Псалми 49
1 За първият певец, псалом на Кореевите синове. Слушайте това, всички племена; Внимавайте всички жители на вселената,
Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2 И ниско поставени и високопоставени, Богати и сиромаси заедно.
Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3 Устата ми ще говорят мъдрост, И размишлението на сърцето ми ще бъде за разумни неща;
Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4 Ще поведа към притча ухото си, Ще изложа на арфа гатанката си.
Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5 Защо да се боя във време на бедствие, Когато ме обкръжи беззаконието до петите?
I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6 От ония, които уповават на имота си, И се хвалят с голямото си богатство,
Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7 Ни един от тях не може никак да изкупи брата си, Нито да даде Богу откуп за него.
Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8 (Защото толкова скъп е откупът на душата им, Щото всеки трябва да се оставя от това за винаги),
(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9 Та да живее вечно И да не види изтление.
Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10 Защото гледа, бе мъдрите умират, И еднакво с тях погиват безумният и несмисленият, И оставят богатството си на други.
Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11 Тайната им мисъл е, че домовете им ще траят вечно, И жилищата им из род в род; Наричат земите си със своите си имена.
Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12 Но човекът не пребъдва в чест; Прилича на животните, които загиват.
Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13 Това е пътят на безумните; Но пак идещите подир тях човеци одобряват думите им. (Села)
Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
14 Назначават се като овци за преизподнята; Смъртта ще им бъде овчар; И праведните ще ги обладаят призори; И красотата им ще овехтее, Като остава преизподнята жилище на всеки един от тях. (Sheol h7585)
Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol h7585)
16 Не бой се, когато забогатее човек, Когато се умножи славата на дома му;
Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17 Защото, когато умре няма да вземе със себе си нищо, Нито ще мине славата му на друг подир него,
Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18 Ако и да е облажавал душата си приживе, И човеците да те хвалят, когато правиш добро на себе си.
Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19 Пак ще дойда при рода на бащите си. които никога няма да видят виделина.
A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20 Човек, който е на почит, а не разбира, Прилича на животните, които загиват.
Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
