< 1 Cronicas 29 >

1 Miingon si Haring David sa tibuok tigom sa katawhan, “Solomon akong anak, nga maoy gipili sa Dios, nga batan-on pa ug walay kasinatian, ug dako ang katungdanan. Kay ang templo dili alang sa katawhan apan alang kang Yahweh nga Dios.
Potom řekl David král všemu shromáždění: Šalomouna syna mého jediného vyvolil Bůh ještě maličkého a mladého, dílo pak toto veliké jest; nebo ne člověku palác ten, ale Hospodinu Bohu býti má.
2 Busa gibuhat ko ang kutob sa akong mahimo aron ipatagbo ang gikinahanglan alang sa templo sa akong Dios. Maghatag ako ug bulawan alang sa mga butang nga himoon sa bulawan, plata alang sa mga butang nga himoon sa plata, bronse alang sa mga butang nga himoon sa bronse, puthaw alang sa mga butang nga himoon sa puthaw, ug kahoy alang sa mga butang nga himoon sa kahoy. Maghatag usab ako ug onyx nga mga bato, mga bato nga idayandayan, mga bato nga adunay nagkalainlaing mga kolor—tanang matang sa bililhong mga bato— ug daghan pang marbol nga mga bato.
Já zajisté podlé své nejvyšší možnosti nachystal jsem potřeb k domu Boha svého, zlata k nádobám zlatým, a stříbra k stříbrným, mědi k měděným, železa k železným a dříví k dřevěným, kamení onychinového i kamení k vsazování, i karbunkulového, a rozličných barev, a všelijakého kamení drahého, i kamení mramorového hojně.
3 Karon, tungod kay nahimuot man ako sa puluy-anan sa akong Dios, ihatag ko ang kaugalingon kong mga bahandi nga bulawan ug plata alang niini. Gibuhat ko kini aron idugang sa tanan nga akong giandam alang niining balaang templo:
Nadto z veliké lásky k domu Boha svého, maje zvláštní poklad zlata a stříbra, i ten dávám k domu Boha svého mimo všecko to, což jsem připravil k domu svatyně,
4 3, 000 ka talent sa bulawan gikan sa Ophir, ug 7, 000 ka talent sa lunsay nga plata, aron ibutang sa mga paril sa mga gambalay.
Totiž tři tisíce centnéřů zlata, zlata z Ofir, a sedm tisíc centnéřů stříbra přečištěného k potažení stěn domů svatých,
5 Maghatag ako ug bulawan alang sa mga butang nga himoon sa bulawan, ug plata alang sa mga butang nga himoon sa plata, ug mga butang alang sa tanang matang sa buluhaton nga himoon sa mga hanas nga trabahante. Kinsa pa man ang buot maghatag ngadto kang Yahweh ug ihatag ang iyang kaugalingon ngadto kaniya?”
Zlata k nádobám zlatým a stříbra k stříbrným i ke všelikému dílu řemeslnému. A jestliže jest kdo více, ješto by co chtěl dobrovolně obětovati dnes Hospodinu?
6 Unya naghimo ug kinabubut-ong mga halad ang mga pangulo sa ilang mga pamilya nga katigulangan, ang mga pangulo sa mga tribo sa Israel, ang mga komandante sa liboan ug gatosan, ug ang mga opisyal nga nagdumala sa buluhaton sa hari.
Tedy knížata čeledí otcovských a knížata pokolení Izraelských, i hejtmané a setníci i úředníci nad dílem královským dobrovolně obětovali.
7 Naghatag sila ug 5, 000 ka talent ug 10, 000 ka darics sa bulawan, 10, 000 ka talent sa plata, 18, 000 ka talent sa plata, ug 100, 000 ka talent sa puthaw alang sa buluhaton sa puluy-anan sa Dios.
A dali k službě domu Božího zlata pět tisíc centnéřů, a deset tisíc zlatých, stříbra pak deset tisíc centnéřů, a mědi osmnácte tisíc centnéřů, a železa sto tisíc centnéřů.
8 Kadtong adunay bililhong mga bato ilang gihatag ngadto sa tipiganan sa puluy-anan ni Yahweh, ilalom sa pagdumala ni Jehiel, nga kaliwat ni Gershon.
Kdožkoli měli kamení drahé, dávali do pokladu domu Hospodinova do rukou Jechiele Gersunského.
9 Nagmalipayon ang katawhan tungod niining kinabubut-ong mga halad, tungod kay naghatag man sila sa tibuok nilang kasingkasing ngadto kang Yahweh. Nagmalipayon usab pag-ayo si David.
