Luhka 17
1 Jesuh naw axüisaw he üng, “Katnak üng khyang kyukngtäng sak khaia biloki cun a jo se ve,
Ježíš řekl svým učedníkům: „Vždycky se setkáte s někým, kdo svádí ke zlému, ale běda tomu, kdo to dělá.
2 “Hina anghmawca he üngka mat a mkhyekat saka kthaka ta a nghngü üng ksum khawp lü mliktui üng tawnin a hama daw bawk khai ni.
Pro takového by bylo lépe, kdyby mu uvázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře, než aby svedl ke zlému jednoho z těch nejposlednějších.
3 “Cäei ua, na bena naw a ning katnak üng na mcäi vai, a ngjut üng na mhlät vai.
Buďte na to opatrní! Jestliže se proti tobě někdo proviní, domluv mu, a když toho bude litovat, odpusť mu.
4 “Mhmüp mat üng khyüh vei ning mkhyekat na lü, khyüh vei, ‘ngjut veng’ ti lü, a ning law si üng na mhlät vai,” a ti.
A i kdyby tě prosil o odpuštění sedmkrát za den a upřímně litoval svých činů, vždy mu znovu odpusť.“
5 Acunüng ngsä he naw, “Kami jumnak jah pung pea” ti u se,
Učedníci prosili Ježíše: „Dej nám mocnou víru!“
6 Jesuh naw, “Anca ui nglung ata kba jumnak nami tak üng, hina thing üng, ‘Na pya maha ngphawng law lü, mliktuia khana va ngdüia’ ti u lü, nami ngthu ngai khai.
On odpověděl: „Kdybyste měli víru aspoň jako zrnko hořčice a řekli tomuto stromu: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře, ‘stalo by se to.
7 “Cunsepi, nangmi üngka u naw a m'ya lai thawnkia pi kyase, toksäma pi kyase a law be üng, ‘law lü, ei law ktäia’ ti khai aw?
A ještě něco: Když se nějaký otrok vrátí po celodenní práci na poli, není zbaven domácích povinností. Nebo jste snad slyšeli, že by si sedl ke stolu a že by ho pán obsluhoval
8 “Acukba am pyen lü, ‘ka ei vai na pyan law pea, na suisak suiawi lü, ka eiawk k’um üng na ngänga. Acunkäna namät ei kaw pi’ am ti khai aw?
9 “M'ya naw a mahpa a pyena kba a bilawha phäha a mahpa naw, ‘Na bä ni’ ti khai aw? Am ti.
a děkoval mu za vyplněný úkol?
10 “Acukba ngthupet he avan nami jah pawh käna, ‘Keimi hin kami mahpa kami jekyai sakia am kya naw, kami pawh kung vai kami pawhki ni,’ ti ua” a ti.
Podobně je to i s vámi. Když uděláte všechno, co vám Bůh ukládá, řekněte: ‚Jsme jen služebníci, vykonali jsme pouze svou povinnost.‘“
11 Acunüng hinkba kyaki, Jerusalema ami ceh üng, Samarih la Kalile ng’yü jun üng citki.
Na cestě do Jeruzaléma procházel Ježíš pomezím Samařska a Galileje.
12 Acunüng, ngnam mata a luh la, mnehkse mnehkia khyang xa naw ami na khyüm, acun he cun athuknaka ngdüi u lü,
U jedné vesnice se s ním potkalo deset malomocných. Zastavili se opodál
13 “Bawipa Jesuh aw, jah m'yeneia” tia, angsanga ngpyangki he.
a volali: „Ježíši, Pane, slituj se nad námi.“
14 Acunüng Jesuh naw, a jah hmuh üng, “Cit u lü, ktaiyü hea veia va ngtengei kyusak ua” a ti. Acunüng, hinkba kyaki, ami ceh k’um üng ami van ngcim lawki he.
Podíval se na ně a řekl: „Jděte a ukažte se kněžím, ať vám potvrdí, že jste zdrávi.“Poslechli a cestou byli své nemoci zbaveni.
15 Acunüng, ami van üngka mat naw, yai beki ti a ksing la, angsanga Pamhnam a mküimto maha, nghlat be lü,
Jeden z nich, když zjistil, že je zdráv, vrátil se a hlasitě chválil Boha.
16 Jesuha khaw kunga kawp lü, jekyainaka ngthu a pyen; acuna khyang cun Samarih khyanga kyaki.
Padl Ježíšovi k nohám a z celého srdce mu děkoval. Ten muž byl Samařan.
17 Acunüng, Jesuh naw msang lü, “Khyang xa nami ngcim bekia am kya aih se? Kawe cen hawia ni ami ve?
Ježíš se ho zeptal: „Nebylo vás uzdraveno deset? Kde je devět ostatních?
18 “Hina khyangmjükce naw Pamhnam mküimto khaia nghlat law beki hin” a ti.
