< Genesis 37 >
1 Nagpuyo si Jacob sa dapit nga gipuy-an sa iyang amahan sa yuta sa Canaan.
Jákob pak bydlil v zemi putování otce svého, v zemi Kananejské.
2 Mao kini ang mga panghitabo mahitungod kang Jacob. Si Jose, usa ka batan-on nga nag-edad ug 17 anyos, nagabantay siya ug karnero uban sa iyang mga igsoon. Kuyog niya ang mga anak nga lalaki ni Bilha ug anak nga lalaki ni Zilpa, mga asawa sa iyang amahan. Ginasumbong ni Jose ngadto sa iyang amahan ang mga dili maayo nila nga binuhatan.
Tito jsou příběhové Jákobovi: Jozef, když byl v sedmnácti letech, pásl s bratřími svými dobytek, (a byl mládeneček), s syny Bály a Zelfy, žen otce svého. A oznamoval Jozef zlou pověst o nich otci svému.
3 Karon gihigugma pag-ayo ni Israel si Jose labaw pa sa iyang mga anak nga lalaki tungod kay anak man siya sa iyang pagkatigulang. Tungod niini gibuhatan niya siya ug maanindot nga bisti.
Izrael pak miloval Jozefa nad všecky syny své; nebo v starosti své zplodil jej. A udělal mu sukni proměnných barev.
4 Nakita sa iyang mga igsoon nga ang ilang amahan nahigugma pag-ayo kaniya labaw pa sa tanan nilang managsuon. Busa nasuko sila kaniya ug dili maayo ang ilang pagtagad ngadto kaniya.
A když spatřili bratří jeho, že ho miluje otec jejich nad všecky bratří jeho, nenáviděli ho, aniž mohli pokojně k němu promluviti.
5 Nagdamgo si Jose, ug gisuginlan niya ang iyang mga igsoon mahitungod niini. Nisamot ang ilang kasuko kaniya.
Měl pak Jozef sen, a vypravoval jej bratřím svým; pročež v větší nenávisti ho měli.
6 Miingon siya kanila, “Palihog paminawa kining akong nadamgohan.
Nebo pravil jim: Slyšte, prosím, sen, kterýž jsem měl.
7 Tan-awa, nagbugkos kita ug mga trigo sa kaumahan, ug tan-awa, ang akong binugkos mitindog ug mipataas, ug tan-awa, ang inyong mga binugkos mipalibot ug miyukbo sa akong binugkos.”
Hle, vázali jsme snopy na poli, a aj, povstal snop můj, a stál. Vůkol také stáli snopové vaši, a klaněli se snopu mému.
8 Ang iyang mga igsoon miingon kaniya, “Maghari ka ba diay kanamo? Maghari ka ba gayod diay kanamo?” Misamot pa ang ilang kasuko kaniya tungod sa iyang damgo ug sa iyang mga gipamulong.
Jemužto odpověděli bratří jeho: Zdaliž kralovati budeš nad námi, aneb pánem naším budeš? Z té příčiny ještě více nenáviděli ho pro sny jeho, a pro slova jeho.
9 Nagdamgo na usab siya ug lain nga damgo ug iya kining gisugilon sa iyang mga igsoon. Miingon siya, “Tan-awa, nagdamgo ako ug lain na usab nga damgo: Ang adlaw ug bulan ug ang napulog usa ka mga bituon miyukbo kanako.”
Potom ještě měl jiný sen, a vypravoval jej bratřím svým, řka: Hle, opět jsem měl sen, a aj, slunce a měsíc, a jedenácte hvězd klanělo mi se.
10 Gisugilon niya kini sa iyang amahan ingon man sa iyang mga igsoon, ug gibadlong siya sa iyang amahan. Miingon siya kaniya, “Unsa ba kining imong gidamgo? Moyukbo ba ako ug ang imong inahan, ingon man ang imong mga igsoon nganha kanimo?”
I vypravoval otci svému a bratřím svým. A domlouval mu otec jeho, a řekl jemu: Jakýž jest to sen, kterýž jsi měl? Zdaliž přijdeme, já a matka tvá i bratří tvoji, abychom se klaněli před tebou až k zemi?
11 Nasina ang iyang mga igsoon kaniya, apan gitipigan sa hunahuna sa iyang amahan kining mga butanga.
Tedy záviděli mu bratří jeho; ale otec jeho měl pozor na tu věc.
