Ngsäea Khut 16
1 Pawluh ja Tilah cun Derbe ja Luhtarah citki xawi; acua Timoti ngming naki khritjan mat veki; ani cun jumeikia Judah nghnumia cakpaa kyaki, a pa cun Krika kyaki;
Dorazili do Derbe a pak do Lystry. Tam žil mladý věřící muž jménem Timoteus, syn křesťanské Židovky a pohanského otce.
2 Ani cun Luhtarah ja Ikoniha vekie naw jumeiki ti lü ania mawng cun pyenkie.
Křesťané v Lystře a Ikoniu si ho velice pochvalovali.
3 Pawluh naw ani cun ami hlawnga ami cehpüi vai a täng. Acunüng, acua vekiea Judahea phäha, a vun a mawihsak, a pa Krika kyaki tia ami van naw ami ksinga phäha kyaki.
Také Pavel si ho oblíbil a vybral za svého dalšího průvodce. Protože v těchto oblastech měli stále co činit s židovskými usedlíky, kteří Timotea znali a považovali ho podle otce za pohana, Pavel mu raději doporučil obřízku.
4 Mlüh naküt üng cit hü ni lü, Jerusalema angvaie ja ngsä he naw ami mkhyaha jah läklam vaie cun jumeikie üng ani jah mtheh.
Putovali pak společně do dalších měst a seznamovali je s dopisem apoštolů a vedoucích jeruzalémské církve.
5 Sangcime cun jumnak üng khäng u lü a mhnüp tä se nung law dämdämkie.
Maloasijské sbory se upevňovaly ve víře a také tam stále přibývali noví křesťané.
6 Ngmüimkhya Ngcim naw Asah hne ngthu sang vai am ti se, Pharikih hne ja Kalatih hne avan üng cit hüki xawi.
Tak procestovali Frygii a obrátili se nazpět do Galacie, protože neměli vnitřní jistotu, že mají pokračovat dále na západ do provincie Asie. Pak chtěli na pobřeží Černého moře do Bytinie, ale cítili, že ani tam je Kristus neposílá.
7 Mutih ng'yü pei ani pha law ja, Bithunih hnea lut khai xawia büki xawi, acunsepi, Jesuha Ngmüimkhya naw am a jah cehsak.
8 Mutih khe ni lü, Taros da citki xawi.
Obrátili se tedy znovu k západu, bez zdržování prošli Mysií, až dorazili do Troady.
9 Mthana Pawluh naw mdannak üng Maketawniha khawa ka khyang mat ngdüi lü, “Maketawniha khawa law lü, jah kpüi lawa” tia, nghui na se a hmuh.
V noci měl Pavel sen. Stál před ním muž v makedonském kroji a prosil ho: „Přeplav se do Makedonie a pomoz nám!“
10 Acuna mdannak a hmuh law päng ja, ami veia thangkdaw pyen khaia Pamhnam naw jah khüki tia ksing ni lü, Maketawniha hnea ceh vaia kami ngtünki.
My všichni jsme uvěřili, že tento sen byl Božím příkazem, abychom šířili zvěst o spáse také v Evropě, a hned jsme se začali připravovat na cestu.
11 Taros üngkhyüh mlawng am cit u lü, Samotarat kami citki, angawi üng Nepoliha kami cit be tüki;
Z troadského přístavu jsme se plavili na ostrov Samotraké a na evropskou pevninu jsme vystoupili v makedonské Neapoli.
12 Acun üngka naw Philipih mlüha kami citki, acuna mlüh cun Maketawniha khaw üng mlüh mata kya lü, Romah mlüh ktung üngkaa kyaki. Acuna khaw üng khawvei kami veki.
Po souši jsme pokračovali do Filip, nejvýznamnějšího města severní Makedonie, obydleného hlavně římskými kolonisty. Tam jsme se usadili na několik dní.
13 Sabbath mhnüp üng, khaw kpunga cit u lü, tui caye da, Judahea ktaiyünaka hnüna vekia kami ngaih. Acua ngaw lü, ngbäm lawki hea nghnumie veia ngthu kami pyenki.
Protože ve městě nebyla synagoga, vyšli jsme v sobotu za bránu na břeh řeky. Předpokládali jsme totiž, že by se tam mohli scházet místní židé a bohabojní pohané k modlitbám. Byla tam opravdu skupina žen, a tak jsme se posadili a mluvili k nim.