Proč se také nevrátili, aby Bohu poděkovali jako tento cizinec?“
19 Acunüng Jesuh naw, “Tho law lü, cita; na jumnak naw ning yai sak be ve,” a ti.
A tomu muži řekl: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.“
20 Acunüng, Pharise he naw, “Itia ni Pamhnama khaw a pha law kawm?” tia kthäh u se, Jesuh naw, “Pamhnama khaw cun hmuh thei vaia pha law khaia am kya;
Farizejové se Ježíše ptali, kdy přijde Boží království. Odpověděl jim: „Boží království nenajdete na určitém místě,
21 “Teng u, hia ni, cuia ni,’ ti vaia am kya, Pamhnama khaw cun nami k’uma awmki ni,” ti lü a jah msang.
abyste mohli říci: Je tady nebo tam. Ono už je mezi vámi.“
22 Acunüng, axüisaw hea veia, “Khyanga Capa khawmhmüp he, mhmüp matca hleng hmu hlü u lü pi am nami hmuhnak thei vaia kcün pha law khai.
Svým učedníkům řekl: „Přijde doba, kdy si budete toužebně přát, abych se vrátil a viditelně se ujal vlády. Ale ještě to nebude tak hned.
23 “Acunüng, nami veia, ‘Teng u, hia ni, cuia ni’ ning jah tina khai he, ä cit u lü, ä nami jah läk vai;
Nedejte se mýlit, když vám budou říkat: ‚Kristus je tamhle‘nebo ‚je tady!‘Nechoďte nikam a nikoho takového nenásledujte.
24 khaw nghmüm law se ‘khana mkek, khan avan üng a vai lawa kba, khyanga Capa a law bea mhmüp üng acunkba kya law khai.
Jako když oslňující blesk protne oblohu a je dobře viditelný z mnoha míst země, tak náhlý a zřetelný bude můj návrat.
25 “Cunsepi, am acun ham üng, aktäa khuikhanak khamei lü atuh ngsawn hea ksekhanak vaia awm khai.
Napřed však musím mnoho vytrpět a tato nevěřící generace mne zavrhne.
26 “Nawea kcün üngka kba khyanga Capa a law be üng pi kya law khai.
V den, kdy znovu přijdu, bude to s lidmi stejné jako za dnů Noeho.
27 “Nawe mlawng üng lut se, mlikpitui phu lawki naw ami van a jah mthihnaka mhmüp am a pha law hlana küt üng, ei aw u lü, ngkhyungla u lü awmki he.
I tehdy se lidé zajímali jen o jídlo, pití a sex až do chvíle, kdy přišla potopa a všechny zahubila. Jen Noe se svou rodinou se zachránil v korábu.
28 “Acunakba Lotaha xün hün üng; ei aw u lü, khei u lü, jawitu u lü, nglingsaw u lü, ngsawngsaki he;
Stejně tomu bylo s Lotem. Obyvatelé Sodomy jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli i stavěli
29 cunsepi, Sodom khaw üngka naw, Lotah a ktawiha mhmüp üng khana üngka mei la kat, khawa a lawki naw ami van a jah mthiha kba,
až do dne, kdy Bůh Lota vyvedl z města. Tehdy nastala zkáza a celá Sodoma zahynula v ohni.
30 khyanga Capa a law bea mhmüp üng kya law khai.
Tak překvapivý a zřejmý bude i můj příchod.
31 “Acuna mhmüp üng upi, mkyung khana awmki naw, im k’um üngka a khawhthem loei khaia ä kyum law se. Acuna kba laia awmki pi a hnua ä nghlat be se.
Ať v té chvíli budete kdekoliv, nevracejte se už pro nic domů.
32 “Lotah khyu süm ua.
Vzpomeňte si na Lotovu ženu. Jediné ohlédnutí po Sodomě ji stálo život.
33 “Upi, amäta xünnak küikyan khaia büki naw mkhyüh lü, upi a xünnak mkhyühki naw küikyanei khai.
Kdo lpí jenom na svém pozemském životě, ztratí všechno, ale kdo ho odevzdá Bohu, bude zachráněn.
34 “Ka ning jah mthehki, acuna mthan üng ihnak mat üng ipki xawia khyang nghngih, mat jäk se mat awm hüt khai.
Říkám vám: V tu noc budou dva na jednom lůžku, jednoho vezmu k sobě, druhý bude zanechán.
35 “Ksum suki xawia nghnumi nghngih üngka mat jäk se mat awm hüt khai.
Dvě ženy budou spolu pracovat v kuchyni, jedna bude zachráněna, druhá zanechána.
36 “Laia awmki xawi nghngih üngka, mat jäk se mat awm hüt khai,” a ti.
Dva muži budou spolu dělat na jednom poli, jeden bude zachráněn, druhý zanechán.“
37 Acunüng, axüisaw he naw, “Bawipa aw, hawia ni?” tia ami kthäh. Jesuh naw, “Akthia awmnak naküta nghmukse he ngcun khai he,” a ti.
Učedníci se ho zeptali: „Kde se to všechno stane?“Odpověděl jim: „Tak jako supi bezpečně najdou každé mrtvé tělo, tak také nikdo na žádném místě neunikne Božímu soudu.“
