Luhka 7
1 Jesuh naw ngthu pyen law päng lü Kapenawma citki.
Když Ježíš skončil kázání k lidem, šel do Kafarnaum.
2 Acunüng Romah ngvai naw a jawngnaka m'ya mat thi law hlü khaia a mhnat awmki.
Tam žil jeden římský důstojník, který vlastnil otroka. Velice si ho cenil, a proto těžce nesl, když otrok smrtelně onemocněl.
3 Jesuha mawng a ngjak üng, a m'ya mdaw law be khaia, Jesuh va nghui na u lü, khü khai hea, Judah ngvai he a jah tüih.
Důstojník se doslechl o Ježíšovi a poslal k němu židovské starší s prosbou, aby přišel a otroka zachránil.
4 Jesuha veia law u lü aktäa nghui naki he naw, “Hina khyang ta na kpüi vaia ngkawi ve,
Ti se vydali za Ježíšem a naléhali: „Ten muž si zaslouží tvou pomoc.
5 ani cun mi khyang he jah jawng na lü, Sinakok pi jah sak peki ni,” ami ti.
Má rád náš národ a dokonce nám dal postavit synagogu.“
6 Acuna Jesuh ami veia citki. Acunüng a pha law tawm tawm la Romah ngvai naw a püi he jah tüi lü, “Bawipa aw, ka im na luhnak ngkawi vaia am kya ve, ä kha heia,
Ježíš s nimi šel. Když už byli nedaleko jeho domu, poslal k němu důstojník své přátele se vzkazem: „Pane, neobtěžuj se tolik, nezasloužím si, abys mne poctil svou návštěvou.
7 acunakyase, na veia ka law vaia pi ka ngkawikia am ngai kyu veng, ngthu däng pyen lü, ka m'ya daw be khai ni.
Jako pohan jsem se ani neodvážil jít za tebou osobně. Stačí, když řekneš slovo, a můj otrok se určitě uzdraví.
8 “Isetiakyaküng, kei haw anaa takia keha ka awmki. Ka keha yekap he awmki he, mat am ‘cita’ ka ti üng citki, akce mat am ‘lawa’ ka ti üng lawki, ka m'ya am hin pawha ka ti üng pawhki,” a ti.
Vždyť i já musím splnit rozkaz svých nadřízených a moji podřízení se musí zase podrobit mým povelům. Řeknu-li vojákovi: ‚Jdi!‘tak jde, a řeknu-li druhému: ‚Přijď!‘tak přijde. Poručím-li svému otrokovi: ‚Udělej toto!‘tedy to udělá.“
9 Jesuh naw acun a ngjak üng, cäieiki naw, mang hü lü, amät läkia khyang he üng, “Isarel he üng pi ahikba sena jumeiki am hmu khawi nawng,” a ti.
Ježíš byl těmi slovy velmi udiven a řekl svým průvodcům: „S tak velkou vírou jsem se nesetkal u žádného Žida.“
10 A khyang tüihe ima ami ceh be üng, m'ya cun daw be se ami hmuh.
Když se poslové vrátili do domu římského důstojníka, byl již otrok zdráv.
11 Acun käna Jesuh Nai ami tia mlüha cit se, axüisaw he la khyang khawjah a veia cit hngaki he.
Brzy nato se Ježíš odebral do města Naim. Jeho žáci a mnozí další lidé ho doprovázeli.
12 Mlüh mkawt pei a pha law üng, hmeinu naw mat däng a canak, khyang kthi ami yawknak kawt law u se, mlüh üngka he khawjah law hngaki he.
V blízkosti městské brány potkali pohřební průvod. Jedna vdova pochovávala svého jediného syna. K pohřbu se sešlo hodně lidí.
