Mahte 25
1 Acunkäna, Khankhaw Pe cun nglamica xa, ami meiim jah ceh lü ca mbumki a na do khaia, citkie üng tängki ni.
„Můj druhý příchod se bude v určitém smyslu podobat svatbě. Ti, kteří mne budou očekávat, jsou jako deset družiček, které vyhlížely ženicha, aby ho přivítaly světlem svých lamp.
2 “Mhma cun am cingcai u, akce mhma ta cingcaikie.
Jenom pět z nich bylo prozíravých a vzalo si s sebou nádobky s olejem na doplnění svítilen. Ostatní dívky na to lehkomyslně zapomněly.
3 “Am cingcaikie cun ami meiim cehpüi u lü meitui um üng am ceheisih u.
4 “Acunsepi, akcinge cun ami meiim üng meitui a bea thea um üng meitui abe ceheisihkie.
5 “Ca mbumki am pha law nai se, ami van ngam u lü ipeikie.
Ženich dlouho nešel, a tak všechny družičky zmohla únava a usnuly.
6 “Mthan nglunga, ‘Ca mbumki law ve, law lü do law ua,’ ti lü ngpyang kthai ngthang lawki.
O půlnoci je vytrhl ze spánku křik: ‚Ženich jde! Pojďte ho přivítat!‘
7 “Nglamica he cun ami van xak law u lü ami mei ime jah pyaneikie.
Dívky vyskočily a rychle si upravovaly svítilny. Ty lehkomyslné, které si nevzaly dost oleje, žadonily na ostatních: ‚Dejte nám trochu svého oleje, světlo nám již zhasíná!‘
8 “Am cingcaikie naw, ‘Akcinge üng nami meitui jah pe lawca ua, kami meiim thi law hlü ve’ ami ti.
9 “Akcinge naw, ‘Kaa, keimi ja nangmia phäh meitui am khäk hlü ve. Cit lü namimäta phäh va khyäiei ua’ ami ti.
Ale ty rozumné jim odpověděly: ‚Když se rozdělíme, nevystačí olej nám ani vám. Zkuste to raději u kupce!‘
10 “Acunüng, meitui khyäi khai hea ami va ceh k’um üng, ca mbumki law lü meitui taki he cun am atänga ca mbumnaka jah lutpüi lü ksawh ami khaih u.
Sotva však odběhly pro olej, přišel ženich a ty dívky, které byly připraveny, šly s ním na svatební hostinu.
11 “Acunkäna, nglamica kce he pi law hnga u lü, ‘Bawipa aw, Bawipa aw, lut law hnga vang ung’ ami ti.
Dalších pět družiček přišlo už k zavřeným dveřím. Volaly: ‚Pane, otevři nám!‘
12 “Ani naw, ‘Akcanga ka ning jah mthehki, nangmi am ning jah ksing nawng’ a ti.
Ale on odpověděl: ‚Je pozdě, už vás nemohu přijmout.‘
13 “Ia kcün ja amhnüp üng Khyanga Capa law be khai ti, am nami ksingkia kya se, a na ngcüngceiei ua.
A tak buďte vždycky připraveni, protože nevíte, ve které chvíli přijdu.
14 “Khankhaw Pe cun khyang mat kdunglawng hü khai naw a mpyae jah khü lü a khawhkhyeme jah mceisaki am tängki ni.
Dám vám jiný příklad. Jeden člověk si před odjezdem na dalekou cestu zavolal své zaměstnance a svěřil jim svůj majetek. Každému podle jeho schopností: jednomu pět tisíc, druhému dva a dalšímu jeden. Potom odcestoval.
15 “Ami khyaihnak üng ngkäkia, mat üng ngui thawng mhma, mat üng thawng nghngih ja mat üng thawng at cima jah pe hüt lü kdung hüki.
16 “Thawng mhma yahki naw ta cit ktäi lü a ngui cun am kungpang hü lü thawng mhmaa a pungsak.
Zaměstnanec, který dostal pět tisíc, začal obchodovat a vydělal dalších pět tisíc.
17 “Acukba bäa thawng nghngih yahki naw pi thawng nghngiha a pungsak.
Ten, který dostal dva tisíce, také sumu zdvojnásobil.
18 “Cunüngpi, thawng mat yahki naw ta amahpa ngui cun cehpüi lü mdek k’uma a va cümin.
