Numerus 22
1 Mipanaw ang katawhan sa Israel hangtod nga nagkampo sila sa kapatagan sa Moab duol sa Jericho, sa pikas bahin sa Suba sa Jordan gikan sa siyudad.
I táhli synové Izraelští a položili se na polích Moábských, nedocházeje k Jordánu, naproti Jerichu.
2 Si Balak nga anak ni Sipor nakakita sa tanan nga gibuhat sa Israel ngadto sa mga Amorihanon.
A viděl Balák, syn Seforův, všecko, co učinil Izrael Amorejskému.
3 Hilabihan ang kahadlok sa Moab ngadto sa katawhan tungod kay daghan kaayo sila, nalisang pag-ayo ang Moab sa katawhan sa Israel.
I bál se Moáb toho lidu velmi, proto že ho bylo mnoho, a svíral se pro přítomnost synů Izraelských.
4 Ang hari sa Moab miingon ngadto sa mga kadagkoan sa Midian,” Kini nga kadaghanon maoy maglamoy sa tanan nga ania sa atong palibot sama sa torong baka nga nagsabsab sa sagbot ngadto sa uma.” Karon si Balak nga anak ni Sipor mao ang hari sa Moab niadto nga panahon.
Protož řekl Moáb k starším Madianským: Tudíž toto množství požere všecko, což jest vůkol nás, jako sžírá vůl trávu polní. Byl pak Balák, syn Seforův, toho času králem Moábským.
5 Nagpadala siya ug mga mensahero ngadto kang Balaam nga anak ni Beor, didto sa Petor nga duol sa Suba sa Eufrates, ngadto sa yuta sa iyang nasod ug sa iyang katawhan. Gitawag niya siya ug giing-nan, “Tan-awa, miabot ang nasod nga gikan sa Ehipto. Gitabonan nila ang panagway sa kalibotan ug ania na sila karon nagsunod kanako.
I poslal posly k Balámovi, synu Beorovu, do města Petor, kteréž jest při řece v zemi vlasti jeho, aby povolal ho, řka: Aj, lid vyšel z Egypta, aj, přikryl svrchek země, a usazuje se proti mně.
6 Busa palihog anhi karon ug tungloha kini nga nasod alang kanako, tungod kay kusgan kaayo sila alang kanako. Basin pa ug makahimo ako sa pagsulong kanila ug mapahawa sila gikan sa yuta. Nasayod ako nga si bisan kinsa nga imong panalanginan, mapanalanginan, ug si bisan kinsa nga imong tunglohon, matinunglo.”
Protož nyní poď medle, zlořeč mně k vůli lidu tomuto, nebo silnější mne jest; snad svítězím nad ním, a porazím jej, aneb vyženu z země této. Vím zajisté, že komuž ty žehnáš, požehnaný bude, a komuž ty zlořečíš, bude zlořečený.
7 Mao nga ang mga pangulo sa Moab ug ang mga pangulo sa Midian mibiya, nga nagdala ug bayad alang sa pagtagna. Miabot sila kang Balaam ug misulti kaniya sa mga gipamulong ni Balak.
Tedy šli starší Moábští a starší Madianští, nesouce v rukou svých peníze za zlořečení; i přišli k Balámovi, a vypravovali mu slova Balákova.
8 Miingon si Balaam kanila, “Pabilin una dinhi karong gabhiona. Dad-on ko kaninyo kung unsa ang giingon ni Yahweh kanako.” Busa nagpabilin ang mga pangulo sa Maob uban kang Balaam nianang gabhiona.
On pak řekl jim: Pobuďte zde přes tuto noc, a dám vám odpověd, jakž mi mluviti bude Hospodin. I zůstala knížata Moábská s Balámem.
9 Miadto ang Dios ngadto kang Balaam ug miingon, “Si kinsa man kining mga tawhana nga mianhi kanimo?”
Přišel pak Bůh k Balámovi a řekl: Kdo jsou ti muži u tebe?
