Mahte 22
1 Jesuh naw msuimcäpnake am khyang he üng a jah mtheh betü.
I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
2 “Khankhaw Pe cun a capaa phäh cambum khaia ngtünki Sangpuxang mat am tängki.
Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
3 “Cambumnaka law lü buh pawi bükei law khai khine jah khü khai hea a mpyae a jah tüih, cunsepi, am law hlü u.
I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
4 “Acunüng, a mpya kce he jah tüih betü lü, “Müei vai pyang päng ni, ka semce ja khyükseie akthaü säih jah hnim veng, ahmäi küm päng ve, cambumnaka law ua,” ti lü khine üng jah mtheh u bä’ a ti.
Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
5 “Cunsepi, khine naw käh cuhlihei u lü animäta khut pawh khaia citei hükie: mat a loa cit lü, mat betü kdungei hüki.
Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
6 Avang naw Sangpuxanga mpyae jah man u lü jah kpai lü ami jah hnim u.
Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
7 “Acun Sangpuxang naw a ngjak üng thüi lü a yekape a jah tüih. A mpyae jah hnimkie cun ami van jah hnim lü ami mlüh pi mei am a jah mkhih pet.
A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
8 Acunkäna a mpyae jah khü lü, ‘Cambumnak pyang päng ni, cunsepi, jah cükeia khyang he ei khaia am ngkawih ve u.
Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
9 ‘Tuh ta lamnuea cit hü u lü nami hmuh naküt jah va khü hü ua’ a ti.
Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
10 Acunüng, a mpyae cun lam naküt üng cit hü u lü, ami hmuh naküt akdaw akse jah mkhäm lü jah lawpüi u se, cambumnaka im cun khin am beki.
I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
11 “Sangpuxang cun khine jah bükteng khaia im k’uma a law üng, khin mat cambumnak suisak am jihki a hmuh.
Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
12 “Sangpuxang naw, ‘Ka püi aw, ihawkba, cambumnaka suisak am jih lü na lawki ni?’ a ti. Cunsepi acuna khyang naw i pi am ti be.
I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
13 “Acunüng, Sangpuxang naw a mpyae üng, ‘A kutkhawe jah pinpawk lü anghmüpnaka xawt ua. Acuia a mni cui hakyetnak am kyap khai’ a ti.
Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
14 “Jesuh naw, “Khüa khyang da kyaw lüpi xüa khyang ngcek ve” a ti.
Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
15 Acunüng, Pharise he naw a ngthähnak am Jesuh man vaia lam sui lü cengkie.
Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
16 Pharise he naw ami hnukläke avang ja Heroda hnukläke avang Jesuha veia jah tüih u lü, “Saja aw, nang cun akcang na pyenki ti kami ksingki. Akce he naw ihawkba ngai khaie ti käh cäi na lü, Pamhnam naw khyang he a jah ngjak hlüa mawng khyüngtak na jah mtheiki. Isetiüng nang cun naw ua mikhmai pi am tengki.
I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
17 “Ihawkba na ngaih jah mtheha? Mi thum naw Empero üng akhawn pet vai hin nglawiki aw, am nglawiki aw?” ami ti.
Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
18 Acunsepi, Jesuh naw ami ngneikse jah ksing lü, “Hypocrite aw, ise nami na mhnüteikie ni?
Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
19 “Akhawn ngui hawia ni? Na mhnuh ua” a ti. Acunüng tangka mat a veia ami lawpüi.
Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
20 Acunüng, Jesuh naw, “Hin hin ua lup ja ua ngming ni a ve?” a ti.
I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání?
21 “Empero ni,” ami ti. Acunüng Jesuh naw, “Acukba ani üng, Empero üng sängeiki Empero üng pe ua, Pamhnam üng sängeiki Pamhnam üng pe ua,” a ti.
Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
22 Acun ami ngjak üng, müncan u lü akcea ami ceh tak.
To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
23 Acuna mhnüp üng, khyang kthi am tho be khawi u tiki Sadukee avang Jesuha veia lawki he.
V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
24 “Saja aw! Mosi naw khyang mat am ca lü a thih üng, a na naw khäm be lü a casak vai. Acunüng akthia caa ngai vai,” a ti ni.
Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
25 “Tuh a bena khyüh xüngkie, a khyu hmeinu cun a na naw a khäm be.
I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
26 “Acukba bäa anghngihnak ja akthumnak pi am ca u lü, akhyühnak cäpa thih päihkie.
Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
27 “Akdüta acuna nghnumi pi thiki.
Nejposléze pak po všech umřela i žena.
28 “Acunakyase, thikie ami thawh law bea mhnüp üng, acuna nghnumi cun ngbengna khyüh üng ua khyua kya khai ni? Angtu naw ami khyunak” ti lü ami kthäh.
Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
29 Jesuh naw jah msang lü, “Nami mkhyekie ni! Cangcim ja Pamhnama khyaihbahnak am nami ksinga phäh ni.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
30 “Akthie ami thawh law bea mhnüp üng, amimi cun khankhawa khankhawngsä hea mäiha am ngkhyungla ti u.
Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
31 “Pamhnam naw nami veia akthiea thawhnak bea mawng a pyen am nami khe khawikie aw?
O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
32 ‘Kei Abrahama Pamhnam, Isaka Pamhnam, Jakopa Pamhnam’ Pamhnam cun akthiea Pamhnama am ni, akxüngea Pamhnam ni,” ti lü, a jah mtheh.
Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
33 Acun khyangpäe naw ami ngjak üng, a jah mtheimthang cun müncan nakie.
A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
34 Acunüng, Sadukee jah mkhütki ti, Pharise he naw ami ksing üng alanga ngcun law u lü,
Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
35 ami ksung üngka mat, thum ksingki naw kthähnak üng man vaia ngtängki.
I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
36 “Saja aw, i ni Mosia thum üng akü säiha ngthupet cun?” a ti.
Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
37 Jesuh naw, “Na Bawipa Pamhnam cun na mlung avan, na ngmüimkhya avan, ja na ksingnak avan am na mhläkphyanak vai.’
I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
38 “Ahin cun akdäm säih ja akü säiha ngthupeta kyaki.
To jest přední a veliké přikázání.
39 “Anghngihnak cun: ‘Na impei loceng namät na kphyanaka mäiha na kphyanak vai.’
Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
40 “Ahina ngthupet nghngih üng Mosia thum naküt ja sahma hea mtheimthang naküt avan phungki ni,” ti lü a jah mtheh.
Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
41 Acunüng, Pharise he avang ami ngcun law üng Jesuh naw jah kthähki.
A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
42 “Mesijah hin ia ni nami ngaih? Ua ksawn üngka ni?” a ti. “Ani cun Davita ksawn üngka ni,” ti lü ami msang.
Řka: Co se vám zdá o Kristu? Èí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
43 ‘Acunüng Jesuh naw, “Ise ngmüimkhya naw Davit üng “Khritaw cun Bawipa aw” ti lü a khüsak?” Davit naw pyen lü,
Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
44 ‘Bawipa naw ka bawipa üng a mtheh ta: ka khet da ngawa na yee na khawa kea am ka jah taka küt üng” a ti.
Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
45 “Davit naw Khritaw üng Bawipa ti lü a khü üng, ihawkba Mesijah cun Davita ksawn thei vai ni?” a ti.
Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
46 U naw pi ngthu mkhap matca am pi am msang be u. Acuna mhnüp üngka naw cutei lü u naw i pi am kthäh ti u.
A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
