Mahte 21
1 Jesuh ja axüisaw he Jerusalema law u lü Olip mcung, Betphake ngnam ami pha law üng Jesuh naw, “Axüisaw xawi nghngih maa jah na tüih lü,
Když se blížili k Jeruzalému a přišli do Betfage u Olivové hory, poslal Ježíš dva ze svých učedníků napřed
2 nani maa vekia ngnama cit ni lü, sanghngaksaü mat ja, a ca ami jah kphung nani hmuh khai. Jah sut ni lü ka veia nani jah lawpüi vai.”
a řekl jim: „Jakmile přijdete do vesnice tady před námi, najdete přivázanou oslici s oslátkem. Odvažte je a přiveďte mi je.
3 Khyang naw a ning jah kthäh üng, “Bawipanaw jah hlüei ve,” nani ti vai. Acunüng angxita ning jah tüih law khai ni,” a ti.
Kdyby se vás někdo ptal, co děláte, řekněte, co předpověděl prorok:
4 Ahin avan cun sahma naw a na pyen law,
5 “Zion mlüh üng mtheh ua, Tenga, na Sangpuxang na veia law ve! Ani cun a mlung nem lü sanghngaksaü, ja sanghngaksaüca xawia khana ngcumki,” ti akümkawinak vaia kyaki.
‚Oznamte Jeruzalému: Tvůj král přichází k tobě, tichý, přijíždí na oslátku.‘“
6 Acunüng, axüisaw xawi naw cit ni lü, Jesuh naw a jah mtheha mäiha ani va pawh.
Učedníci šli a udělali vše podle Ježíšova příkazu.
7 Sanghngaksaü ja a ca cun jah lawpüi u lü, ami suisake a khana jah mtaikie naw, Jesuh cun a khana ami ngawhsak.
Přivedli oslici i oslátko, místo sedla podložili své pláště a na ně posadili Ježíše.
8 Khyangpänu naw ami suisak lama ami jah phah üng, avang naw nghleng hnahe jah ksawm u lü jah phahkie.
Mnozí z davu pokládali své pláště na cestu, jiní osekávali větve ze stromů a zdobili jimi cestu.
9 Khyangpä a ma a na citkie ja amät läki he naw, “Hosana Davita Capa, Bawipa ngming am lawki josennak be se! A hlüngnak säih khankhawa Hosana,” ti lü, ngpyangkie.
Průvod lidí, který ho obklopoval zepředu i zezadu, volal:
10 Jerusalem a pha law üng, mlüh üngka ami van üicai u lü, “Ani u ni?” ti lü pyenkie.
Když vjel do Jeruzaléma, celé město vřelo a lidé se vzrušeně ptali: „Kdo je to?“
11 Khyangpänu naw, “Hin cun sahma Jesuh, Kalile hne, Nazaret mlüh üngka ni,” ami ti.
Z průvodu se ozývalo: „To je Ježíš, ten prorok z galilejského Nazaretu!“
12 Jesuh Temple k'uma lut lü Temple k’uma jawitukie ja kheikie jah sät lü tangka mhlaikie ja müm jawikiea ngawhnake, avan a jah hukxänin.
Ježíš pak vešel do chrámu a vyhnal všechny, kteří tu prodávali a kupovali, zpřevracel stoly směnárníků a prodavačů obětních holubů
13 Acunüng Jesuh naw, “Cangcim üng, ‘Ka im cun ktaiyünak ima sui khaie’ ti lü ng’yuki, nangmi naw mpyukeiea ngthupnak ima pyang ve uki” a ti.
a řekl jim: „Písmo praví: Boží chrám je místem pro modlitbu, ale vy jste z něj udělali zlodějské doupě!“
14 Amikmü ja akxoe, temple k'uma law u se Jesuh naw a jah mdaw be.
Na chrámovém nádvoří se kolem něj shlukli slepí a chromí a on je uzdravoval.
15 Ktaiyü ngvaie ja Thum mtheie naw müncanksee a pawhmsah ja, hnasene naw, “Hosana Davita Capa,” ti lü, ami ngpyang hmuh u lü aktäa ami mlung soki.
Když však velekněží a vykladači zákona viděli ty zázraky a slyšeli, jak i malé děti volají v chrámu: „Sláva Davidovu synu!“velmi je to pobouřilo.
16 Jesuh üng, “Amimi naw i pyenkie ti na jah ngjaki aw?” ami ti. Jesuh naw, “Ä, hnasene ja cihtui k’aw naca hea mpyawng üng mhlünmtainak na yahki ni,” ti lü ng’yuki am nami khe khawiki aw?” a ti.
Vyčítali mu: „Neslyšíš, co volají?“On jim odpověděl: „Ovšem. Což jste nečetli v Písmu: I křik nemluvňat chválí Boha.“
17 Jesuh naw jah hawih hüt lü Bethanih mlüha cit lü acuna mthan cun acuia ipki.
Nechal je být a odešel zpět do Betanie, kde zůstal přes noc.