13 Acunüng, Bawipa naw acuna hmeinu a hmuh üng, m'yenei leng leng lü, “Ä kyapa” a ti.
Když Ježíš spatřil tu vdovu, bylo mu jí velice líto a řekl: „Neplač!“
14 Jesuh naw law lü, yawkkawng hnet se, kawtki he ngdüiki he. Acunüng Jesuh naw, “Cawngpyang, tho law, ti veng,” ti se,
Pak přistoupil blíže, dotkl se már a zastavil průvod. „Mládenče, vstaň!“zvolal.
15 akthi cun tho law lü ngthuhei law se, Jesuh naw a nu üng a pet.
Tu se mrtvý posadil a promluvil. Tak Ježíš vrátil matce syna.
16 Acunüng, ami van kyü lawki he naw, Pamhnam mküimto u lü, “Mi ksunga sahma akyäp awm law ve; Pamhnam a khyang he jah küikyan khaia law ve,” ami ti.
Počáteční zděšení okolostojících vystřídala radost a začali chválit Boha: „Velký prorok přišel mezi nás! Bůh navštívil svůj lid.“
17 Acuna Jesuha mawng cun khaw avan la a pipeia hne avan üng ngthang hüki.
Zpráva o této události se rozšířila po celém Judsku a okolí.
18 Johana axüisaw he naw acuna mawng avan cun Johan üng ami mtheh.
O tom všem vyprávěli učedníci Jana Křtitele svému učiteli.
19 Acunüng, Johan naw axüisaw nghngih jah khüki naw, Bawipa veia jah tüi lü, “Johan naw law khai a tia khyanga na kyaki aw? Akce kami na äpei khai aw?” tia a jah va kthähsak.
Jan poslal dva z nich za Ježíšem, aby se zeptali: „Jsi Mesiáš, anebo máme čekat ještě někoho jiného!“
20 Acunüng, Jesuh veia law u lü, “Law khai mata na kyaki aw? Akce kami na äpei khai aw? tia ni kthäh vaia baptican Johan naw na veia a jah tüih law ni,” ami ti.
Když přišli s tou otázkou, Ježíš právě uzdravoval nemocné, všelijak postižené, osvobozoval spoutané duševními nemocemi, mnohým slepým vracel zrak.
21 Acunapät üng Jesuh naw, a jah huieie, natnak khihlau akce kcea jah awmnak he, ngmüimkhya ksea awmnak he khawjah jah mdaw be lü, amikmü khawjah a jah mdeisak be.
22 Jesuh naw, “Citbe u lü, nami hmuh la nami sim he Johan üng jah va mtheh ua; amikmüe mdei law be ve u, akhawkxo he ami khaw am cit ve u, mnehkse mnehkie ngcim be ve u, ami nghnga kpangki he pi ami nghnga ngjang be ve u, akthi he xüng law be ve u, khuikha m’yetsekiea veia thangkdaw sanga kya ve.
Poslům odpověděl: „Jděte zpět k Janovi a řekněte mu, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, hluší slyší, mrtví ožívají a těm, kteří nic nemají, nabízí Bůh podíl ve svém království.
23 “Upi, keia phäha, a mlung am hlawtlatki ta a jo sen ve,” a ti.
Šťasten je každý, kdo mne neodmítne.“
24 Johana xüisaw he ami ktawih be käna, Jesuh naw Johana mawng khyang he üng jah mtheh lü, “Johana veia, khawkhyawng khawa nami ceh üng, i teng khaia ni nami ceh? Khawkhia aksün khuhlip teng khaia aw nami ceh?
Když poslové odešli, začal Ježíš mluvit ke shromážděným lidem o Janu Křtiteli: „Když jste chodili za mužem, který strávil život v pustinách, koho jste očekávali? Rákos, který se otočí podle větru?
25 “Am acunüng i teng khaia ni nami ceh? Suisak akdaw suisaki teng khaia aw nami ceh? Suisak akdaw suisaki he cun sangpuxang hea ima ni ami awm khawi.
Nebo jste chtěli vidět člověka v přepychových šatech? Takoví jsou jen v palácích.
