávu, jakou obdařil Krista, jednou přizná i nám, budeme-li ochotni podstoupit i stejné utrpení. Jsem plně přesvědčen, že všechno pozemské trápení neznamená nic proti slávě, která nás nakonec čeká.
19 A mhnünmcenge naküt naw äpeinak am, Pamhnama caea ngdang lawnak vai k'äihkie.
Vždyť celá příroda dychtivě očekává, kdy se objeví Boží synové v plné slávě.
20 A mhnünmcenge naw ami vecawh ning ami mkhyüh hin ami hlüeia am kya lüpi Pamhnam naw acukba a hlüeia kyaki. Lüpi äpeinak veki,
Hříchem se porušilo všechno stvořené; přesto však zde zůstává naděje na vysvobození všeho tvorstva. Svým věrným dá Bůh svobodu a slávu a ostatnímu stvoření vrátí neporušenost.
21 A mhnünmcenge kung pi pyüpyenaka mpya üngka naw jah mhläta kya khai, Pamhnama caea hlüngtaikia lätnak yah hnga khaiea kyaki.
22 A mhnünmcenge naküt tuhvei cäpa ngko u lü na hmi law khaia nghnumia mäiha jah msomhlei u lü vekie tia mi ksingki.
Jen se podívejte, jak nyní celá příroda úpí a sténá jako v porodních bolestech!
23 Mhnünmceng däka am kyase, Pamhnam naw amdanga a jah yeta Ngmüimkhya mi taki pi mi mlung k'uma mi ngkoki. Pamhnama caa mi kyaknak vai ja a mhnünmcenge a jah mhlät vai pi mi k'äihei sihki.
A dokonce i my křesťané, kterým Bůh jako příslib nového života dal svého Ducha, toužebně vyhlížíme viditelný důkaz,
24 Äpeinak am küikyannak mi yah ve; cunsepi, hmu u lü äpei cun äpeinaka am kya. Khyang naw a hmuh thei cun ihawkba mi äpei khai ni?
že jsme byli přijati mezi Boží děti, které zachrání k věčnému životu; touto nadějí jsme naplněni. Těšíme se na to, co brzy uvidíme.
25 Am mi hmuh thei mi äpei üng, mlung msaünak am mi k'äih khai.
Čekáme trpělivě, neboť mít naději znamená čekat, i když ještě není nic vidět.
26 Acun käna, Ngmüimkhya naw am mi kyannake üng ja kpüiki. Mi ktaiyü üng ihawkba ktaiyü vai tia am mi ksing. Cunsepi, mi ktaiyü üng ngthu üng am pyen theia ngkonak am Ngmüimkhya naw ngko lü jah ktaiyü peki.
My sami jsme slabí a často ani nenacházíme slova k modlitbě. Ale Duch Boží nám přichází na pomoc a úpěnlivě volá za nás slovy, která se vymykají našemu jazyku.
27 Acunüng, Mi mlung jah teng lü Ngmüimkhya naw i cungaiki ti cun ksingki, isetiakyaküng khyangea kcaha Pamhnama veia a ktaiyü hin Pamhnama ngjak'hlüa kyaki.
A Bůh, který vidí do nejhlubších záhybů lidského srdce, přímluvná volání Ducha přijímá a dobře mu rozumí.
28 Avan üng atänga Pamhnam mhläkphyanakie, a titänga a jah khüea phäha akdaw vaia biloki tia mi ksingki.
Víme, že vše nakonec slouží k prospěchu těch, kteří Boha milují. Ti jsou podle jeho vůle povoláni, aby získali podobu Božího Syna. Mají se stát jeho rodinou a Ježíš bude nejpřednější. Proč jsou k tomu povoláni?
29 A jah ksing pänge cun amäta a ca mäiha ve khaiea a jah na mhnün päng, a Cakpa cun bena khawhahea ksunga ca kcüka a kya lawnak thei vaia kyaki.
30 Acunakyase a jah na phyäi pänge ni a jah khü; a jah khüe ni amät am a jah ngsungpyunsak; a jah ngsungpyunsak pänge ni a jah mhlünmtai.
Protože je Bůh před věky důvěrně poznal a k tomu vyvolil. Tento cíl dosáhnou, protože je ospravedlní a oslaví.
31 Acunüng a hina ngthue üng i mi pyen thei khai? Pamhnam mimi phäha a ve üng u naw jah tu thei khai ni?
Co z toho plyne? Je-li Bůh s námi, kdo nás může ohrozit?
32 Amäta Cakpa pi am kpamei lü mi vana phäha jah peki naw, avan naküt amdanga am jah pet sih khai aw?
Když neváhal vzdát se kvůli nám svého vlastního Syna, co by pro nás ještě neudělal?
33 Pamhnama xüa khyange cun u naw jah ksekha na thei khai ni? Pamhnam amät kung naw am mkhyekat u a ti.
Kdo se odváží být naším žalobcem před Božím soudem, když soudcem je ten, kdo nás sám ospravedlnil?
34 U naw jah mkatei thei khai ni? Khritaw Jesuh naw am jah mkatei. Thi lü, thi däkia am kya lü, thihnak üngka naw tho law be lü Pamhnama khet lama ve lü jah ktaiyü peki cun Khritawa kyaki ni.
Kdo nás odsoudí, když naším obhájcem je sám Ježíš Kristus?
35 Khritawa mhläkphyanak üngka naw u naw ja mtai thei khai aw? Khuikhatnak naw pi kyase, khaknak naw pi kyase, mkhuimkhanak naw pi kyase, cawixainak naw pi kyase, akpuma venak naw pi kyase, kyühkyawknak naw pi kyase, thihnak naw pi kyase, jah mtai thei khai aw?
Kdo nás odloučí od jeho lásky? Snad těžkosti nebo strach, pronásledování či hlad, nebezpečí života nebo sama smrt? To vše se nám může přihodit.
36 “Nanga phäha anglät se thihnak vai üng kami veki; hnim vaia toca mäia ami jah pawh” tia Cangcim naw pyenki.
Vždyť už dávný žalmista napsal: „Každou chvíli vedou někoho z nás na smrt kvůli tobě, mají nás za ovce, určené na porážku.“
37 Am jah mtai, jah jawngnakia a bäkhäknaka phäha acune naküt kami jah näng päng ni.
Ale s jeho pomocí máme vítězství zajištěno. Vždyť si nás zamiloval!
38 Isetiakyaküng, thihnaka pi kyase, xünaka pi kyase, khankhaw ngsäa pi kyase, khawyai ksea pi kyase, khankhaw anaa pi kyase, tuhkbäih üngkaea pi kyase, tuha ve law khaiea pi kyase,
A já jsem přesvědčen, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani vládci, nic z toho, co se děje nebo teprve má přijít, ani moci světské ani duchovní a vůbec nic z toho, co vyšlo z rukou Stvořitele, nemůže nás odloučit od Boží lásky. Vždyť jsme ji poznali v Ježíši Kristu, když za nás umíral.
39 ak’hlünga pi kyase, aknema pi kyase, mhnünmceng naküt üngka i naw pi, mi Bawipa Jesuh Khritaw vei mi yaha Pamhnama mhläkphyanak üngka naw am jah mtai thei khai tia akcanga ka ksingki.