18 Ngawilama mlüh da a nghlat law be üng, a ei ngaih lawki.
Když se ráno vracel do Jeruzaléma, dostal hlad.
19 Kthei thing lam peia hmu lü kthei thing da cit kyawki, am ngthei lü a hnah däk ve se a hmuh. “Käh ngthei ti sümsüm kawpi,” ti se, acunüng kthei thing cun ngjai lü thiei lawki. (aiōn g165)
Všiml si fíkovníku u cesty. Když však přišel ke stromu, viděl, že na něm nejsou žádné plody, ale jen listí. Řekl: „Už nikdy se na tobě neurodí ovoce!“A ten fíkovník rázem uschl. (aiōn g165)
20 Axüisawe naw acun ami hmuh üng, “Ihawkba Fik dung akjangnua khyawngei lawki ni?” ti lü müncankie.
Když to viděli učedníci, udiveně říkali: „Jak jsi to dokázal, že ten fíkovník tak rychle uschl?“
21 Jesuh naw jah msang lü, “Akcanga ka ning jah mthehki, jumei kcang lü mlung hlawthlatnak am nami tak üng hina Fikdung däk am ni lü, hina mcung üng, ‘Hin üngka naw ngnawn lü mliktuia kya se’ nami ti üng nami tia mäiha kya khai.”
Ježíš jim odpověděl: „Skutečně vám říkám, věříte-li bez pochybností, můžete dělat i větší věci než to, co jste nyní viděli. Kdybyste rozkázali této hoře, aby se pohnula a sesula do moře, pak se to stane.
22 Nami jumei üng nami täsam naküt nami yah khai,” a ti.
Všechno je pro vás dosažitelné, zač se s vírou modlíte.“
23 Templea law be lü a jah mthei k'um üng, ktaiyü ngvaie ja a xüe a veia law u lü, “Ahin he jah pawh vaia ia ana ja na tak? U naw ahin he na jah pawhak vai ana a ning pet ja?” ti lü ami kthäh.
Když pak zas učil v chrámu, přišli k němu velekněží a židovští předáci a ptali se ho: „Jakým právem zde takto jednáš? Kdo ti k tomu dal moc?“
24 Jesuh naw jah msang lü, “Kei pi mat däk ka ning jah kthäh khai. Nami na msang üng, kei naw pi ahin he ka jah pawhnak vaia ia ana ka tak cun ka ning jah mtheh khai.”
„Řeknu vám to, ale nejprve odpovězte vy na moji otázku: Křtil Jan z pověření Boha nebo lidí?“Říkali si mezi sebou: „Odpovíme-li, že byl od Boha, namítne nám, proč jsme tedy nevěřili jeho slovům. A jestliže odpovíme záporně, pak abychom se báli davu, protože Jana všichni považují za proroka.“
25 Johana a baptican hin hawia khyüh lawki ni? Pamhnam üngkhyüh mä. Khyang üngkhyüh mä” a ti. Amimäte naw ngcuh u lü, “I mi ti khai ni. Pamhnam üngka naw ni” mi ti üng mä, “Ise Johan am nami kcangnaki ni,” ti hlü kbak.
26 “Khyang üngka naw” mi ti üng pi khyang he naw i ami pawh vai ti kyühei phyaki. Isetiüng, khyang avan naw Johan cun sahma mat ti ksingki he,” ami ti.
27 Jesuh üng, “Am ksing ve u nawng,” ami ti. Jesuh naw, “Kei pi ia ana am ka pawh ti am ning jah mtheh hlü veng,” a ti.
Tak nakonec odpověděli: „Nevíme.“Nato Ježíš: „Ani já vám tedy neřeknu, kdo stojí za mnou.
28 “Ihawkba nami ngaiki ni? Ahlana nghngih canaki khyang mat veki. Akdäma veia cit lü, “Ka ca aw, tuhngawi ngvawnga cit lü va khüia,” a ti.
Jak byste rozsoudili takový případ? Jeden muž měl dva syny a řekl jednomu z nich: ‚Jdi dnes pracovat na vinici!‘
29 A ca naw, “Kaa! am cit hlü veng,” a ti kyaw, akäna a mlung nglat law be lü citki.
On však odpověděl: ‚Nechce se mi!‘Potom si to ale rozmyslel a šel.
30 Acunüng anghngihnaka veia cit lü acukba bäa a mtheh. Ani naw, “Ä ja, cit kawng,” ti lü am cit.
O totéž požádal druhého syna. Ten řekl: ‚Ano, půjdu, ‘ale nešel.
31 Ahin xawi üng u naw ni a paa ngjakhlü a pawh?” a ti. Amimi naw, “Akdäm ni,” ami ti. Acunüng Jesuh naw, “Akcanga ka ning jah mthehki, akhawnkawke ja nghnumi ksee nami maa Pamhnama Khawa lut ve u.”
