Римляни 3
1 Тогава, какво предимство има юдеинът? или каква полза има от обрязването?
Což tedy má více Žid? Aneb jaký jest užitek obřízky?
2 Много във всяко отношение, а първо, защото на юдеите се повериха Божествените писания.
Mnohý všelijak. Přední zajisté, že jest jim svěřen zákon Boží.
3 Понеже, ако някои бяха без вяра, що от това? тяхното неверие ще унищожи ли Божията вярност?
Nebo co jest do toho, jestliže byli někteří nevěrní? Zdaliž nevěra jejich věrnost Boží vyprázdní?
4 Да не бъде! но Бог нека бъде признат за верен, а всеки човек лъжлив, според както е писано:
Nikoli, nýbrž budiž Bůh pravdomluvný, ale každý člověk lhář, jakož psáno jest: Abys ospravedlněn byl v řečech svých, a přemohl, když bys soudil.
5 Но ако нашата неправда изтъква Божията правда, що има да кажем? Несправедлив ли е Бог, когато нанася гняв? (По човешки говоря).
Jestližeť pak nepravost naše spravedlnost Boží zvelebuje, což díme? Zdali nespravedlivý jest Bůh, kterýž uvodí hněv? (Po lidskuť pravím.)
6 Да не бъде! понеже тогава как Бог ще съди света?
Nikoli, sic jinak kterakž by Bůh soudil svět?
7 Обаче, казваш ти, ако с моята невярност Божията вярност стане по-явна, за Неговата слава, то защо и аз, въпреки това, да бъда осъждан като грешник?
Nebo jestližeť pravda Boží mou lží rozmohla se k slávě jeho, i pročež pak já ještě jako hříšník bývám souzen?
8 И защо да не вършим зло, за да дойде добро? (както някои клеветнически твърдят, че ние така говорим). На такива осъждането е справедливо.
A ne raději (jakž o nás zle mluví, a jakož někteří praví, že bychom my říkali, ): Čiňme zlé věci, aby přišly dobré? Jichž spravedlivé jest odsouzení.
9 Тогава що следва? Имаме ли ние някакво предимство над езичниците? Никак; защото вече обвинихме юдеи и гърци, че те всички са под грях.
Což tedy? Máme něco napřed? Nikoli, nebo jsme prvé dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem,
10 Както е писано:
Jakož psáno jest: Že není spravedlivého, ani jednoho.
11 Няма никой разумен, Няма кой да търси Бога.
Není rozumného, není, kdo by hledal Boha.
12 Всички се отклониха, заедно се развратиха; Няма кой да прави добро, няма ни един".
Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.
13 "Гроб отворен е гърлото им; С езиците си ласкаят". "Аспидова отрова има под устните им"
Hrob otevřený jest hrdlo jejich, jazyky svými lstivě mluvili, jed lítých hadů jest pod rty jejich.
14 "Техните уста са пълни с клевета и горест".
Kterýchž ústa plná jsou zlořečení a hořkosti.
15 "Нозете им бързат да проливат кръв;
Nohy jejich rychlé k vylévání krve.
16 Опустошение и разорение има в пътищата им;
Setření a bída na cestách jejich.
17 И те не знаят пътя на мира",
A cesty pokoje nepoznali.
18 "Пред очите им няма страх от Бога".
Není bázně Boží před očima jejich.
19 А знам, че каквото казва законът, казва го за ония, които са под закона; за да се затулят устата на всекиго, и цял свят да се доведе под съдбата на Бога.
Víme pak, že cožkoli zákon mluví, těm, kteříž jsou pod zákonem mluví, aby všeliká ústa zacpána byla, a aby vinen byl všecken svět Bohu.
20 Защото ни една твар няма да се оправдае пред Него чрез дела изисквани от закона, понеже чрез закона става само познаването на греха,
Protož z skutků zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před oblíčejem jeho; nebo skrze zákon poznání hřícha.
21 А сега и независимо от закон се яви правдата от Бога, за която свидетелствуват законът и пророците,
Ale nyní bez zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvědčená zákonem i proroky,
22 сиреч правдата от Бога, чрез вяра в Исус Христа, за всички [и на всички], които вярват; защото няма разликат
Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky věřící.
23 Понеже всички съгрешиха и не заслужават да се прославят от Бога,
Neboť není rozdílu. Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží.
24 а с Неговата благост се оправдават даром чрез изкуплението, което е в Христа Исуса,
Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši,
25 Когото Бог постави за умилостивение чрез кръвта Му посредством вяра. Това стори за да покаже правдата Си в прощаване на греховете извършени по-напред, когато Бог дълготърпеше,
Jehož Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázaní spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů,
26 за да покаже, казвам правдата Си в настоящето време, та да се познае, че Той е праведен и че оправдава този, който вярвя в Исуса.
V shovívání Božím, k dokázaní spravedlnosti své v nynějším času, k tomu, aby on spravedlivým byl, a ospravedlňujícím toho, kterýž jest z víry Ježíšovy.
27 И тъй, где остава хвалбата? Изключена е. Чрез какъв закон? чрез закона на делата ли? Не, но чрез закона на вярата.
Kdež jest tedy ta chlouba? Vyprázděna jest. Skrze který zákon? Skutků-li? Nikoli, ale skrze zákon víry.
28 И така, ние заключаваме, че човек се оправдава чрез вяра, без делата на закона.
Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků zákona.
29 Или Бог е Бог само на юдеите, а не и на езичниците? Да, и на езичниците е.
Zdaliž jest toliko Bůh Židů? Zdali také není i pohanů? Jistě i pohanů,
30 Понеже същият Бог ще оправдае обрязаните от вяра и необрязаните чрез вяра.
Poněvadž jeden jest Bůh, kterýž ospravedlňuje obřízku z víry, a neobřízku skrze víru.
31 Тогава, чрез вяра разваляме ли закона? Да не бъде! но утвърждаваме закона.
Což tedy zákon vyprazdňujeme skrze víru? Nikoli, nýbrž zákon tvrdíme.