14 Acunüng, Lidia ngming naki, jihsen jawiki, Tuhtirah khawa ka, Pamhnam jumkia nghnumi mat naw kami ngthu ngja lü, Pawluha ngthu pyen cun aktäa ngai khaia Bawipa naw a mlung a mhmawng.
Mezi posluchačkami byla také Lydie, obchodnice s purpurovými sukny, pohanka, která uvěřila v Boha. Kristovo slovo ji zaujalo a ona dychtivě naslouchala Pavlovu kázání.
15 A im khyawng avan naw Baptican ami khan law päng üng, “Bawipa jumei kcangkia nami na ngaih üng ka ima kai law ua” tia, jah nghui na lü a jah mtheh.
Přijala s celou svou rodinou křest a přiměla nás, abychom se stali hosty v jejich domě.
16 Mhnüp at üng ktaiyünaka hnüna kami ceh k'um üng, mpya nghnumica mat malam pyen lü ngjoki kami khyum. Acuna nghnumica cun Ngmüimkhya kse naw a mahpa phäh malam pyen lü ngui khawh yahki.
Když jsme zase jednou šli na místo modliteb, potkala nás mladá otrokyně, která měla věštecké nadání. Její majitelé na tom pořádně vydělávali.
17 Acun naw Pawluh ja keimi jah läk law lü, “Hina küikyannaka lam ning ja mtheh lawki he cän hlüngsäihki Pamhnama mpyae ni” ti lü, ngpyangki.
Připojila se hned k nám a hlasitě vyvolávala: „Vidíte ty lidi? To jsou sluhové nejvyššího Boha a říkají nám, jak najít záchranu!“
18 Acukba khaw mhnüp khawvei veki. Acukba kyase Pawluh naw am ngja law hlü lü, nghlat sihki naw, Ngmüimkhya kse üng, “Jesuh Khritawa ngming am ka ning mthehki, a k'um üngka naw lut law” a ti ja lut lawki.
Tak to dělala den za dnem. Pavel to těžce nesl a jednoho dne jí přikázal: „Ve jménu Ježíše Krista, okamžitě přestaň!“Dívka se probrala ze svého vytržení a úplně tu schopnost ztratila.
19 Acunüng, a mahpae naw, ami ngui suinak päihki tia ksing law u lü, Pawluh ja Tilah jah man u lü, khyang ngkhämnak, angvaiea veia ami jah cehpüi.
To ovšem rozzlobilo její pány, kteří přišli o zdroj značných příjmů.
20 Romah Bawiea veia ja cehpüi u lü, “Hi xawi hin Judah khyang xawia kyaki xawi, kami mlüh jah khuimkha lawki xawi,
Přivlekli Pavla a Silase na radnici před soudce a vznesli proti nim vážné obvinění: „To jsou židé, kteří pobuřují v našem římském městě a snaží se tu šířit svoje náboženství.“
21 Ami naw mi thum kpetki thumcam jah mtheikie. Mimi cun Romah khyanga mi kyaki. Amimia bilawh cun am mi läk dat vaia thum pyeni xawi” ami ti.
22 Acunüng khyange cun Pawluh ja Tilah jah pawh khaiea ngkhäm law hngakie, bawie naw ani kcu ja suisak u lü, cung am jah kpai vaia ngthu ami jah pet.
Srocený lid se také připojil k tomu obvinění a úředníci tedy dali Pavla a Silase zmrskat pruty po nahém těle.
23 Khawvei ami jah kpai päng lü, thawngima ja khyumkie naw, thawng ngvai naw ngängki am, üp ye khaia a ngäng vaia ami jah mtheh.
Po krutém bičování je předali vězeňskému strážci do přísné vazby.
24 Acukba mtheh u se, thawngim ngvai naw, thawngima ak'um säisäiha ja khyumki naw, ani khaw cun khyaw üng a jah khun.
Ten je vsadil do nejhlubší kobky a nohy jim sevřel kládou.
25 Acunsepi, Pawluh ja Tilah cun, mthana Pamhnama veia ktaiyü ni lü, ng’äi mcuk ni se, thawngim üng kyum hngakie naw ami jah ngaih.
Pavel a Silas se ještě o půlnoci hlasitě modlili a zpívali Bohu chvalozpěvy, až se to rozléhalo celou věznicí.
26 Angxita ngkhyü ngsün law se, thawngima hnün pi ngsün lawki; acunüng, ksawh naküt nghmawng law se, khyange ami jah khihnake cun ngsutei law päihkie.