Který z těch dvou synů poslechl svého otce?“Oni odpověděli: „Ten první.“„Právě tak, “řekl Ježíš, „vás podvodníci a prostitutky předbíhají do Božího království.
32 Isetiüng ta Baptican Johan lam kdaw ning jah mhnuh khaia law se am jumei uki; cunsepi, akhawnkawke ja nghnumi ksee naw ani jumkie. Acun nami hmuh käna pi ngjut lü am jum uki,” a ti.
Jan Křtitel vám ukázal správnou cestu k pokání; vy jste na něj nedali, ale tihle lidé ano. Ani to vás nezahanbilo a stejně jste neposlechli.
33 Jesuh naw, “Msuimcäpnak akce ngai betü ua: khyang mat ngvawngmah veki, acun naw capyit ngvawng pyang lü ngvawng lü capyittui suinak vai khui co lü, ngängnak vai kyäng a sak. Khüikie üng jah khah lü athuknaka khaw kcea kdungki.
Nyní si poslechněte jiný příběh: Byl jeden hospodář, který založil vinici. Obehnal ji plotem, zřídil v ní lis a postavil věž pro hlídače. Pak vinici pronajal vinařům a odcestoval.
34 Capyit angtheih lawa kcün üng, amäta hama capyit ngthei kbit khai hea a mpyae ngvawng ngängkiea veia a jah tüih.
V době vinobraní poslal k vinařům své zástupce, aby vybrali jeho podíl.
35 Ngvawng ngängkie naw ngvawngmaha a mpyae jah man u lü mat ami kpaih, mat ami hnim, mat lung am ami vawih.
Vinaři je však popadli, jednoho zbili, druhého utloukli a dalšího ukamenovali. Hospodář tedy poslal další muže; tentokrát jich bylo více. Ale vinaři s nimi naložili stejně.
36 Acunüng ngvawngmah naw akcüka kaa kthak nungkia, a mpya kce he a jah tüih betü. Acunsepi acukba kunga ami jah na pawh betü.
37 Akpäihnaka amäta ca, “Ahin ta leisawng khaie ni, am pawh hngaläk u” ti lü a tüih betü.
Nakonec k nim tedy poslal svého syna. Myslel si, že alespoň před ním budou mít respekt.
38 Cunsepi ngvawng ngänge naw ami hmuh üng, “Hin hin ngvawngmaha ca va ni kbak. Law ua mi hnim lü a khawh mi bi vai u,” ti u lü,
Ale když jej viděli přicházet, řekli si: ‚To je dědic! Zabijme ho a vinice bude naše!‘
39 man lü ngvawng kpunga xawt lü ami hnimin u.
Popadli ho, vyvlekli z vinice ven a zabili.
40 “Tuh ta ngvawngmah a law üng, ngvawng ngängkie cun ihawkba jah pawh khai ni?” a ti.
Co myslíte, že udělá hospodář s těmi vinaři, až se vrátí?“
41 Msang u lü, “Acuna khyang ksee cun jah hnim khaia ngsing ve. Ngvawng pi capyit angthei law kcün üng, tha law khai hea khyang kce he üng jah khah khai,” ami ti.
Odpověděli mu: „Ty zločince dá bez milosti popravit a vinici pronajme lidem, kteří mu budou svědomitě odvádět výnosy.“
42 Jesuh naw “Cangcim naw a pyen am nami khe khawikie aw? “Imksae naw am daw se ami hawiha lung cen, akdaw säih lunga thawn law khawiki. Ahin cun Bawipa naw a pawha kyaki, ahin cun müncan vaia kyaki, ihlawka müncan phyaki ni!”
Potom se jich Ježíš zeptal, zda znají slova Písma: „Kámen, který stavitelé neustále odkládali, sloužil nakonec jako hlavní svorník klenby. Jaký to div! Jak zvláštní věc Bůh udělal!“
43 Acunakyase, ka ning jah mthehki, “Pamhnama Khaw ning jah hut lü ngtheisak pungpyahsak khaia khyang he üng jah pet vai.
„Chci tím říci, že vám Bůh odejme správu nad svým královstvím a svěří ji lidem, kteří mu budou odvádět, co mu patří.
44 “Aupi, hina lung üng kyaki cun khuikhaiei khaia bo vai. Ahina lung naw a kyaknak cun mput khuia thawn khai,” a ti.
Kdo ten kámen nedá na pravé místo, zakopne o něj, nebo ho kámen rozdrtí.“
45 Ktaiyü ngvaie ja Pharise he naw acuna msuimcäpnak cun ami ngjak üng, amimi a jah tinak ti ksingki he.
Když velekněží a farizejové slyšeli tyto příměry, pochopili, že mluví o nich.
46 Acunüng, man khai hea ami bü. Cunsepi Jesuh cun sahma tia jumeikia khyangpänu ami jah kyüh.
Chtěli ho zatknout, ale báli se davu, protože všichni považovali Ježíše za proroka.