26 “Am acunüng sahma teng khaia aw nami ceh? Ä, ka ning jah mtheki, sahmaa kthaka pi kyäp bawki hia awm ve,
Chtěli jste slyšet proroka? Ano, poznali jste někoho ještě většího než proroka.
27 cangcim naw ‘Ngaia ka khyang na ma ka tüih, ani naw na maa lam pyang khai’ tia a mawng ami yuk cen ahina Johan ni.
Jan je ten, o němž je napsáno: ‚Posílám svého posla před tebou, aby ti připravil cestu.‘
28 “Ka ning jah mthehki, nghnumi hea ca avan üng Johana kyäp bawki sahma am awm naw; cunsepi, Pamhnama khawa akjaw säih pi Johana kthaka kyäp bawki ni,” a ti.
Jan dostal nejvyšší úkol ze všech lidí: oznámit, že Kristus přichází! A přece i ten nejnepatrnější, kdo se dočkal a uvěřil, byl poctěn více než Jan.
29 Acunüng, khyang avan naw ami ngjak; aktunga ngcawnklawk he cun Pamhnama ngsungpyunak vaia Johana baptican khanki he.
Víte, že Janovi posluchači – a byli mezi nimi i lidé s všelijakou pověstí – přijali Jana jako Božího posla a dali se proto od něho pokřtít.
30 Cunsepi, Pharise he la, thum mksingki he naw, ami hama Pamhnama pyan ma u lü, Johana baptican ä khanki he.
Farizejové a znalci zákona však Janův křest odmítli, protože nepochopili, že i oni potřebují Boží odpuštění.“
31 Jesuh naw pyen be tü lü, “Tuhkbäiha ngsawn he hin i am ni ka jah msuimcäp kawm? Ia mäih ni ami law?
Ježíš pokračoval: „Komu se tak podobají?
32 “Ahin he cun Anghmawe jawihtuknaka ngawki he, ngkhü kyu u lü, ‘Cambumak pülün ning jah tum pe ung se am nami nglamki, yawk la sa ung se pi am nami kyapki’ ti am tängki he.
Jsou nespokojení a náladoví jako děti, které si hrají na návsi chvíli na svatbu, chvíli na pohřeb a vzájemně si vyčítají: ‚Pískali jsme vám, a vy jste netancovali. A pak jsme vám zase smutně zpívali, a vy jste neplakali.‘
33 “Baptican Johan a law üng ei nghmü lü capyitui am aw se, ‘khawyaia awmnak’ nami tiki.
Když se Jan Křtitel postil a nepil víno, říkali jste, že je fanatik,
34 “Khyanga Capa law lü ei aw se, ‘Teng u, eiaw aih ve, ngcawnklawk he la khyang kse hea püi cen’ nami tiki.
a když Syn člověka jí a pije, říkáte pohrdlivě: ‚Podívejte se na toho žrouta a pijana, který se přátelí i se zrádci národa a s kdejakou sebrankou.‘
35 “Mhnama ksingkhyapnak cun dokhameiki he naw a cangnak mdangki he ni,” a ti.
Ale kdo přijme Boží moudrost, ten tomu porozumí.“
36 Pharise mat naw a veia buh ei khaia khü se, Jesuh Pharisea ima lut lü buh ei khaia ngawki.
Jeden farizej pozval Ježíše na oběd. Ten přišel a stoloval s ním.
37 Acuna mlüh üng nghnumi kse mat awmki naw Pharisea ima Jesuh buh ei lü awmki ti, a ksing üng, alabasta um üng situi ngui lawpüiki naw,
V tom městě žila také žena, která měla špatnou pověst. Když slyšela, že Ježíš je na návštěvě u farizeje Šimona, vzala alabastrovou nádobku s drahocenným vonným olejem a šla tam.
38 Jesuha hnu, a khaw kunga kyap lü ngdüiki. A miktui naw a khawpha msüi se, a lusam am xüt lü, a khawpha mhnamki naw, situi ng'ui am a hluk.