Ale ten, kterému byl svěřen jeden tisíc, vykopal v zemi jámu a do ní peníze ukryl.
19 “Khawvei angsawk käna ami mahpa law be lü a jah pet hüt nguia mawng a jah kthäh.
Po delší době se zaměstnavatel vrátil a chtěl, aby mu podřízení předložili účty.
20 “Thawng mhma yahkia mpya naw ta a yaha ngui thawng mhma lawpüi lü, ‘Ka mahpa aw, thawng mhma na na pet hüt; tenga, thawng mhma ka yahsih ni’ ti lü a msum be.
První přinesl peníze a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi pět tisíc a tady máš zisk dalších pět tisíc.‘
21 “Amahpa naw, ‘Daw ve, nang hin daw lü sitihkia mpya ni; apica üng na sitihkia kyase, kei naw khawhaha ka ning ap khai ni. Law lü na mahpaa dä ayüma jekyaia’ a ti.
Pán ho pochválil za dobrou práci a řekl mu: ‚Osvědčil ses v malém úkolu, proto ti mohu svěřit mnohem víc. A nyní tě zvu na oslavu svého návratu.‘
22 “Acunüng, thawng nghngih yahki pi law hnga lü a yaha ngui thawng nghngih lawpüi lü, ‘Ka mahpa aw, thawng nghngih na na pet hüt; tenga, thawng nghngih ka yahsih ni’ a ti.
Přišel druhý a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi dva tisíce a odevzdávám ti čtyři.‘–
23 “Amahpa naw, ‘Daw ve, nang hin daw lü sitihkia mpya ni; apica üng na sitihkia kyase, kei naw khawhah ka ning ap khai ni. Law lü na mahpaa dä ayüma jekyaia’ a ti.
‚Velmi dobře!‘řekl pán, ‚jsi pilný a spolehlivý. Splnil jsi malý úkol, svěřím ti větší. I tebe zvu na hostinu.‘
24 “Thawng mat yahki pi law lü, ‘Ka mahpa aw, nang cun na khaki, am na sawnaka na atki, mci am na phuhnakaa pi na mcunki’ ti ka ksingki.
Pak skládal účty ten poslední: ‚Pane, vím, že jsi přísný a záleží ti na zisku,
25 “Acunakyase kyühei lü, ka va citki naw mdek k’uma ka k’uhin ni. Tenga, acuna mä se na ka bi bea,” a ti.
ale já jsem měl strach, abych neprodělal, a proto jsem raději peníze zakopal a tady ti je v pořádku vracím.‘–
26 “Amahpa naw, ‘Nang mpya kse, mpya kdam! Am ka sawnaka ka atki, mci am ka phuhnaka ka mcunki’ ti na ksingki am niki aw?
Pán zvolal: ‚Ty lenochu! Ty ničemo! Věděl jsi, oč mi jde.
27 “Ka ngui cun ngui cümnak ima jah va kpuki se, ka law be üng ka ngui pung se ka yah be vai sü.
Měl jsi svěřené peníze uložit a vynesly by mně aspoň úrok!
28 “Tuh ta, hina veia ngui la be lü ngui thawng xa taki üng pe ua.
Vezměte od něho ty peníze a dejte je prvnímu.
29 “Isetiakyaküng, khawkän yah thei lü taki üng, a tak law dämdäm vaia pet sih vai. Cunüngpi, i pi am ta lü am sui theiki üng, a takca naküt huh be vai.
Protože tomu, kdo dobře využívá, co mu bylo svěřeno, bude ještě přidáno. Kdo se ani trochu nesnaží, přijde o všechno.
30 “Ia pi am ngmangnaka mpya, anghmüpnak, kpunga va xawt tawn hü ua. Acuia khuikha mpyensetnak am mnicui hakyet lü ve khai,’ ti lü a jah mtheh.
Toho lenocha vyžeňte ven do tmy. Zbyde mu jen pláč a pozdní lítost.‘
31 “Khyanga Capa cun Sangpuxanga mäiha a khankhawngsä ngcime am atänga a law be üng, a Bawingawhnak üng ngaw khai.