I veselil se lid, že tak ochotně obětovali; nebo celým srdcem dobrovolně obětovali Hospodinu. Nýbrž i král David radoval se radostí velikou.
10 Gidayeg ni David si Yahweh atubangan sa tanang tigom sa katawhan. Miingon siya, “Hinaot nga pagadayegon ka hangtod sa kahangtoran, Yahweh, ang Dios sa Israel sa among katigulangan.
A protož dobrořečil David Hospodinu před oblíčejem všeho shromáždění, a řekl David: Požehnaný jsi ty Hospodine, Bože Izraele otce našeho, od věků až na věky.
11 Kanimo, Yahweh, ang kadungganan, ang gahom, ang himaya, ang kadaogan, ug ang kahalangdon. Kay imo man ang tanan sa kalangitan ug sa kalibotan. Imo ang gingharian, Yahweh, ug pasidunggan ka ingon nga magmamando sa tanan.
Tváť jest, ó Hospodine, velebnost i moc i sláva, i vítězství i čest, ano i všecko, což jest v nebi i v zemi. Tvé jest, ó Hospodine, království, a ty jsi vyšší nad všelikou vrchnost.
12 Ang kadagaya ug kadungganan naggikan kanimo, ug nagmando ka sa tanang katawhan. Sa imong mga kamot adunay gahom ug kusog. Kusgan ka ug bantogan nga makahimo nga bantogan sa katawhan ug maghatag ug kusog kang bisan kinsa.
I bohatství i sláva od tebe jest, a ty panuješ nade vším, a v ruce tvé jest moc a síla, a v ruce tvé také jest i to, kohož chceš zvelebiti a upevniti.
13 Busa karon, among Dios, nagpasalamat kami kanimo ug nagdayeg sa mahimayaon nimong ngalan.
Nyní tedy, Bože náš, děkujeme tobě, a chválíme jméno slávy tvé.
14 Apan kinsa man ako, ug kining akong katawhan, nga makahimo sa kinabubut-ong paghalad niining mga butanga? Sa pagkatinuod, kining tanang mga butanga naggikan kanimo, ug gibalik lamang namo paghatag diha kanimo kung unsa ang imo.
Nebo kdo jsem já, a co jest lid můj, abychom mohli míti moc k tak dobrovolnému obětování tobě? Od tebeť jest zajisté všecko, a i to z ruky tvé dali jsme tobě.
15 Sanglit mga langyaw ug dumuduong lamang kami sa imong atubangan, sama sa tanan namong mga katigulangan. Ang among mga adlaw sa kalibotan sama sa anino, ug walay mahibilin nga paglaom dinhi.
Nebo my příchozí jsme před tebou a hosté, jako i všickni otcové naši; dnové naši jsou jako stín běžící po zemi beze vší zástavy.
16 Yahweh nga among Dios, kining tanang bahandi nga among natigom alang sa pagtukod sa templo aron sa pagpasidungog sa balaan mong ngalan—naggikan kini kanimo ug imo man kini.
Hospodine, Bože náš, všecka ta hojnost, kterouž jsme připravili k stavení domu tvého, jménu svatému tvému, z ruky tvé jest, a tvé jsou všecky věci.
17 Nasayod usab ako, akong Dios, nga gisusi mo ang kasingkasing ug nahimuot ka sa matarong. Alang kanako, kinabubut-on kong gihalad kining tanang mga butanga uban sa matarong kong kasingkasing, ug karon nalipay ako sama sa imong katawhan nga ania karon nga kinabubut-ong naghalad ug mga gasa diha kanimo.
Známť pak, Bože můj, že ty zpytuješ srdce, a upřímnost oblibuješ; protož já z upřímnosti srdce svého ochotně obětoval jsem toto všecko. Ano i lid tvůj, kterýž se teď shledal, viděl jsem, jak s radostí chtivě obětuje tobě.
18 Yahweh, ang Dios ni Abraham, ni Isaac, ug ni Israel—nga among mga katigulangan—itisok kini sa mga hunahuna sa imong katawhan hangtod sa kahangtoran. Giyahi ang ilang mga kasingkasing nganha kanimo.
Hospodine, Bože Abrahama, Izáka a Izraele, otců našich, zachovejž to na věky, totiž snažnost takovou srdce lidu svého, a nastrojuj srdce jejich sobě.
19 Hatagi ang akong anak nga lalaki nga si Solomon ug kinasingkasing nga magtinguha sa pagtuman sa imong mga mando, sa imong mga kasugoan sa kasabotan, ug sa imong mga balaod, ug ipahimutang kining tanan nga mga plano aron matukod ang palasyo nga akong gipatagboan.”
