1 Samuel 17
1 Karon ang mga Filistihanon nagtigom sa ilang kasundalohan alang sa gubat. Nagtigom sila didto sa Soco, nga sakop sa Juda. Nagkampo sila taliwala sa Soco ug sa Azeka, sa Efesdammim.
I sebrali Filistinští vojska svá k boji, a shromáždili se u Socho, kteréž jest Judovo, a položili se mezi Socho a Azeka na pomezí Dammim.
2 Si Saul ug ang iyang katawhan sa Israel nagtigom ug nagkampo didto sa walog sa Ela, ug nangandam aron sa pagpakiggubat sa mga Filistihanon.
Ale Saul a muži Izraelští sebravše se, položili se v údolí Elah, a sšikovali se k bitvě proti Filistinským.
3 Ang mga Filistihanon nagtindog ibabaw sa bukid sa pikas bahin, ug nagtindog usab ang Israel didto sa atbang nga bahin sa bukid ug adunay walog sa ilang taliwala.
I stáli Filistinští na hoře s strany jedné, a Izraelští stáli na hoře s strany druhé, a údolí bylo mezi nimi.
4 Ang usa ka kusgang tawo migawas gikan sa kampo sa mga Filistihanon, usa ka tawo nga ginganlag Goliat nga taga-Gat, nga may gitas-on nga unom ka cubits ug usa ka dangaw.
I vyšel muž bojovník z vojska Filistinského, Goliáš jménem, z Gát, zvýší šesti loket a dlani.
5 Nagkalo siyag helmet nga tumbaga, ug nagsul-ob siya ug salipod nga puthaw. Ang gibug-aton sa salipod nga puthaw mga 5, 000 ka shekels nga tumbaga.
Lebka pak ocelivá na hlavě jeho, a v pancíř brněný byl oblečen, kterýžto pancíř vážil pět tisíc lotů oceli.
6 Ang iyang mga batiis sinul-oban ug salipod nga tumbaga ug usa ka tumbagang gamay nga bangkaw ang anaa sa tungatunga sa iyang mga abaga.
Též plechovice ocelivé byly na nohách jeho, a pavéza ocelivá mezi rameny jeho.
7 Dako ang gunitanan sa iyang bangkaw, nga adunay higot aron maayo ang paglabay sama sa lingkisan sa hablanan. Ang uhas sa iyang bangkaw may gibug-aton nga 600 ka shekels sa puthaw. Nag-una kaniya ang tigdala sa iyang taming.
A dřevo u kopí jeho jako vratidlo tkadlcovské, železo pak ostré kopí jeho vážilo šest set lotů železa; a ten, kterýž nosil braň jeho, šel před ním.
8 Mibarog siya ug misinggit sa kasundalohan sa Israel, “Nganong nanganhi man kamo aron makiggubat? Dili ba usa man ako ka Filistihanon, ug kamo mga sulugoon ni Saul? Pagpili ug usa ka tawo diha kaninyo ug paanhia siya dinhi kanako.
I postavil se, a volal na vojska Izraelská, řka k nim: Nač jste to vyšli, vojensky se sšikovavše? Zdaliž já nejsem Filistinský, a vy služebníci Saulovi? Vybeřte z sebe muže, kterýž by sstoupil ke mně.
9 Kon makahimo siya sa pagpakig-away ug sa pagpatay kanako, nan mahimo ninyo kaming mga sulugoon. Apan kung mapildi ug mapatay ko siya, nan mahimo kamo nga among mga sulugoon ug mag-alagad kanamo.”
Jestližeť mi bude moci odolati a zabije mne, tedy budeme služebníci vaši; pakliť já přemohu jej a zabiji ho, budete vy služebníci naši, a sloužiti budete nám.
10 Miingon pag-usab si Goliat, “Akong gihagit karong adlawa ang kasundalohan sa Israel. Paaria ang usa ka tawo aron magsangka kami.”
