Mahte 5
1 Jesuh naw khyang pänu he a jah hmuh üng khawmcung khana cit lü ngaw se, axüisaw he a veia lawki he.
Když Ježíš uviděl zástupy lidí, vystoupil se svými učedníky na návrší, posadil se v jejich středu
2 Acunüng, a ngawhnak üngkhyüh hikba a jah mthei,
a učil je:
3 Ngmüimkhya lama mpyaki he ta ami josen ve, isetiüng ta Khankhaw Pe cun amimia phäh ni.
„Kteří lidé jsou skutečně šťastni? Šťastni jsou pokorní, nenamyšlení, vždyť těm patří Boží království.
4 Thüisei pukseki he ta ami josen ve, isetiüng Pamhnam naw mlung üpnak jah pe khai.
Šťastni jsou ti, kteří pláčou v zármutku, vždyť Bůh je potěší.
5 Mlung mhnemki he ta ami josen ve, isetiüng Pamhnama khyütam yahei khaie.
Šťastni jsou ti, kteří pro sebe nic nevymáhají, vždyť jim Bůh dá celou zemi.
6 Ngsungpyunnak eia cawi lü tuiha xaiki he ta ami josen ve, isetiüng ami ngjak hlü kümbe law khai.
Šťastni jsou ti, kteří touží po tom, co je správné, jako žízniví po vodě, vždyť jejich žízeň bude utišena.
7 Khyang mpyeneinak taki he ta ami josen ve, isetiüng Pamhnama mpyeneinak yah be khaie.
Šťastni jsou milosrdní, vždyť Bůh k nim bude také milosrdný.
8 Ami mlungkaw ngcingcaihki he ta ami josen ve, isetiüng Pamhnam hmu acun he.
Šťastni jsou ti, kteří si zachovali čistý pohled naživot, vždyť oni uvidí Boha.
9 Dimdeihnak pyangki he ta ami josen ve, isetiüng Pamhnam naw ka ca he tia jah khü khai.
Šťastni jsou ti, kteří působí pokoj, vždyť k těm se Bůh bude hlásit jako ke svým dětem.
10 Pamhnama ngjak hlü ami bilawha phäh mkhuimkhanak khameiki he ta ami josen ve, isetiüng Khankhaw Pe cun ami kaa kyaki.
Šťastni jsou ti, kteří mají těžkosti proto, že poslouchají Boha; jim se otevírá Boží svět.
11 Ka hnukläka nami thawna phäh, khyang he naw ning jah mkhuimkha, ksekha na u lü ami ning jah mhleimhlakei üng ta jekyai ua.
Šťastni jste, když vámi kvůli mně pohrdají, pronásledují vás a vymýšlejí si na vás pomluvy.
12 Isetiüng ta, khankhawa aphu nami yah vai khawhah awmki he kyase, jekyai lü xexawk na ua. Acukba bäa sahma he pi ahlana jah na mkhuimkha khawikie ni.
Máte důvod k radosti a dokonce i k veselí, neboť co vás čeká v nebi, mnohonásobně převýší vaše utrpení. Ostatně takhle zacházeli s Božími lidmi vždycky.
13 “Nangmi cun khawmdek khyang mjü naküta phäh, mcia nami kyaki. Acunüngpi mci a tuinak apäih üng i am tuisak be vai ni? Xawtin u lü khyang he naw ami khaw am ami leh sawxata thea ia am daw.
Vy jste sůl země. Když už sůl by měla ztratit svoji chuť, čím se bude solit? Sůl bez chuti se nehodí k ničemu a může být jen vyhozena a zašlapána.
14 “Nangmi cun khawmdek lum vaisaki akvaia nami kyaki he ni. Mcunga mdüiha mlühnu pi am ngthup thei.
Vy jste světlo světa. Město postavené na hoře je odevšad vidět.
15 “U naw meiim dawn üng am khüp khawi, khukhawng khana va ta lü im k'um avan üng vai hü khaia tak khawia kyaki.
Také svíčku nerozsvěcujete proto, abyste ji schovali, ale stavíte ji na svícen, aby svítila každému v domě.
16 Acuna kba ni, khyang hea maa nami vainak cun vaisak ua. Khyang he naw nami khut pawh ja nami awmih dawki ti hmu u lü, khana nami Pa mhlünmtai law khaie.
Tak ať svítí vaše světlo všem lidem; ať za vašimi dobrými činy vidí Boha a jeho chválí.
17 “Mosia Thum la Pamhnama sahma hea pyen jah nawt khaia ka lawkia ä ngai ua, acun he jah kümceisak khaia ka lawki ni.
Nemyslete si, že jsem přišel proto, abych zrušil, co bylo přikázáno a předpověděno ve Starém zákoně. Naopak, přišel jsem, abych to všechno uskutečnil a dovršil.
18 Ngai ua, akcanga ka ning jah mthehki, khawmdek la khankhaw khyük ni lü pi Thum üngka canglung matca pi akümkawi kaa am khyük yah khai ni.