Šalomounovi také synu mému dej srdce upřímé, aby ostříhal přikázaní tvých, svědectví tvých a ustanovení tvých, a aby činil všecko, a vystavěl dům ten, k němuž jsem potřeby připravil.
20 Miingon si David ngadto sa tanang tigom sa katawhan, “Karon dayega si Yahweh nga inyong Dios.” Nagdayeg ang tanang tigom sa katawhan ngadto kang Yahweh, ang Dios sa ilang mga katigulangan, nangyukbo ug nagsimba kang Yahweh ug nanghapa sila atubangan sa hari.
Potom řekl David všemu shromáždění: Dobrořečte nyní Hospodinu Bohu svému. I dobrořečilo všecko shromáždění Hospodinu Bohu otců svých, a přisehnuvše hlavy, poklonili se Hospodinu i králi.
21 Sa pagkasunod adlaw, naghimo sila ug mga halad sakripisyo ngadto kang Yahweh ug naghalad ug halad sinunog alang kaniya. Naghalad sila ug liboan ka mga torong baka, liboan ka mga torong karnero, ug liboan ka mga nating karnero, lakip ang ilang mga halad ilimnon ug madagayaon nga mga halad sakripisyo alang sa tibuok Israel.
Zatím obětovali Hospodinu oběti, obětovali také zápaly Hospodinu nazejtří, volů tisíc, skopců tisíc, beranů tisíc, s mokrými obětmi jejich, a jiných obětí množství za všecken lid Izraelský.
22 Nianang adlawa, nagkaon ug nag-inom sila sa atubangan ni Yahweh uban sa dakong kasaulogan. Gihimo nilang hari sa ikaduhang higayon si Solomon, ang anak nga lalaki ni David, ug gidihogan siya nga mahimong magmamando pinaagi sa katungod ni Yahweh. Gidihogan usab nila si Zadok nga mahimong pari.
I jedli a pili před Hospodinem v ten den s radostí velikou. Potom za krále ustanovili po druhé Šalomouna syna Davidova, a pomazali jej Hospodinu za vývodu, a Sádocha za kněze.
23 Unya milingkod si Solomon sa trono ni Yahweh ingon nga hari imbes nga si David nga iyang amahan. Nagmauswagon siya, ug ang tanan sa Israel nagtuman kaniya.
A tak dosedl Šalomoun na stolici Hospodinovu, aby byl králem místo Davida otce svého. I vedlo se mu šťastně, a poslouchal ho všecken Izrael.
24 Nagmatinud-anon kang Haring Solomon ang tanang mga pangulo, mga sundalo, ug ang mga anak nga lalaki ni David.
Tolikéž i všecka knížata a znamenití, i všickni synové krále Davida poddali se Šalomounovi králi.
25 Gipasidunggan pag-ayo ni Yahweh si Solomon atubangan sa tibuok Israel ug gigamhan siya labaw pa sa ubang mga hari sa Israel nga nahauna kaniya.
I zvelebil Hospodin Šalomouna náramně před očima všeho Izraele, a dal mu slávu královskou, jakéž neměl před ním žádný král v Izraeli.
26 Naghari si David ang anak nga lalaki ni Jesse sa tibuok Israel.
Kraloval pak byl David syn Izai nade vším Izraelem.
27 Nahimong hari si David sulod sa 40 ka tuig. Nagmando siya sulod sa pito ka tuig sa Hebron ug 33 ka tuig sa Jerusalem.
A dnů, v nichž kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřidceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta.
28 Namatay siya sa maayong katigulangon, human sa malipayong taas nga pagkinabuhi, bahandi ug kadungganan. Si Solomon nga iyang anak maoy nagpanunod kaniya.
I umřel v starosti dobré, pln jsa dnů, bohatství a slávy, a kraloval Šalomoun syn jeho místo něho.
29 Nahisulat sa kasaysayan ni Samuel nga usa ka propeta ang mga kadaogan ni Haring David, sa kasaysayan ni Nathan nga usa ka propeta, ug sa kasaysayan ni Gad nga usa ka propeta.
Èinové pak Davida krále první i poslední popsáni jsou v knize Samuele proroka, a v knize Nátana proroka, též v knize Gáda proroka,
30 Nalista didto ang mga binuhatan sa iyang pagdumala, ang iyang mga nabuhat ug ang mga panghitabo nga iyang nasinatian, sa Israel, ug sa tanang mga gingharian sa ubang kayutaan.
Se vším kralováním i silou jeho, i se všemi příběhy časů při něm i při lidu Izraelském, i při všech královstvích zemských.

< 1 Cronicas 29 >