Pravil také ten Filistinský: Já jsem dnes zhaněl vojska Izraelská. Vydejtež mi muže, abychom se bili spolu.
11 Sa pagkadungog ni Saul ug sa tibuok Israel sa gisulti ni Goliat, nangaluya sila ug nangahadlok pag-ayo.
A když uslyšel Saul i všecken Izrael slova Filistinského taková, ulekli se a báli se velmi.
12 Karon si David mao ang anak sa taga-Efraim sa Bethlehem sa Juda, nga ginganlan ug Jesse. Aduna siyay walo ka mga anak nga lalaki. Tigulang na si Jesse sa panahon ni Saul, pinakatigulang sa tanang mga tawo.
David pak ten syn muže Efratejského z Betléma Judova, (jehož jméno Izai, kterýž měl osm synů, a již se byl sstaral za dnů Saule, přiblíživ se k lidem sešlým.
13 Ang tulo ka kamagulangang anak nga lalaki ni Jesse nagsunod kang Saul sa panggubatan. Ang ngalan sa iyang tulo ka mga anak nga lalaki nga miadto sa panggubatan mao si Eliab ang kamagulangan, si Abinadab ang ikaduha, ug si Samma ang ikatulo.
Tři také synové Izai starší šedše, táhli na vojnu s Saulem. Jména těch tří synů jeho, kteříž byli šli k boji: Eliáb prvorozený, a druhý po něm Abinadab, třetí pak Samma.
14 Si David mao ang kamanghoran. Ang tulo ka magulang misunod kang Saul.
Ale David byl nejmladší. A tak ti tři synové starší odešli s Saulem).
15 Karon magpangadto-nganhi si David tali sa kasundalohan ni Saul ug aron mapakaon ang mga karnero sa iyang amahan sa Bethlehem.
David tedy odšel od Saule a navrátil se, aby pásl stádo otce svého v Betlémě.
16 Sulod sa 40 ka adlaw ang kusgang tawo mopaduol buntag ug gabii aron mopakita sa iyang kaugalingon alang sa gubat.
I přicházel ten Filistinský ráno a večer, a stavěl se po čtyřidceti dní.
17 Unya miingon si Jesse kang David nga iyang anak nga lalaki, “Dad-i ang imong mga igsoon ug usa ka epha sa sinanlag nga trigo ug niining napulo ka buok tinapay, ug dad-a kini pagdali ngadto sa kampo sa imong mga igsoon.
Tedy řekl Izai Davidovi synu svému: Vezmi i hned pro bratří své efi pražmy této a deset chlebů těchto, a běž do vojska k bratřím svým.
18 Dad-a usab kining napulo ka keso ngadto sa kapitan sa ilang mga linibo. Tan-awa kung unsa ang kahimtang sa imong mga igsoon ug pagdala dinhi ug pamatuod nga maayo ang ilang kahimtang.
A deset syřečků mladých těchto doneseš hejtmanu, a navštívě bratří své, pozdravíš jich, a základ jejich vyzdvihneš.
19 Ang imong mga igsoon nag-uban kang Saul ug sa tibuok katawhan sa Israel didto sa walog sa Ela, nakig-away sa mga Filistihanon.”
Saul pak i oni, i všickni muži Izraelští byli v údolí Elah, bojujíce proti Filistinským.
20 Si David mibangon pagsayo sa buntag ug gibilin ang mga karnero sa usa ka magbalantay. Gikuha niya ang mga pagkaon ug milakaw, sumala sa gisugo ni Jesse kaniya. Miabot siya sa kampo samtang ang kasundalohan nagpadulong na sa panggubatan nga naninggit.
A tak vstav David tím raněji a zanechav stáda při strážném, vzal to a šel, jakž mu byl přikázal Izai. I přišel až k šancům, a aj, vojsko vycházelo do šiku a křičelo k bitvě.
21 Ug ang Israel ug mga Filistihanon milinya alang sa gubat, nag-inatbangay ang kasundalohan batok kasundalohan.
I sšikovali se Izraelští, ano i Filistinští, vojsko proti vojsku.