10 Mitubag si Balaam sa Dios, “Si Balak ang anak ni Sipor, nga hari sa Moab, ang nagpadala kanila nganhi kanako. Miingon siya,
Odpověděl Balám Bohu: Balák, syn Seforův, král Moábský, poslal ke mně, řka:
11 “Tan-awa, ang katawhan nga naggikan sa Ehipto mitabon ibabaw sa akong kayutaan. Karon anhi dinhi ug tungloha sila alang kanako. Basin pa ug makahimo ako pagbuntog kanila ug mapahawa sila.'”
Aj, lid ten, kterýž vyšel z Egypta, přikryl svrchek země; protož nyní poď, proklň mi jej, snad svítězím, bojuje s ním, a vyženu jej.
12 Mitubag ang Dios kang Balaam, “Ayaw gayod pagkuyog niining mga tawhana. Ayaw gayod tungloha ang katawhan sa Israel tungod kay gipanalanginan sila.”
I řekl Bůh k Balámovi: Nechoď s nimi, aniž zlořeč lidu tomu, nebo požehnaný jest.
13 Pagkabuntag mibangon si Balaam ug miingon sa mga pangulo ni Balak, “Pauli sa inyong yuta tungod kay wala motugot si Yahweh nga mouban ako kaninyo.”
Tedy Balám vstav ráno, řekl knížatům Balákovým: Navraťte se do země své, nebo nechce mi dopustiti Hospodin, abych šel s vámi.
14 Busa mibiya ang mga pangulo sa Moab ug mibalik ngadto kang Balak. Miingon sila, “Midumili si Balaam sa pagkuyog kanamo.”
A vstavše knížata Moábská, přišli k Balákovi a řekli: Nechtěl Balám jíti s námi.
15 Nagpadala pag-usab si Balak ug dugang pa nga mga pangulo nga mas tinahod pa gayod kaysa unang pundok.
Tedy opět poslal Balák více knížat a znamenitějších, nežli první.
16 Miadto sila kang Balaam ug miingon kaniya, “Si Balak nga anak ni Sipor misulti niini, 'Palihog ayaw tugoti nga adunay makapugong kanimo nga mouban kanako,
Kteříž přišedše k Balámovi, řekli jemu: Toto praví Balák, syn Seforův: Nezpěčuj se, prosím, přijíti ke mně.
17 tungod kay bayaran ko gayod ikaw ug hatagan ug dakong kadungganan, ug buhaton ko ang bisan unsa nga imong isulti kanako nga buhaton. Mao nga palihog anhi ug tungloha kining mga katawhan alang kanako.'”
Nebo velikou ctí tě ctíti chci, a což mi koli rozkážeš, učiním; protož přiď, prosím, proklň mi lid tento.
18 Mitubag si Balaam ug miingon sa mga tawo ni Balak, “Bisan pa ug ihatag ni Balak kanako ang iyang palasyo nga puno sa plata ug bulawan, dili gayod nako supakon ang pulong ni Yahweh, nga akong Dios, ug mohimo ug kulang o sobra pa sa iyang gisulti kanako.
Odpovídaje pak Balám, řekl služebníkům Balákovým: Byť mi pak dal Balák plný dům svůj stříbra a zlata, nemohl bych přestoupiti slova Hospodina Boha svého, a učiniti proti němu malé neb veliké věci.
19 Unya karon, palihog paghulat usab dinhi karong gabhiona, kay aron masabtan pa gayod nako ang isulti ni Yahweh kanako.”
Nyní však zůstaňte, prosím, zde i vy také této noci, abych zvěděl, co dále mluviti bude Hospodin se mnou.
20 Miadto ang Dios kang Balaam nianang gabhiona ug miingon kaniya, “Sanglit mianhi man kining mga tawhana aron sa pagpatawag kanimo, tindog ug lakaw uban kanila. Apan buhata lamang kung unsa ang akong isulti kanimo nga imong buhaton.”
Přišed pak Bůh k Balámovi v noci, řekl jemu: Poněvadž proto, aby povolali tě, přišli muži tito, vstana, jdi s nimi, a však což přikáži tobě, to čiň.
21 Sayo sa buntag mibangon si Balaam, gisakangan niya ang iyang asno, ug miadto uban sa mga pangulo sa Moab.
Tedy Balám vstav ráno, osedlal oslici svou, a bral se s knížaty Moábskými.