Ujišťuji vás, že dokud trvá nebe a země, ani písmenko nebo čárka z toho, co Bůh přikázal, neztratí svou platnost, dokud se nenaplní.
19 Acunakyase, au pi ahina ngthupet üngka matca pi am läklam lü jah mtheiki cun khankhawa akdik säiha kyak khai, cunüngpi läklam lü jah mtheiki cun khankhawa khyang k'hlüngtaia kyak khai.
A proto každý, kdo by nebral vážně i to nejmenší přikázání a vedl by tak lidi, bude poslední v Božím království. Ale ten, kdo se Božími příkazy řídí a učí tak druhé, bude velký v nebeském království.
20 Ka ning jah mtheh betüki ngai ua, Pharise he la thum mthei he kthaka nami ngsungpyun bawk üng ni khankhaw nami pha kawm.
Pamatujte si: chcete-li vejít do nebeského království, musí vám jít o víc než jen o formální plnění příkazů a zákazů, jako to činí učitelé zákona a farizejové.
21 “Ahlana ami pyen khawi cun, khyang käh nami hnim vai, au pi khyang hnimki cun ngthumkhyahnak kham khai” ami ti.
V Desateru stojí psáno: Nezabiješ. Proto kdo zabil, musí před soud.
22 “Acunüng pi tuh ka ning jah mthehki: a bena thüinaki cun ngthumkhyahnak khamei khai. Au pi a bena üng ia am mawngmei veki a ti üng, kawngci maa ngdüi khai. Acunüng na bena üng ak'yaw tinaki naküt cun am dim khawhkia Mulai meia cit khai. (Geenna g1067)
Ale já vám říkám, že bude souzen každý, kdo se hněvá na svého bližního. Pohrdání člověkem je zločin, a kdo svolává na druhého Boží trest, sám mu propadne. (Geenna g1067)
23 Acunakyase, Pamhnama kpyawngkunga khawthem pet vaia na lawpüi k'um üng, na bena naw am a ning jenak na süm üng ta,
Dáváš-li do pořádku svůj vztah k Bohu a uvědomíš si, že máš s někým nesrovnalost,
24 Na lawpüia khawhthem cun kpyawngkunga hawih hüt lü, akcüka na bena veia cit lü va ng'yäppüi be maa. Acun käna law be lü na pet vaia khawhthem cun Pamhnam üng pe kawpi.
odstraň ji a smiř se s ním. Teprve potom předstup před Boha. Nejsi-li ochoten ke smíru s druhým člověkem, bude na tebe žalovat tvůj hněv před Bohem a neunikneš odsouzení. Je to tak, jako když tě věřitel vede k soudci. Nedomluvíš-li se s ním cestou, půjdeš do vězení a celý dluh si odpykáš.
25 Ning khya hlüki am lama nani ceh yüm üng angxita na ng'yäppüi vai. Am ani üng ta ngthumkhyah mkhawng üng ning kkhya se, acun he naw palik he üng ning ap se amimi naw thawngim üng ning khyum khaie ni.
26 Akcanga ka ning jah mthehki, tangka na tak naküt üng am na ngthawng bea küt üng am lät be theiki.
27 Khyanga khyuca am käh nami mkhyekat vai ti nami ngja khawiki,
Znáte další přikázání Desatera: Nebudeš cizoložit.
28 Kei naw ka ning jah mtheh hlü ta: au pi nghnumi mkhyekat hlünaka mlungmthin am tengki naküt cun a mlung k'uma mkhyekat pängki ni.
Já vám však říkám, kdo by se podíval žádostivě na jinou ženu, porušil manželství, byť jenom v myšlenkách.
29 Acunakyase na kkhet mik naw a ning mkhyekatsak üng, kawihin lü xawtina. Isetiüng na pumsa avan küm se mulaia na ceha kdama ta na pumsa üngka mat khyük se na awm hin daw bawki ni. (Geenna g1067)
Učiň všechno pro to, aby k tobě pokušení nepronikalo. Neboj se zříci se něčeho, co se ti dnes zdá pro tvůj život tak nepostradatelné jako oko nebo pravá ruka. Lépe je žít s jedním okem nebo jednou rukou než ztratit věčný život. (Geenna g1067)
31 Acunkäna ami na pyen khawi nami ngjak khawi ta, “Aupi a khyu hawih lü ngtainaka kca yuk lü pe yah khai, ti lü Mosia thum üng awmki.”
Mojžíšův zákon připouští, aby se muž se ženou rozvedl, musí jí to však dát písemně.
32 Acunüng pi kei naw ka ning jah mtheh hlü ta: au pi a khyu kpami kcea dä am ipawm ni se akcea phäh hawihki cun a khyu mkhyekatsaki ni. Acuna thea acuna nghnumi khyu na beki pi mkhyekatkia kyaki ni.