12 Miadto sa Shekem ang iyang mga igsoon aron pagbantay sa mga karnero sa ilang amahan.
Odešli pak bratří jeho, aby pásli dobytek otce svého v Sichem.
13 Miingon si Israel kang Jose, “Dili ba nagbantay man sa mga karnero sa Shekem ang imong mga igsoon? Dali, ug ipadala ko ikaw ngadto kanila.” Miingon si Jose kaniya, “Andam ako.”
A řekl Izrael Jozefovi: Zdaliž nepasou bratří tvoji v Sichem: Poď, a pošli tě k nim. Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.
14 Miingon siya kaniya, “Lakaw na karon, tan-awa kung maayo ba ang kahimtang sa imong mga igsoon ingon man ang mga karnero, ug suginli ako.” Busa gipaadto siya ni Jacob gawas sa walog sa Hebron ug miadto si Jose sa Shekem.
I řekl jemu: Jdi nyní, zvěz, jak se mají bratří tvoji, a co se děje s dobytkem; a zase mi povíš o tom. A tak poslal ho z údolí Hebron, a on přišel do Sichem.
15 Adunay usa ka tawo nga nakakita kang Jose. Tan-awa, naglatagaw si Jose sa kaumahan. Miingon ang tawo kaniya, “Unsa man ang imong gipangita?”
Našel ho pak muž nějaký, an bloudí po poli. I zeptal se ho muž ten, řka: Èeho hledáš?
16 Miingon si Jose, “Gipangita ko ang akong mga igsoon. Palihog sultihi ako, kung asa sila nagbantay sa mga karnero.”
Odpověděl: Bratří svých hledám; pověz mi, prosím, kde oni pasou?
17 Miingon ang tawo, “Mibiya sila niini nga dapit, kay nadungog ko sila, nga nag-ingon, 'Moadto kita sa Dotan.'” Miapas si Jose sa iyang mga igsoong lalaki ug nakita niya sila didto sa Dotan.
I řekl muž ten: Odešli odsud; nebo slyšel jsem je, ani praví: Poďme do Dothain. Tedy šel Jozef za bratřími svými, a našel je v Dothain.
18 Nakita nila siya sa layo, ug sa wala pa siya maabot duol kanila, naglaraw sila nga patyon siya.
Kteřížto, jakž ho uzřeli zdaleka, prvé než k nim došel, ukládali o něm, aby jej zahubili.
19 Ang iyang mga igsoon miingon sa usag-usa, “Tan-awa, nagpaingon dinhi ang tigdamgo.
Nebo řekli jeden druhému: Ej, mistr snů teď jde.
20 Busa, dali kamo, patyon ta siya ug ihulog siya sa isa sa mga atabay ug moingon kita, 'Gilamoy siya sa ihalas nga mananap.' Tan-awon ta kung unsa ang mahitabo sa iyang mga damgo.'”
Nyní tedy poďte, a zabíme jej, a uvržeme ho do některé čisterny, a díme: Zvěř lítá sežrala jej. I uzříme, nač jemu vyjdou snové jeho.
21 Nakadungog si Ruben niini ug giluwas niya siya sa ilang mga kamot. Miingon siya, “Dili nato kuhaon ang iyang kinabuhi.”
A uslyšev to Ruben, aby ho vytrhl z ruky jejich, (nebo řekl: Neodjímejme mu hrdla, )
22 Miingon si Ruben kanila, “Walay dugo nga angay moawas. Ihulog siya niining atabay nga anaa sa kamingawan, apan ayaw ninyo siya dapati”— aron luwason niya siya gikan sa ilang mga kamot ug dad-on siya pagbalik sa iyang amahan.
Řekl jim Ruben: Nevylévejte krve. Vrzte jej do této čisterny, kteráž jest na poušti, a nevztahujte ruky na něj. Ale on chtěl vysvoboditi ho z ruky jejich, a pomoci mu, aby se navrátil k otci svému.
23 Sa dihang niabot na si Jose sa iyang mga igsoon, gigisi nila ang iyang maanindot nga bisti.
A když přišel Jozef k bratřím svým, strhli s něho sukni jeho, sukni proměnných barev, kterouž měl na sobě.
24 Ila siyang gikuha ug gihulog siya sa atabay. Walay tubig kadto nga atabay.
A pochopivše, uvrhli jej do čisterny. Èisterna pak ta byla prázdná, v níž nebylo vody.