Tu se zatřásla země, základy vězení byly porušeny, dveře vyvaleny a okovy se uvolnily.
27 Thawng ngvai cun a ihnak üngkhyüh tho lawki, thawngim ksawhe nghmawng u se jah hmu lü, thawng kyume dawng päikiea ngai lü, a kcim lo lü hnimei khaia ngtängki.
Žalářník se probudil a viděl, co se stalo. Tasil svůj meč a chtěl se jím probodnout, protože se domníval, že vězňové utekli, a on za ně ručil svým životem.
28 Acunsepi, Pawluh naw, ngpyang lü, “Käh thawna; kami van hia kami veki ni” a ti.
Pavel na něj zavolal: „Nezabíjej se, vždyť nikdo neutekl!“
29 Thawng ngvai naw meikdäi akjanga jah kthäh lü, kyühei lü ngkhyet lü, Pawluh ja Tilaha hmaia kawpki.
Správce žaláře popadl pochodeň, seběhl do jejich kobky a vrhl se před nimi na kolena.
30 Kpunga jah cehpüi lü, “Saja xawi aw, küikyannak ka yah vaia i ka pawh khai?” a ti.
Pak je vyvedl ven a ptal se: „Vy jste jistě bohové; co mám dělat, abych byl zachráněn?“
31 Ani xawi naw, “Bawipa Jesuh jumeia, acunüng, namät ja na khuiim khyawng lawnge maha küikyannak nami yah khai” ani ti.
Řekli mu: „Bůh je Ježíš Kristus, v něho uvěř a budeš zachráněn s celou rodinou.“
32 Acunüng, a veia ja, a ima vekie naküta veia Bawipaa ngthu ani pyen.
A vyprávěli jemu a všem obyvatelům jeho domácnosti o Kristu.
33 Acuna mthan, acun naji üng jah cehpüi lü, ami jah kpainaka ani nghmae cun a jah mthih pet; acunüng, amät ja a khuiim khyawng lawng ami ngkhä Baptican khankie.
Žalářník je pečlivě ošetřil a ještě v noci se dal s celou svojí rodinou i otroky pokřtít.
34 A ima ja cehpüiki naw, jah khin na lü, Pamhnam ami jumei lawa phäha, amät cun a khuiim khyawng lawng ami van am aktäa jekie.
Pak zasedli ke stolu a bylo tam veselo, vždyť uvěřili v živého Boha!
35 Khaw a thaih law ja, Romah bawie naw, “Acun xawi jah khyah ua” tia, jee ami jah tüih.
Ráno k němu poslali úředníci vojáka se vzkazem, aby apoštoly propustil.
36 Acunüng, thawng ngvai naw, Pawluha veia, “Bawie naw, ning ja hlät khaiea, khyang jah tüi lawki he ni; acunakyase, atuh lut law ni lü, dim’yenak am cit nia” a ti.
Žalářník měl radost, že mohou klidně odejít,
37 Acunsepi, Pawluh naw, “Romah khyanga kami kyaki, kami mkhyenak am ve xaki ami jah kpai u, thawngim üng ami jah khyum; atuh anghmüa jah ktäm khaiea bükie aw? Acukba am kya sawxat khai; amimät Romah ngvaie law u lü, jah hlät law u se” tia, je ngvai ani jah mtheh.
ale Pavel si postavil hlavu: „To tedy ne! Nás, římské občany, dají bez výslechu veřejně zmrskat, vsadit do žaláře, a teď by se nás chtěli v tichosti zbavit? Ať pěkně sami přijdou a propustí nás.“
38 Je ngvai naw, acuna ngthu cun Romah ngvaie ami jah mtheh; acunüng, Romah khyanga kyaki xawi tia jah ksing law u lü, kyühei lawki he naw;
Voják to vyřídil. Městští úředníci se polekali té skutečnosti, že Pavel a Silas jsou občany Římské říše.
39 va cit u lü, ja mcäikie naw, jah nghui na be u lü, thawng üngka naw jah hlät u lü mlüh cun ani cehtak vaia ami jah mtheh.
Přišli tedy s omluvami, ale prosili je, aby opustili Filipy.
40 Acunüng, thawngim üngka naw lut law ni lü, Lidia ima citki xawi; jumeikie jah hmu ni lü, jah dim’yesak ni lü, cit beki xawi.
A tak apoštolové ještě navštívili křesťanku Lydii, kde se setkali s věřícími, potěšili se navzájem a odešli z města.