Až přijdu v královském majestátu, v doprovodu všech andělů, zasednu k soudu,
32 “A maa, khyang mjü naküt ngcun law khaie. Acunüng toksäm naw a toe mee ksung üngkhyüh a jah mtaia kba khyang mjü naküt cun jah mtai law khai.
kam se dostaví všichni lidé. To bude chvíle konečného rozdělení lidstva. Jako pastýř vybírá ze stáda ty, které si ponechá a které vyřadí,
33 “Khyang ngsungpyune cun a khet da jah ta lü, akce he cun a kcawng da jah ta khai.
34 “Acunüng, Sangpuxang naw a khet da kae üng, ‘Law ua, ka pa naw dawkyanak am a ning jah kbe, khawmdek angtüi üngkhyüh nami phäha pyan päng Khankhaw Pe cen ka na ua.
tak i já řeknu svým věrným po pravici: ‚Pojďte, sám Otec vás zve do království, které je pro vás připraveno od počátku světa.
35 ‘Ei ka cawi üng na na tumbeiki; tui ka xai üng tui na na peki; Khina ka kya üng pi na ima na na khin naki;
Měl jsem hlad, a dali jste mi najíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, neměl jsem střechu nad hlavou, a vy jste mne přijali,
36 ‘Suisak kpuma ka ve üng, nami na msuimsaki; am ka phetyai üng, nami na msümcei büktengki; thawng ima ka ve üng pi, ka veia nami lawki he,’ ti law khai.
neměl jsem co na sebe, a vy jste mne oblékli, v nemoci jste o mne pečovali, a když jsem byl ve vězení, přišli jste za mnou.‘
37 “Khyang ngsungpyune naw, ‘Bawipa aw, itüh üng ei cawiki se ning hmu u lü, kami ning mbei ni? Itüh üng tui xaiki se tui kami ning tu ni?
Ti věrní namítnou: ‚Nevzpomínáme si, že bychom měli někdy příležitost se takto o tebe postarat.‘
38 ‘Itüh üng, khina kya lü, kami ning khinnak ni? Itüh üng suisak kpuma veki se, kami ning msuimsak ni?
39 ‘Itüh üng am phetyai lü thawng ima veki se, kami ning bükteng law ni? ami ti.
40 “Sangpuxang naw, ‘Akcanga ka ning jah mthehki, hina ka hnükläke üngka akdikca säiha khana nami bi naküt cun keia phäh nami bi ni,’ ti law khai.
Tehdy jim odpovím: ‚Co dobrého jste udělali pro jednoho z mých nepatrných bratrů, to jste udělali pro mne.‘
41 “Acunkäna, a kcawng da kae üng, ‘Pamhnama yünsenak khameikie aw, Khawyam ja a khankhawngsä hea phäha pyang mulaia ka venak üngkhyüh cit ua. (aiōnios g166)
Těm shromážděným po levici řeknu: ‚Pryč ode mne, propadli jste ohni zatracení, který je připraven pro satana a pro jeho pomocníky! (aiōnios g166)
42 ‘Isetiüng, ei ka cawi üng, ei am na mbei uki; tui xai üng se, awk vai tui am na pe uki;
Vždyť když jsem měl hlad, nedali jste mně najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, neměl jsem střechu nad hlavou, a zavřeli jste přede mnou, neměl jsem co na sebe, a neoblékli jste mne, v nemoci jste o mne nepečovali, a když jsem byl ve vězení, nepřišli jste za mnou.‘
43 ‘Khina ka kyak üngpi am nami na khinaki; suisak kpuma ve üng se, am nami na msuimsaki; am ka phetyai lü thawng ima ka um üng pi, am nami na bükteng lawki.’
44 “Acunüng, amimi naw, ‘Bawipa aw, itüh üng ei cawi lü, tui ngaih lü, khina kya lü, akpuma na ve, am phetyai lü thawng ima veki se, ning hmu u lü, am kami ning kueiki ni?” ti law khaie.
Budou se obhajovat: ‚Pane, jak jsme ti mohli pomoci, když jsme tě nikdy neviděli?‘
45 “Sangpuxang naw, ‘Akcanga ka ning jah mthehki, hina akdikca kuei vai nami hai cun Kei nami na haia kyaki,’ ti lü, jah msang be.
Řeknu jim: ‚Teď už na tom nic nezměníte. Co jste zůstali dlužni tomu nejposlednějšímu, upřeli jste mně.‘