25 Nanglingkod sila aron mokaon ug tinapay. Sa dihang mihangad sila ug mitan-aw, tan-awa, ilang nakita ang panon sa mga Ismaelita nga gikan sa Gilead, uban sa ilang mga kamelyo nga nagkarga ug mga lamas ug balsamo ug mira. Nagpanaw sila aron ila kining dad-on paubos sa Ehipto.
I usadili se, aby jedli chléb. A pozdvihše očí svých, uzřeli, a aj, množství Izmaelitských přicházejících z Galád, kteřížto na velbloudích svých nesli vonné věci a kadidlo a mirru do Egypta.
26 Miingon si Juda sa iyang mga igsoon, “Unsa man ang atong makuha kung patyon ta ang atong igsoon ug tabonan ang iyang dugo?
I řekl Juda bratřím svým: Jaký zisk míti budeme, zabijeme-li bratra svého, a zatajíme-li krve jeho?
27 Dali kamo, ibaligya ta siya sa mga Ismaelita ug dili nato siya dapatan. Tungod kay ato siyang igsoon, atong unod.” Ang iyang mga igsoon naminaw kaniya.
Poďte, prodejme ho Izmaelitským, a nevztahujme na něj rukou svých, nebo bratr náš, tělo naše jest. I uposlechli ho bratří jeho.
28 Milabay ang Midianhon nga negosyanti. Gikuha sa iyang mga igsoon si Jose gawas sa atabay. Ug unya gibaligya nila si Jose ngadto sa mga Ismaelita sa 20 kabuok nga plata. Gidala si Jose sa mga Ismaelita ngadto sa Ehipto.
Když pak mimo ně jeli muži ti, kupci Madianští, vytáhli a vyvedli Jozefa z té čisterny, a prodali jej Izmaelitským za dvadceti stříbrných. Ti zavedli Jozefa do Egypta.
29 Mibalik si Ruben sa atabay, ug tan-awa, wala na didto si Jose sa atabay. Gigisi niya ang iyang bisti.
A navrátil se Ruben k čisterně, a aj, již nebylo Jozefa v ní. I roztrhl roucha svá.
30 Mibalik siya sa iyang mga igsoon ug miingon, “Asa na ang bata? Ug ako, asa na man ako moadto?”
A navrátiv se k bratřím svým, řekl: Pacholete není, a já kam se mám podíti?
31 Nagpatay sila ug kanding unya gikuha ang bisti ni Jose ug gituslob kini sa dugo.
Tedy vzali sukni Jozefovu, a zabivše kozla, smočili sukni tu ve krvi.
32 Unya gidala nila kini sa ilang amahan ug miingon, “Nakita namo kini. Palihog tan-awa kung bisti ba kini sa imong anak o dili.”
A poslali sukni tu proměnných barev, a dali ji donésti k otci svému, aby řekli: Tuto jsme nalezli; pohleď nyní, jest-li sukně syna tvého, či není?
33 Nailhan kini ni Jacob ug miingon, “Bisti kini sa akong anak. Gitukob siya sa ihalas nga mananap. Sigurado gayod nga gikunis-kunis niini si Jose.”
A on poznav ji, řekl: Sukně syna mého jest; zvěř lítá sežrala jej, konečně roztrhán jest Jozef.
34 Gigisi ni Jacob ang iyang bisti ug nagsul-ob ug sako sa iyang hawak. Nagbangotan siya alang sa iyang anak sa daghang mga adlaw.
I roztrhl Jákob roucha svá, a vloživ žíni na bedra svá, zámutek nesl po synu svém za mnoho dní.
35 Ang tanan niyang anak nga lalaki ug mga babaye miadto kaniya ug gihupay siya, apan wala siya mosugot nga ila siyang hupayon. Miingon siya, “Sa pagkatinuod, moadto ako sa seol ug magbangotan alang sa akong anak.” Mihilak ang iyang amahan alang kaniya. (Sheol )
Sešli se pak všickni synové jeho, a všecky dcery jeho, aby ho těšili. Ale on nedal se potěšiti, a řekl: Nýbrž já tak v zámutku sstoupím za synem svým do hrobu. A plakal ho otec jeho. (Sheol )
36 Gibaligya siya sa mga Midianhon didto sa Ehipto ngadto kang Potifar, usa ka opisyal ni Paraon, ang kapitan sa mga guwardiya.
Mezi tím Madianští prodali Jozefa do Egypta Putifarovi, dvořeninu Faraonovu, hejtmanu žoldnéřů.