22 Gibilin ni David ang iyang mga dala sa tigbantay sa mga butang, midagan padulong sa kasundalohan, ug mitimbaya sa iyang mga igsoon.
Protož David zanechav břemene, kteréž s sebe složil u strážného při břemeních, běžel do vojska; a když přišel, tázal se bratří svých, jak se mají.
23 Samtang nakigsulti siya kanila, ang usa ka tawong kusgan nga Filistihanon nga taga-Gat nga ginganlan ug Goliat, mibulag gikan sa panon sa kasundalohan sa mga Filistihanon, ug nagsulti sa susama ra gihapon nga pulong. Ug nadungog kini ni David.
A když on s nimi mluvil, aj, muž bojovník jménem Goliáš, Filistinský z Gát, vycházel z vojska Filistinských a mluvil jako i prvé; což slyšel i David.
24 Sa pagkakita sa tibuok katawhan sa Israel, nanagan sila palayo kaniya ug nangahadlok pag-ayo.
Všickni pak muži Izraelští, jakž uzřeli toho muže, utíkali před tváří jeho, a báli se náramně.
25 Miingon ang katawhan sa Israel, “Nakita ba ninyo kanang tawo nga mitungas? Mianhi siya aron sa paghagit sa Israel. Ug pagahatagan sa hari ug daghang kabtangan ang tawo nga makapatay kaniya, ipaasawa niya ang iyang anak nga babaye kaniya, ug dili niya pabayron ug buhis ang tibuok panimalay sa iyang amahan sa Israel.”
I mluvili Izraelští mezi sebou: Viděli-li jste toho muže, kterýž vyšel? Nebo aby pohanění uvedl na Izraele, vyšel. Kdož by ho zabil, zbohatí ho král bohatstvím velikým, a dceru svou dá jemu, i dům otce jeho osvobodí v Izraeli.
26 Nangutana si David sa tawo nga nagtindog duol kaniya, “Unsa may buhaton alang sa tawo nga makapatay niining Filistihanon ug makapawagtang sa kaulawan sa Israel? Kinsa ba kining walay tuli nga Filistihanon nga nanghagit man sa kasundalohan sa buhing Dios?”
I mluvil David mužům, kteříž stáli u něho, a řekl: Co bude dáno muži tomu, kterýž by zabil toho Filistinského a odjal pohanění od Izraele? Nebo kdo jest Filistinský neobřezaný ten, že pohanění uvodí na vojsko Boha živého?
27 Unya gibalik sa mga tawo ang ilang giingon ug gisultihan siya, “Busa mao kini ang pagabuhaton alang sa tawo nga makapatay kaniya.”
Odpověděl jemu lid v táž slova, řka: To bude dáno muži, kterýž by ho zabil.
28 Nakadungong si Eliab nga kamagulangan niyang igsoon sa pagpakigsulti niya sa mga tawo. Misilaob ang kasuko ni Eliab batok kang David, ug miingon siya, “Nganong mianhi ka man dinhi? Kang kinsa man nimo gibilin ang pipila ka mga karnero didto sa kamingawan? Nasayod ako sa imong garbo, ug ang pagkamapahitas-on sa imong kasingkasing; kay milugsong ka man dinhi aron makakita sa gubat.”
A uslyšev Eliáb, bratr jeho nejstarší, že mluví s těmi muži, rozhněval se Eliáb velmi na Davida, a řekl: Proč jsi sem přišel? A komus nechal kolikasi těch ovec na poušti? Známť já pýchu tvou a zlost srdce tvého, žes přišel dívati se bitvě.
29 Miingon si David, “Unsa man ang akong nabuhat karon? Dili ba usa lang man kini ka pangutana?”
I řekl David: Což jsem pak učinil? Zdaž mi nebylo poručeno?
