Luhka 14
1 Sabbath mhmüp üng Pharise mata ima buh ei khaia cit se, ami mcih.
Jednou v sobotu pozval významný farizej Ježíše do svého domu, aby s ním pojedl. Všichni přítomní pozorně sledovali, zda Ježíš dodrží všechny předpisy zákona.
2 Acunüng, a ma a kutkhaw ngphyüngki Jesuha veia law se,
V blízkosti Ježíšově se objevil muž postižený těžkou vodnatelností.
3 Jesuh naw thumksing he la Pharise he jah kthäh lü, “Sabbath mhmüp üng m’yai be vai ngkawiki aw?” a ti.
Ježíš se na farizeje a vykladače zákona obrátil s otázkou: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?“
4 Acunüng am ngthuhei u lü awm u se, Jesuh naw, am phetki cun khü lü, m’yai beki naw, a tüih be.
To jim zavřelo ústa. Ježíš se muže dotkl, uzdravil ho a poslal pryč.
5 Acunüng Jesuh naw, “Nangmi üng u naw, a ca pi kyase, a sea pi kyase, sabbath mhmüp üng khui uk'uma kya se angxita am lo be khai aw?” ti lü a jah msang.
Pak jim ještě řekl: „Kdyby někomu z vás spadlo dítě nebo dobytče do jámy, nevytáhli byste ho, i kdyby byla sobota?“
6 Acunüng, acuna ngthu cun am msang thei u lü awmki he.
A zase nevěděli, co na to odpovědět.
7 Acunüng, khin he naw ngawhnak akdaw ami xüei khawi jah hmu lü, msuimcäpnak jah mthehki naw,
Všiml si, jak se někteří hosté snaží zaujmout čestná místa u stolu, a řekl jim:
8 “Khyang naw cambumnaka aning khüei üng, akyäpnak säiha ä na ngawh vai, nanga kthaka kyäp bawki khina se,
„Pozve-li vás někdo na svatbu, nesedejte si na přední místa. Mohlo by se totiž stát, že by přišel někdo váženější než vy a bylo by trapné, kdybyste mu se zahanbením museli ustoupit. Není lépe posadit se skromně stranou a nechat hostitele říci: ‚Pojď, příteli, posaď se blíž?‘To ti bude v očích druhých ke cti.
9 “Acunüng, ning khüeiki naw, na veia law lü, ‘Hina khyang am ngawhnak mkena’ ti se, acunüng, ngkekhyakeinak am ahnemnak säiha na ngpyawt khai.
10 “Ami ning khuei üng am adawnak säiha na ngawh vai, acunüng, ning khüeiki naw na veia law lü, ‘Ka püi aw, akyäpnak bawka va ngawa’ ning ti na se, acunüng, na buheipüi hea hmuha mhlünmtaia na kya khai.
11 Aktäa hlüng khaia ngai kyuki avan hnem lü, hnem khaia ngai kyuki avan mhlünmtaia kya khai,” a ti.
Protože každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, ale kdo se umí pokořit, ten bude povýšen.“
12 Acunüng, Jesuh naw amät Khüeiki üng pi, “Nang naw mhmüp eia pi kyase, müeia pi kyase pawh lü, khyang na khüei üng, na püi he, na bena he, na paca he, bawimangkia na impei locenge ä na jah khuei vai; amimi naw pi ning khüei be u se, ngkhengnak na yah msawk khai ni.
A hostiteli řekl: „Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele, sourozence, příbuzné či vlivné známé. Oni by zase na oplátku pozvali tebe, aby nezůstali nic dlužni.
13 “Acunakyase, buh na pawh üng, m'yenkseki he, am kümkawiki he, akxoe, amikmüe na jah khüei vai.
Raději pozvi chudé, zmrzačené, kulhavé a slepé.
14 “Acukba na jah khüei üng na jo sen khai. Isetiakyaküng, acun he naw ä ning thung be theiki hea kyase, khyang kdawe ami thawh law bea mhmüp üng Pamhnam naw ning pe be khai,” a ti.
Ti nemají, čím by ti to vynahradili, ale ty budeš mít radost. Takový čin nebude zapomenut ani na věčnosti.“
15 Acunüng, a buh eipüi mat naw acuna ngthu cun ngja lü, a veia, “Pamhnama khawa buh ei khai he ta ami jo sen ve,” a ti.
Jeden z hostů ho slyšel a řekl: „Jaká pocta pro každého, kdo bude pozván ke stolu v Božím království.“
16 Acunüng, Jesuh naw mtheh lü, “Khyang mat naw, müei akyäpa pawh lü, khyang khawjah a jah khüei.
Na to mu vyprávěl Ježíš podobenství: „Jeden muž připravoval velkou hostinu a pozval na ni mnoho lidí.
17 “Buh ei kcün üng a jah khüeia khyang he cun, ‘law u, ahmäi ngpäng ve’ ti lü a m'ya a tüih.
Když se už přiblížil ten slavnostní den, poslal svého sluhu k pozvaným se vzkazem: ‚Přijďte, vše je uchystáno!‘
18 “Acunüng, ami van naw atänga lätnak sui u lü, akma säih naw a veia, ‘Khaw kheih ni se, teng khaia cit hlü veng na bä ni na mhläta’ a ti.
