Псалми 12

1 За първия певец на осемструнна арфа Давидов псалом. Помни, Господи; защото не остана вече благочестив; Защото се губят верните измежду човешките чада.

Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

2 Всеки говори лъжа с ближния си; С ласкателни устни говорят от двулично сърце.

Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

3 Господ ще изтреби всичките ласкателни устни, Език, който говори големи неща.

Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

4 На ония, които са казвали: Ще надвием с езика си; Устните ни са наши; кой е господар над нас?

Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

5 Поради насилствуването над сиромасите, поради въздишките на нуждаещите се, Сега ще стане, казва Господ; Ще туря в безопасност онзи когото презират.

Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

6 Господните думи са чисти думи, Като сребро претопено в пещ от пръст Пречистено седем пъти.

Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

7 Ти, Господи, ще ги закриляш, Ще пазиш всеки от тях от това поколение до века,

Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.

8 При все, че нечестивите ходят свободно от всяка страна, Понеже нечестието се въздига между човешките синове.

Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.