30 Mitalikod siya kaniya ug miatubang sa uban, ug misulti sa mao gihapong paagi. Ang mga tawo mitubag sa susamang butang ingon sa nahiuna.
Tedy šel od něho k jinému, jehož se tázal jako i prvé. I odpověděl jemu lid tak jako i prvé.
31 Sa dihang nadungog ang mga gipamulong ni David, gisubli kini sa mga sundalo ngadto kang Saul, ug iyang gipakuha si David.
A tak roznesla se slova, kteráž mluvil David, a oznámili je Saulovi. Kterýžto povolal ho.
32 Unya miingon si David kang Saul, “Hinaot nga walay kasingkasing sa tawo nga maluya tungod nianang Filistihanon; ang imong sulugoon moadto ug makig-away kang Goliat.”
I řekl David Saulovi: Nechť se neleká srdce člověka pro něho; služebník tvůj půjde a bude se bíti s Filistinským tímto.
33 Miingon si Saul kang David, “Dili ka makahimo sa pag-adto batok niining Filistihanon aron sa pagpakig-away kaniya; kay ikaw usa lamang ka batan-on, ug siya usa ka hanas sa gubat sukad pa sa iyang pagkabatan-on.”
Ale Saul řekl Davidovi: Nebudeš moci jíti proti Filistinskému tomu, abys se potýkal s ním; nebo mládenček jsi, on pak jest muž bojovný od mladosti své.
34 Apan miingon si David kang Saul, “Ang imong sulugoon nagabantay sa mga karnero sa iyang amahan. Sa dihang moabot ang liyon o oso ug kuhaon ang nating karnero gikan sa panon niini,
Odpověděl David Saulovi: Služebník tvůj pastýřem byl stáda otce svého, a když přicházel lev aneb nedvěd, a bral dobytče z stáda,
35 gukdon ko siya ug bunalan, ug luwason kini gikan sa iyang baba. Ug sa dihang mosukol siya kanako, gunitan ko ang iyang bungot, bunalan siya, ug patyon.
Já dostihal jsem ho a bil jsem jej, a vydíral jsem je z hrdla jeho. Pakli se na mne obořil, tedy ujma ho za čelist, bil jsem jej, až jsem ho i zabil.
36 Ang imong sulugoon nakapatay sa liyon ug sa oso. Kining walay tuli nga Filistihanon mahisama sa usa kanila, sanglit gihagit man niya ang kasundalohan sa buhing Dios.”
I lva i nedvěda zabil služebník tvůj; budeť tedy Filistinský neobřezanec ten jako který z nich, nebo zhaněl vojska Boha živého.
37 Miingon si David, “Giluwas ako ni Yahweh gikan sa kamot sa liyon ug gikan sa kuko sa oso. Luwason usab niya ako gikan sa kamot niining Filistihanon.” Unya miingon si Saul kang David, “Lakaw, ug hinaot nga si Yahweh magauban kanimo.”
Řekl také David: Hospodin, kterýž vytrhl mne z moci lva a z moci nedvěda, onť mne vytrhne z ruky Filistinského tohoto. Tedy řekl Saul Davidovi: Jdi, a Hospodin budiž s tebou.
38 Gisul-oban ni Saul si David sa iyang bisti sa panggubatan. Gikaloan niya ug tumbagang helmet, ug gisul-oban niya siya sa salipod nga puthaw.
I dal Saul obléci Davida v šaty své, a vstavil lebku ocelivou na hlavu jeho, a oblékl ho v pancíř.
39 Gitakin ni David ang espada sa iyang bisti sa panggubatan. Apan dili siya makalakaw, tungod kay wala man siya maanad niini. Unya miingon si David kang Saul, “Dili ako makaadto aron sa pagpakig-way nga sul-ob kini, kay wala man ako maanad.” Busa gihubo kini ni David.
Připásal také David meč jeho na ty šaty jeho, a chtěl jíti, ale že tomu nezvykl, protož řekl David Saulovi: Nemohuť v tom jíti, nebo jsem nepřivykl. I složil to David s sebe.