Ale pozvaní se začali svorně vymlouvat. Jeden řekl: ‚Koupil jsem pole a musím ho jít obhlédnout. Prosím tě, omluv mě u svého pána.‘
19 “Acunüng, akce mat naw, ‘Se sui xa kheih ni se, adaw aset ka teng khaia cit hlü veng na bä ni na mhläta’ a ti.
Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět volských spřežení a chci je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.‘
20 “Acunüng akce be tü naw, ‘Khyumah ni se am law hlü thei veng’ a ti.
Jiný řekl: ‚Právě jsem se oženil. Uznáš, že teď nemohu přijít.‘
21 “Acunüng m'ya naw, a mahpaa veia acuna ngthu cun va mtheh se, a mlung thüi lü a m'ya üng, ‘angxita ktawiha, mlüh ksung, lam avana cit lü, pyenksekie, am kümkawiki he, akxoe la, amikmüe la a khaw kse he jah lawpüia,’ a ti.
Když se sluha vrátil a sdělil vše svému pánovi, ten se rozhněval a nařídil mu: ‚Vyjdi rychle do ulic a na náměstí a pozvi chudé, zmrzačené, slepé a chromé.‘
22 “Acunüng a m'ya naw, ‘Saja aw, na na mtheha kba ka pawh päng teki khuiim ngsawng lü, kpawihei laih laih ve’ a ti.
Když se tak stalo, oznámil sluha pánovi: ‚Splnil jsem tvůj příkaz a ještě zbývá místo.‘
23 “Acunüng, a bawipa naw, a m'ya üng, ‘angxita ktawiha, khaw kpung, lamnu, lamkse avana cit lü, ka ima benak vaia, jah va ling na.
Pán mu řekl: ‚Prohledej ohrady a příkopy a přiveď všechny tuláky a pobudy, ať se můj dům naplní. Přemluv i ty, kteří by si sami netroufali.
24 “Ka ning mthehki, ka jah khüeia khyang he mat naw pi ka buh pawh am ei khai he a ti’ ti lü,” a jah mtheh.
Ale to vám říkám, žádný z těch pozvaných nevděčníků neokusí nic z mé hostiny.‘“
25 Acunüng, khyang khawjah naw a veia läk u se, ami veia nghlat lü,
Když se Ježíš zase vydal na cestu, doprovázely ho davy lidí. Obrátil se k nim a řekl:
26 “Upi, ka veia lawki naw a nu la a paa pi kyase, a khyuca hea pi kyase, a hnunpüi kphyaibee la, amäta pi kyase a jawngnaka kthaka kei am ana jawngnak üng, ka xüisawa am kya thei khai.
„Kdo se chce ke mně připojit a nemiluje mne víc než svého otce, matku, ženu, děti, bratry a sestry a dokonce víc než sám sebe, nemůže se stát mým učedníkem.
27 “Upi, amäta kutlamktung kawt lü am na läk lawki cun ka xüisawa am kya thei khai.
Kdo není ochoten vzít na sebe těžkosti, které mu nastanou, když mne bude následovat, nemůže být mým učedníkem.
28 “Nangmi üngka mat naw, imnu sa khaia ngtünki naw, a saknak vai ngui ‘khäk khai aw, am khäk khai aw’ ti akcüka ngaw lü am ngaikyu khai aw.
Kdo chce stavět dům, musí si nejprve udělat rozpočet a odhadnout, bude-li mít dost prostředků na to, aby stavbu dokončil.
29 “Acukba am akya üngta ktungthing jah nglin päng lü am na kpäng hmuki he naw ning yaihei khai he ni.
Když tak neučiní, stavbu začne, ale nedokončí ji. Všichni se mu vysmějí a řeknou:
30 ‘Hina khyang naw, imnu ngtün na lü am mkhüt ve’ tia ni kse na khai he.
‚Podívejte se, chtěl stavět, ale nemá na to.‘
31 “Acunüng, sangpuxang u naw sangpuhxang akce tu khaia a bü üng akcüka ngaw lü, khyang tawng nghngih am amät tu khaia lawki cun, khyang tawng at am mkhüt vai la am mkhüt vai ä ngai kyu khai aw?
A když panovníkovi hrozí válka, neporadí se nejprve, zda se může se svými deseti tisíci vojáky postavit proti dvaceti tisícům?
32 “Am acunüng, sangpuxang kce am a pha law hlan üng, ng’yäpnaka ngthu kthäh khaia ngsä tüi khai.
Nepošle raději mírové poselstvo dříve, než ho nepřítel napadne?
33 “Acukba bäa, nangmi üngka upi, a tak naküt am ceh taki cun ka xüisawa am kya thei.
A tak každý, kdo se chce stát mým učedníkem, ať si dobře rozváží, čeho by se pro mne musel vzdát.
34 Mci hin dawki ni, cunsepi a paih käna i am mtui be thei vai aw?
Sůl je dobrá věc, ale k čemu bude, ztratí-li svou chuť a schopnost bránit hnilobě?
35 “Mdeka hama am daw ngsawnglinaka hama pi am daw, amdanga tawn khawiki he. Upi a ngjaknak vaia a nghnga awmki naw ngja se” a ti.
Ani k hnojení se nehodí, musí se vyhodit. Snažte se pochopit, co vám říkám.“
