Притчи 29
1 Човек, който често е изобличаван, закоравява врата си. Внезапно ще се съкруши и то без поправление.
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 Когато праведните са на власт, людете се радват; Но когато нечестивият началствува, людете въздишат.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 Който обича мъдростта, радва баща си, Но който дружи с блудници, разпилява имота му.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 Чрез правосъдие царят утвърждава земята си. А който придобива подаръци я съсипва.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 Човек, който ласкае ближния си, Простира мрежа пред стъпките му.
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 В беззаконието на лош човек има примка. А праведният пее и се радва.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 Праведният внимава в съдбата на бедните; Нечестивият няма даже разум, за да я узнае.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Присмивателите запалят града, Но мъдрите усмиряват гнева.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 Ако мъдър човек има спор с безумен, Тоя се разярява, смее се и няма спокойствие.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Кръвопийци мъже мразят непорочния, Но праведните се грижат за живота му.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 Безумният изригва целия си гняв, А мъдрият го задържа и укротява.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 Ако слуша управителят лъжливи думи, То всичките му слуги стават нечестиви.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 Сиромах и притеснител се срещат: Господ просвещава очите на всички тях.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 Когато цар съди вярно сиромасите, Престолът му ще бъде утвърден за винаги.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 Тоягата и изобличението дават мъдрост, А пренебрегнатото дете засрамва майка си.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 Когато нечестивите са на власт, беззаконието се умножава, Но праведните ще видят падането им.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Наказвай сина си, и той ще те успокои, Да! ще даде наследство на душата ти.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Дето няма пророческо видение людете се разюздават, А който пази закона е блажен.
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 Слугата не се поправя с думи, Защото, при все че разбира, не обръща внимание.
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 Видял ли си човек прибързан в работите си? Има повече надежда за безумния, отколкото за него.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 Ако глези някой слугата си от детинство, Най-после той ще му стане като син.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 Гневлив човек възбужда препирни, И сприхав човек беззаконствува много.
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 Гордостта на човека ще го смири, А смиреният ще придобие чест.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Който е съдружник на крадец мрази своята си душа; Той слуша заклеването, а не обажда.
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 Страхът от човека туря примка, А който уповава на Господа ще бъде поставен на високо.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Мнозина търсят благословението на управителя, Но съдбата на човека е от Господа.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 Несправедлив човек е мерзост за праведните; И който ходи в прав път е мерзост за нечестивите.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