40 Gibitbit niya ang iyang sungkod, ug nagpili siya ug lima ka hamis nga mga bato didto sa sapa; gisulod niya kini sa puntil. Bitbit niya ang iyang lambuyog sa pagpaduol niya sa Filistihanon.
A vzav hůl svou do ruky své, vybral sobě pět kamenů hladkých z potoku, a vložil je do mošničky pastýřské, kterouž měl, totiž do pytlíku, a prak svůj v ruce nesl, a přiblížil se k Filistinskému.
41 Mitagbo ang Filistihanon ug mipaduol kang David, uban ang tawo nga nagdala sa iyang taming.
Bral se také i Filistinský, jda a přibližuje se k Davidovi, a muž ten, kterýž nesl braň jeho, šel před ním.
42 Sa paglingilingi sa Filistihanon nakita niya si David, gitamay niya siya, kay usa lamang siya ka batan-ong lalaki, ug pulapula, uban ang matahom nga panagway.
A když pohleděl Filistinský a uzřel Davida, pohrdal jím, proto že byl mládenček, a ryšavý, a krásného vzezření.
43 Unya nag-ingon si Goliat kang David, “Iro ba ako, nga mianhi ka man kanako uban ang bunal?” Ug gitunglo ni Goliat si David pinaagi sa iyang mga dios.
I řekl Filistinský Davidovi: Což jsem pes, že jdeš proti mně s holí? A zlořečil Filistinský Davidovi skrze bohy své.
44 Miingon ang Filistihanon kang David, “Duol kanako, ug ipakaon ko ang imong unod sa kalanggaman sa kalangitan ug ngadto sa mga ihalas nga mananap sa kapatagan.”
Řekl také Filistinský Davidovi: Poď ke mně, a dámť tělo tvé ptákům nebeským a šelmám zemským.
45 Mitubag si David kang Goliat, “Mianhi ka kanako uban sa espada, sa bangkaw, ug sa gamay nga bangkaw. Apan mianhi ako kanimo sa ngalan ni Yahweh nga makagagahom, ang Dios sa kasundalohan sa Israel nga imong gitamay.
Odpověděl David Filistinskému: Ty jdeš ke mně s mečem a s kopím a s pavézou, ale já k tobě jdu ve jménu Hospodina zástupů, Boha vojsk Izraelských, kterémuž jsi ty utrhal.
46 Karong adlawa ihatahag ni Yahweh kanako ang kadaogan batok kanimo, ug pagapatyon ko ikaw ug pagalunggoan sa imong ulo. Karong adlawa ipakaon ko ang patay nga mga lawas sa Filistihanong kasundalohan sa mga langgam sa kalangitan ug sa mga ihalas nga mananap sa yuta, aron nga masayran sa tibuok kalibotan nga adunay Dios sa Israel,
Dnešního dne zavře tě Hospodin v ruku mou, a zabiji tě, a setnu hlavu tvou s tebe, a vydám těla vojska Filistinského dnes ptákům nebeským a šelmám zemským, a pozná všecka země, žeť jest Bůh v Izraeli.
47 ug ang tanang nagkatigom masayod nga dili magahatag si Yahweh sa kadaogan gamit ang espada o bangkaw. Kay ang gubat iya ni Yahweh, ug igatugyan ka niya sa among kamot.”
A zvíť všecko shromáždění toto, že ne mečem ani kopím vysvobozuje Hospodin; (nebo Hospodinův jest boj), protož vydáť vás v ruce naše.
48 Sa dihang midasdas na ang Filistihanon ug mipaduol kang David, midali dayon sa pagsugat si David padulong sa kasundalohang kaaway.
Stalo se pak, že když vstal ten Filistinský, a šel, přibližuje se proti Davidovi, pospíšil i David a běžel proti Filistinskému, aby se s ním potýkal.
