Makuh 4
1 Acunüng, Kalile tuili peia jah mthei be se, khyang khawjah a veia ngcun lawki he. Acunüng lawkia khyang he cun aktäa dämda u se, Jesuh mlawnga khana kai lü ngawki. Khyang avan tui kama tuinu ma na u lü, ngkhäm lawki he.
A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
2 Jesuh naw msuimcäpnak he am hinkba khawjah a jah mthei,
I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
3 “Ngai ua, mhmüp mat üng khyang mat mci saw khaia citki.
Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4 A saw k’um üng, mci avang lam khana kyakia kyase, kha he naw jawng law u lü, ami ei.
I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
5 Mci avang nglei am a danak bäk, lunga danaka kyaki. Nglei am thahkia kyase angxita pyo lawki.
A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
6 Nghngi lut law lü, khaw ngling law se, a pya am saükia kyase, ng’yawngki.
A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
7 Mci avang nghling hmua kyaki, nghling saü law lü, yai se am vuipai thei.
A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
8 Cunsepi, mci avang nglei kdaw üng kyaki, cawt law lü, saü law lü, avang thumkip, khyukip la aphyaa ngtheipai lawki,” a ti.
Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
9 Akbäihnaka Jesuh naw, “A ngjaknak vaia a nghnga taki naw ngja se,” a ti.
I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
10 Jesuh amät a ve üng, xaleinghngih he la akce läk hngaki he naw a veia law u lü msuimcäpnaka suilam a jah mtheh vaia ami kthäh.
A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
11 Jesuh naw, “Nangmia phäha ta, Pamhnama khawa mawng athukhlüng ksingnak vai ning jah peta kya ve, Cunsepi khyang kce hea phäha avan msuimcäpnak am pyena kyaki.
I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
12 Acunakyase, ‘Teng u lü pi, am hmu u, ngja u lü pi, am ksing u. Hmu ngja u lü Pamhnama veia ami nghlat be vai sü ta ani naw jah mhlät khai sü,” a ti.
Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
13 Acunüng Jesuh naw, “Hina msuimcäpnak am nami ksingki aw? Acunüng ihawkba msuimcäpnak avan nami ksing thei kawm?
I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
14 Mciksaw naw Mhnama ngthu a saw.
Rozsevač, ten slovo rozsívá.
15 Acunüng, avang he cun lam kpema kyaki mci hea mäih lawki he, ngthu ami ngai la khawyam naw law lü ngthu cun a lawhei.
Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
16 Khyang avang he cun lunga danaka kyaki mci hea mäih lawki he. Ngthu ami ngjak üng jekyainak am doeiki he.
A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
17 Cunsepi, amimät üng apya am ve se, ivei am khäng. Acun käna thangkdaw phäha, mkhuimkhanaka pi kyase, khuikhanaka pi kyase, a pha law üng pyai beki he.
Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
18 Khyang avang he cun nghling hmua sawa mci hea mäih lawki he. Acun he cun ngthu ngjaki he,
A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
19 cunsepi khawmdek cäicanak he, bawimangnak vai mnaiheinak la iyaw akce kce mnaiheinak he naw ngthu cun yai law u se, am vuipai thei. (aiōn g165)
Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (aiōn g165)
20 Cunsepi khyang kce he cun nglei kdaw üng sawa mci hea mäih lawki he. Acun he cun ngthu ngja u lü doeiki he, acunüng avang thumkip, avang khyukip, avang aphya vuipai lawki he,” a ti.
Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
21 Acuna thea Jesuh naw, “Mei kdäi u naw lawpüi lü kphya k’uma, am ani üng ihnaka kea thup khawiki aw? Angdangnaka vai khaia am ta khai aw?
Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
22 Ipi ä ngdang khaia thup cun mdana kya law lü, ipi ä ngphyäü khaia mjih cun phyeha kya law khai.
Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
23 A ngjaknak vaia a nghnga awmki naw ngja se,” a ti.
Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
24 Jesuh naw, “Nami ngjak cäi na ua! Khyang nami mtehnak am Mhnam naw ning jah mteh be khai, acuna kthaka pi ning jah mteh be khai.
I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
25 Upi taki üng pet däm däma kya lü, upi am taki cun a takca pi yuh pet bea kya khai,” a ti.
Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
26 Jesuh naw, “Pamhnama khaw cun khyang mat mci a loa sawki am tängki.
I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
27 Mciksaw mthana ip lü mhmüpa tho lawki. Acun k’um üng mci cun pawk law lü ngbang lawki. Cunsepi ihawkba akya law am ksing.
A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
28 Nglei amät naw vuipaiei lawsak khawiki. Akcüka aphung, avui, acunüng avui üngka naw akcang ngdang law khawiki.
Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
29 Avui a hmin law la, khyang naw cang ah kcünkia kyase, angxita ngvinca am atki,” a ti.
A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
30 Jesuh naw, “Pamhnama khaw cun i am mtäng vai? Msuimcäpnak i am mtumtäng vai?
I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
31 Pamhnama khaw cun khyang mat naw khawmdek khana jaw säihki anca ui lo lü nglei üng a saw am tängki.
Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
32 Cunsepi asäng ngsawk se, a cawt law üng loa sawngling avana kthaka ngbangbu law lü ngban mah law se kha he naw law u lü ami ngbu ami tuknak khawi,” a ti.
Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
33 Jesuh naw acunkba msuimcäpnak khawjah am ami ksing thei vaia ngthu a jah mtheh.
A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
34 Msuimcäpnaka kaa khyang hea veia ngthu am pyen khawi. Cunsepi, axüisaw he amimät ami awmnaka avan a jah mtheh be khai.
A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
35 Acuna mhmüp khaw a mü law üng, Jesuh naw axüisaw he üng, “Tuilia caye lama mi va pek vai u,” a ti.
I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
36 Acuna, khyang he akdäm jah yawk hüt u lü, Jesuh mlawng üng ngaw se ami cehpüi. Akce mlawngca he pi acunüng awmki he.
A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
37 Acunüng, khawkhi ksenu khi law se tuimvawn cun mlawng üng be law hlüki.
Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
38 Jesuh cun ngkhumnak üng ngkhumei lü mlawnga hnu lama ip lü ve se axüisaw he naw, “Saja aw, mi thih vai hin am na cäinaki aw?” ti u lü ami mthawh.
A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
39 Jesuh naw tho law lü khawkhi kse üng, “Ngdüma!” ti lü a mtheh. Acunüng tuimvawn üng, “Pyaia” ti se avan ngdüm lawki he.
I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
40 Acunüng Jesuh naw axüisaw he a veia, “I vaia nami kyükyawk aihki ni? Ise jumnak am nami taki ni?” a ti.
I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
41 Cunsepi kyü law ngen u lü, “Khawkhi la tuimvawn naw pi a mtheh ani ngjak hin ia khyang ni?” tia ngthehei kyuki he.
I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
