Panultihon 13
1 Ang usa ka manggialamon nga anak mamati sa pahamatngon sa iyang amahan; Apan ang usa ka mayubiton dili mamati sa pagbadlong.
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2 Ang tawo magakaon ug maayo pinaagi sa bunga sa iyang baba; Apan ang kalag sa maluibon magakaon sa pagpanlupig.
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3 Kadtong nagabantay sa iyang baba nagamatngon sa iyang kinabuhi; Apan kadtong nagawalis sa halapad gayud sa iyang mga ngabil adunay kadautan.
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4 Ang kalag sa tapulan nagatinguha, ug siya walay bisan unsa; Apan ang kalag sa makugihon mahimong matambok,
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5 Ang usa ka tawo nga matarung magadumot sa pagpamakak; Apan ang usa ka dautang tawo makaluod, ug modangat sa kaulawon.
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6 Ang pagkamatarung nagabantay niadtong matul-id sa iyang dalan; Apan ang kadautan mopukan sa makasasala.
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7 Adunay magapakadato sa iyang kaugalingon, apan siya walay bisan unsa; Adunay magapakakabus sa iyang kaugalingon, apan siya may dakung katigayonan.
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8 Ang lukat sa usa ka tawo sa iyang kinabuhi mao ang iyang mga bahandi; Apan ang kabus dili mamati sa bisan unsay paghulga.
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9 Ang kahayag sa matarung malipayon; Apan ang lamparahan sa dautan pagapalongon.
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10 Tungod sa pagkamapahitas-on modangat lamang ang panagkabingkil; Apan sa maayong tinambagan mao ang kaalam.
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11 Ang katigayonan nga maani sa kakawangan magakahanaw; Apan kadtong nagatigum pinaagi sa pagpamoo adunay kauswagan.
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12 Ang paglaum nga makulangan makapadaut sa kasingkasing; Apan kong ang tinguha modangat, kana mao ang usa ka kahoy sa kinabuhi.
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13 Bisan kinsa nga magatamay sa pulong magadala ug kadaut sa iyang kaugalingon; Apan kadtong mahadlok sa kasugoan pagabalusan.
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14 Ang balaod sa manggialamon maoy usa ka tuburan sa kinabuhi, Aron nga ang usa makalikay gikan sa mga lit-ag sa kamatayon.
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15 Ang maayong pagsabut mohatag ug kalooy; Apan ang dalan sa malapason maoy malisud.
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16 Ang tagsatagsa ka buotan nga tawo magabuhat uban sa kahibalo; Apan ang buang magapagarbo sa iyang binuang.
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17 Ang usa ka dautan nga sinugo mahulog ngadto sa kadaut; Apan ang usa ka matinumanon nga sinaligan maoy makaayo.
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18 Ang kawalad-on ug kaulaw modangat kaniya nga magadumili sa pagsaway; Apan kadtong manumbaling sa pagbadlong pagapasidunggan.
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19 Ang tinguha nga natuman maoy katam-is sa kalag; Apan maoy usa ka dulumtanan sa mga buang ang pagbiya gikan sa dautan.
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20 Lakat uban sa tawong manggialamon, ug ikaw mahimong manggialamon; Apan ang kauban sa mga buang magaantus tungod niana.
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21 Ang dautan nagalutos sa mga makasasala; Apan ang matarung pagabalusan uban sa maayo.
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22 Ang usa ka maayong tawo magabilin ug usa ka panulondon alang sa mga anak sa iyang mga anak; Ug ang katigayonan sa mga makasasala gitigum alang sa mga matarung.
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23 Daghan ang makaon diha sa binaulan nga yuta sa kabus; Apan adunay pagalaglagon tungod sa pagkawalay-justicia.
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24 Kadtong nagahawid sa iyang bunal nagadumot sa iyang anak; Apan kadtong nahagugma kaniya magacastigo kaniya sa matag-panahon.
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25 Ang matarung magakaon aron sa pagpabusog sa iyang kalag; Apan ang tiyan sa mga dautan pagagutomon.
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