49 Mikuot si David sa iyang puntil, gikuha ang bato, gilambuyog kini, ug naigo sa agtang ang Filistihanon. Nalubong ang bato sa agtang sa Filistihanon, ug natumba siya sa yuta.
V tom David vztáh ruku svou k mošničce, vyňal z ní kámen, kterýmž hodil z praku, a udeřil Filistinského v čelo jeho tak, že kámen uvázl v čele jeho. I padl tváří svou na zem.
50 Gibuntog ni David ang Filistihanon gamit ang lambuyog ug usa ka bato. Naigo niya ang Filistihanon ug napatay niya. Walay dalang espada si David.
A tak přemohl David Filistinského prakem a kamenem, a udeřiv Filistinského, zabil jej, ačkoli David žádného meče v ruce neměl.
51 Unya midagan si David ug mipatong sa Filistihanon ug gikuha ang espada, giibot kini gikan sa sakuban, ug gipatay niya kini, ug unya gipunggotan niya sa ulo gamit ang espada. Sa pagkakita sa mga Filistihanon nga namatay na ang ilang kusgan nga tawo, nanagan sila.
A přiběh David, stál nad Filistinským. Potom pochytiv meč jeho, dobyl ho z pošvy a zabil jej, a sťal jím hlavu jeho. To vidouce Filistinští, že umřel nejsilnější jejich, utíkali.
52 Busa miasdang nga nagsinggit ang katawhan sa Israel ug sa Juda, ug gigukod ang mga Filistihanon hangtod sa walog ug sa mga ganghaan sa Ekron. Ug ang mga patay nga Filistihanon nagbuy-od sa dalan paingon sa Shaaraim, hangtod sa dalan sa Gat ug sa Ekron.
A protož vstavše muži Izraelští a Judští, zkřikli a honili Filistinské, až kde se vchází do údolí, a až k branám Akaron. I padali, raněni jsouce, Filistinští po cestě k Saraim, až do Gát a až do Akaron.
53 Mibalik ang katawhan sa Israel gikan sa paggukod sa mga Filistihanon, ug giilog nila ang ilang kampo.
A navrátivše se synové Izraelští od honění Filistinských, vzebrali tábor jejich.
54 Gikuha ni David ang ulo sa Filistihanon ug gidala kini ngadto sa Jerusalem, apan gibutang niya ang iyang hinagiban sulod sa iyang tolda.
Potom David vzav hlavu toho Filistinského, přinesl ji do Jeruzaléma, a odění jeho složil v stanu svém.
55 Sa pagkakita ni Saul kang David nga migawas gikan sa pagpakig-away batok sa Filistihanon, nangutana siya kang Abner, ang kapitan sa mga kasundalohan, “Abner, kang kinsang anak kining batan-ong lalaki? Mitubag si Abner, “Ingon nga buhi ka, O hari, wala ako masayod.”
Tehdáž pak, když viděl Saul Davida jdoucího proti tomu Filistinskému, řekl Abnerovi hejtmanu vojska: Abner, čí jest syn ten mládenček? Odpověděl Abner: Jako jest živa duše tvá, králi, že nevím.
56 Miingon ang hari, “Pangutan-a kadtong nasayod, kinsang anak kining batan-on.”
Ale král řekl: Zeptej ty se, čí jest syn mládenec ten.
57 Sa nakabalik na si David gikan sa pagpatay kang Goliat, gikuha siya ni Abner, ug gidala siya sa atubangan ni Saul bitbit ang ulo ni Goliat sa iyang kamot.
Když se pak vracoval David od zabití Filistinského toho, pojav ho Abner, přivedl jej před Saule, an drží hlavu Filistinského v ruce své.
58 Miingon si Saul kaniya, “Kang kinsa kang anak, batan-ong lalaki? Ug mitubag si David, “Anak ako sa imong sulugoon nga si Jesse nga taga-Bethlehem.”
I řekl jemu Saul: Èí jsi syn, mládenče? Odpověděl David: Syn služebníka tvého Izai Betlémského.