22 Apan tungod kay miadto man siya, misilaob ang kasuko sa Dios. Ang anghel ni Yahweh mipahiluna sa iyang kaugalingon sa dalan ingon nga kaaway ni Balaam, nga nagsakay sa iyang asno. Uban usab ni Balaam ang duha niya ka sulugoon.
Ale rozpálil se hněv Boží, proto že jel s nimi, a postavil se anděl Hospodinův na cestě, aby mu překazil; on pak seděl na oslici své, maje s sebou dva služebníky své.
23 Nakita sa asno ang anghel ni Yahweh nga nagtindog sa dalan uban sa gihulbot niya nga espada nga anaa sa iyang kamot. Mitipas ang asno sa dalan ug miadto didto sa uma. Gibunalan ni Balaam ang asno aron nga mobalik siya sa dalan.
A když uzřela oslice anděla Hospodinova, an stojí na cestě, a meč jeho vytržený v ruce jeho, uhnula se s cesty, a šla polem. I bil ji Balám, aby ji navedl zase na cestu.
24 Unya ang anghel ni Yahweh mitindog didto sa sigpit nga bahin sa dalan tungatunga sa pipila ka mga parasan, nga may paril ang anaa sa iyang tuong bahin ug ang laing paril nga anaa sa iyang walang bahin.
A anděl Hospodinův stál na stezce u vinice mezi dvěma zídkami.
25 Nakita pag-usab sa asno ang anghel ni Yahweh. Namidpid siya sa paril ug naipit ang tiil ni Balaam niini. Gibunalaan na usab siya ni Balaam.
Viduci pak oslice anděla Hospodinova, přitiskla se ke zdi, přitřela také nohu Balámovi ke zdi; pročež opět bil ji.
26 Ang anghel ni Yahweh miuna didto sa unahan ug mitindog sa laing sigpit nga dapit diin wala na gayoy matipasan sa bisan asa nga bahin.
Potom anděl Hospodinův šel dále, a stál v úzkém místě, kdež nebylo žádné cesty k uchýlení se na pravo neb na levo.
27 Nakita sa asno ang anghel ni Yahweh, ug mihigda ang asno nga gisakyan ni Balaam. Misilaob ang kasuko ni Balaam, ug gibunalan niya ang asno sa iyang sungkod.
A viduci oslice anděla Hospodinova, padla pod Balámem; pročež rozhněval se velmi Balám, a bil oslici kyjem.
28 Unya gibuka ni Yahweh ang baba sa asno aron nga makasulti siya. Miingon siya kang Balaam, “Unsa man ang akong nabuhat kanimo nga nagtukmod kanimo nga bunalan ako sa makatulo ka higayon?”
I otevřel Hospodin ústa oslice, a řekla Balámovi: Cožť jsem učinila, že již po třetí mne biješ?
29 Mitubag si Balaam sa asno, “Tungod kay nagbinuang ka man kanako. Aduna unta akoy espada sa akong kamot. Kung aduna pa lang, gipatay ko na unta ikaw karon.”
Řekl Balám k oslici: To, že jsi mne v posměch uvedla. Ó bych měl meč v rukou, jistě bych tě již zabil.
30 Miingon ang asno kang Balaam, “Dili ba ako man ang asno nga imong ginasakyan sa tibuok nimong kinabuhi hangtod karon? Nagbuhat ba ako ug sama niana nga batasan kanimo kaniadto? Miingon si Balaam, “Wala.”
Odpověděla oslice Balámovi: Zdaliž nejsem oslice tvá? Jezdíval jsi na mně, jak jsi mne dostal, až do dnes; zdaliž jsem kdy obyčej měla tak činiti tobě? Kterýž odpověděl: Nikdy.
31 Unya gipabuka ni Yahweh ang mata ni Balaam, ug nakita niya ang anghel nga nagtindog sa dalan uban sa iyang hinulbot nga espada sa iyang kamot. Giduko ni Balaam ang iyang ulo ug mihapa.
V tom otevřel Hospodin oči Balámovy, i uzřel anděla Hospodinova, an stojí na cestě, maje meč dobytý v ruce své; a nakloniv hlavy, poklonu učinil na tvář svou.
