Mateo 25
1 Unya ang gingharian sa langit mahisama sa napulo ka mga ulay nga nagdala sa ilang mga suga ug miadto aron mosugat sa pamanhonon.
Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.
2 Ang lima kanila mga buang-buang ug ang lima maalamon.
Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.
3 Kay sa dihang ang buang-buang nga mga ulay midala sa ilang mga suga, wala sila modala ug dugang lana uban kanila.
Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
4 Apan ang maalamon nga mga ulay midala ug mga sudlanan sa lana uban sa ilang mga suga.
Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
5 Karon samtang ang pamanhonon nalangan, nagduka silang tanan ug nakatulog.
A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly.
6 Apan sa tungang gabii adunay usa ka singgit, 'Tan-awa, ang pamanhonon! Gawas ug sugata siya.'
O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu.
7 Unya kadtong tanan nga mga ulay mibangon ug mipasiga sa ilang mga suga.
Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své.
8 Ang mga buang-buang miingon ngadto sa mga maalamon, 'Hatagi kami ug pipila sa inyong lana tungod kay ang among mga suga mapalong na.'
Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.
9 Apan ang mga maalamon mitubag ug miingon, 'Sanglit dili na paigo alang kanamo ug kaninyo, lakaw hinuon niadtong namaligya ug pagpalit sa pipila alang sa inyong mga kaugalingon.'
I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě.
10 Samtang nangadto sila aron mamalit, miabot na ang pamanhonon, ug kadtong nakaandam mikuyog kaniya didto sa kombira sa kasal, ug ang pultahan gisirad-an.
A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře.
11 Human niini miabot usab ang uban nga mga ulay ug miingon, 'Agalon, agalon, ablihi kami.'
Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.
12 Apan mitubag siya ug miingon, 'Sa pagkatinuod mosulti ako kaninyo, nga wala ako makaila kaninyo.'
A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.
13 Busa pagbantay, kay wala kamo masayod sa adlaw o sa takna.
Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.
14 Kay sama kini sa usa ka tawo nga moadto sa laing nasod. Gitawag niya ang iyang kaugalingong mga sulugoon ug gihatag ngadto kanila ang iyang katigayonan.
Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj.
15 Ang usa kanila gihatagan niya ug lima ka talento, sa laing usa gihatagan niya ug duha, ug ang laing usa gihatagan niya ug usa ka talento. Ang matag-usa nakadawat sa kantidad sumala sa iyang kaugalingong katakos, ug kanang tawhana miadto na sa iyang panaw.
I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned.
16 Dihadiha ang usa nga nakadawat sa lima ka talento milakaw ug nagpatigayon kanila, ug nakaangkon pa sa laing lima ka talento.
Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.
17 Sa samang paagi ang usa nga nakadawat sa duha ka talento nakaangkon ug laing duha.
Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě.
18 Apan ang sulugoon nga nakadawat sa usa ka talento milakaw palayo, nagkalot ug bangag sa yuta, ug gitago ang salapi sa iyang agalon.
Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
19 Karon pagkahuman sa taas nga panahon mibalik ang agalon niadtong mga sulugoon ug nakighusay uban kanila.
Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi.
20 Ang sulugoon nga nakadawat sa lima ka talento miabot ug nagdala usab sa laing lima ka talento, miingon siya, 'Agalon, gihatagan mo ako ug lima ka talento. Tan-awa, nakabuhat pa ako ug dugang lima ka talento.'
A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.
21 Ang iyang agalon miingon kaniya, 'Maayong pagkabuhat, buotan ug matinud-anon nga sulugoon! Nagmatinud-anon ka sa pipila ka mga butang. Tugyanan ko ikaw sa mas daghan pa nga mga butang. Sulod didto sa kalipay sa imong agalon.'
I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
22 Ang sulugoon nga nakadawat sa duha ka talento miabot ug miingon, 'Agalon, gihatagan mo ako ug duha ka talento. Tan-awa, nakabuhat ako ug dugang pang duha ka talento.'
Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem.
23 Ang iyang agalon miingon kaniya, 'Maayong pagkabuhat, buotan ug matinud-anon nga sulugoon! Nagmatinud-anon ka man sa pipila ka mga butang. Tugyanan ko ikaw sa mas daghan pa nga mga butang. Sulod didto sa kalipay sa imong agalon.'
Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
24 Unya ang sulugoon nga nakadawat sa usa ka talento miabot ug miingon, Agalon, nasayod ako nga ikaw usa ka istrikto nga tawo. Nagaani ikaw sa wala mo gitanom, ug nagaani ka sa wala mo gisabwag.
Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal,
25 Nahadlok ako, busa nagpalayo ako ug gitagoan ang imong talento sa yuta. Tan-awa, ania dinhi ang alang kanimo.'
I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.
26 Apan mitubag ang iyang agalon ug miingon kaniya, 'Daotan ka ug tapolan nga sulugoon, nasayod ka nang daan nga ako nag-ani sa wala nako gitanom ug nagaani sa wala nako gisabwag.
A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal,
27 Busa gihatag mo unta ang akong salapi ngadto sa mga maninipig, ug sa akong pagbalik madawat ko unta pagbalik ang akoa uban ang ginansiya.
Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem.
28 Busa kuhaa ang talento gikan kaniya ug ihatag kini ngadto sa sulugoon nga adunay napulo ka talento.
Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
29 Kay niadtong tanan nga nakaangkon, pagahatagan pa—ug madagayaon pa gayod. Apan gikan sa tanan nga wala makaangkon sa bisan unsa nga butang, pagakuhaon bisan unsa nga anaa kaniya.
(Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.)
30 Ilabay ang walay pulos nga sulugoon didto sa gawas nga mangitngit, diin didto adunay paghilak ug pagkagot sa mga ngipon.'
A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
31 Sa dihang moabot ang Anak sa Tawo diha sa iyang himaya ug ang tanang anghel uban kaniya, unya molingkod siya sa iyang mahimayaong trono.
A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
32 Pagatigomon diha sa atubangan niya ang tanang kanasoran, ug lainon niya ang katawhan gikan sa usag-usa, ingon sa usa ka magbalantay nga molahi sa karnero gikan sa mga kanding.
A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
33 Ibutang niya ang karnero didto sa iyang tuong kamot, apan ang mga kanding didto sa iyang wala.
A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
34 Unya ang Hari nag-ingon niadtong atua sa iyang tuong kamot, 'Dali, kamo nga gipanalanginan sa akong Amahan, panunod sa gingharian nga giandam alang kaninyo gikan sa patukuranan sa kalibotan.
Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
35 Kay ako gigutom ug gihatagan ako ninyo ug pagkaon; giuhaw ako ug gihatagan ako ninyo ug mainom; usa ako ka langyaw ug gipasulod ako ninyo;
Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
36 hubo ako, ug gibistihan ako ninyo; masakiton ako ug giatiman ako ninyo; nabilanggo ako ug miadto kamo kanako.'
Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
37 Unya ang matarong motubag ug mosulti, 'Ginoo, kanus-a man kami nakakita kanimo nga gigutom, ug gipakaon ka? O giuhaw ug gipainom ka?
Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
38 Ug kanus-a man kami nakakita nga ikaw usa ka langyaw, ug gipasulod ka? O hubo ug gibistihan ka?
Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
39 Ug kanus-a man kami nakakita kanimo nga nagsakit, o nabilanggo, ug miadto kanimo?'
Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
40 Ug ang Hari motubag ug moingon ngadto kanila, 'Sa pagkatinuod mosulti ako kaninyo, kung unsa ang inyong gibuhat alang sa labing ubos sa akong kaigsoonan dinhi, gibuhat ninyo kini kanako.'
A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
41 Unya mosulti siya niadtong atua sa iyang walang kamot, 'Palayo gikan kanako, kamong tinunglo, ngadto sa walay kataposang kalayo nga giandam alang sa daotan ug sa iyang mga anghel, (aiōnios g166)
Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho. (aiōnios g166)
42 tungod kay gigutom ako apan wala kamo mohatag kanako ug pagkaon; giuhaw ako apan wala kamo maghatag kanako ug mainom;
Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
43 usa ako ka langyaw apan wala kamo nagpasulod kanako; hubo apan wala kamo magbisti kanako; nagsakit ug nabilanggo, apan wala kamo mag-atiman alang kanako.'
Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
44 Unya motubag usab sila ug mosulti, 'Ginoo, kanus-a man kami nakakita nga ikaw gigutom, o giuhaw, o usa ka langyaw, o hubo, o nagbalatian, o nabilanggo, ug wala moalagad kanimo?'
Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
45 Unya motubag siya kanila ug mosulti, 'Sa pagkatinuod mosulti ako kaninyo, unsa ang wala ninyo gibuhat alang sa mga labing ubos niini, wala ninyo gibuhat alang kanako.'
Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Èehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