Já však říkám, že kdo se rozvádí se svojí ženou, aniž mu byla nevěrná, sám ji uvádí do nevěry. Kdo se ožení s takovou ženou, cizoloží.
33 “Na bekhüt käh na lümkan vai, Pamhnama veia bekhüt na taka mäiha na pawh vai” ti nami ngja khawiki.
A další přikázání: Nepřísahej křivě, ale splň své přísahy jako dané Pánu Bohu!
34 Cunüngpi kei naw ka ning jah mtheh hlü ta: khankhaw be lü käh nami ng'yünce süm vai. Isetiüng khankhaw cun Mhnama a bawi ngawhnaka kyaki.
Já vám však říkám: Nepřísahejte vůbec; neberte si za svědka nebe, protože je Božím trůnem;
35 Khawmdek pi be lü käh nami ng'yünce vai. Isetiüng khawmdek cun Pamhnama khaw taknaka kyaki. Jerusalem be u lü pi käh nami ng'yünce vai. Isetiüng Jerusalem cun Sangpuxang Bawia mlüha kyaki.
nedovolávejte se ničeho na zemi, protože je jeho podnoží. Nepřísahejte ani při posvátném Jeruzalému, protože je městem velikého Krále.
36 Na lu be lü käh na ng'yünce vai. Isetiüng na lusam matca pi abawk ja alea am pyang khawhki.
Nepřísahejte ani při své hlavě, protože není ve vaší moci, aby vám rostly bílé nebo černé vlasy.
37 Acunakyase ‘Ä’ am ani üng ‘Ka’ nami ti vai. Ahina thea nami pyen cun khawyaiksea a ning jah pyensaka kyaki.
Říkejte prostě ano, nebo ne. To stačí. Když zdůrazňujete svoje slova přísahou, dokazujete, že nemluvíte vždycky pravdu a každá lež pochází od zlého.
38 “Mik vanga phäh mik vang, ha mata phäh ha mat phusui vai ti nami ngja khawiki.
Je také psáno: Oko za oko, zub za zub.
39 Acunüngpi kei naw ka ning jah mtheh hlü ta: ning jah mkhyekatnaki käh thungei be ua. Nami khet ngbeng ning jah kbeiki üng nami kcawng ngbeng pi jah säng petsih vai.
Já vám říkám, abyste neodpláceli zlým za zlé. Naopak, uhodí-li tě někdo přes pravou tvář, nastav mu i levou.
40 Khyang mat naw nami kcu ning jah hut hlü lü junga a ning jah ngcuhpüi üng ta, na jih pi na petsih vai.
A když by se s tebou chtěl někdo soudit a vzít ti šaty, dej mu i kabát;
41 “Khyang naw mäng mat a phüih a ning phüih hlüsak üng ta, mäng nghngih na phüih pet vai.
jestliže tě někdo nutí, abys s ním šel kus cesty, jdi s ním dvakrát tak daleko.
42 “Nami ka ning jah täeiki üng nami pet vai. Acunüng nami veia pu hlüki a awm üng nami kpu vai.
Dej tomu, kdo tě prosí, a neodmítej toho, kdo si chce od tebe vypůjčit.
43 “Na püi mhläkphya na lü na ye na hneng vai ti nami ngja khawiki.”
A dále bylo řečeno: Miluj přítele a měj v nenávisti svého nepřítele!
44 Acunüng pi kei naw ka ning jah mtheh hlü ta: na ye na mhläkphyanak vai, ning mkhuimkhaki ktaiyü pea.
Ale já vám říkám: milujte své nepřátele, modlete se za ty, kteří vás pronásledují. Tak budete dělat čest svému Otci v nebi. On dovoluje, aby slunce svítilo na zlé i dobré, a déšť sesílá na ty, kdo ho ctí, i na ty, kdo jím pohrdají.
45 Acunüng ta khankhawa ka nami pa Pamhnama ca hea nami kya khai. Isetiüng Pamhnam naw khyang kse he ja khyang kdaw hea khana khawhngi angteha sosak lü, khyang ngsungpyun ja am ngsungpyunki hea khana pi khaw angteha aksaki ni.
46 Ning jah mhläkphyanaki däk nami mhläkphyanak be üng ta aphu i nami yah khai ni? Akhawn mkhäm he naw pi acukba ta pawh khawhki he ni?
Jakou máte zásluhu, když projevujete lásku těm, kteří vám ji oplácejí? Copak to nedokážou i sobci?
47 Na püi he däk am na ngthuminei üng khyang kce he kthaka i na pawhki ni? Pamhnam am ksingki he naw pi acukba ta am pawh khawhki he aw?
A chováte-li se přátelsky jen ke svým blízkým, co děláte zvláštního? Na to ještě nemusíte věřit v Boha.
48 “Acunakyase, nami pa khana ka a kümkawia mäiha nangmi pi kümkawi ua.”
Nevymlouvejte se na hranice svých možností, ale buďte tak dokonalí v lásce, jako je váš nebeský Otec.
