< Псалми 107 >
1 Славете Господа, защото е благ, Защото неговата милост трае до века.
Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
2 Така нека говорят изкупените от Господа, Които Той изкупи от ръката на противника,
Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
3 Като ги събра от страните, От изток и от запад, от север и от юг
A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
4 Едни се скитат по пустинята, по усамотен път, Без да намират населен град
Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
5 Гладни и жадни, Душата им примираше в тях.
Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
6 Тогава извикаха към Господа в бедствието си; И Той ги избави от утеснениеята им,
Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
7 И заведе ги през прав път, За да отидат в населен град
A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
8 Да славословят Господа за Неговата благост, И за чудесните Му дела към човешките чада;
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
9 Защото насища жадна душа, И гладна душа изпълня с блага.
Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
10 Други седяха в тъмнина и в мрачна сянка, Вързани със скръб и и с желязо,
Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
11 Защото се разбунтуваха против Божиите слова. И презряха съвета на Всевишния.
Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
12 Затова смири сърцето им с труд; Те паднаха и нямаше кой да им помогне.
Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
13 Тогава извикаха към Господа в бедствието си; И Той ги избави от утесненията им;
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
14 Изведе ги из тъмнината и мрачната сянка. И разкъса оковите им.
Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
15 Да славословят Господа за Неговата благост, И за чудесните Му дела към човешките чада;
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
16 Защото разби медните порти, И железните лостове сломи.
Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
17 А пък безумните са в скръб поради беззаконните си пътища И поради неправдите си.
Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
18 Душата им се гнуси от всяко ястие, А те се приближават до портите на смъртта.
Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
19 Тогава викат към Господа в бедствието си; И Той ги избавя от утесненията им.
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
20 Изпраща словото Си та ги изцелява, И ги отървава от ямите, в които лежат.
Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
21 Да славословят Господа за Неговата благост, И за чудесните Му дела към човешките чада;
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
22 И нека принасят жертви на хвала, И радостно възвестяват делата Му.
A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
23 Ония пък, които слизат на морето в кораби, И вършат работи в големи води,
Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
24 Те виждат делата на Господа, И чудесата Му в дълбочините,
Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
25 Защото, когато заповядва и дига бурния вятър, Който повдига морските вълни,
Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
26 Те се издигат до небесата, и пак се спущат до дълбочините Душата им се топи от бедствие.
Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
27 Люлеят се и политат като пияни, И целият им разсъдък ги напуща.
Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
28 Тогава викат към Господа в бедствието си; И Той ги извежда от утесненията им;
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
29 Превръща бурята в тишина, И вълните й утихват.
Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
30 Тогава те се веселят защото са утихнали; Така Той ги завежда на желаното от тях пристанище.
I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
31 Да славословят Господа за неговата благост, И за чудесните Му дела към човешките чада;
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
32 Нека Го и възвисяват в събранието на людете, И нека Го хвалят в заседанието на старейшините.
Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
33 Той превръща реки в пустиня, И водни извори в суша,
Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
34 Плодородна земя в солена пустота, Поради нечестието на жителите й.
Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
35 Превръща пустиня във водни езера, И суха земя във водни извори;
Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
36 И там заселва гладните, За да си основават градове за живеене,
I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
37 И сеят ниви и садят лозя, И си добиват плодове и рожба.
Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
38 Той ги и благославя, тъй щото те много се умножават, И не дава да се намалява добитъкът им.
Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
39 Но пак, те се намаляват и се смиряват От угнетение, бедствие и тъга.
A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
40 Той излива презрение върху князете, И ги правят да се скитат в пустиня, гдето няма път;
Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
41 А немотният поставя на високо от неволя, И му дава челяд като стадо.
Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
42 Праведните виждат това и се радват; А всяко беззаконие си затваря устата.
Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
43 Който е мъдър нека внимава на това; И нека размишляват човеците за Господните милости.
Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?