Poklekla k Ježíšovým nohám, smáčela mu je slzami, utírala svými vlasy, líbala je a potírala vonným olejem.
39 Pharise naw hmu lü, a mlung k'uma, “Hin hin sahma kcanga a kya vai sü, hnetkia nghnuminu hin u ni, ia mäih ni ti ksing khai sü. Khyangka kyalang se,” a ti.
Když to viděl farizej, který Ježíše pozval, myslel si: „Kdyby to byl prorok, věděl by, co je to za ženu, a nedovolil by, aby se ho taková hříšnice vůbec dotkla.“
40 Jesuh naw, “Sihmon, na veia ngthu mat ka pyen vai awm ve,” ti lü a msang. Acunüng Sihmon naw, “Saja aw pyena,” a ti.
Tu ho Ježíš oslovil: „Rád bych se tě, Šimone, na něco zeptal.“„Prosím, jen mluv, “řekl Šimon.
41 Jesuh naw, “Ngui jah kpuki, mat naw, khyang nghngih üng ngui a jah kpu; mat üng phya mhma a kpu, mat am mhmakip a kpu.
„Jeden věřitel měl dva dlužníky. První mu byl dlužen pět set stříbrných, druhý padesát.
42 “Ani thungnak be vai am ta ni se, ani nghngih a jah mhlät. Acunüng, acun xawi üng u naw jawng na bawk khai ni?” a ti.
Když však ani jeden z nich nemohl zaplatit, věřitel odpustil dluh oběma. Co myslíš, který z nich ho bude mít víc rád?“
43 Sihmon naw, “A mhlät däm naw jawng na bawk khaia ngai veng,” ti lü, msang se, Jesuh naw, “Cang veki,” a ti.
Šimon odpověděl: „Mám za to, že ten, kterému více prominul.“„Správně, “řekl Ježíš.
44 Acunüng, nghnumi nghlat si lü, Sihmona veia, “Hina nghnuminu na hmuki aw? Na ima lut law ni se, ka khaw ka mthinak vaia tui am na na peki, hina nghnuminu naw a miktui am ka khaw mthi lü, a lusam am xütki.
Pak ukázal na ženu u svých nohou a pověděl Šimonovi: „Podívej se na tu ženu. Přišel jsem do tvého domu a ty jsi mi nedal umýt nohy, jak je zvykem; tato žena mi je umyla svými slzami a vytřela svými vlasy.
45 “Nang naw am na na mhnamki, hina nghnumi naw ka luh law üng tün lü ka khawpha am pyai lü mhnamki.
Na uvítanou jsi mne jako hostitel nepolíbil, ale tato žena mi nepřestává líbat nohy.
46 “Nang naw ka lü situi am na hluki, hina nghnumi naw ka khawpha situi am hluki.
Nepotřel jsi mi hlavu olejem, ale tato žena nelitovala drahocenného oleje na mé nohy.
47 “Acunakyase, ning mtheh veng, aktäa jawng nakia kyase, a katnak he khawjah cun mhlät pänga kya ve. A katnak ajaw däng mhlät naw ajawha jawng naki,” a ti.
Je to jako s těmi dlužníky: velký hřích je jí odpuštěn a to se projevuje na lásce, kterou mi prokazuje. Kdo si myslí, že odpuštění nepotřebuje, pak málo miluje.“
48 Acunüng, Jesuh naw nghnumi üng, “Na katnak he jah mhlät pänga kya ve,” a ti.
Potom se obrátil k ženě: „Tvoje hříchy jsou ti odpuštěny.“
49 Buh a eipüi he naw, “Katnak pi jah mhlätki hin u ni,” ami ti.
Když si ostatní hosté říkali mezi sebou: „Co je to za člověka, že si troufá odpouštět hříchy?“
50 Acunüng, Jesuh naw nghnumi üng, “Na jumnak naw ning küikyan ve, dim’yenak am cita,” a ti.
uklidnil ji: „Tvoje víra tě zachránila, jdi pokojně domů.“