32 Miingon ang anghel ni Yahweh ngadto kaniya, “Nganong gibunalan mo man ang imong asno sa makatulo ka higayon? Tan-awa, mianhi ako ingon nga usa ka tawo nga magsanta kanimo tungod kay daotan ang imong gibuhat kanako.
I mluvil k němu anděl Hospodinův: Proč jsi bil oslici svou po třikrát? Aj, já vyšel jsem, abych se protivil tobě; nebo uchýlil jsi se s cesty přede mnou.
33 Nakakita kanako ang asno ug milikay gikan kanako sa makatulo ka higayon. Kay kung wala pa kini milikay gikan kanako, napatay ko na unta ikaw ug luwason ang kinabuhi niya.”
Když viděla mne oslice, vyhnula mi již po třikrát; a byť mi se byla nevyhnula, již bych byl také tebe zabil, a jí živé nechal.
34 Miingon si Balaam ngadto sa anghel ni Yahweh, “Nakasala ako. Wala ako masayod nga nagtindog ka nga nag-atang kanako sa dalan. Busa karon, kung wala kini makapahimuot kanimo, mobalik ako.”
Odpověděl Balám andělu Hospodinovu: Zhřešilť jsem, nebo jsem nevěděl, že ty stojíš proti mně na cestě; protož nyní, jestliže se nelíbí tobě, raději navrátím se domů.
35 Apan ang anghel ni Yahweh miingon kang Balaam, “Padayon sa unahan uban sa mga tawo. Apan ang isulti mo lamang ang mga pulong nga akong gisulti kanimo.” Busa miadto si Balaam uban sa mga pangulo ni Balak.
Řekl anděl Hospodinův k Balámovi: Jdi s muži těmi, avšak slovo, kteréž mluviti budu tobě, to mluviti budeš. Tedy šel Balám s knížaty Balákovými.
36 Sa dihang nadungog ni Balak nga moabot si Balaam, miadto dayon siya aron sa pagpakigkita kaniya didto sa siyudad sa Moab sa Arnon, nga mao ang utlanan.
Uslyšev pak Balák o příchodu Balámovu, vyšel proti němu do města Moábského, kteréž bylo při řece Arnon, jenž jest při konci pomezí.
37 Miingon si Balak kang Balaam, “Dili ba nagpadala man ako ug mga tawo aron sa pagpatawag kanimo? Nganong wala ka man mianhi kanako? Dili ba ako makahimo sa pagpasidungog kanimo?”
I řekl Balák Balámovi: Zdaliž jsem víc než jednou neposílal pro tě? Pročež jsi tedy nepřišel ke mně? Proto-li, že bych tě náležitě uctiti nemohl?
38 Unya mitubag si Balaam kang Balak, “Tan-awa, mianhi ako kanimo. Aduna na ba akoy gahom karon sa pagsulti sa bisan unsa? Makahimo lamang ako sa pagsulti sa mga pulong nga gibutang sa Dios dinhi sa akong baba.”
Odpověděl Balám Balákovi: Aj, již jsem přišel k tobě; nyní pak zdaliž všelijak budu co moci mluviti? Slovo, kteréž vložil Bůh v ústa má, to mluviti budu.
39 Milakaw si Balaam uban kang Balak, ug miabot sila didto sa Kiriat Husot.
I bral se Balám s Balákem, a přijeli do města Husot.
40 Unya mihalad si Balak ug toro nga baka ug karnero ug naghatag ug pipila ka karne ngadto kang Balaam ug sa mga pangulo nga uban kaniya.
Kdežto nabiv Balák volů a ovec, poslal k Balámovi a k knížatům, kteříž s ním byli.
41 Sa pagkabuntag, gidala ni Balak si Balaam ngadto sa taas nga dapit ni Baal. Gikan didto makita lamang ni Balaam ug ubang bahin sa mga Israelita ngadto sa ilang kampo.
Nazejtří pak ráno, pojav Balák Baláma, uvedl ho na výsosti modly Bál, odkudž shlédl i nejdalší díl lidu Izraelského.
